Oldřich Machač

Oldřich Machač
	Oldřich Machač v dresu československé reprezentace (ilustrační)
Přezdívka	"Obr", "Král bodyčeků"
Datum narození	18. dubna 1946
Místo narození	Prostějov, Československo
Výška	175 cm
Váha	89 kg
Pozice	Obránce
Držení hole	levá
Bývalé týmy	Železárny Prostějov, Dukla Košice, ZKL/Zetor Brno, SB Rosenheim
Reprezentace	Československo

Rozbalit box

Obsah boxu

Oldřich Machač (* 18. dubna 1946, Prostějov – † 10. srpna 2011, Brno) byl československý lední hokejista, hrající na pozici obránce. Je považován za jednoho z nejtvrdších a nejrespektovanějších obránců v historii světového hokeje.

Byl trojnásobným mistrem světa (1972, 1976, 1977) a trojnásobným medailistou ze zimních olympijských her. Proslul především svou nekompromisní hrou do těla a svým signifikantním zákrokem, tzv. "machačovkou" (bodyčekem bokem), kterým dokázal čistě zastavovat i ty nejrychlejší útočníky soupeře, včetně sovětských hvězd nebo kanadských profesionálů. Společně s Františkem Pospíšilem vytvořil v reprezentaci legendární obrannou dvojici, která je dodnes považována za jednu z nejlepších v historii českého hokeje. V roce 1999 byl uveden do Síně slávy IIHF.

👶 Mládí a začátky na Hané

Oldřich Machač se narodil v Prostějově krátce po skončení druhé světové války. Hokejové základy získal v místním klubu Železárny Prostějov. Už v mládežnických kategoriích převyšoval své vrstevníky fyzickou silou a stabilitou na bruslích. Ačkoliv nebyl na obránce nijak extrémně vysoký (175 cm), jeho robustní postava a nízko položené těžiště z něj dělaly "nepohnutelnou skálu".

Styl: Od mládí vyznával tvrdou hru. Traduje se, že svou sílu získal nejen tréninkem, ale i přirozenou dispozicí.
Přesun do velkého hokeje: V roce 1965 narukoval na vojenskou službu do Dukly Košice, kde poprvé okusil nejvyšší československou soutěž. Jeho výkony byly natolik přesvědčivé, že se o něj začaly zajímat největší kluby v zemi.

🔵 Klubová kariéra: Srdce Komety Brno (1967–1978)

Po skončení vojenské služby v roce 1967 se rozhodl pro přestup do ZKL Brno (později Zetor Brno). Brno bylo v té době hokejovou baštou, která v 50. a 60. letech dominovala lize.

Defenzivní pilíř

V Brně se Machač okamžitě stal klíčovým hráčem. Ačkoliv přišel v době, kdy slavná éra Komety (Rudá hvězda) pomalu končila a žezlo přebírala HC Dukla Jihlava, Machač držel tým v horních patrech tabulky.

Loajalita: V Brně strávil dlouhých 11 sezón. Odehrál zde 418 ligových utkání a vstřelil 108 gólů. Na defenzivního obránce měl vynikající střelu, zejména příklepem od modré čáry.
Nemistrovská éra: Je paradoxem, že ačkoliv byl Machač světovou extratřídou, s Brnem nikdy nezískal titul mistra Československa. Nejblíže byl v sezónách 1967/68, 1968/69 a 1970/71, kdy Brno skončilo třetí. V roce 1974 a 1976 získal stříbro.

Závěr kariéry v Německu (1978–1982)

V roce 1978, ve věku 32 let, dostal (jako zasloužilý reprezentant) povolení odejít do zahraničí. Zamířil do západoněmeckého klubu SB Rosenheim.

Legenda Bundesligy: V Německu působil čtyři sezóny. I zde si získal obrovský respekt. V sezóně 1981/1982 pomohl Rosenheimu k zisku historického titulu mistra Německa. Byla to pro něj sladká odměna na závěr kariéry, když se domácího titulu nedočkal v Brně. V Rosenheimu dodnes vzpomínají na "českého tanka", přes kterého nebylo možné projít.

🦁 Reprezentační kariéra: Zlatá generace

Oldřich Machač je jedním ze symbolů nejslavnější éry československého hokeje. V národním dresu odehrál neuvěřitelných 293 zápasů a vstřelil 37 gólů. Reprezentoval na 11 mistrovstvích světa a třech olympiádách.

Dvojice Pospíšil – Machač

V reprezentaci vytvořil nerozlučnou dvojici s kladenským Františkem Pospíšilem.

Rozdělení rolí: Byla to dokonalá symbióza. Pospíšil byl elegantní technik, stratég a nahrávač. Machač byl "čistič", tvrďák, který likvidoval útoky soupeře a získával puky pro Pospíšila. Trenéři Vladimír Kostka a Jaroslav Pitner tuto dvojici stavěli proti nejlepším útokům světa.

ZOH 1968 a MS 1969: Emoce proti okupantům

Machač byl u toho, když hokej přerostl ve politiku.

