Petr Hlaváček (architekt)

Petr Hlaváček
	doc. Ing. arch. Petr Hlaváček
Osobní údaje
Narození	31. července 1961
Místo narození	Zlín, Československo
Občanství
Politická strana	nestraník za TOP 09 (2018–2022), STAN (od 2022)
Manžel/ka	Magdalena Hlaváčková
Veřejné působení
Úřad / Funkce	Náměstek primátora hlavního města Prahy pro oblast územního a strategického rozvoje
Vzdělání a profese
Povolání	architekt, urbanista, politik, vysokoškolský pedagog
Alma mater	Fakulta architektury ČVUT

Petr Hlaváček (* 31. července 1961, Zlín) je český architekt, urbanista, vysokoškolský pedagog a komunální politik. Z odborného hlediska se specializuje na problematiku územního plánování, rozvoj městských struktur a transformaci takzvaných brownfieldů. V letech 2015 až 2016 zastával pozici ředitele Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha), kde byl zodpovědný za prvotní fáze přípravy nového Metropolitního plánu. Jako architekt působil ve vedoucích pozicích v ateliérech R.U.A. a Architekti Headhand. Soustavně se věnuje pedagogické činnosti na Fakultě architektury ČVUT, kde v minulosti zastával funkci proděkana pro rozvoj.

Do vrcholné komunální politiky vstoupil v roce 2018, kdy byl jako nestraník za stranu TOP 09 zvolen do Zastupitelstva hlavního města Prahy a stal se prvním náměstkem primátora pro oblast územního rozvoje. V roce 2022 obhájil svou pozici ve vedení města, tentokrát již jako volební lídr a kandidát na primátora za hnutí STAN. V Radě hlavního města Prahy působí v pozici náměstka pro územní a strategický rozvoj. Do této gesce spadá koordinace stavebních předpisů, vyjednávání s investory a příprava strategických celoměstských projektů, jakými jsou nový územní plán či projekt Vltavské filharmonie. Na podzim roku 2026 byl opětovně nominován jako lídr kandidátky STAN pro pražské komunální volby.

👤 Životopis a vzdělání

Petr Hlaváček se narodil 31. července 1961 v tehdejším Gottwaldově (dnešním Zlíně). Zde absolvoval základní a středoškolské vzdělání, načež přesídlil do Prahy za účelem vysokoškolského studia. V první polovině osmdesátých let 20. století studoval obor architektura a urbanismus na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického v Praze (FA ČVUT). Svá studia úspěšně zakončil získáním inženýrského titulu v roce 1985. Později na téže instituci obhájil akademickou hodnost docenta.

V osobním životě je ženatý s architektkou Magdalenou Hlaváčkovou, se kterou dlouhodobě profesně spolupracuje ve vlastní architektonické praxi. Společně mají tři děti. Trvalé bydliště má hlášeno v městské části Praha 1.

🏢 Architektonická praxe a urbanismus

Po dokončení vysoké školy v roce 1985 zahájil Petr Hlaváček svou profesní kariéru v Projektovém ústavu výstavby hlavního města Prahy (PÚ VHMP). Od roku 1987 do roku 1991 zde působil jako architekt v ateliéru Alfa, který v té době vedli významní architekti, manželé Vladimír Machonin a Věra Machoninová. Práce ve velkém státním ústavu mu poskytla přímou zkušenost s centrálně řízeným plánováním obytných celků a infrastrukturních staveb v podmínkách tehdejšího socialistického hospodářství.

Po změně politického režimu a následné transformaci státních projektových ústavů přešel do soukromého sektoru. V roce 1991 založil společně s architektkou Hanou Seho-Münzovou architektonickou kancelář nesoucí název R.U.A. Tento ateliér vedli společně osmnáct let až do roku 2008.

Následně v roce 2009 (některé obchodní rejstříky uvádějí počátky formování subjektu v nultých letech pod názvem Atelier Mezzanin s.r.o.) založil se svou manželkou Magdalenou novou architektonickou kancelář Architekti Headhand s.r.o. V roce 2015 do vlastnické struktury firmy vstoupil třetí společník, architekt Miroslav Šajtar. Ateliér Headhand se pod Hlaváčkovým vedením profiloval v oblasti navrhování rezidenčních objektů, veřejného prostoru a urbanistických konceptů.

