Policie Slovenské republiky

Policie Slovenské republiky
Název	Policie Slovenské republiky
Web	Ministerstvo vnútra SR
Stát
Nadřízený orgán	Ministerstvo vnitra Slovenské republiky
Sídlo	Račianska 1514/45, 812 72 Bratislava
Ministr	Matúš Šutaj Eštok

Policie Slovenské republiky (oficiálně slovensky Policajný zbor, v legislativním a běžném styku zkracováno jako PZ SR nebo jen PZ) je ozbrojený bezpečnostní sbor Slovenské republiky, který plní úkoly ve věcech vnitřního pořádku, ochrany základních lidských práv a svobod a prevence i potírání kriminality. Sbor je přímo podřízen Ministerstvu vnitra Slovenské republiky. Vznikl transformací slovenské složky tehdejší Veřejné bezpečnosti na začátku devadesátých let dvacátého století a v současné moderní podobě funguje na základě zákona č. 171/1993 Z. z. o Policejním sboru.

Oficiálním heslem sboru je „Pomáhať a chrániť“ (Pomáhat a chránit). Policejní sbor vykonává komplexní spektrum bezpečnostních agend od hlídkové a pořádkové služby v ulicích přes ochranu státních hranic a řízení silničního provozu až po potírání mezinárodních drogových kartelů a korupce na nejvyšších úrovních. Z organizačního hlediska v čele instituce stojí od ledna roku 2025 historicky první žena na tomto postu, policejní prezidentka generálka Jana Maškarová. Sbor prošel v letech 2024 a 2025 rozsáhlou a společensky vysoce sledovanou restrukturalizací svých kriminálních centrál, jež vyústila v likvidaci známé agentury NAKA a znovuzřízení Úřadu boje proti organizované kriminalitě.

⏳ Historie a vývoj sboru

Moderní slovenská policie se začala formovat v období těsně po sametové revoluci. Před rokem 1989 zajišťoval bezpečnost na území obou částí federace Sbor národní bezpečnosti (SNB), jehož uniformovanou i neuniformovanou výkonnou složku představovala takzvaná Veřejná bezpečnost (VB).

Samostatná státní policejní složka vznikla na území Slovenska oficiálně 1. března 1991 pod názvem Policejní sbor Slovenské republiky. K tomuto historickému oddělení a přejmenování došlo na základě zákonného opatření předsednictva Slovenské národní rady č. 57/1991 Zb. o zřízení Policejního sboru. Následný kompetenční zákon č. 204/1991 Zb. upravil přesnou činnost a postavení sboru s účinností od 20. června 1991. Sbor tímto aktem de iure i de facto převzal majetek, personál i infrastrukturu dosavadní republikové Veřejné bezpečnosti.

Po zániku České a Slovenské Federativní Republiky a vzniku samostatného slovenského státu na konci roku 1992 vyvstala potřeba nové, čistě národní legislativní úpravy. Dne 6. července 1993 byl přijat zákon Národní rady Slovenské republiky č. 171/1993 Z. z. o Policejním sboru. Tímto zákonem (který po desítkách novelizací zůstává v platnosti i v roce 2026) byl k 1. září 1993 zkrácen oficiální název instituce na „Policajný zbor“.

Během divokých devadesátých let čelil sbor masivnímu nárůstu brutální formy organizovaného zločinu, pouličnímu násilí, výpalnictví a mafiánským vraždám (často spojeným s osobami jako Mikuláš Černák či s bratislavskými kriminálními skupinami). Tato éra si vynutila postupné budování elitních zásahových i vyšetřovacích útvarů. Zásadním kvalitativním a organizačním milníkem byl rok 2007, kdy Slovensko plně vstoupilo do Schengenského prostoru, což vedlo ke zrušení rutinních hraničních kontrol na hranicích s Českem, Rakouskem, Maďarskem a Polskem, a naopak k extrémnímu personálnímu a technologickému posílení východní vnější schengenské hranice s Ukrajinou. V roce 2026 si Ministerstvo vnitra a Policejní sbor na slavnostním shromáždění v Bratislavě formálně připomněly 35 let od založení samostatných moderních struktur sboru.

