Rick Martin

Rick Martin
Celé jméno	Richard Lionel Martin
Datum narození	26. července 1951
Místo narození	Verdun, Quebec, Kanada
Datum úmrtí	13. března 2011
Místo úmrtí	Clarence, New York, USA
Státní příslušnost
Povolání	lední hokejista
Aktivní od	1971
Aktivní do	1982
Výška	180 cm
Váha	81 kg

Rick Martin (celým jménem Richard Lionel Martin; narozen 26. července 1951 v kanadském městě Verdun, zemřel 13. března 2011 ve městě Clarence) byl kanadský profesionální lední hokejista. Nastupoval na pozici levého křídelního útočníka. Během své profesionální kariéry v severoamerické lize NHL, která trvala 11 sezón v rozmezí let 1971 až 1982, odehrál celkem 685 utkání v základní části a zaznamenal 701 kanadských bodů za 384 vstřelených branek a 317 asistencí. Většinu své kariéry spojil s organizací Buffalo Sabres, pouze v závěru aktivní činnosti nastoupil k několika utkáním za celek Los Angeles Kings.

V rámci ligové historie je Martin nejčastěji spojován s působením v útočné formaci známé pod názvem The French Connection, kde hrál na levém křídle po boku středního útočníka Gilberta Perreaulta a pravého křídla Reného Roberta. S kanadskou národní reprezentací získal zlatou medaili na mezinárodním turnaji Kanadský pohár v roce 1976. Jeho kariéra byla předčasně ukončena v důsledku těžkého poškození kolenního kloubu. Po jeho úmrtí v roce 2011 provedená pitva prokázala přítomnost neurodegenerativního onemocnění mozku, což mělo zásadní dopad na sportovní medicínu vzhledem k faktu, že Martin nepatřil k hráčům s rolí bitkaře.

👤 Životopis a juniorská kariéra

Richard Lionel Martin se narodil ve městě Verdun v kanadské provincii Quebec. Vyrůstal v bilingvním prostředí, jeho matka byla frankofonní Kanaďanka a otec pocházel ze Skotska. Hokejové přípravě se začal organizovaně věnovat ve věku osmi let a prošel lokálními mládežnickými výběry v týmu Thetford Mines Canadiens.

Jeho hlavním odrazovým můstkem pro profesionální sport se stalo působení v nejvyšší kanadské juniorské soutěži OHA (předchůdce dnešní OHL). V roce 1968 byl zařazen na soupisku klubu Montreal Junior Canadiens. V úvodní sezóně 1968/69 odehrál 52 zápasů a zaznamenal 43 bodů (22 branek). V tomto ročníku tým Junior Canadiens získal prestižní trofej Memorial Cup, udílenou nejlepšímu juniorskému týmu Kanady. Ve svém druhém ročníku (1969/70) svou produkci navýšil na 55 bodů ve 34 zápasech a pomohl týmu obhájit Memorial Cup, čímž se tento výběr zařadil mezi statisticky nejúspěšnější juniorské celky v kanadské historii.

Klíčovým ročníkem pro jeho budoucí draftové postavení se stala sezóna 1970/71. Během 60 zápasů základní části Martin nastřílel 71 branek a přidal 50 asistencí, čímž dosáhl celkového zisku 121 kanadských bodů a inkasoval 106 trestných minut. Získal nominaci do prvního All-Star týmu juniorské OHA a upoutal pozornost profesionálních skautů. Z tohoto důvodu si jej zástupci organizace Buffalo Sabres vybrali ve vstupním draftu NHL v roce 1971 v prvním kole jako celkově pátého hráče v pořadí.

💼 Kariéra v NHL

Vstup do ligy a The French Connection (1971–1974)

Rick Martin podepsal profesionální smlouvu a okamžitě se zapojil do hlavního kádru Buffalo Sabres před začátkem sezóny 1971/72. Ve svém nováčkovském ročníku odehrál 73 utkání, ve kterých nastřílel 44 branek a přidal 30 asistencí. Počet 44 vstřelených gólů tehdy představoval nový nováčkovský rekord celé NHL (tento rekord byl později překonán Mikem Bossym v roce 1978). Okamžitě byl nominován do každoročního Utkání hvězd.

V průběhu přípravného kempu v roce 1972 hlavní trenér Sabres Joe Crozier rozhodl o spojení tří frankofonních hráčů do jedné formace. Rick Martin byl nasazen na levé křídlo ke střednímu útočníkovi Gilbertu Perreaultovi (draftovanému v roce 1970) a na pravé křídlo byl zařazen René Robert, který byl do Buffala získán formou výměny. Vzhledem k jejich původu z provincie Quebec získala tato útočná řada od médií a fanoušků formální označení "The French Connection" (s odkazem na tehdejší stejnojmenný filmový snímek). V sezóně 1972/73 Martin potvrdil svou výkonnost ziskem 73 bodů (37 gólů, 36 asistencí) v 75 zápasech a podruhé v řadě byl nominován do Utkání hvězd.