Mezi profesní reference a realizace Petra Hlaváčka a jeho týmů patří například rekonstrukce Bytového domu U michelského mlýna, úpravy Masarykovy vyhlídky situované na severní hraně horního Jeleního příkopu na Pražském hradě, či rekonstrukce historické konírny v areálu zámku Lány. V mezinárodním měřítku se podílel na inženýrských pracích a rekonstrukci ambasády České republiky v Brazílii.

🎓 Akademické působení na ČVUT

Paralelně s architektonickou praxí se Petr Hlaváček od roku 1990 nepřetržitě věnuje akademické a pedagogické činnosti na domovské Fakultě architektury ČVUT. V první polovině devadesátých let získal i mezinárodní akademickou zkušenost, když v roce 1993 působil jeden semestr jako hostující profesor na Taubman College of Architecture and Urban Planning při americké University of Michigan.

Na půdě FA ČVUT se stal výraznou osobností formující směřování instituce. V letech 2010 až 2015 zastával manažerskou akademickou funkci proděkana pro rozvoj a výstavbu. Z hlediska pedagogického je úzce spjat s Ústavem nauky o budovách. Dlouhodobě působí jako garant a přednášející klíčových předmětů. Od roku 2015 garantuje předmět Nauka o stavbách I. V roce 2019 se stal garantem uceleného vzdělávacího modulu Development a s ním spojených předmětů Development I a Development II, v nichž propojuje teoretickou výuku architektury s ekonomickými a právními reáliemi trhu s nemovitostmi.

V roce 2022 mu Česká komora architektů (ČKA) udělila své nejvyšší profesní vyznamenání, Poctu ČKA za rok 2022. Odborná porota své rozhodnutí odůvodnila jednomyslnou shodou s tím, že Hlaváček "dlouhodobě, soustavně a s velikým osobním nasazením vytváří podmínky pro vznik kvalitního urbanismu i architektury, a tedy stavební kultury v Praze a skrze její příklad a vliv hlavního města i v celé zemi."

🏙️ Vedení Institutu plánování a rozvoje (IPR)

Klíčový kariérní posun do veřejné sféry nastal počátkem března 2015, kdy Hlaváček zvítězil ve výběrovém řízení a byl jmenován do funkce ředitele Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), městské příspěvkové organizace zodpovědné za urbanistickou koncepci metropole. Ve funkci nahradil architekta Tomáše Ctibora.

Zásadním úkolem Hlaváčka v čele institutu bylo urychlení a odborné garantování přípravy nového územního plánu Prahy, označovaného jako Metropolitní plán. Tento koncepční dokument měl zcela nahradit zastaralý územní plán z roku 1999. Během jeho působení na IPR ovšem došlo k eskalaci politických a koncepčních sporů mezi vedením institutu a tehdejší vládnoucí koalicí na pražském magistrátu, jíž dominovalo hnutí ANO v čele s primátorkou Adrianou Krnáčovou.

Primátorka Krnáčová a její spojenci vytýkali vedení IPR procesní selhání, manažerské nedostatky, nedostatečnou komunikaci s městskými částmi a opožďování harmonogramu přípravy Metropolitního plánu. Na základě těchto výhrad byl Petr Hlaváček Radou hlavního města Prahy dne 20. září 2016 ze své funkce odvolán. Tento krok vyvolal uvnitř IPR silnou vlnu odporu; prakticky všichni vedoucí pracovníci a experti institutu podepsali petici na Hlaváčkovu podporu a ostře kritizovali politické zásahy do odborné práce úřadu. Po svém odvolání se Hlaváček stal na určitou dobu předsedou gremiální rady IPR a v čele institutu jej nahradil Ondřej Boháč.

🏛️ Politická dráha a agendy na magistrátu

První funkční období (2018–2022)

Odvolání z funkce ředitele IPR Hlaváčka neodradilo od zájmu o rozvoj Prahy, nýbrž jej motivovalo ke vstupu do přímé politické soutěže. V komunálních volbách konaných na podzim 2018 figuroval na kandidátní listině koalice Spojené síly pro Prahu (tvořené stranami TOP 09, KDU-ČSL a hnutím STAN) jako nestraník nominovaný za TOP 09. Byl zvolen do Zastupitelstva hlavního města Prahy.

