Black Lives Matter

Rozbalit box

Obsah boxu

Black Lives Matter (česky Na černošských životech záleží, zkráceně BLM) je mezinárodní decentralizované sociální hnutí a politické hnutí, které bojuje proti rasismu, systémovému rasismu a policejní brutalitě zaměřené proti černošské populaci. Hnutí vzniklo ve Spojených státech v roce 2013 a od té doby se rozšířilo do celého světa. Jeho hlavním cílem je upozorňovat na případy rasově motivovaného násilí a nespravedlnosti a prosazovat reformy v oblasti policejní práce a soudnictví.

Hnutí funguje primárně na principu místních organizací a aktivistických skupin bez centrálního vedení. Popularitu si získalo zejména díky využívání sociálních sítí a organizování masových demonstrací a protestů. Ačkoliv je jeho hlavní poselství široce uznáváno, hnutí čelí také kritice a je předmětem veřejných debat.

📜 Historie a vznik

Hnutí Black Lives Matter vzniklo jako online kampaň v reakci na osvobozující rozsudek v případu George Zimmerman, který v roce 2012 na Floridě zastřelil neozbrojeného sedmnáctiletého afroamerického studenta Trayvona Martina. Dne 13. července 2013, po zproštění viny Zimmermana, zveřejnila aktivistka Alicia Garza na Facebooku příspěvek, který zakončila slovy: "Black people. I love you. I love us. Our lives matter, Black lives matter." (Černoši. Miluji vás. Miluji nás. Na našich životech záleží, na černošských životech záleží).

Její přítelkyně Patrisse Cullors následně vytvořila hashtag #BlackLivesMatter. Společně s Opal Tometi pak tyto tři ženy položily základy pro vznik celonárodního hnutí. Hashtag se rychle stal virálním a sjednotil lidi, kteří sdíleli frustraci z rasové nespravedlnosti v americkém právním systému.

🔑 Klíčové momenty

Hnutí se dostalo do širšího povědomí veřejnosti díky reakcím na další případy policejního násilí. Mezi nejvýznamnější události, které formovaly jeho vývoj, patří:

Smrt Michaela Browna (2014): V srpnu 2014 byl v Fergusonu ve státě Missouri zastřelen neozbrojený osmnáctiletý Michael Brown bílým policistou Darrenem Wilsonem. Následné protesty a nepokoje ve Fergusonu přitáhly pozornost celých Spojených států a BLM se stalo hlavním hlasem protestujících.
Smrt Erica Garnera (2014): V červenci 2014 zemřel v New Yorku Eric Garner poté, co ho policista při zatýkání držel v zakázaném škrticím chvatu. Jeho slova "I can't breathe" ("Nemůžu dýchat") se stala jedním z hlavních hesel hnutí.
Protesty v Baltimoru (2015): Po smrti Freddieho Graye v policejní vazbě v Baltimore ve státě Maryland vypukly masivní protesty, které dále posílily vliv hnutí.
Globální protesty po smrti George Floyda (2020): Zásadním zlomem pro hnutí byla smrt George Floyda v Minneapolis v květnu 2020. Videozáznam, na kterém bílý policista Derek Chauvin klečí Floydovi na krku téměř devět minut, zatímco Floyd opakovaně říká "I can't breathe", vyvolal masivní vlnu protestů nejen v USA, ale po celém světě. Tyto protesty byly jedny z největších v historii Spojených států a vedly k široké veřejné debatě o rasismu a policejní reformě.

🎯 Cíle a ideologie

Black Lives Matter je decentralizované hnutí, což znamená, že nemá jednoho vůdce ani formální hierarchii. Skládá se z mnoha místních poboček a organizací, které sdílejí společné cíle, ale mohou se lišit ve svých strategiích a prioritách.

Hlavní cíle hnutí zahrnují:

Ukončení policejní brutality a beztrestnosti policistů.
Boj proti systémovému rasismu v justici, vzdělávání, bydlení a ekonomice.
Prosazování reforem, které by vedly k větší odpovědnosti policejních sborů.
Zvýšení politické a ekonomické síly černošských komunit.
Oslava černošské kultury, přínosu a historie.

Hnutí se hlásí k principům intersekcionality, což znamená, že uznává propojení různých forem útlaku (na základě rasy, pohlaví, sexuální orientace, třídy atd.). Podporuje tak práva všech marginalizovaných skupin, včetně LGBT komunity a osob se zdravotním postižením v rámci černošské populace.

