Střední a východní Evropa
Obsah boxu
Střední a východní Evropa je geografický a geopolitický region, jehož přesné vymezení se může lišit v závislosti na kontextu (geografickém, politickém, historickém nebo kulturním). Obecně zahrnuje země, které se nacházejí mezi západní Evropou a Ruskem a které mají často společnou historickou zkušenost s komunistickými režimy a příslušností k bývalému Východnímu bloku pod vlivem Sovětského svazu po druhé světové válce.
Geografické vymezení
Neexistuje jednotná definice hranic střední a východní Evropy. Obvykle se však za její součást považují následující subregiony a země:
- Střední Evropa: Často zahrnuje Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, a někdy i Rakousko, Slovinsko a části Německa (bývalá NDR).
- Východní Evropa: Zahrnuje Ukrajinu, Bělorusko, Moldavsko, a někdy i západní část Ruska.
- Jihovýchodní Evropa (Balkán): Obvykle zahrnuje Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Bulharsko, Chorvatsko, Kosovo, Severní Makedonii, Černou Horu, Rumunsko a Srbsko.
- Pobaltské státy: Estonsko, Lotyšsko a Litva jsou někdy řazeny do severní Evropy, jindy do východní Evropy.
Historický vývoj
Historie střední a východní Evropy je velmi bohatá a komplexní, ovlivněná střety různých civilizací a mocenských bloků.
- Středověk a raný novověk: Oblast byla ovlivněna Svatou říší římskou, Osmanskou říší a různými královstvími a říšemi. Vznikaly zde silné státní útvary jako Polsko-litevská unie, Uherské království nebo České království.
- 18. a 19. století: Vznik velkých impérií jako Rakouské císařství (později Rakousko-Uhersko) a Ruské impérium, které pohltily menší státy a národy. V této době se formovaly národní identity a sílil nacionalismus.
- Meziválečné období (1918–1939): Po první světové válce a rozpadu impérií (Rakousko-Uhersko, Osmanská říše, Ruská říše) vznikla řada nových nezávislých států, jako je Československo, Polsko, Jugoslávie, Maďarsko a baltské státy.
- Období Studené války (1945–1989): Po druhé světové válce se většina zemí střední a východní Evropy ocitla pod nadvládou Sovětského svazu a stala se součástí Východního bloku (s výjimkou Jugoslávie a Albánie, které si udržovaly specifické postavení). Byly zde zavedeny komunistické režimy s centrálně plánovanou ekonomikou a potlačováním politických svobod.
- Po roce 1989: Rok 1989 a následný rozpad Sovětského svazu v roce 1991 znamenaly konec komunistických režimů. Země regionu zahájily složitý proces transformace k demokracii a tržnímu hospodářství. Mnoho z nich se následně připojilo k Evropské unii a NATO.
Charakteristika a výzvy
- Kulturní a etnická pestrost: Region je domovem mnoha různých národů, jazyků a náboženství, což přináší jak bohatství, tak i potenciál pro konflikty (např. Jugoslávské války v 90. letech).
- Ekonomické rozdíly: I přes ekonomický růst po roce 1989 stále existují značné ekonomické rozdíly mezi západní Evropou a některými částmi střední a východní Evropy.
- Geopolitický význam: Region leží na pomezí velkých mocenských bloků a je často předmětem geopolitického zájmu. Konflikt na Ukrajině od roku 2014 a zejména od roku 2022 to jasně ukazuje.
Pro laiky
Představte si Evropu jako velkou mapu. Na západě jsou země, které známe, jako Francie, Německo nebo Itálie. Na východě je pak obrovské Rusko. A přesně mezi nimi leží taková velká skupina zemí, které říkáme Střední a východní Evropa. Patří sem třeba naše Česko, Polsko, Maďarsko, ale i třeba Ukrajina nebo země jako Srbsko a Bulharsko.
Tyhle země mají zajímavou historii. Dlouho byly pod vlivem různých velkých říší. Ale co je důležité, skoro všechny tyhle země zažily po druhé velké válce, asi 40 let, kdy u nich vládli komunisté. To znamenalo, že byly pod velkým vlivem Sovětského svazu (což bylo tehdy velké Rusko) a lidé neměli moc svobody. Obchody byly prázdné, nemohli si jen tak cestovat na Západ a všechno řídil stát.
Ale pak přišel rok 1989, a to bylo jako velké zemětřesení! Padla Berlínská zeď, a jedna země za druhou se začala zbavovat komunistických vlád a chtěla svobodu a normální obchody. Bylo to velké, někdy i těžké období, ale nakonec se většina těchto zemí stala demokratickými a začala se připojovat k západním společenstvím, jako je Evropská unie nebo NATO.
Dneska je to pořád region plný různých jazyků a kultur, s bohatou historií a spoustou zajímavých míst. Některé země jsou na tom ekonomicky lépe, jiné hůře, a některé se stále potýkají s problémy z minulosti. Ale všechny mají za sebou společnou zkušenost s komunismem a snahu vybudovat si lepší budoucnost.