Valné shromáždění OSN 2026

Valné shromáždění OSN 2026 (81. zasedání)
Datum	od 8. září 2026 (zahájení) do 7. září 2027
Místo	Sídlo OSN, New York, USA

Valné shromáždění OSN 2026, oficiálně označované jako 81. zasedání Valného shromáždění OSN (anglicky 81st session of the United Nations General Assembly, zkráceně UNGA 81), představuje hlavní deliberativní a reprezentativní setkání všech 193 členských států Organizace spojených národů. Oficiální zahájení jedenaosmdesátého zasedání proběhlo v úterý 8. září 2026 v hlavním sídle organizace v americkém New Yorku. Nejsledovanější částí celého ročního zasedání se stal takzvaný týden na vysoké úrovni (High-Level Week), jehož jádrem je Všeobecná rozprava (General Debate), která se uskutečnila ve dnech 22. až 26. září a následně 28. září 2026.

Předsedou 81. zasedání byl dne 2. června 2026 zvolen bangladéšský diplomat a ministr zahraničí Khalilur Rahman, který ve volbě porazil kyperského kandidáta Andrease Kakourise a převzal funkci po odstupující předsedkyni Annaleně Baerbockové. Hlavním a oficiálním tématem všeobecné rozpravy pro rok 2026 bylo zvoleno motto: „Obnova důvěry, řízení transformace: Organizace spojených národů, která bude sloužit všem“ (v anglickém originále: Restoring trust, managing transformation: a United Nations that delivers for all). Zasedání probíhalo na pozadí hluboké globální nejistoty definované pokračující ruskou agresí na Ukrajině, transformací Sýrie po pádu tamního režimu na konci roku 2024 a napjatou bezpečnostní situací na Blízkém východě.

🌍 Mezinárodně-politický kontext a hlavní témata

Podzim roku 2026 zastihl globální společenství ve fázi výrazné geopolitické rekonfigurace. Vystoupení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese a nového předsedy Valného shromáždění Khalilura Rahmana v úvodu rozpravy reflektovala bezprostřední nutnost reformy mnohostranných institucí.

Dominantním tématem kuloárních i oficiálních jednání zůstávaly vojenské konflikty. Zatímco válka na Ukrajině vstoupila do své opotřebovávací fáze s masivním využitím asymetrických taktik a umělé inteligence, situace v Sýrii představovala nový diplomatický precedens. Po zhroucení režimu dlouholetého diktátora Bašára Asada v závěru roku 2024 se na půdu OSN po téměř 60 letech vrátil legitimní zástupce syrského státu uznávaný širokým mezinárodním společenstvím, Ahmed al-Sharaa, s cílem žádat o komplexní zrušení mezinárodních ekonomických sankcí a finanční pomoc pro integraci 3,5 milionu vracejících se válečných uprchlíků.

Zásadním průřezovým tématem celého zasedání v roce 2026 se stala dynamická regulace umělé inteligence (AI) a její vliv na autonomní zbraňové systémy. O této problematice rozsáhle hovořili jak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, tak zástupci orgánů Evropské unie. V neposlední řadě rezonovala nutnost posílení takzvaného globálního Jihu a spravedlivější distribuce vlivu v Radě bezpečnosti OSN.

🇨🇿 Česká účast a diplomatické cíle

Delegaci České republiky na 81. zasedání vedl prezident republiky Petr Pavel. Formální schválení jeho role v čele delegace provedla Vláda České republiky v červnu 2026. Zahraničněpolitická mise českého státu měla jasně definovaný a exaktní cíl: zahájení aktivního lobbingu a mezinárodní kampaně za zvolení České republiky za nestálého člena Rady bezpečnosti OSN pro funkční období v letech 2032 až 2033. Česko tento prestižní post naposledy zastávalo v letech 1994 až 1995, přičemž poslední pokus o opětovné zvolení v roce 2007 skončil neúspěchem po prohře v hlasování s Chorvatskem.

Prezident Petr Pavel vystoupil s hlavním národním projevem ve středu 23. září 2026. V analyticky laděném a tvrdém projevu varoval před globálními dopady expanzivní politiky Ruské federace, kterou označil za přímou hrozbu nejen pro evropskou, ale i pro globální potravinovou a institucionální bezpečnost. Zdůraznil nutnost hluboké reformy OSN, která podle něj selhává ve své základní funkci prevence konfliktů, a obrátil se se specifickou výzvou k Čínské lidové republice, aby využila svého vlivu k deeskalaci napětí.

