Československá hokejová reprezentace
Obsah boxu
Československá hokejová reprezentace byla národním týmem ledního hokeje, který reprezentoval Československo na mezinárodních soutěžích od roku 1920 až do rozpadu Československa na konci roku 1992. Patřila k nejúspěšnějším týmům světové hokejové historie a dlouhodobě se řadila mezi absolutní světovou špičku, zejména v éře dominujícího Sovětského svazu a Kanady. Byla nositelem mnoha medailí z mistrovství světa a olympijských her. Po rozpadu Československa se jejím nástupcem stala česká a slovenská hokejová reprezentace.
Historie a vývoj
Kořeny československého hokeje sahají až do počátku 20. století, kdy se v českých zemích začal hrát tzv. kanadský hokej. První mezinárodní utkání, ještě pod hlavičkou české reprezentace, se odehrálo v roce 1909 v Chamonix. Po vzniku Československa v roce 1918 se lední hokej rychle stal jedním z nejoblíbenějších sportů.
Meziválečné období (1920–1939)
Československo se poprvé zúčastnilo mezinárodního turnaje na Letních olympijských hrách v Antverpách v roce 1920, kde získalo historickou bronzovou medaili. V tomto období patřilo Československo k předním evropským týmům, pravidelně získávalo medaile na mistrovství Evropy a občas se prosadilo i na světovém fóru. Klíčovým hráčem této éry byl například Josef Maleček. V roce 1933 hostila Praha mistrovství světa, kde Československo získalo bronz.
Zlatá éra po druhé světové válce (1947–1950)
Po druhé světové válce přišla první skutečně zlatá éra. V roce 1947 získalo Československo svůj první titul mistrů světa na domácí půdě v Praze, a o dva roky později titul obhájilo na šampionátu ve Stockholmu v roce 1949. Tým vedený Vladimírem Zábrodským, s hráči jako Stanislav Konopásek a Bohumil Modrý, patřil k dominantním silám světového hokeje. Tato éra byla tragicky poznamenána politickým procesem v roce 1950, kdy byli klíčoví hráči týmu, obvinění z vlastizrady, odsouzeni k vysokým trestům odnětí svobody, což na dlouhou dobu poznamenalo rozvoj hokeje v zemi.
Éra největších soubojů se SSSR (60.–80. léta)
Od 60. let se československá reprezentace stala nejvážnějším soupeřem neporazitelného Sovětského svazu. S legendami jako Václav Nedomanský, Jiří Holeček, Milan Nový, Ivan Hlinka, František Pospíšil, Oldřich Machač, Vladimír Martinec, Jozef Golonka nebo Jiří Holík tým pravidelně bojoval o zlaté medaile. Získal další tituly mistrů světa v letech 1972 (doma v Praze), 1976, 1977 a 1985. V tomto období získali také stříbrné medaile na zimních olympijských hrách v letech 1968 (Grenoble), 1976 (Innsbruck) a 1984 (Sarajevo), vždy po tuhém boji se SSSR. Známá jsou symbolická vítězství nad SSSR, například na MS 1969 ve Stockholmu, která měla velký společenský význam po okupaci v roce 1968. Československo mělo na svém kontě 46 medailí z Mistrovství světa a olympijských her, čímž se v historické tabulce řadí na přední místa.
Konec éry Československa (přelom 80. a 90. let)
V závěrečných letech existence Československa se v týmu objevila nová generace hvězd, jako Dominik Hašek, Vladimír Růžička, Jaromír Jágr, Robert Reichel a slovenští hráči Dušan Pašek nebo Igor Liba. Posledním společným vystoupením byl Mistrovství světa v roce 1992 v Praze, kde tým získal bronzovou medaili.
Největší úspěchy
Československá hokejová reprezentace patřila k celosvětové elitě a posbírala úctyhodnou sbírku medailí:
- Mistrovství světa:
- Zlato: 6× (1947, 1949, 1972, 1976, 1977, 1985)
- Stříbro: 12× (1948, 1955, 1961, 1965, 1966, 1971, 1974, 1978, 1979, 1982, 1983, 1989)
- Bronz: 16× (1920, 1933, 1938, 1957, 1959, 1963, 1964, 1969, 1970, 1973, 1981, 1987, 1990, 1992)
- Olympijské hry:
- Stříbro: 4× (1948, 1968, 1976, 1984)
- Bronz: 4× (1920, 1964, 1972, 1992)
- Kanadský pohár:
- Finalista v roce 1976 (prohra s Kanadou ve finále)
Celkově získala Československá hokejová reprezentace 46 medailí z mistrovství světa a olympijských her, což ji řadí mezi nejúspěšnější hokejové země v historii.
Významní hráči a osobnosti
Za Československo hrála řada hokejových legend, které se zapsaly do historie světového hokeje:
- Brankáři: Bohumil Modrý, Vladimír Dzurilla, Jiří Holeček, Dominik Hašek
- Obránci: Karel Gut, František Pospíšil, Oldřich Machač, Jiří Bubla, Antonín Stavjaňa
- Útočníci: Vladimír Zábrodský, Stanislav Konopásek, Vlastimil Bubník, Josef Maleček, Václav Nedomanský, Jiří Holík, Milan Nový, Ivan Hlinka, Jaroslav Jiřík, Marián Šťastný, Peter Šťastný, Dušan Pašek, Igor Liba, Vladimír Růžička, Jiří Hrdina, Jaromír Jágr, Robert Reichel
Mnoho z těchto hráčů později působilo i v NHL nebo se stali úspěšnými trenéry.
Zánik reprezentace a nástupnické týmy
Po rozpadu Československa k 1. lednu 1993 zanikla i Československá hokejová reprezentace. IIHF určila český tým jako přímého nástupce československé reprezentace, a proto mu ponechala místo v elitní skupině mistrovství světa. Slovenská hokejová reprezentace musela začít v nižší skupině a postupně si vybojovat cestu do elity.
Přestože Československá reprezentace již neexistuje, její odkaz žije dál prostřednictvím úspěchů obou nástupnických týmů. Česká republika navázala na zlatou éru vítězstvím na ZOH v Naganu v roce 1998 a několika tituly mistrů světa (1996, 1999, 2000, 2001, 2005, 2010, 2024). Slovensko se také prosadilo, zejména ziskem titulu mistrů světa v roce 2002.
Pro laiky
Představte si Československou hokejovou reprezentaci jako jeden z nejlepších hokejových týmů na světě v minulosti, ještě než se Česko a Slovensko rozdělily. Byl to tým, který hrál proti těm největším hokejovým velmocem, jako je Kanada nebo bývalý Sovětský svaz, a často je dokázal porazit!
Tento tým získal spoustu medailí, dokonce šestkrát se stal mistrem světa v ledním hokeji. Jejich zápasy byly často velká událost a lidi u nich hokejisti bavili a dělali jim radost. Hrály za ně takové legendy, jako třeba Ivan Hlinka, Dominik Hašek nebo Jaromír Jágr, ještě když byli mladí.
Když se Československo rozdělilo, rozdělil se i tento tým. Vznikly dva nové týmy: český tým a slovenský tým. Ale všechny ty skvělé výsledky a slavné zápasy Československé hokejové reprezentace jsou stále součástí naší hokejové historie a dodnes na ně můžeme být hrdí.