Tom Barrasso

Tom Barrasso
	Tom Barrasso v dresu Pittsburgh Penguins (90. léta)
Přezdívka	Tommy
Výška	191 cm
Váha	95 kg
Pozice	Brankář
Draft	1983, 5. celkově, Buffalo Sabres
Úspěchy	Člen Hokejové síně slávy (2023); 2× Stanley Cup (1991, 1992); Vezina Trophy (1984); Calder Memorial Trophy (1984); William M. Jennings Trophy (1985); Stříbro na ZOH 2002

Rozbalit box

Obsah boxu

Thomas "Tom" Barrasso (* 31. března 1965, Boston) je bývalý americký profesionální lední hokejista (brankář) a současný hokejový trenér. Je považován za jednoho z nejlepších amerických brankářů všech dob.

Barrasso se zapsal do historie NHL hned na začátku své kariéry, když v roce 1983 přeskočil univerzitní i juniorské ligy a vstoupil do branky Buffalo Sabres přímo ze střední školy Acton-Boxborough. V 18 letech získal Vezina Trophy (pro nejlepšího brankáře) i Calder Memorial Trophy (pro nejlepšího nováčka), což je výkon, který se od té doby nikomu nepodařilo zopakovat. Největší slávy však dosáhl v dresu Pittsburgh Penguins, kde po boku Maria Lemieuxe a Jaromíra Jágra vychytal dva Stanley Cupy v řadě (1991, 1992).

👶 Pro laiky

Tom Barrasso byl hokejovým úkazem, který předběhl dobu.

Skok do vody: Většina hráčů musí projít "farmou" nebo univerzitou, aby dozrála. Barrasso přišel ze školy mezi dospělé chlapy a okamžitě se stal nejlepším brankářem světa. To je, jako by maturant nastoupil do Formule 1 a vyhrál titul.
Třetí obránce: Před Barrassem brankáři puk většinou jen zastavili a nechali ho tam. Barrasso ho vzal a poslal přesnou přihrávku přes půl hřiště na útočníka. Zaznamenal 48 asistencí, což je rekord NHL pro brankáře.
Povaha: Byl známý svou arogancí a nenávistí k novinářům. Na otázky odpovídal jednoslovně nebo vůbec. To mu sice uškodilo v popularitě, ale na ledě mu jeho "zlá" povaha pomáhala nenechat se rozhodit.

🏒 Hráčská kariéra

Z Buffala na vrchol světa (1983–1988)

Před draftem 1983 skauti věděli, že na střední škole v Massachusetts chytá zázrak. Buffalo Sabres neváhali a vybrali Barrassa jako celkovou pětku draftu (což je pro brankáře extrémně vysoká pozice). Trenér Scotty Bowman (který v té době Buffalo vedl) učinil odvážné rozhodnutí: Barrasso nepojede na farmu, ale začne rovnou v NHL.

Sezóna 1983/1984 byla pro osmnáctiletého mladíka snová. Odchytal 42 zápasů s průměrem 2,84 gólu na zápas a úspěšností zákroků, která převyšovala ligový průměr. Na konci sezóny získal Vezina Trophy** a Calder Memorial Trophy. Stal se nejmladším držitelem Veziny v historii. O rok později, v sezóně 1984/1985, získal spolu s kolegou Bobem Sauvem **William M. Jennings Trophy pro brankáře s nejméně inkasovanými góly. V Buffalu strávil pět a půl sezóny, ale tým se v play-off nikdy nedostal přes druhé kolo, často narážejíc na rivaly z Boston Bruins nebo Montreal Canadiens. Navíc se začal projevovat jeho komplikovaný vztah s médii a fanoušky, kteří od něj čekali zázraky každý večer.

Přestup do Pittsburghu a zrození dynastie (1988–1991)

Dne 12. listopadu 1988 došlo k výměně, která změnila historii dvou klubů. Buffalo poslalo Barrassa do Pittsburgh Penguins výměnou za obránce Douga Bodgera a útočníka Darrina Shannona. Pittsburgh měl v té době nejlepšího útočníka světa, Maria Lemieuxe, ale zoufale potřeboval kvalitního brankáře.

