Stanislav I. Leszczyński
Obsah boxu
| Stanislav I. Leszczyński | |
|---|---|
| Soubor:Stanisław Leszczyński - Royal Castle in Warsaw.jpg | |
| Portrét Stanislava Leszczyńského od Jeana-Baptisty van Loo, kolem roku 1730 | |
| Titul | Král polský a velkokníže litevský Vévoda lotrinský a barský |
| Období vlády | V Polsku-Litvě: 4. října 1704 – 8. srpna 1709 12. září 1733 – 26. ledna 1736 V Lotrinsku a Baru: 9. července 1737 – 23. února 1766 |
| Korunovace | 4. října 1705, Varšava |
| Předchůdce | Augustus II. Silný (poprvé i podruhé) František III. Štěpán Lotrinský (v Lotrinsku) |
| Nástupce | Augustus II. Silný (poprvé) Augustus III. Polský (podruhé) Tituly pohlceny Francouzským královstvím |
| Datum narození | 20. října 1677 |
| Místo narození | Lvov, Republika obou národů |
| Datum úmrtí | 23. února 1766 |
| Místo úmrtí | Lunéville, Lotrinsko |
| Místo pohřbení | Kostel Notre-Dame-de-Bonsecours, Nancy; (srdce) Kostel Saint-Jacques, Lunéville |
| Dynastie | Leszczyńští |
| Otec | Rafał Leszczyński |
| Matka | Anna Jabłonowska |
| Manželka/y | Kateřina Opalinská |
| Děti | Anna Leszczyńská Marie Leszczyńská |
| Náboženství | římskokatolické |
Stanislav I. Leszczyński (polsky Stanisław Leszczyński; 20. října 1677, Lvov – 23. února 1766, Lunéville) byl polský šlechtic, který se dvakrát stal polským králem a litevským velkoknížetem. Později se stal posledním vévodou lotrinským a barským. Jeho dcera Marie Leszczyńská se provdala za francouzského krále Ludvíka XV., čímž se stal tchánem jednoho z nejmocnějších evropských monarchů a pradědečkem tří dalších francouzských králů.
Jeho život byl plný dramatických zvratů, od pozice loutkového krále dosazeného cizí mocností, přes dlouhá léta v exilu, až po roli osvíceného a oblíbeného panovníka v Lotrinsku, kde zanechal nesmazatelnou stopu v architektuře a kultuře, zejména ve městě Nancy.
👑 Život a vláda
Stanislavův život lze rozdělit do několika odlišných fází, které odrážejí bouřlivou politickou situaci v Evropě na počátku 18. století.
🌱 Původ a mládí
Stanislav se narodil ve Lvově do jedné z nejvýznamnějších a nejbohatších velkopolských magnátských rodin, Leszczyńských. Jeho otec, Rafał Leszczyński, byl velkým korunním pokladníkem a matkou byla Anna Jabłonowska. Díky svému původu a rodinnému bohatství získal vynikající vzdělání a brzy vstoupil do politického života Republiky obou národů. V roce 1697 se jako poslanec volebního sejmu zúčastnil volby nového krále, kde podpořil saského kurfiřta Fridricha Augusta, který byl korunován jako Augustus II. Silný.
🇵🇱 První období vlády (1704–1709)
Počátkem 18. století byla Republika obou národů zatažena do Severní války (1700–1721). Polský král Augustus II. Silný byl spojencem Ruska proti Švédsku. Poté, co švédský král Karel XII. vpadl do Polska a obsadil Varšavu a Krakov, donutil část polské šlechty, sdružené ve Varšavské konfederaci, aby Augusta II. sesadila.
Na nátlak Karla XII. byl 12. července 1704 mladý a tehdy ještě nepříliš významný Stanislav Leszczyński zvolen novým polským králem. Jeho moc však byla zcela závislá na přítomnosti švédských vojsk. Proti němu stála Sandoměřská konfederace, věrná Augustovi II. Po drtivé porážce švédské armády v bitvě u Poltavy v roce 1709 ztratil Stanislav veškerou podporu a musel uprchnout ze země. Na trůn se vrátil Augustus II. Silný.
✈️ Exil a čekání
Po útěku z Polska strávil Stanislav mnoho let v exilu. Nejprve pobýval ve Švédském Pomořansku, později v knížectví Zweibrücken. Po smrti Karla XII. v roce 1718 musel knížectví opustit a našel útočiště ve Francii, konkrétně ve Wissembourgu v Alsasku.
Zásadní obrat v jeho osudu nastal v roce 1725, kdy si francouzský král Ludvík XV. vybral za manželku jeho dceru Marii. Tímto sňatkem se Stanislav stal tchánem francouzského krále, což dramaticky zvýšilo jeho politickou prestiž a zajistilo mu francouzskou podporu.
⚔️ Druhé období vlády a válka o polské následnictví
Když v roce 1733 zemřel Augustus II. Silný, naskytla se Stanislavovi příležitost k návratu na polský trůn. S masivní finanční a diplomatickou podporou Francie byl v září 1733 drtivou většinou šlechty znovu zvolen polským králem.