Grenoble 1968: Na olympiádě získal stříbro. Byl to turnaj, kde Československo porazilo SSSR 5:4, což bylo vnímáno jako obrovské vítězství.
Stockholm 1969: Legendární šampionát po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Dvě vítězství nad Sovětským svazem (2:0 a 4:3) vyvolala národní euforii. Machač v těchto zápasech hrál s neuvěřitelným nasazením. Jeho hity na sovětské hvězdy jako Valerij Charlamov nebo Anatolij Firsov byly brutální, ale v rámci pravidel.

Praha 1972: Ukončení sovětské nadvlády

První zlato získal na domácím MS v Praze v roce 1972. Československo po 23 letech sesadilo Sovětský svaz z trůnu. Machač byl vyhlášen nejlepším obráncem turnaje (společně s Františkem Pospíšilem v All-Star týmu).

Katovice 1976 a Vídeň 1977

Byl klíčovým mužem u obhajoby titulů v letech 1976 a 1977. Zejména v roce 1976 v polských Katovicích hrála československá obrana pod jeho vedením bezchybně.

Kanadský pohár 1976

Machač se nezalekl ani nejlepších profesionálů z NHL. Na prvním Kanadském poháru v roce 1976, kde se sešli ti nejlepší z nejlepších, došel s týmem až do finále proti Kanadě.

Respekt zámoří: Kanadští hráči (jako Bobby Orr nebo Phil Esposito) byli zvyklí, že Evropané se bojí fyzické hry. Machač je vyvedl z omylu. Rozdával bodyčeky, které bolely i ostřílené borce z NHL. Kanaďané mu dali přezdívku "The Giant" (i když nebyl tak velký, hrál jako obr).

🧱 Herní styl: "Machačovka"

Oldřich Machač proslul unikátním stylem bránění, který vešel do dějin jako "Machačovka".

Klasický bodyček: Machač byl mistrem načasování. Počkal si na útočníka, který se díval na puk, a v pravou chvíli do něj vrazil ramenem či bokem.
Machačovka (Hip check): Jeho specialitou byl náraz bokem v nízkém postavení. Když se útočník snažil Machače obejít podél mantinelu, Machač se snížil v kolenou a vystrčil bok (zadek) proti směru jízdy soupeře. Výsledkem bylo, že soupeř přes něj přepadl "salto" a skončil tvrdě na ledě. Tento zákrok byl naprosto čistý, ale pro soupeře devastující.
Odvaha: Nebál se nikoho. Traduje se historka ze zápasu proti Rusům, kdy "sestřelil" Alexandra Ragulina, obra vážícího přes 100 kg.

📊 Statistiky (Reprezentace a Klub)

Sezóna	Tým	Liga/Turnaj	Z	G	A	B	Úspěch
1963–1965	Železárny Prostějov	1. liga	-	-	-	-
1965–1967	Dukla Košice	ČSHL	-	-	-	-
1967–1978	ZKL/Zetor Brno	ČSHL	418	108	-	-	4× Stříbro/Bronz
1978–1982	SB Rosenheim	Bundesliga	148	39	-	-	Mistr (1982)
1968	Československo	ZOH	7	1	-	-	Stříbro
1972	Československo	MS/ZOH	10	2	-	-	Zlato / Bronz
1976	Československo	MS/ZOH	10	2	-	-	Zlato / Stříbro
1977	Československo	MS	10	1	-	-	Zlato
Celkem	Reprezentace		293	37			3× Mistr světa

👨‍👩‍👧 Osobní život a odkaz

Oldřich Machač byl mimo led známý jako skromný a tichý člověk, což kontrastovalo s jeho herním projevem. Měl smysl pro suchý humor.

Rodina: Jeho dcera se provdala za dalšího hokejistu, Jiřího Žemličku.
Úmrtí: Oldřich Machač zemřel 10. srpna 2011 v Brně ve věku 65 let po dlouhé a těžké nemoci (srdeční potíže). Jeho smrt zasáhla celou hokejovou veřejnost.

Odkaz

Byl uveden do **Síně slávy IIHF** (1999) jako jeden z prvních Čechů.
Byl členem prestižního **Klubu hokejových střelců deníku Sport** (jako obránce!).
V roce 2008 byl uveden do **Síně slávy českého hokeje**.
Jeho dres s číslem **4** visí pod stropem haly Komety Brno (Winning Group Arena) a je vyřazen z užívání.

👶 Pro laiky

Kdo byl Oldřich Machač? Představte si hokejistu, kterého se báli i ti největší drsňáci z Kanady a Ruska. Byl to obránce, který nedával tolik gólů, ale jeho úkolem bylo zastavit soupeře – a to doslova. Měl speciální trik, kterému se říkalo "Machačovka" – nastavil soupeři bok tak šikovně, že přes něj protihráč přeletěl jako v judu. Byl třikrát mistrem světa v době, kdy hokej byl víc než jen sport (souboje s okupanty ze Sovětského svazu). Je to jedna z největších legend brněnského hokeje, i když s Brnem titul nikdy nevyhrál (vyhrál ho až na konci kariéry v Německu).

Zdroje