Barrasso přinesl do Pittsburghu stabilitu a své elitní rozehrávačské schopnosti, které dokonale seděly ofenzivnímu stylu Penguins. Obránci jako Paul Coffey mohli vyrazit do útoku, protože věděli, že Barrasso jim puk pošle přesně na hokejku.

Stanley Cup 1991: V sezóně 1990/1991 se Pittsburgh poprvé stal skutečným favoritem. V play-off Barrasso zářil. V rozhodujícím šestém zápase finále proti Minnesota North Stars udržel čisté konto (výhra 8:0) a Penguins poprvé v historii zvedli nad hlavu Stanley Cup.

Obhajoba titulu a dominance (1992)

Ještě dominantnější výkon předvedl v sezóně 1991/1992. Penguins sice v základní části klopýtali, ale v play-off se rozjeli k neuvěřitelné jízdě. Vyhráli 11 zápasů v řadě, čímž vyrovnali rekord NHL. Ve finále proti Chicago Blackhawks (kteří měli v brance Eda Belfoura) Barrasso dovolil soupeři v celé sérii (4:0 na zápasy) jen několik gólů a v prvním zápase chytil trestné střílení. Mnozí experti se domnívali, že měl získat Conn Smythe Trophy, kterou nakonec obdržel Mario Lemieux. Barrasso byl v této době na absolutním vrcholu sil.

Zranění, konflikty a konec éry v Pittsburghu (1993–2000)

Po zisku dvou Stanley Cupů se kariéra Toma Barrassa změnila v boj s vlastním tělem. V sezónách následujících po triumfu v roce 1992 ho začala trápit chronická zranění zad a třísel, která ho často vyřazovala ze hry na dlouhé měsíce. V sezóně 1994/1995 dokonce vynechal celou zkrácenou sezónu (kromě dvou zápasů). Přesto, když byl zdravý, stále patřil k elitě. V roce 1996 pomohl Pittsburgh Penguins k postupu do finále Východní konference, kde však podlehli Florida Panthers. V tomto období se také vyhrotil jeho vztah s pittsburskými médii. Barrasso byl známý tím, že odmítal poskytovat rozhovory po prohrách nebo odpovídal sarkasticky, což vedlo k tomu, že novináři často kritizovali jeho výkony více, než by si zasloužil. V roce 2000, po dvanácti letech v klubu, byl vyměněn do Ottawa Senators za brankáře Rona Tugnutta a obránce Janane Laukkanena.

Podzim kariéry: Ottawa, Carolina a Olympijské stříbro

V Ottawě Barrasso ukázal, že ještě nepatří do starého železa. V play-off 2000 podal vynikající výkony, ačkoliv Senators vypadli v prvním kole s Toronto Maple Leafs. Následující roky strávil jako zkušený mentor a spolehlivý náhradník v týmech Carolina Hurricanes, Toronto Maple Leafs a St. Louis Blues.

Významným momentem jeho pozdní kariéry byla účast na Zimních olympijských hrách 2002 v Salt Lake City. Barrasso byl nominován do týmu USA jako dvojka za Mikem Richterem. V turnaji odchytal jeden zápas (výhra 8:1 nad Běloruskem) a byl součástí týmu, který vybojoval stříbrné medaile po finálové prohře s Kanadou. Svou aktivní kariéru ukončil v roce 2003 podpisem symbolického jednodenního kontraktu s Pittsburghem, aby mohl odejít do důchodu jako člen Penguins.

Úspěšná trenérská dráha v Evropě

Po skončení hráčské kariéry se Barrasso vrhl na trénování. Působil jako trenér brankářů a asistent v Carolina Hurricanes (kde pomohl vyvinout Cama Warda) a později v Metallurgu Magnitogorsk a Slovanu Bratislava v KHL. Největší úspěch však zaznamenal jako hlavní trenér v Evropě.

