Kaja Kallasová

Rozbalit box

Obsah boxu

Kaja Kallasová (nepřechýleně Kallas, * 18. června 1977, Tallinn) je estonská politička a právnička, která od roku 2021 do července 2024 zastávala úřad předsedkyně vlády Estonska jako první žena v historii země. Od roku 2018 je předsedkyní liberální Estonské reformní strany. V červnu 2024 byla Evropskou radou nominována na post Vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, jehož by se měla ujmout na podzim 2024.

Je považována za jednu z nejvýraznějších a nejvlivnějších evropských političek, zejména díky svému nekompromisnímu a principiálnímu postoji vůči Rusku po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. V únoru 2024 na ni ruské Ministerstvo vnitra vydalo zatykač.

💼 Politická kariéra

🏛️ Počátky v estonské a evropské politice

Kaja Kallasová pochází z prominentní estonské rodiny. Její otec, Siim Kallas, je bývalým estonským premiérem a bývalým místopředsedou Evropské komise. Před vstupem do politiky pracovala jako úspěšná právnička se specializací na evropské a estonské soutěžní právo.

Do politiky vstoupila v roce 2010, kdy se připojila k Estonské reformní straně, kterou její otec pomáhal založit. V letech 2011 až 2014 byla poslankyní estonského parlamentu (Riigikogu). V roce 2014 byla zvolena do Evropského parlamentu, kde se zaměřovala na digitální jednotný trh a energetickou politiku.

V roce 2018 se vrátila do estonské politiky, aby se stala předsedkyní Reformní strany a vedla ji do parlamentních voleb v roce 2019. Ačkoliv její strana volby vyhrála, nedokázala sestavit vládu a skončila v opozici.

🇪🇪 Premiérka Estonska

Do čela vlády se dostala v lednu 2021 po pádu předchozího kabinetu kvůli korupčnímu skandálu. Stala se tak první ženou v čele estonské vlády.

Její premiérství bylo od počátku definováno pandemií covid-19 a především dramaticky se zhoršující bezpečnostní situací v Evropě. Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 se Kallasová stala jedním z nejhlasitějších a nejrozhodnějších kritiků Kremlu a zastáncem co nejtvrdších sankcí a masivní vojenské podpory Ukrajiny. Její nekompromisní postoje, které často označovala jako morálně správné a nutné pro ochranu evropské bezpečnosti, jí vynesly přezdívku "evropská železná lady". V březnu 2023 drtivě vyhrála parlamentní volby, což bylo vnímáno jako silný mandát pro její prozápadní a protiruskou politiku.

🇪🇺 Nominace na šéfku evropské diplomacie

Díky své výrazné roli na mezinárodní scéně se Kaja Kallasová po evropských volbách v roce 2024 stala jednou z hlavních kandidátek na vysoký post v institucích Evropské unie. Dne 27. června 2024 ji lídři členských států na summitu Evropské rady nominovali do funkce Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, neformálně označované jako šéf či šéfka evropské diplomacie. V této roli by měla nahradit Josepa Borrella.

Její nominace je vnímána jako signál posílení pozice východního křídla EU a potvrzení tvrdšího a jednotnějšího postoje vůči Rusku. Aby se funkce mohla ujmout, musí být ještě schválena Evropským parlamentem v rámci hlasování o celé Evropské komisi Ursuly von der Leyenové. V červenci 2024 podala demisi na post estonské premiérky, aby se mohla plně věnovat procesu svého jmenování do evropské funkce.

⚔️ Postoje a kontroverze

🇷🇺 Postoj k Rusku

Kallasová je považována za jednoho z největších "jestřábů" ve vztahu k Rusku. Její nekompromisní postoj je hluboce zakořeněn v osobní i národní historii. Její matka byla jako šestiměsíční dítě spolu se svou matkou a babičkou deportována sovětským režimem na Sibiř v nákladním vagónu a mohla se vrátit až o deset let později. Tato rodinná zkušenost silně formovala její vnímání Ruska jako existenční hrozby.

V únoru 2024 se její jméno objevilo na seznamu hledaných osob ruského Ministerstva vnitra, a to kvůli jejímu úsilí o odstraňování sovětských válečných pomníků v Estonsku. Stala se tak první hlavou vlády cizího státu, na kterou Rusko vydalo zatykač.

💼 Skandál manžela

V srpnu 2023 čelila Kallasová největšímu skandálu své kariéry, když estonská média odhalila, že přepravní společnost, ve které měl podíl její manžel Arvo Hallik, i po ruské invazi na Ukrajinu pokračovala v obchodních aktivitách v Rusku. To bylo v přímém rozporu s její veřejnou rolí a nekompromisními výzvami k ukončení veškerého obchodu s Ruskem. Kallasová čelila silnému tlaku na rezignaci, který však ustála. Tvrdila, že o manželových obchodních aktivitách nevěděla a on sám se později svého podílu ve firmě zbavil.

✨ Pro laiky

Představit si Kaju Kallasovou je jako představit si moderní verzi Margaret Thatcherové pro východní Evropu. Je to neuvěřitelně přímá, zásadová a nekompromisní politička, která se nebojí říkat nepříjemné pravdy, zejména pokud jde o Rusko.

Její životní příběh a postoje jsou hluboce ovlivněny historií její země a její rodiny:

• **Historie Estonska:** Estonsko bylo po 50 let okupováno Sovětským svazem. Zkušenost s ruskou nadvládou je v zemi stále velmi živá a Kallasová je ztělesněním odhodlání, aby se to už nikdy neopakovalo.
• **Rodinná tragédie:** Její vlastní matka byla jako miminko deportována Sověty na Sibiř. Pro ni tedy není Rusko jen nějaká vzdálená hrozba, ale velmi osobní a reálné nebezpečí.

Když v roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu, Kallasová se okamžitě stala jednou z nejvýraznějších postav v Evropě. Zatímco někteří západní politici váhali, ona od začátku říkala: "Musíme Ukrajině pomoci vším, co máme, a Rusko musíme naprosto izolovat." Její jasný a tvrdý postoj jí získal obrovský respekt, zejména ve východní a střední Evropě, a vynesl jí přezdívku "evropská železná lady".

Její nominace na post šéfky evropské diplomacie je signálem, že celá Evropská unie si uvědomuje hrozbu z Východu a chce mít ve svém čele někoho, kdo má s Ruskem přímou a bolestnou zkušenost.