📝 Úkoly a zákonné pravomoci

Základní právní i operativní rámec povinností Policejního sboru určuje § 2 zákona o Policejním sboru. Sbor vykonává státní moc v těchto oblastech:

Ochrana života a majetku: Primárním úkolem je spolupůsobení při ochraně základních lidských práv a svobod a bezprostřední ochrana života, zdraví, osobní svobody a bezpečnosti občanů.
Odhalování a vyšetřování kriminality: Zjišťování totožnosti pachatelů trestných činů a přečinů, zajišťování důkazů, vedení plnohodnotného vyšetřování či zkráceného vyšetřování v rámci trestního řízení.
Boj proti terorismu a organizovanému zločinu: Neutralizace hrozeb spojených s mezinárodním terorismem, rozkrývání struktur organizovaných zločineckých skupin, boj proti extremismu a kybernetické kriminalitě.
Dohled nad silničním provozem: Přímé řízení dopravy, objasňování příčin dopravních nehod, dohled nad plynulostí provozu a represe dopravních přestupků.
Ochrana státních hranic a migrace: Zajišťování ochrany a nepropustnosti vnější hranice Evropské unie a procesní řešení agendy nelegální migrace a azylu.
Ochrana ústavních činitelů a strategických objektů: Fyzické zajišťování osobní bezpečnosti prezidenta Slovenské republiky, předsedy vlády, ministrů a zahraničních delegací. Policejní sbor rovněž spolupůsobí při fyzické ochraně kritické infrastruktury, včetně slovenských jaderných elektráren (Jaslovské Bohunice a Mochovce).
Pátrací agenda: Vyhlašování a vedení pátrání po hledaných zločincích, pohřešovaných osobách, odcizených motorových vozidlech, uměleckých dílech a zbraních v úzké koordinaci se systémy Interpolu a Europolu.

Pro adekvátní plnění těchto úkolů zákon svěřuje policistům široké penzum pravomocí (oprávnění). Policista má právo omezit osobní svobodu osoby přistižené při trestném činu, má právo vyžadovat vysvětlení a prokázání totožnosti. Pokud osoba klade aktivní či pasivní odpor, je policista oprávněn nasadit donucovací prostředky (hmaty, chvaty, údery, služební pes, slzotvorný plyn) a v krajní nouzi či při nutné obraně použít služební střelnou zbraň. Policista v utajení (agent) může rovněž k získávání informací a infiltraci kriminálního prostředí po schválení využívat takzvané krycí doklady a fiktivní identity.

🏢 Organizační struktura a členění

Policejní sbor je masivní vertikálně řízenou organizací s přísnou hierarchií, která operuje napříč celým územím republiky na několika úrovních velení.

Prezidium Policejního sboru (PPZ)

Vrcholným řídícím, analytickým a koncepčním pracovištěm je Prezidium Policejního sboru se sídlem v Bratislavě (historická budova na Račianské ulici). V čele tohoto prezidia stojí prezident Policejního sboru, který je přímo zodpovědný ministrovi vnitra. Úlohou prezidia je metodicky sjednocovat postupy všech podřízených ředitelství, přidělovat rozpočty a reagovat na celostátní strategické hrozby. Prezident disponuje aparátem specializovaných viceprezidentů.