V roce 2015 převzal italský tým Valpellice Bulldogs a v roce 2018 se stal hlavním trenérem týmu Sheffield Steelers v britské lize EIHL. V Británii si vybudoval skvělou pověst. V sezóně 2023/2024 (jako trenér Asiaga v ICE Hockey League) byl stále aktivní. Jeho trenérský styl je popisován jako přísný, ale férový, přičemž využívá své obrovské zkušenosti z NHL k taktické přípravě mužstva.

Síň slávy: Konec čekání (2023)

Tom Barrasso musel na uvedení do Hokejové síně slávy čekat dlouhých 20 let od ukončení kariéry. Mnozí to přičítali jeho špatným vztahům s novináři (kteří o nominacích často rozhodují nebo je ovlivňují) během aktivní kariéry. Jeho statistiky a úspěchy (dva Stanley Cupy, Vezina, Calder, nejvíce bodů mezi brankáři v historii NHL - 48 asistencí) však byly nepopiratelné. V listopadu 2023 se konečně dočkal. Byl uveden do síně slávy spolu s dalšími brankáři své éry, Mikem Vernonem a Henrikem Lundqvistem. Ve svém projevu poděkoval spoluhráčům, rodině a dokonce našel smířlivá slova i pro média, čímž symbolicky uzavřel kruh své bouřlivé, ale úchvatné kariéry.

📊 Klubové statistiky NHL

Trenéři: Z = Zápasy, V = Výhry, R = Remízy, P = Porážky, SC = Stanley Cupy
Hráči: Z = Zápasy, G = Góly, A = Asistence, B = Body, TM = Trestné minuty, +/- = Plus/minus
Brankáři: Z = Zápasy, V = Výhry, P = Prohry, R = Remízy, PR% = Procento úspěšnosti, Úsp = Úspěšnost zákroků, SO = Shutouty (čistá konta)

Sezóna	Tým	Liga	Z	V	P	R	PR	%Úsp	SO
1983–84	Buffalo Sabres	NHL	42	26	12	3	2.84	.893	2
1984–85	Buffalo Sabres	NHL	54	25	18	10	2.66	.887	5
1985–86	Buffalo Sabres	NHL	60	29	24	5	3.61	.880	2
1986–87	Buffalo Sabres	NHL	54	17	32	2	3.63	.874	2
1987–88	Buffalo Sabres	NHL	54	25	18	8	3.31	.896	2
1988–89	Buffalo Sabres	NHL	10	2	7	0	4.95	.842	0
1988–89	Pittsburgh Penguins	NHL	44	18	15	7	3.88	.888	0
1989–90	Pittsburgh Penguins	NHL	24	7	12	3	4.68	.865	0
1990–91	Pittsburgh Penguins	NHL	48	27	16	3	3.59	.896	1
1991–92	Pittsburgh Penguins	NHL	57	25	22	9	3.53	.885	1
1992–93	Pittsburgh Penguins	NHL	63	43	14	5	3.01	.901	4
1993–94	Pittsburgh Penguins	NHL	44	22	15	5	3.36	.893	2
1994–95	Pittsburgh Penguins	NHL	2	0	1	1	6.50	.793	0
1995–96	Pittsburgh Penguins	NHL	49	29	16	2	3.46	.902	2
1996–97	Pittsburgh Penguins	NHL	5	0	5	0	5.94	.860	0
1997–98	Pittsburgh Penguins	NHL	63	31	14	13	2.07	.922	7
1998–99	Pittsburgh Penguins	NHL	43	19	16	3	2.55	.901	4
1999–00	Pittsburgh Penguins	NHL	18	5	7	2	3.15	.881	1
1999–00	Ottawa Senators	NHL	7	3	4	0	3.16	.879	0
2000–01	Carolina Hurricanes	NHL	34	13	12	5	2.70	.906	1
2001–02	Carolina Hurricanes	NHL	34	13	12	5	2.61	.906	2
2001–02	Toronto Maple Leafs	NHL	4	2	2	0	2.74	.909	0
2002–03	St. Louis Blues	NHL	6	1	4	0	3.22	.879	0
NHL celkově			777	369	277	86	3.24	.892	38

Zdroje