Prezidentův program zahrnoval desítky bilaterálních setkání zaměřených primárně na delegace afrických a asijských států, neboť pro zisk nestálého křesla v Radě bezpečnosti je nutné získat dvoutřetinovou většinu hlasů všech 193 členů Valného shromáždění. Mimo formální půdu OSN se Pavel zúčastnil vzpomínkového aktu u příležitosti 25. výročí teroristických útoků z 11. září v památníku Ground Zero.

Vnitropolitické a logistické anomálie české delegace

Účast českých zástupců byla v domácích médiích silně tematizována v důsledku výrazného ochlazení vztahů mezi prezidentem republiky a vládou premiéra Andreje Babiše (jehož kabinet se v roce 2026 opíral o koaliční subjekt Motoristé sobě). Tyto tenze se projevily přímo na logistice cesty do New Yorku.

Přestože se zasedání účastnil jak prezident Petr Pavel, tak nově jmenovaný ministr zahraničních věcí Petr Macinka (nominant strany Motoristé sobě), oba nejvyšší ústavní činitelé necestovali společně. Zatímco prezident Pavel s částí úředníků z Ministerstva zahraničí a zástupci českých univerzit využil standardní letoun vládní letky (speciál), ministr Macinka odcestoval odděleně standardní komerční leteckou linkou. Ministerstvo zahraničí (prostřednictvím mluvčího Adama Čörgőho) tento neobvyklý postup odůvodnilo odlišným harmonogramem na konci zahraniční cesty a odlišnými termíny návratu. Analytici a mediální komentátoři však tento krok interpretovali jako demonstraci přetrvávající neochoty ke koordinaci zahraniční politiky mezi Hradem a Babišovým kabinetem. Samotný ministr Macinka měl v New Yorku zajištěn vlastní intenzivní program čítající téměř 20 bilaterálních setkání s protějšky z Afriky a Latinské Ameriky.

🎙️ Vystoupení klíčových světových lídrů

Všeobecná rozprava v roce 2026 přinesla řadu historicky bezprecedentních a silně polarizujících projevů. Z důvodu zachování operačního a bezpečnostního pořádku byla přijata přísná bezpečnostní opatření.

Spojené státy americké (Donald Trump)

Jako zástupce hostitelské země vystoupil americký prezident Donald Trump, pro kterého to byl návrat na globální řečnický pult po znovuzvolení v roce 2024. Jeho projev se nesl v silně nacionalistickém duchu. Zpochybnil samotný smysl fungování současné OSN, kritizoval "globalistické ideologie" a varoval před ekonomickými a bezpečnostními hrozbami plynoucími z neschopnosti regulovat zbrojní programy Íránu. Během svého pobytu v New Yorku absolvoval na okraj Valného shromáždění soukromé bilaterální setkání s ukrajinským prezidentem Zelenským (v úterý 22. září), na kterém se diskutovalo o dodávkách interceptorů pro americké systémy protivzdušné obrany Patriot a ochraně ukrajinské energetické infrastruktury.

Izrael a Stát Palestina

Jedním z nejdramatičtějších momentů zasedání byl projev izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Při jeho příchodu k řečnickému pultu se značná část delegátů (především ze států blízkovýchodního regionu a globálního Jihu) zvedla a na protest opustila jednací sál. Netanjahu ve svém analytickém výčtu obhajoval izraelské vojenské operace, prohlásil, že jeho administrativa svými preventivními a asymetrickými údery "změnila podobu Blízkého východu", a potvrdil systematické neutralizování vojenských a raketových základen na území Íránu i Libanonu. Varoval, že hnutí Hamás nadále představuje existenční hrozbu.

Prezident Státu Palestina Mahmúd Abbás se rozpravy nezúčastnil osobně, neboť jeho delegaci (podle jeho vyjádření již druhým rokem po sobě) americká administrativa odepřela udělení vstupních víz. Abbás proto k plénu promluvil prostřednictvím předtočeného videozáznamu. Vystoupení bylo kritické k postupu USA coby hostitelské země OSN a varovalo před reálným nebezpečím spojeným s nucenou relokací Palestinců, kterou označil za „další Nakbu“ (katastrofu).