🌍 Globální dopad a protesty

Ačkoliv má hnutí kořeny v USA, jeho poselství rezonovalo po celém světě. Po smrti George Floyda v roce 2020 se konaly masivní solidární protesty v desítkách zemí, včetně Velké Británie, Německa, Francie, Austrálie a Japonska.

Tyto protesty často upozorňovaly nejen na situaci v USA, ale také na problémy s rasismem a policejním násilím v daných zemích. Hnutí inspirovalo debaty o koloniální minulosti, odstraňování soch historických postav spojených s otroctvím a rasovou diskriminací.

Dopad BLM se projevil i v dalších oblastech:

**Sport:** Mnoho sportovců a sportovních lig (např. NBA, NFL) vyjádřilo hnutí podporu, například poklekáváním během hymny, což zpopularizoval hráč amerického fotbalu Colin Kaepernick.
**Korporátní svět:** Řada velkých společností přislíbila finanční podporu organizacím bojujícím za rasovou spravedlnost a zavedla interní programy na podporu diverzity.
**Kultura:** Hnutí ovlivnilo film, hudbu i literaturu, kde se více začala řešit témata rasové identity a nespravedlnosti.

🗣️ Kritika a kontroverze

Hnutí Black Lives Matter je také terčem kritiky z různých stran. Mezi nejčastější výhrady patří:

**Heslo "All Lives Matter":** Kritici často používají slogan "All Lives Matter" (Na všech životech záleží) s argumentem, že zaměření pouze na černochy je diskriminační. Zastánci BLM oponují, že jejich heslo neznamená, že na jiných životech nezáleží, ale upozorňuje na to, že černošské životy jsou v současné společnosti systematicky ohroženy a podceňovány více než jiné. Používají přirovnání k domu v plamenech: hasiči hasí hořící dům, což neznamená, že ostatní domy v ulici nejsou důležité.
**Spojitost s násilím a nepokoji:** Některé protesty BLM byly doprovázeny násilnostmi, rabováním a ničením majetku. Kritici hnutí obviňují z podněcování k násilí. Organizátoři BLM se od násilných činů obvykle distancují a tvrdí, že drtivá většina protestů je pokojná a že násilnosti jsou dílem provokatérů nebo menšinových skupin.
**Heslo "Defund the Police":** Některé radikálnější frakce hnutí volají po "Defund the Police" (Odeberte finance policii). Tento slogan je často mylně interpretován jako volání po úplném zrušení policie. Jeho zastánci však obvykle požadují přesměrování části policejních rozpočtů do komunitních služeb, jako je sociální péče, vzdělávání a psychologická pomoc, což by podle nich mělo vést ke snížení kriminality.
**Organizační struktura a finance:** Kvůli své decentralizované povaze a neprůhlednému financování čelí některé organizace spojené s BLM kritice ohledně nakládání s darovanými prostředky.

💡 Pro laiky: Vysvětlení základních pojmů

Pro lepší pochopení kontextu hnutí Black Lives Matter je užitečné znát několik klíčových pojmů:

Systémový rasismus (Systemic Racism): Nejde o předsudky jednotlivce, ale o rasismus, který je zakořeněný v institucích a systémech společnosti – například v zákonech, soudnictví, vzdělávacím systému nebo na trhu s bydlením. Projevuje se tím, že příslušníci jedné rasy mají systematicky horší podmínky a příležitosti než ostatní, i když se nikdo nechová otevřeně rasisticky.
Policejní brutalita (Police Brutality): Jedná se o nepřiměřené a neoprávněné použití síly ze strany policistů. Může zahrnovat fyzické násilí, slovní útoky i psychický nátlak. Hnutí BLM tvrdí, že oběťmi policejní brutality jsou neúměrně často příslušníci rasových menšin, zejména Afroameričané.
Privilegium bělochů (White Privilege): Tento termín neoznačuje, že běloši nemají v životě problémy, ale že jejich život není ztížen problémy spojenými s barvou jejich pleti. Jde o soubor společenských výhod, které běloši mají, často nevědomky, jen proto, že patří k většinové rasové skupině.
Mikroagrese (Microaggression): Jsou to drobné, často neúmyslné poznámky nebo činy, které vyjadřují negativní postoj vůči marginalizované skupině. Například otázka "Odkud doopravdy jsi?" položená člověku jiné barvy pleti, který se narodil a vyrostl v dané zemi.

Šablona:Aktualizováno