Útvary s celostátní působností

Tyto útvary nepodléhají krajským ředitelům, nýbrž spadají přímo pod velení prezidia. Vyšetřují nebo zasahují v případech, které přesahují hranice jednotlivých regionů nebo vyžadují úzce profilované expertní znalosti. Zásadními složkami jsou:

Úřad kriminální policie PPZ: Metodicky řídí operativu a vyšetřovatele na nižších úrovních.
Úřad boje proti organizované kriminalitě (ÚBOK): Nástupce zrušené NAKA, zodpovědný za nejtěžší agendu korupce, hospodářské kriminality a mafie.
Útvar zvláštního určení (Lynx Commando): Nejvyšší, plně profesionalizovaná a mezinárodně certifikovaná protiteroristická jednotka, nasazovaná výhradně k záchraně rukojmích a zatýkání ozbrojených, barikádovaných či obzvlášť nebezpečných pachatelů.
Kriminalistický a expertizní ústav (KEÚ): Vědecké a laboratorní srdce sboru zajišťující balistiku, daktyloskopii, DNA analýzu a chemické zkoumání drog z místa činu.
Úřad pro ochranu ústavních činitelů a diplomatických misí
Úřad hraniční a cizinecké policie

Krajská a okresní ředitelství

Každodenní chod bezpečnosti ve státě zajišťují územní celky. Území je rozděleno do osmi krajských ředitelství Policejního sboru (KR PZ), jejichž obvody přesně kopírují osm samosprávných krajů (Bratislavský, Trnavský, Trenčínský, Nitranský, Žilinský, Banskobystrický, Prešovský a Košický). Tato krajská velitelství se dále štěpí na jednotlivá okresní ředitelství (OR PZ), pod něž následně fyzicky spadají konkrétní obvodní oddělení (OO PZ). Obvodní oddělení jsou základním kontaktním bodem s občanem; právě odtud vyjíždějí uniformované prvosledové hlídky (tzv. "hlídkaři") k přijatým oznámením na nouzové lince 158.

🚨 Reorganizace elitních složek: Konec NAKA a návrat ÚBOK

Jedním z politicky a mediálně nejdynamičtějších otřesů v dějinách slovenských ozbrojených sborů se stala radikální reorganizace (a z pohledu mnoha novinářů de facto likvidace) elitních policejních vyšetřovacích struktur na podzim roku 2024.

V roce 2012 byla jako vlajková loď boje proti kriminalitě založena Národní kriminální agentura (běžně známá pod zkratkou NAKA). Vznikla sloučením do té doby samostatného Úřadu boje proti korupci a Úřadu boje proti organizované kriminalitě. NAKA vyšetřovala desítky mediálně exponovaných a historicky bezprecedentních kauz, které zasahovaly do nejvyšších pater byznysu i slovenské politiky. Vzhledem k rozsahu vyšetřovaných osob (často i vysoce postavených politiků z éry vlád strany Smer-SD) se stala terčem opakované a zničující politické kritiky ze strany některých parlamentních bloků, jež ji obviňovaly z účelového politického pronásledování a nezákonných praktik s pomocí takzvaných kajícníků.

Po nástupu koaličního kabinetu Roberta Fica rozhodl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) o úplném zrušení NAKA ke dni 31. srpna 2024. Vedení ministerstva obhajovalo tento krok nutností zefektivnit byrokratický aparát (na NAKA bylo zbytečně vysoké procento řídících pozic k počtu výkonných vyšetřovatelů) a potřebou reflektovat zrušení Úřadu speciální prokuratury (ÚŠP). Podle nového nařízení se agenda musela rozdrtit zpět na regiony. Zrušení tvrdě napadla parlamentní opozice v čele se stranami Progresivní Slovensko, SaS a Demokrati, jež reorganizaci označily za "dokonání msty", pokus o paralyzování vyšetřování korupce a rozklad právního státu. Zmíněn byl i negativní přesah do vztahů s orgány Evropské unie, jelikož NAKA zajišťovala ochranu unijních fondů.