Sýrie (Ahmed al-Sharaa)

Z geopolitického hlediska nejvýznamnějším posunem byl projev nového syrského lídra Ahmeda al-Sharaa. Po pádu autoritářského režimu v Sýrii na konci roku 2024 šlo o první vystoupení legitimního zástupce syrského lidu v OSN po několika desetiletích sankční a mezinárodní izolace. Al-Sharaa prezentoval vizi Sýrie jako stabilizujícího prvku regionu a zdůraznil, že do země se bezpečně navrátilo 3,5 milionu válečných uprchlíků. Požádal plénum OSN o okamžité a bezpodmínečné zrušení zbytkových ekonomických sankcí k umožnění hospodářské obnovy.

Ukrajina (Volodymyr Zelenskyj)

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj využil svého vystoupení k tvrdé kritice mezinárodního společenství. Namísto obecných deklarací požadoval exaktní dodávky vyspělých zbraňových systémů. Značnou část svého projevu nečekaně věnoval problematice vojenských technologií. Upozornil na hrozby, které pro moderní válčiště představují levné, hromadně vyráběné bezpilotní letouny a nekontrolovaný rozvoj umělé inteligence, jež podle něj totalitním režimům poskytuje asymetrickou výhodu proti konvenčně silnějším demokratickým státům.

🇪🇺 Reprezentace Evropské unie a paralelní summity

Na okraj 81. zasedání Valného shromáždění OSN se uskutečnilo několik klíčových setkání, jež byla iniciována vysokými představiteli Evropské unie. Delegaci EU v New Yorku vedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, kterou doplňovali předseda Evropské rady António Costa a vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová.

Předseda Evropské rady António Costa přednesl oficiální projev jménem Evropské unie dne 24. září. Jeho projev apeloval na posílený multilateralismus a nutnost sdílení odpovědnosti. Explicitně uvedl: „Žádná země nemůže sama zabránit pandemii, stabilizovat klima, zabezpečit odolné dodavatelské řetězce, regulovat umělou inteligenci, zajistit finanční stabilitu nebo dosáhnout udržitelného rozvoje. Žádná země, jakkoli silná, nedokáže sama vybudovat trvalý mír.“

Summit P4M (Multilateralismus, právo, mír a prosperita)

V pondělí 21. září 2026 večer zorganizoval António Costa, společně s keňským prezidentem Williamem Rutem a kanadským premiérem (v této funkci po federálních volbách 2025 vystupujícím) Markem Carneyem, zasedání takzvaného Summitu partnerů pro multilateralismus, mezinárodní právo, mír a prosperitu (zkráceně P4M). Cílem tohoto expertního fóra bylo vytvořit diplomatickou síť států ochotných reálně vynucovat dodržování mezinárodního práva a podpořit administrativní modernizaci samotných struktur OSN.

Iniciativa OceanEye

Specifickou ekologickou a technologickou iniciativou, jež byla prezentována ve středu 23. září 2026, byla dárcovská konference globální aliance OceanEye. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová a kanadský premiér vyhlásili závazky k masivnímu rozšíření senzorických a družicových monitorovacích systémů za účelem efektivnější ochrany světových oceánů před ilegálním rybolovem a znečištěním mikroplasty.

📈 Kompletní statistiky a datové přehledy

Pro zajištění maximální exaktnosti a encyklopedické úplnosti jsou v této kapitole obsaženy nevyfiltrované tabulky mapující posloupnost předchozích zasedání, podrobný časový harmonogram klíčových vystoupení v roce 2026 a oficiální složení české mezinárodní delegace.

