Přeskočit na obsah

Tepna Náchod

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Podnik

Tepna Náchod (oficiálně Tepna, národní podnik, později státní podnik a a.s.) byl v druhé polovině 20. století jedním z nejvýznamnějších bavlnářských podniků v Československu. Sídlil v Náchodě, ale jeho závody byly rozesety po celém regionu severovýchodních Čech (Hronov, Police nad Metují, Velké Poříčí).

Podnik vznikl po komunistickém převratu v roce 1948 sloučením (znárodněním) do té doby konkurenčních továren velkoprůmyslníků, jako byli Bartoňové z Dobenína, Mautnerové či Katzauové. Po čtyři desetiletí byla Tepna ekonomickým srdcem regionu – zaměstnávala celé generace rodin, stavěla byty, jesle i rekreační střediska. Po roce 1989 však nedokázala čelit ztrátě východních trhů a levné asijské konkurenci. Její agonie skončila v roce 2006 krachem. Demolice hlavního závodu v roce 2013 změnila panorama Náchoda a otevřela cestu k revitalizaci území, která v roce 2025 dospěla do finální fáze.

🏭 Vznik kolosu: Konec starých rodů

Historie Tepny se nezačala psát v roce 1948, ale navázala na století tradice.

Znárodnění a fúze

Bezprostředně po druhé světové válce a zejména po únoru 1948 stát převzal kontrolu nad klíčovým průmyslem. V Náchodě došlo k bezprecedentnímu spojení:

  • Mautnerovy textilní závody (Plhov): Největší a nejmodernější areál u nádraží.
  • Josef Bartoň a synové (Staré Město, Bražec): Továrny rodiny Bartoňů-Dobenína.
  • Hermann Katzau a další: Menší provozy.

Všechny tyto subjekty byly sloučeny. V roce 1949 byl pro tento konglomerát vybrán název Tepna. Název měl symbolizovat, že textilní průmysl je "tepnou" socialismu a života v regionu.

Struktura podniku

Tepna nebyla jen jedna továrna. Byl to obří organismus (VHJ – Výrobní hospodářská jednotka), který zahrnoval:

  • Závod 01 (Náchod-Plhov): Ředitelství, přádelna, tkalcovna.
  • Závod 02 (Náchod-Bartoňovy závody): Úpravna, barevna.
  • Pobočné závody: Hronov (přádelna), Police nad Metují, Meziměstí a další.

V dobách největšího rozmachu v 60. až 80. letech zaměstnával podnik (včetně poboček) tisíce lidí (údaje kolísají mezi 5 000 až 11 000 v závislosti na zahrnutých provozech).

🛠️ Zlatá éra socialismu (1950–1989)

Pro Náchod znamenala Tepna jistotu.

  • Výroba: Podnik chrlil miliony metrů látek ročně. Specialitou byly košiloviny, damašky, popelíny a technické tkaniny.
  • Export: Velká část produkce směřovala do SSSR a zemí RVHP, ale kvalitní látky se vyvážely i na Západ (často pod značkou Centrotex).
  • Sociální role: Tepna fungovala jako "stát ve státě". Měla vlastní učiliště, stavěla panelová sídliště (např. sídliště Plhov), provozovala podnikové jesle, jídelny, zdravotní středisko a rekreační chaty v Krkonoších.
  • Kultura: Podnikový klub Tepna byl centrem kulturního života.

📉 Pád a agonie (1990–2006)

Po sametové revoluci v roce 1989 se gigant začal otřásat v základech.

Ztráta trhů a privatizace

Rozpad RVHP znamenal okamžitou ztrátu hlavního odbytiště. Západní trhy byly náročné na kvalitu a design, asijská konkurence drtila cenou.

  • Kupónová privatizace: Tepna prošla privatizací, ale akcionářská struktura byla roztříštěná a chyběl strategický partner s kapitálem.
  • Restituční nároky: Části majetku se domáhali potomci původních vlastníků (Bartoňové), což komplikovalo investice (nakonec byly restituce vyřešeny finančně nebo vydáním jiných objektů, ale továrny jako celek zůstaly v problémech).