Následně se stal součástí nové koaliční Rady města (společně s Piráty a hnutím Praha sobě) vedené primátorem Zdeňkem Hřibem. Hlaváček obsadil post prvního náměstka primátora a radního pro oblast územního rozvoje a územního plánu. V této pozici se systematicky zaměřil na odblokování stavebního útlumu v Praze. Pod jeho gescí byla zahájena transformace velkých brownfieldů (bývalých průmyslových a dopravních areálů), jako jsou Nákladové nádraží Žižkov, rozvojové území Smíchov City, Bubny-Zátory či Rohanský ostrov.

Hlaváček byl rovněž hlavním politickým iniciátorem založení Pražské developerské společnosti (PDS) v roce 2020. Tato městská příspěvková organizace dostala za cíl zhodnocovat městské pozemky a budovat na nich vlastní obecní byty k nájemnímu bydlení s regulovaným nájemným, čímž město reagovalo na prohlubující se bytovou krizi.

Tým a organizace kanceláře náměstka

Pro zvládnutí rozsáhlé agendy spojené s infrastrukturními projekty si Hlaváček na magistrátu vybudoval vysoce odborný podpůrný tým. Chod jeho kanceláře zajišťuje Václav Vorlíček, který má na starosti procesy napříč magistrátem a jmenovitě koordinuje přípravu Vltavské filharmonie či Terminálu Smíchov.

Zástupcem vedoucího kanceláře pro odborná témata je architekt Zdeněk Völfl, absolvent FA ČVUT, který se soustředí primárně na přípravu nového územního plánu a metodiku spoluúčasti soukromých investorů na budování veřejné infrastruktury. Další klíčovou členkou týmu je urbanistka Jitka Romanov. Ta dříve působila přímo v IPR Praha na koordinaci rozvoje Rohanského ostrova a Palmovky, a od roku 2023 v Hlaváčkově týmu implementuje dohody s developery pro specifické lokality. Agendu tiskové mluvčí pro územní rozvoj zajišťuje Jitka Taussiková.

Druhé funkční období a Metropolitní plán (2022–2026)

Před komunálními volbami v roce 2022 došlo k přeskupení politických sil. Petr Hlaváček se stal plnoprávným členem hnutí STAN a byl nominován do pozice lídra pražské kandidátky, a tedy kandidáta na post primátora metropole. Po složitých povolebních vyjednáváních vznikla vládní koalice na půdorysu Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), Pirátů a STAN, pod vedením primátora Bohuslava Svobody (ODS). Hlaváček neusedl do primátorského křesla, avšak obhájil pozici náměstka primátora. Jeho agenda byla mírně redefinována jako oblast územního a strategického rozvoje.

Hlavním odborným milníkem tohoto období bylo zdárné dokončení konceptu Metropolitního plánu. Tento plně digitalizovaný dokument, na jehož formování se Hlaváček podílel od roku 2015, vymezuje kapacity pro výstavbu až 350 tisíc nových bytů v horizontech dalších třiceti let. Dokument opouští model rozšiřování města do okolních polí a soustředí se na takzvané město krátkých vzdáleností. Podle zveřejněných statistik je 82 procent nové zástavby v Metropolitním plánu alokováno v těsné docházkové vzdálenosti ke kolejové dopravě (metro, železnice, tramvaje).

Dalším rozsáhlým projektem v jeho gesci v tomto volebním období je architektonická příprava a financování koncertní budovy Vltavské filharmonie u stanice metra Vltavská. Během příprav se projekt stal terčem mediální a politické diskuse z důvodu masivního nárůstu kalkulovaných nákladů z původně odhadovaných šesti miliard na částku přesahující 17 miliard korun, jak ukázaly podrobné analýzy v září 2026.

🗓 Komunální volby 2026 a současnost

Na podzim roku 2026 (volby probíhají 9. a 10. října 2026) se Petr Hlaváček opětovně postavil do čela pražské kandidátky hnutí STAN jako uchazeč o primátorský post. Volební kampaň STAN postavil na tezi pokračování nastartovaného stavebního rozvoje a aplikaci pravidel schváleného Metropolitního plánu do praxe. Během volebních debat Hlaváček zdůrazňoval nutnost neblokovat rozvoj města, kooperovat se soukromým sektorem a zajišťovat ze zisků developerů výstavbu školských a zdravotnických zařízení. V rámci diskuze o dopravě, kterou vedl se svými oponenty, akcentoval zavedení modernizovaného systému parkování a priority hromadné dopravy kombinované s prostupností města pro pěší.

