Přeskočit na obsah

Politické hnutí

Z Infopedia

Šablona:Infobox politická organizace

Politické hnutí je forma kolektivní akce, při níž se větší skupina lidí organizuje za účelem dosažení společného politického, sociálního nebo ekonomického cíle. Na rozdíl od politické strany se hnutí obvykle soustředí na užší okruh témat nebo na jeden konkrétní cíl a nemusí usilovat o přímý zisk politické moci prostřednictvím voleb. Politická hnutí jsou klíčovým prvkem občanské společnosti a často fungují jako motor společenských změn. Mohou mít různou míru organizovanosti, od neformálních sítí aktivistů až po strukturované organizace s jasným vedením. ```

```

📖 Definice a charakteristika

Politická hnutí se vyznačují několika klíčovými rysy, které je odlišují od jiných forem politické participace:

  • Společný cíl: Účastníky hnutí spojuje sdílený zájem nebo nesouhlas s určitým stavem věcí. Cílem může být změna legislativy (např. legalizace manželství stejného pohlaví), ochrana životního prostředí, boj za lidská práva nebo svržení autoritářského režimu.
  • Kolektivní akce: Hnutí se projevuje prostřednictvím organizovaných a koordinovaných akcí, jako jsou demonstrace, stávky, petice, lobbování nebo kampaně v médiích a na sociálních sítích.
  • Míra organizace: Struktura hnutí může být velmi rozmanitá. Některá jsou vysoce centralizovaná s jasnými vůdci, zatímco jiná fungují jako decentralizované sítě bez formálního vedení. Členství bývá často volné a neformální, založené na aktivní účasti spíše než na formální registraci.
  • Působení mimo formální politiku: Ačkoliv se hnutí snaží ovlivnit politické rozhodování, jejich hlavní pole působnosti je často mimo zavedené politické instituce, jako jsou parlamenty a vlády. Tlak na politiky vytvářejí "zvenčí", prostřednictvím mobilizace veřejného mínění.
  • Proměnlivá životnost: Některá hnutí zaniknou po dosažení svého cíle nebo po ztrátě podpory. Jiná se mohou postupně institucionalizovat a přeměnit se v neziskové organizace, zájmové skupiny nebo dokonce v politické strany.

```

```

⏳ Historický vývoj

Politická hnutí jako forma organizovaného odporu a snahy o změnu existují po staletí, jejich moderní podoba se však začala formovat v 18. a 19. století s rozvojem demokracie, gramotnosti a masových médií.

```

```

📊 Typologie politických hnutí

Politická hnutí lze dělit podle různých kritérií, nejčastěji podle jejich cílů, rozsahu nebo zaměření.

Podle cílů

  • Reformní hnutí: Usilují o dílčí změny ve stávajícím společenském nebo politickém systému, aniž by zpochybňovala jeho základy. Příkladem může být hnutí za práva zvířat nebo hnutí za spravedlivější daňový systém.
  • Revoluční hnutí: Cílem je radikální a fundamentální změna celého politického, sociálního či ekonomického řádu. Příkladem jsou historická komunistická nebo fašistická hnutí.
  • Konzervativní (reakční) hnutí: Snaží se zabránit probíhajícím změnám nebo zvrátit již provedené změny a navrátit se k dřívějšímu stavu, který považují za ideální. Příkladem mohou být některá hnutí proti interrupcím nebo proti právům LGBT komunity.

Podle rozsahu

  • Lokální hnutí: Zaměřují se na problémy konkrétní obce nebo regionu, například hnutí proti výstavbě dálnice, letiště nebo úložiště jaderného odpadu.
  • Národní hnutí: Působí v rámci jednoho státu a řeší celostátní témata, jako je změna ústavy, nezávislost nebo sociální reformy.
  • Mezinárodní (globální) hnutí: Přesahují hranice států a zabývají se globálními problémy. Patří sem například Amnesty International, Greenpeace nebo mezinárodní protiválečná hnutí.

Podle zaměření

  • Ekologická hnutí: Soustředí se na ochranu životního prostředí.
  • Hnutí za lidská práva: Bojují proti porušování lidských práv a za jejich ukotvení v zákonech.
  • Pacifistická hnutí: Odmítají válku a násilí jako prostředek řešení konfliktů.
  • Feministická hnutí: Usilují o rovnost pohlaví.
  • Nacionalistická hnutí: Zdůrazňují význam národa a usilují o jeho zájmy, případně o vytvoření vlastního státu.