Tunelování a úpadek

V 90. letech se střídala vedení, probíhaly pokusy o restrukturalizaci (rozdělení na Tepna Náchod a Tepna Preciosa), ale dluhy narůstaly. Objevovala se podezření z tunelování (vyvádění majetku).

  • Výroba se postupně utlumovala, haly se vyprazdňovaly, zaměstnanci byli propouštěni.
  • V roce 2006 byl na podnik prohlášen konkurz. To byl definitivní konec výroby.

🏗️ Demolice a "díra" v centru (2013)

Areál v Plhově (bývalá Mautnerka) se stal největším brownfieldem ve městě.

  • Vlastníkem se stala developerská skupina, která plánovala výstavbu obchodního centra.
  • Rok 2013: Došlo k masivní demolici. K zemi šly historické haly, komíny i správní budovy. Zůstalo jen torzo jedné budovy a obrovská planina uprostřed města.
  • Spory: Následovala léta sporů mezi městem, investorem (JTH) a veřejností o to, co má na místě vzniknout. Obyvatelé se obávali "hypermarketového pekla" a dopravního kolapsu.

🌆 Nová čtvrť: Tepna v roce 2025

Po letech stagnace, kdy plocha sloužila jako provizorní parkoviště nebo místo pro cirkusy, se situace kolem roku 2020 pohnula.

Obchodní centrum a služby

V severní části areálu vyrostlo obchodní centrum (Kaufland a retail park), které je v roce 2025 již zaběhlé. Architektonicky nejde o skvost, ale urbanisticky zaplnilo prázdný prostor.

Spolkový dům a kultura

Město Náchod (pod vedením starosty Jana Birkeho a jeho nástupců) odkoupilo část pozemků ("horní část" blíže k zámku).

  • Vize: Vznikla zde nová městská čtvrť s důrazem na veřejné funkce.
  • Spolkový dům (2024/2025): V roce 2025 je dokončena (nebo ve finální fázi) výstavba multifunkčního Spolkového domu, který slouží náchodským spolkům, kroužkům a kulturním akcím. Nahrazuje tak staré, nevyhovující prostory ve městě.
  • Bydlení: V oblasti vznikají i nové rezidenční kapacity, které těží z blízkosti centra a výhledu na zámek.

Doprava

Revitalizace Tepny byla koordinována s výstavbou obchvatu Náchoda (dokončovaného v roce 2025). Vznikly nové kruhové objezdy a propojky, které integrovaly bývalou továrnu do organismu města.

🏭 Architektonické dědictví

Ačkoliv většina továren zmizela, některé stopy zůstaly:

  • Mautnerova vila: Stojí v blízkosti bývalého areálu v Plhově.
  • Dělnické kolonie: Řadové domky "na Letné" nebo v okolí staré nemocnice jsou dodnes obydlené a tvoří specifický urbanistický celek.
  • Komín: V některých vizualizacích se počítalo se zachováním jednoho komína jako mementa, ale realita demolic byla neúprosná.

🤓 Sekce "Pro laiky"

Co to byla ta Tepna?

1. Gigant: Byla to "mega-továrna". V Náchodě v ní pracoval skoro každý. Když se ráno střídaly směny, ulice byly černé od lidí. 2. Hluk: Starousedlíci vzpomínají na neustálý hukot stavů, který byl slyšet i venku ("klapatka"). 3. Všechno pro všechny: Podnik se staral o lidi od kolébky (jesle) až do hrobu. Měli byty, doktory, rekreace. 4. Konec: Po revoluci přišly levné hadry z Číny a Tepna zkrachovala. Továrnu zbourali a teď je tam Kaufland a nové domy. 5. Jméno: Jmenovalo se to Tepna, protože textil byl "krví" (tepnou) celého kraje.

📊 Statistika

  • Rozloha areálu Plhov: Cca 6 hektarů.
  • Roční produkce (80. léta): Desítky milionů metrů tkanin.
  • Počet zaměstnanců (rok 1989): Cca 3 500 (pouze v Náchodě).
  • Výška komína (zbouraného): 70 metrů.

📑 Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Tepna_Náchod&oldid=24638“