Podle předvolebních průzkumů agentury Median publikovaných v září 2026 se podpora hnutí STAN v Praze pod vedením Petra Hlaváčka pohybovala na úrovni 22,6 procenta voličů, čímž se STAN těsně umístil na druhém místě za favorizovaným hnutím ANO (23,3 %). Sám Hlaváček se v osobních sympatiích dotazovaných řadil mezi nejpreferovanější kandidáty na primátora hned za lídrem ODS.

Mezi hlavní konkurenty a lídry ostatních kandidátek v říjnových volbách 2026 patřili: Jan Hušbauer (ANO), Tomáš Portlík (Spolu pro Prahu), Adam Scheinherr (Praha Sobě a KDU-ČSL), Tereza Nislerová (Piráti), Václav Láska (SEN pro Prahu), Milan Urban (SPD) a Klára Sovová (Motoristé sobě).

📈 Statistiky a tabulkové přehledy

Výsledky v komunálních volbách (Zastupitelstvo hl. m. Prahy)

Tato tabulka obsahuje kompletní statistický přehled politické angažovanosti Petra Hlaváčka v rámci voleb do Zastupitelstva hlavního města Prahy. Nevynechává žádný ročník, ve kterém do orgánu kandidoval. Z historických registrů byl záměrně vyloučen výsledek krajských voleb na Vysočině z roku 2008, jenž je v databázích přiřazen osobě se shodným jménem, avšak jiným titulem a profesí.

Rok voleb	Zastupitelstvo	Politický subjekt / Kandidátka	Pozice / Funkce	Výsledek
2018	Zastupitelstvo hl. m. Prahy	Spojené síly pro Prahu (nestraník za TOP 09)	Č. 3 na kandidátní listině	Mandát získán (následně 1. náměstek primátora)
2022	Zastupitelstvo hl. m. Prahy	STAN	Lídr kandidátky (č. 1)	Mandát získán (následně náměstek primátora)
2026	Zastupitelstvo hl. m. Prahy	STAN	Lídr kandidátky (č. 1)	Data pro zisk mandátů nejsou k 3. říjnu 2026 dostupná (volby probíhají 9.–10. října).

Chronologie profesního působení

Tabulka poskytuje ucelený časový rámec kariérního postupu, od absolvování akademických studií přes praxi v architektuře až po politické funkce, bez vynechání jakéhokoliv doloženého období.

Období / Rok	Instituce nebo subjekt	Pracovní nebo veřejná pozice
1985	FA ČVUT	Absolvování inženýrského studia architektury.
1987–1991	Projektový ústav výstavby hl. m. Prahy	Řadový architekt v ateliéru Alfa pod vedením V. Machonina.
od 1990	FA ČVUT	Soustavná pedagogická činnost.
1991–2008	Architektonická kancelář R.U.A.	Spoluzakladatel a hlavní architekt (s Hanou Seho-Münzovou).
1993	University of Michigan	Hostující profesor (visiting professor) na jeden semestr.
od 2009	Architekti Headhand s.r.o.	Spoluzakladatel a majitel ateliéru.
2010–2015	FA ČVUT	Proděkan pro rozvoj a výstavbu.
2015–2016	IPR Praha	Ředitel příspěvkové organizace. Odvolán po neshodách.
2018–2022	Magistrát hl. m. Prahy	1. náměstek primátora pro oblast územního rozvoje (za koalici Spojené síly).
2022–2026	Magistrát hl. m. Prahy	Náměstek primátora pro územní a strategický rozvoj (za STAN).

Akademické funkce a garance (ČVUT)

Přehled garantovaných předmětů a působností na půdě vysoké školy podle platných studijních plánů.

Období	Instituce / Ústav	Akademická funkce / Garantovaný předmět
od 2015	FA ČVUT – Ústav nauky o budovách	Garant odborného předmětu: Nauka o stavbách I.
od 2019	FA ČVUT – Ústav nauky o budovách	Garant celého studijního modulu: Development.
od 2019	FA ČVUT – Ústav nauky o budovách	Garant odborných předmětů: Development I a Development II.

Zdroje