Od 1. září 2024 byla agentura NAKA nahrazena staronovým úřadem pod názvem Úřad boje proti organizované kriminalitě (ÚBOK). Ten převzal pouze část nejzávažnějších spisů (protikorupční a protizločinecká agenda, finanční policie), zatímco agenda vyšetřování extremismu přešla kompletně na jednotlivá krajská ředitelství, a vznikla samostatná národní protidrogová a protiteroristická jednotka. Důsledkem této reorganizace bylo okamžité personální převelení přibližně 700 policistů z NAKA zpět do regionů.

V březnu a dubnu 2026 prošel ÚBOK pod tlakem kritiky i mezinárodních závazků dalšími operativními změnami. Dne 1. dubna 2026 byl do funkce ředitele ÚBOK jmenován Vladimír Durec, jenž ve funkci vystřídal Maroše Kubalu. K úřadu byla opětovně začleněna Národní jednotka boje proti nelegální migraci za účelem urychlení výměny zpravodajských informací. Zásadním krokem v březnu 2026 bylo zřízení nové, striktně samostatné centrály v rámci struktury ÚBOKu, jejímž výlučným úkolem je operativní spolupráce s Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) v kauzách dotačních podvodů.

👤 Velení a personální krize (Současnost 2025–2026)

Z politického hlediska spadá slovenská policie do portfolia ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka. Do konce funkčního období policejního prezidenta Štefana Hamrana (odvolán v roce 2023) a během roku 2024 čelil Policejní sbor devastujícímu úbytku zaměstnanců. Odchody generovaly ztráty v řádech stovek zkušených policistů ročně, a to vinou syndromu vyhoření, nekonkurenceschopných nástupních platů a nejistoty ohledně budoucích legislativních reforem. Nedostatek ("podstav") se projevil zejména v západních regionech a v Nitranském kraji, kde velitelé nebyli schopni adekvátně obsazovat noční obvodní hlídky.

Zlom v udržitelnosti sboru nastal koncem roku 2024 a projevil se v roce 2025. Vedení ministerstva dojednalo s Odborovým svazem policie financování bezprostředních stabilizačních benefitů. Každému sloužícímu příslušníkovi byl z interních zdrojů navýšen měsíční plat formou fixního příspěvku na bydlení ve výši 100 eur. Současně byl pro nově přijaté uchazeče zaveden lukrativní náborový příspěvek 5 000 eur (s podmínkou odsloužení pětiletého závazku). Tato a další opatření zabrala – podle tiskových zpráv z února 2026 byl rok 2025 prvním rokem po dlouhé době, kdy do policejních řad nastoupilo více nováčků, než kolik starších policistů odešlo do výsluhového důchodu, čímž se personální krvácení zastavilo.

Historický průlom: Žena v čele policie

Dne 27. ledna 2025 došlo k neplánované výměně na samotném vrcholu policejní pyramidy. Dosavadní policejní prezident Ľubomír Solák podal demisi v přímé reakci na společenský tlak po vražedném útoku na gymnáziu ve Spišské Staré Vsi. Ministr vnitra téhož dne jmenoval do funkce pověřené prezidentky sboru generálku Janu Maškarovou. Bývalá dlouholetá operativkyně z vnitřních složek se tak stala první ženou pověřenou velením Policejního sboru v jeho 35leté historii. Její doménou a deklarovanou vizí pro rok 2026 se stala radikální sociální stabilizace policistů a znovunabytí prestiže policejní uniformy v očích skeptické slovenské veřejnosti.

🚔 Vybavení, technologie a modernizace

Během let 2025 a 2026 akcelerovala technologická modernizace výkonných jednotek, která sboru přinesla systémy doposud využívané jen v komerčním sektoru nebo u elitních západních policií.