```

```

🆚 Rozdíl mezi politickým hnutím a politickou stranou

Ačkoliv se oba pojmy často zaměňují, existují mezi nimi zásadní rozdíly. V některých právních řádech, včetně toho českého, je však formální rozdíl pro účely voleb minimální.

Srovnání politického hnutí a politické strany
Charakteristika Politické hnutí Politická strana
Primární cíl Prosazení konkrétního tématu nebo změny Získání a výkon politické moci, vládnutí
Program Obvykle úzce zaměřený na jednu nebo několik málo oblastí Široký a komplexní program pokrývající většinu oblastí politiky
Struktura Často neformální, decentralizovaná, flexibilní Formální, hierarchická, byrokratická, s jasnými stanovami
Členství Volné, založené na podpoře a aktivismu Formální, často spojené s placením členských příspěvků
Účast ve volbách Nemusí se účastnit voleb, působí spíše tlakem zvenčí Hlavní činností je účast ve volbách na všech úrovních
Životnost Může být dočasná (do dosažení cíle) Usiluje o dlouhodobou existenci a stabilitu

```

```

🇨🇿 Politická hnutí v Česku

V Česku mají politická hnutí bohatou historii a hrají významnou roli v politickém životě. Podle českého práva jsou politické strany a politická hnutí z hlediska registrace a účasti ve volbách postaveny na roveň.

  • Občanské fórum (OF): Nejvýznamnější příklad v moderní české historii. Vzniklo jako široké, nestranické hnutí během Sametové revoluce v roce 1989 s cílem demontovat komunistický režim. Po vítězných volbách v roce 1990 se postupně rozpadlo na standardní politické strany (např. ODS a Občanské hnutí).
  • ANO 2011: Původně založeno v roce 2011 jako občanské sdružení s názvem Akce nespokojených občanů. Profilovalo se jako protestní hnutí proti korupci a tradičním politickým stranám. V roce 2012 se transformovalo na politické hnutí a rychle se stalo jednou z dominantních politických sil v zemi, čímž ilustruje proces přeměny hnutí v plnohodnotnou politickou stranu usilující o vládní moc.
  • Milion chvilek pro demokracii: Spolek, který fungoval jako občanské hnutí organizující masové demonstrace v letech 2018–2021. Jeho cílem bylo bránit demokratické instituce a protestovat proti tehdejšímu premiérovi Andreji Babišovi. Hnutí neusilovalo o vstup do politiky, ale snažilo se mobilizovat občanskou společnost a ovlivňovat veřejné mínění.

```

```

🌐 Vliv a význam

Politická hnutí jsou zásadním nástrojem demokratické společnosti a mají dalekosáhlý vliv:

  • Inovace politické agendy: Hnutí často upozorňují na témata, která zavedené politické strany ignorují. Témata jako ochrana životního prostředí, práva menšin nebo digitální svobody se stala součástí mainstreamové politiky právě díky tlaku specializovaných hnutí.
  • Demokratická participace: Nabízejí občanům možnost zapojit se do politického dění i mimo volební cyklus. Posilují tak pocit sounáležitosti a občanské odpovědnosti.
  • Kontrola moci: Fungují jako důležitý korektiv moci. Monitorují činnost vlád, korporací a dalších institucí a upozorňují na jejich selhání nebo neetické chování.
  • Společenská změna: Historicky byla politická hnutí u zrodu téměř všech zásadních společenských změn, od zrušení otroctví přes zavedení všeobecného volebního práva až po současné snahy o řešení klimatické změny.

```

```

💡 Pro laiky

Představte si politiku jako velký dům, ve kterém žijeme. Politické strany jsou jako správcovské firmy, které se ucházejí o to, aby mohly celý dům spravovat. Každá nabízí svůj kompletní plán na úklid, opravy, topení i nová pravidla pro všechny obyvatele.

Politické hnutí je naproti tomu skupina obyvatel, kterým vadí jedna konkrétní věc – například že v domě neteče teplá voda, že je rozbitý výtah nebo že se v noci příliš hlučí. Tato skupina se nesnaží převzít správu celého domu. Jejím cílem je dát dohromady co nejvíce obyvatel, dělat hluk, psát stížnosti a protestovat tak dlouho, dokud stávající správce (nebo kterákoli jiná správcovská firma) jejich problém nevyřeší.

Někdy, když je hnutí velmi úspěšné a zjistí, že má podporu většiny obyvatel, může se rozhodnout, že si založí vlastní správcovskou firmu a bude kandidovat na správu celého domu. Tím se z hnutí stane politická strana. ```

```

🔗 Související články


Šablona:Aktualizováno ```