Tabulka 1: Vývoj předsednictví Valného shromáždění OSN (78.–82. zasedání)

Zasedání	Akademický / kalendářní rok	Jméno předsedy	Zastupující stát (Regionální skupina)
78. zasedání	2023 – 2024	Dennis Francis	(Latinská Amerika a Karibik)
79. zasedání	2024 – 2025	Philemon Yang	(Africká skupina)
80. zasedání	2025 – 2026	Annalena Baerbocková	(Západní Evropa a další státy)
81. zasedání	2026 – 2027	Khalilur Rahman	(Asijsko-pacifická skupina)
82. zasedání	2027 – 2028	Bude zvolen v červnu 2027	Kandidát z Východoevropské skupiny

Tabulka 2: Harmonogram Všeobecné rozpravy 81. zasedání (Výběr klíčových řečníků)

Rozprava se oficiálně konala po dobu šesti dnů v pevném pořadí stanoveném protokolem OSN. Níže jsou uvedeni potvrzení řečníci na základě oficiálního seznamu (Revised Provisional List of Speakers).

Datum vystoupení	Fáze rozpravy	Osobnost a státní příslušnost
Úterý 22. září 2026	Zahajovací den (Den 1)	António Guterres (Generální tajemník OSN), Donald Trump (Soubor:Flag of the United States.svg), zástupci Brazílie, Turecka a Francie.
Středa 23. září 2026	Pokračování (Den 2)	Volodymyr Zelenskyj (), Ahmed al-Sharaa (), Masúd Pezeškján (), Petr Pavel (Soubor:Flag of the Czech Republic.svg).
Čtvrtek 24. září 2026	Polovina rozpravy (Den 3)	Benjamin Netanjahu (), Mahmúd Abbás ( – přes video), António Costa ().
Pátek 25. září 2026	Čtvrtý den rozpravy (Den 4)	Ali Falih Al-Zaidi (), Muhammad Šahbáz Šaríf (), Mustafa Madbúlí ().
Sobota 26. září 2026	Pátý den rozpravy (Den 5)	Zástupci , , .
Pondělí 28. září 2026	Závěrečný den (Den 6)	Vystoupení nižších diplomatických zástupců a stálých misí, ukončení Všeobecné rozpravy.

Tabulka 3: Struktura ústřední delegace České republiky v roce 2026

Jméno a titul	Zastávaná funkce	Forma dopravy do New Yorku	Hlavní úkol mise
Petr Pavel	Prezident České republiky	Armádní vládní letoun (speciál)	Vedoucí delegace, hlavní projev, kampaň pro RB OSN.
Petr Macinka	Ministr zahraničních věcí ČR	Běžná komerční letecká linka	Realizace cca 20 bilaterálních jednání s Afrikou a Latinskou Amerikou.
Adam Čörgő	Tiskový mluvčí MZV ČR	Armádní vládní letoun (speciál)	Zajištění mediálního servisu zástupců MZV v USA.
neuvedeno	Ředitelé odborů MZV, fotograf, zástupci českých univerzit	Armádní vládní letoun (speciál)	Odborný a edukační doprovod prezidenta republiky.

💡 Pro laiky

Abychom plně pochopili, co se každoročně v září děje v New Yorku, je dobré si Valné shromáždění OSN představit jako vůbec největší "třídní schůzku" na planetě. Sjedou se na ni prezidenti, premiéři a panovníci z celého světa (celkem ze 193 států).

Klíčovým momentem tohoto setkání je takzvaná „Všeobecná rozprava“ (General Debate). Během této rozpravy má každý stát – od nejmenšího pacifického ostrova Tuvalu až po gigantické Spojené státy – k dispozici časový limit (obvykle 15 minut) za řečnickým pultem. Může v něm mluvit o čemkoliv chce: o válkách, které vede, o klimatické změně, která mu ničí úrodu, nebo si může stěžovat na chování sousedních států. Slouží to jako obří barometr toho, jaké problémy momentálně trápí lidstvo nejvíce. Není zde žádné právo veta, každý stát má přesně jeden hlas.

To je obrovský rozdíl oproti mnohem mocnější Radě bezpečnosti OSN. Tu tvoří jen 15 členů, z nichž pět nejmocnějších států (USA, Rusko, Čína, Francie a Velká Británie) tam sedí nastálo a mohou zablokovat jakékoliv světové rozhodnutí tím, že použijí takzvané "právo veta". Právě do této elitní patnáctičlenné rady se v roce 2026 snažil prezident Petr Pavel během Valného shromáždění takzvaně „protlačit“ Českou republiku. Pokud by členské státy Česko zvolily (volba by probíhala o několik let později), získal by český stát obrovský diplomatický vliv na řešení celosvětových konfliktů v letech 2032 až 2033.

Zdroje