Zavedení tělových kamer (Bodycams)

Celá léta odkládaný a tendry brzděný projekt zavedení osobních kamer se stal realitou na začátku roku 2026. Během února vstoupilo do ostré pilotní prevádzky 627 kusů tělových kamer, kterými byly osazeny uniformy příslušníků pořádkové, dopravní a železniční policie. Systém nahrává obraz a zvuk přesně z pohledu zasahujícího policisty bez možnosti smazání záznamu v terénu. Ministerstvo vnitra potvrdilo, že již po několika týdnech nasazení se výrazně snížila agresivita občanů při silničních kontrolách a omezil se počet neoprávněných a vykonstruovaných stížností na hrubé chování hlídek, jelikož viditelně upevněná kamera plní silnou preventivní a odstrašující funkci.

Obměna vozového parku a nový vizuál

Statisíce najetých kilometrů na zastaralých benzinových modelech si vynutily hromadné tendry na novou techniku. V letech 2023 až 2026 obdržel sbor stovky nízkoemisních hybridních vozidel Toyota RAV4 s pohonem všech kol. Do náročnějšího horského prostředí putovala vozidla kategorie SUV typu Nissan X-Trail. S těmito moderními vozy přišla i obrovská vizuální revoluce. Tradiční historické bílé zbarvení se zelenými pruhy bylo opuštěno. Nová auta využívají celostříbrný podklad pokrytý vysoce reflexními modro-žlutými šachovnicovými vzory, takzvaným Battenburgským vzorem, který maximalizuje viditelnost služebního vozidla za deště, sněžení a v nočních hodinách a odpovídá standardům běžným v Německu nebo Spojeném království.

Radiokomunikační síť SITNO

Na pozadí zásahů proběhl v první polovině roku 2026 kritický upgrade uzavřené celostátní vysílačkové sítě s krycím názvem SITNO. Tato vysoce zabezpečená platforma (založená na standardu TETRA) je absolutně nezávislá na běžných komerčních operátorech (Telekom, Orange) a garantuje, že pokud během přírodní katastrofy nebo teroristického útoku spadnou veřejné mobilní sítě, policisté, záchranáři a hasiči si na vysílačkách i nadále vzájemně předají povely bez přerušení.

🎓 Výcvik a zaměření na „měkké cíle“

Základní teoretickou a akademickou přípravu policejních důstojníků a kriminalistů zajišťuje Akademie Policejního sboru v Bratislavě. Fyzický a taktický výcvik řadových uchazečů probíhá ve třech detašovaných Středních odborných školách Policejního sboru v Pezinku, Košicích a Bratislavě. K přijetí do sboru musí uchazeč splňovat přísná zdravotní kritéria, projít vytrvalostními a silovými fyzickými testy a podrobit se detailním psychodiagnostickým posudkům.

Vzhledem k vývoji mezinárodní bezpečnostní situace a opakovaným případům masových střeleb na školách napříč Evropou, posunulo prezidium sboru v letech 2025 a 2026 těžiště nácviku na takzvanou ochranu „měkkých cílů“. Pod termínem měkké cíle se rozumějí místa s vysokou koncentrací lidí bez detekčních bezpečnostních rámů (školy, univerzity, nádraží, náměstí).

V říjnu 2026 proběhlo mimo jiné masivní krajské cvičení v prostorech Gymnázia v Komárně, jež do detailu simulovalo útok ozbrojeného aktivního střelce (takzvaný AMOK). Policisté zde cvičili rychlé proniknutí do budovy a okamžitou eliminaci pachatele dříve, než stačí ohrozit další studenty. V návaznosti na to distribuovalo Ministerstvo vnitra na všechny úřady a školská zařízení edukační kampaň s heslem „Uteč – Skry sa – Bojuj“ doprovázenou explicitními instruktážními videi.

📊 Statistické údaje: Prezidenti Policejního sboru (1992–2026)

Následující statistická tabulka poskytuje kompletní a chronologický výčet všech osob, které formálně řídily nebo z pověření zastupovaly funkci prezidenta Policejního sboru (resp. ředitele policejní centrály v přechodném období 1992) od dob formování novodobé nezávislé instituce na začátku 90. let až po aktuální stav na podzim roku 2026. Seznam neobsahuje žádné filtrace či zkratky a představuje historicky ucelenou řadu každé funkční sezóny vedení.