Tato volba však narazila na odpor Ruska a habsburské monarchie, které podporovaly kandidaturu syna zesnulého krále, Augusta III. Saského. Ruská armáda vtrhla do Polska a donutila Stanislava uprchnout z Varšavy do Gdaňsku. Jeho zvolení se stalo záminkou k rozpoutání celoevropského konfliktu známého jako válka o polské následnictví (1733–1735/1738).
Přestože Francie a její spojenci bojovali proti Rakousku a Rusku na jiných frontách (v Itálii a na Rýně), vojenská pomoc obleženému Gdaňsku byla nedostatečná. Město v roce 1734 kapitulovalo a Stanislav v přestrojení za rolníka uprchl do Pruska. V roce 1736 se definitivně vzdal nároku na polský trůn.
🇫🇷 Vévoda lotrinský a barský
Jako kompenzaci za ztrátu polské koruny získal Stanislav na základě Vídeňského míru z roku 1738 doživotní vládu v Lotrinském a Barském vévodství. Dosavadní vévoda František III. Štěpán Lotrinský (pozdější císař Svaté říše římské) se musel svého dědictví vzdát výměnou za Toskánské velkovévodství a ruku Marie Terezie. Podle dohody mělo Lotrinsko po Stanislavově smrti připadnout Francii.
Třicetileté období Stanislavovy vlády v Lotrinsku je považováno za zlatý věk této země. Usídlil se na zámcích v Lunéville a Commercy. Obklopil se umělci, architekty, vědci a filozofy, mezi nimiž byl i Montesquieu nebo Voltaire. Jeho dvůr v Lunéville se stal významným centrem osvícenské kultury.
Největší stopu zanechal v hlavním městě Nancy. Z jeho iniciativy zde vznikl velkolepý urbanistický komplex tří náměstí, který je dnes známý jako Place Stanislas, Place de la Carrière a Place d'Alliance. Tento komplex, navržený architektem Emmanuelem Hérém, je považován za jeden z vrcholů evropské architektury 18. století a od roku 1983 je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
🏛️ Mecenáš a filozof
Stanislav byl nejen panovníkem, ale i aktivním intelektuálem. Sám psal filozofické, politické a morální traktáty pod pseudonymem "Filozof dobrodinec" (le Philosophe bienfaisant). Založil v Nancy Královskou společnost věd a literatury (Société Royale des Sciences et Belles-Lettres de Nancy). Byl známý svou štědrostí a péčí o poddané, zakládal veřejné knihovny, školy a nemocnice.
👨👩👧👦 Rodina a potomstvo
V roce 1698 se oženil s hraběnkou Kateřinou Opalinskou (1680–1747). Měli spolu dvě dcery:
- Anna Leszczyńská (1699–1717) – zemřela v mládí.
- Marie Leszczyńská (1703–1768) – od roku 1725 francouzská královna jako manželka Ludvíka XV.. Měla s ním deset dětí, čímž se Stanislav stal předkem pozdějších francouzských králů Ludvík XVI., Ludvík XVIII. a Karel X..
मृत्यु Smrt a odkaz
Stanislav I. Leszczyński zemřel ve vysokém věku 88 let na zámku v Lunéville. Jeho smrt byla tragická – utrpěl vážné popáleniny, když se jeho župan vznítil od jiskry z krbu. Po jeho smrti bylo Lotrinsko v souladu s dohodami připojeno k Francii.
Byl pohřben v kostele Notre-Dame-de-Bonsecours v Nancy, po boku své manželky Kateřiny. Během Velké francouzské revoluce byly jejich hrobky znesvěceny.
Stanislav Leszczyński je dodnes připomínán jako král, který dvakrát ztratil trůn, ale nakonec našel své místo jako moudrý a milovaný vládce, mecenáš umění a osvícenský myslitel. Jeho architektonický odkaz v Nancy zůstává trvalou památkou na jeho vládu.
🤔 Pro laiky
- Republika obou národů: Oficiální název státu, který existoval v letech 1569–1795 a zahrnoval Polské království a Litevské velkoknížectví. Byla to volená monarchie, kde krále volila šlechta (tzv. sejm).
- Magnát: Velmi bohatý a vlivný šlechtic v Polsku-Litvě. Magnáti často měli vlastní armády a velkou politickou moc, někdy větší než samotný král.
- Válka o polské následnictví: Evropský konflikt, který vypukl poté, co byl Stanislav Leszczyński zvolen polským králem. Proti sobě stály Francie a Španělsko (podporující Stanislava) na jedné straně a Rusko s Rakouskem (podporující Augusta III.) na straně druhé. Bojovalo se hlavně v Itálii a Německu, nikoliv v Polsku. Válka skončila kompromisem: August III. se stal polským králem a Stanislav získal jako odškodnění Lotrinsko.
⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025