Prvního překonání padesátigólové hranice dosáhl Martin v ročníku 1973/74. Během 78 zápasů základní části zaznamenal 52 přesných zásahů a 34 asistencí. V této sezóně byl poprvé v kariéře oficiálně zařazen do Prvního All-Star týmu NHL na pozici nejlepšího levého křídla ligy.

Ofenzivní vrchol a finále Stanley Cupu (1974–1980)

Statisticky nejúspěšnějším ročníkem celé jeho profesionální kariéry se stala sezóna 1974/75. Martin odehrál 68 zápasů a podruhé v řadě dosáhl hranice 52 vstřelených branek, k nimž připojil 43 asistencí. Celkových 95 bodů představovalo jeho osobní kariérní maximum a vyneslo mu druhé zařazení do Prvního All-Star týmu NHL. Ofenzivní produkce formace French Connection dovedla tým Buffalo Sabres k vítězství v divizi a k postupu v play-off. Ve vyřazovací části tým postoupil až do finále Stanley Cupu. Ve finálové sérii Sabres podlehli celku Philadelphia Flyers v poměru 2:4 na zápasy. Martin v 17 zápasech tohoto play-off zaznamenal 7 branek a 8 asistencí (15 bodů).

V ročníku 1975/76 mu těsně uniklo třetí po sobě jdoucí překonání padesátigólové hranice, když v 80 zápasech nastřílel 49 branek a přidal 37 asistencí (86 bodů). Obdržel nominaci do Druhého All-Star týmu NHL, kterou zopakoval i v následující sezóně 1976/77, ve které zaznamenal 36 branek a 65 bodů v 66 zápasech. Během ročníku 1976/77 byl v Utkání hvězd zvolen Nejužitečnějším hráčem exhibice (MVP). Produkci nad úrovní jednoho bodu na zápas si udržel také v sezónách 1977/78 (65 zápasů, 28 gólů, 63 bodů) a 1979/80 (80 zápasů, 45 gólů, 79 bodů). Celkově za prvních devět sezón své kariéry pokaždé nastřílel minimálně 28 branek a pětkrát překonal hranici 40 vstřelených gólů.

Těžké zranění a ukončení kariéry (1980–1982)

Martinova sportovní kariéra byla nevratně poškozena v úvodní fázi ročníku 1980/81. Dne 8. listopadu 1980 v utkání proti celku Washington Capitals se Martin dostal do samostatného úniku. Brankář Washingtonu Mike Palmateer proti němu vyjel, Martina podrazil a následně ho v pádu zasáhl přímo do kolenního kloubu. Střet způsobil rozsáhlé poškození kolenní chrupavky a vazů. Martin v důsledku zranění vynechal většinu sezóny. Za Buffalo Sabres v tomto ročníku stihl odehrál pouze 23 utkání (7 branek, 14 asistencí).

Dne 10. března 1981 rozhodlo vedení Sabres o jeho výměně. Společně s draftovými pozicemi byl odeslán do celku Los Angeles Kings výměnou za výběr ve třetím kole draftu 1981 a právo volby v prvním kole draftu 1983 (tímto výběrem Buffalo později získalo brankáře Toma Barrassa). V dresu Kings nastoupil do konce základní části pouze k jedinému utkání a zasáhl do 1 zápasu v play-off. Léčba zraněného kolene neprobíhala úspěšně a bolestivý stav mu nedovoloval plnou zátěž. V ročníku 1981/82 se pokusil o návrat, avšak za Los Angeles odehrál pouhé 3 zápasy, ve kterých získal 4 body. Následně ve věku 30 let oficiálně ohlásil definitivní ukončení své profesionální hokejové kariéry.

🌍 Reprezentační kariéra

Na mezinárodní scéně reprezentoval Martin kanadský hokej na elitní úrovni v rámci historicky prvního ročníku turnaje Kanadský pohár v roce 1976. V konkurenci nejlepších světových profesionálů byl zařazen do základní sestavy týmu Kanady. Zúčastnil se celkem 4 zápasů, ve kterých nastřílel 3 branky a připsal si 2 asistence. S celkovým ziskem 5 bodů a hodnotou +3 v tabulce pravdy se stal platným hráčem ofenzivy. Kanadský výběr v tomto turnaji zvítězil a Martin se stal oficiálním držitelem zlaté medaile pro šampiona Kanadského poháru.