Pořadí	Jméno a titul prezidenta sboru	Nástup do funkce	Konec funkčního období
1.	Štefan Lastovka	16. března 1992	15. března 1994
2.	Jozef Holdoš	15. března 1994	3. ledna 1995
3.	Peter Nemec	3. ledna 1995	1. července 1996
4.	Jozef Pipta	1. července 1996	2. listopadu 1998
5.	Ján Pipta	3. listopadu 1998	31. května 2001
6.	Pavel Zajac	1. června 2001	29. října 2002
7.	Anton Kulich	30. října 2002	7. srpna 2006
8.	Ján Packa	8. srpna 2006	17. července 2010
9.	Jaroslav Spišiak	19. července 2010	14. května 2012
10.	Tibor Gašpar	15. května 2012	31. května 2018
11.	Milan Lučanský	1. června 2018	31. srpna 2020
12.	Peter Kovařík	1. září 2020	15. září 2021
13.	Štefan Hamran	16. září 2021	26. října 2023
14.	Rastislav Polakovič (pověřen)	27. října 2023	30. listopadu 2023
15.	Ľubomír Solák	1. prosince 2023	27. ledna 2025
16.	Jana Maškarová (pověřena)	27. ledna 2025	úřadující (2026)

Z dat je zřejmé, že absolutně nejdéle sloužícím prezidentem sboru v moderní éře byl Tibor Gašpar s celkovými šesti lety na svém postu, zatímco rok 2023 se vyznačoval extrémní personální nestabilitou (během několika měsíců se na čele vystřídaly tři různé osoby).

💡 Pro laiky

Když zachytíme zprávy ze Slovenska, často slyšíme termíny, které mohou pro občany mimo obor působit zmatečně. Zde je jednoduché vysvětlení pojmů:

Kdykoli se hovoří o Policejním sboru (Policajný zbor), jde o jedinou plnohodnotnou státní policii s celostátní působností. Tito muži a ženy v tmavomodrých uniformách řeší zcela vše: od krádeže bicyklu v zapadlé vesnici přes odhalování kybernetických podvodů s bitcoiny až po zatýkání bankovních lupičů. Jsou přímo financováni z daní občanů skrze státní rozpočet a podléhají Ministerstvu vnitra. Jejich operačním centrem, kam se dovoláte v případě nouze, je linka 158.

Mnozí lidé je však zaměňují s Městskou policií (Mestská polícia) nebo Obecní policií. Toto jsou oddělené složky zřizované konkrétním městem či vesnicí a spadající přímo pod primátora. Městský policista nemá zdaleka takové pravomoci jako příslušník státního Policejního sboru. Zaměřuje se pouze na lokální veřejný pořádek: řeší špatné parkování, rušení nočního klidu, drobné krádeže v supermarketech a kontroluje znečišťování ulic. Jakmile dojde ke skutečnému trestnému činu, například k vraždě, městská policie nesmí a neumí provést odborné vyšetřování a musí okamžitě předat kontrolu nad místem činu právě státní policii.

Dalším obrovským mediálním tématem na Slovensku byla donedávna NAKA. NAKA nebyla jiná policie, byla to jen super-elitní složka přímo uvnitř Policejního sboru. Pracovali v ní vyšetřovatelé s nejvyššími prověrkami, kteří se nezabývali ukradenými autorádii, ale vyšetřovali výhradně zkorumpované soudce, poslance a obávané zločinecké gangy. Protože se dotkli mnoha mocných v politice, na podzim roku 2024 je vláda jednoduše úředním zásahem rozbila a rozpustila pod záminkou organizačních změn. Jejich úkoly částečně převzal nově zřízený ÚBOK, u kterého už ale kritici varovali před mnohem větší opatrností při vyšetřování citlivých politických témat.

🎬 Video

Zdroje