⚖️ Život po kariéře, soudní spory a úmrtí

V červnu roku 1982 podal Rick Martin oficiální občanskoprávní žalobu proti svému bývalému zaměstnavateli Buffalo Sabres a hlavním zástupcům klubu. Martin v soudních spisech deklaroval, že v období po zranění kolene obdržel od klubových lékařů a tehdejšího hlavního trenéra Scottyho Bowmana nesprávnou a nedbalou lékařskou péči, přičemž byl nucen nastupovat k zápasům bez dostatečného doléčení, což vedlo k trvalé invaliditě kloubu a k nucenému ukončení výdělečné kariéry. Podal celkem sedm samostatných žalob, které měly prověřit lékařské standardy tehdejší NHL.

V civilním životě podnikal; stal se majitelem personální agentury Globalquest Solutions ve městě Williamsville a rovněž vlastnil a provozoval restauraci a bar pod názvem Slapshot na území města Niagara Falls. Dne 15. listopadu 1995 byl jeho dres s číslem 7 slavnostně vyřazen a vyvěšen pod strop arény Memorial Auditorium v Buffalu po boku dresů Gilberta Perreaulta a Reného Roberta. V roce 1990 byl uveden do klubové Síně slávy Buffalo Sabres a v roce 1992 se stal členem sportovní haly slávy Greater Buffalo Sports Hall of Fame.

Dne 13. března 2011 Rick Martin zemřel na následky těžkého infarktu myokardu. Příhoda nastala během řízení automobilu na území předměstí Clarence nedaleko Buffala; jeho vůz přejel do protisměru a narazil do sloupu. Státní policie potvrdila, že příčinou nehody byla zdravotní indispozice před samotným nárazem, což následně potvrdila lékařská zpráva o komplikacích spojených s hypertenzním kardiovaskulárním onemocněním.

Rozsáhlý posmrtný pitevní a neurologický rozbor tkání jeho mozku odhalil přítomnost chronické traumatické encefalopatie (CTE) ve druhém stádiu. Tento klinický nález vzbudil značnou lékařskou a sportovní pozornost. Do té doby byla prokazatelná CTE u hokejistů v NHL primárně spojována s hráči v rolích bitkařů a takzvaných zlých mužů (enforcers), kteří inkasovali údery pěstmi pravidelně (např. Bob Probert nebo Reggie Fleming). Rick Martin však během své kariéry bitkařem nebyl; patřil ke střelcům a elitním útočníkům. Neurologové dospěli k závěru, že jeho onemocnění s největší pravděpodobností pramenilo z jednoho velmi těžkého neléčeného otřesu mozku, který utrpěl po pádu na led a nárazu do hlavy v roce 1977. Tato skutečnost přinesla nové poznatky o riziku otřesů mozku ve sportu.

📈 Statistiky

Níže jsou uvedeny kompletní statistiky Ricka Martina, zahrnující všechny sezóny základní části a play-off během jeho působení v juniorských i profesionálních soutěžích. Žádný ligový ročník není vynechán. Údaje o juniorském play-off nejsou z historických důvodů plně archivovány.

Sezóna	Tým	Soutěž	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty	Zápasy (play-off)	Góly (play-off)	Asistence (play-off)	Body (play-off)	Trestné minuty (play-off)
1968/69	Montreal Junior Canadiens	OHA-Jr.	52	22	21	43	27	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1969/70	Montreal Junior Canadiens	OHA-Jr.	34	23	32	55	10	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1970/71	Montreal Junior Canadiens	OHA-Jr.	60	71	50	121	106	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1971/72	Buffalo Sabres	NHL	73	44	30	74	36	—	—	—	—	—
1972/73	Buffalo Sabres	NHL	75	37	36	73	79	6	3	2	5	12
1973/74	Buffalo Sabres	NHL	78	52	34	86	38	—	—	—	—	—
1974/75	Buffalo Sabres	NHL	68	52	43	95	72	17	7	8	15	20
1975/76	Buffalo Sabres	NHL	80	49	37	86	67	9	4	7	11	12
1976/77	Buffalo Sabres	NHL	66	36	29	65	58	6	2	1	3	9
1977/78	Buffalo Sabres	NHL	65	28	35	63	16	7	2	4	6	13
1978/79	Buffalo Sabres	NHL	73	32	21	53	35	3	1	4	5	0
1979/80	Buffalo Sabres	NHL	80	45	34	79	54	14	4	6	10	22
1980/81	Buffalo Sabres	NHL	23	7	14	21	20	—	—	—	—	—
1980/81	Los Angeles Kings	NHL	1	1	1	2	0	1	0	2	2	0
1981/82	Los Angeles Kings	NHL	3	1	3	4	2	—	—	—	—	—

Následující tabulka obsahuje kompletní statistiky zápasů, kterých se zúčastnil v rámci oficiálního reprezentačního turnaje na mezinárodní úrovni.

Rok	Tým	Událost	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1976	Kanada	Kanadský pohár	4	3	2	5	0

Zdroje