Praha 1

Praha 1
Mapa	ano
Status	Městská část a správní obvod
Stát
Rozloha	5,53
Obyvatelstvo	24 624
Hustota zalidnění	4 452
Starosta	Terezie Radoměřská
PSČ	110 00, 118 00, 119 00

Praha 1 je centrální městská část a samosprávný obvod hlavního města Prahy. Z historického, kulturního a architektonického hlediska představuje nejdůležitější a nejcennější část České republiky. Její území se rozkládá na obou březích řeky Vltavy a zahrnuje naprostou většinu středověkého jádra české metropole, které je od roku 1992 zapsáno na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Na ploše pouhých 5,53 kilometrů čtverečních se koncentruje největší množství národních kulturních památek, státních institucí, vládních budov a turistických cílů v zemi.

Z administrativního hlediska byla Praha 1 v současných hranicích ustavena v roce 1960. Její strukturu tvoří kompletní katastrální území Starého Města a Josefova, k nimž se přidávají klíčové části Hradčan, Malé Strany a Nového Města. Právě na území Prahy 1 sídlí nejvyšší ústavní orgány státu, včetně prezidenta republiky (na Pražském hradě), vlády (ve Strakově akademii) a obou komor Parlamentu České republiky (v malostranských palácích). V první čtvrtině 21. století čelí Praha 1 extrémnímu tlaku takzvaného overturismu a vylidňování historického centra. K roku 2026 realizuje vedení městské části pod taktovkou starostky Terezie Radoměřské rozsáhlé infrastrukturní změny, z nichž nejviditelnější je probíhající návrat tramvajové dopravy na Václavské náměstí.

🗺️ Geografie a katastrální vymezení

Území Prahy 1 je fyzickogeograficky rozděleno tokem řeky Vltavy na dvě nestejně velké poloviny, které jsou vzájemně propojeny soustavou historických i moderních mostů (jmenovitě Karlův most, Mánesův most, Čechův most, most Legií a Štefánikův most). Součástí území jsou také významné vltavské ostrovy, především Kampa, Střelecký ostrov, Slovanský ostrov (Žofín) a Dětský ostrov.

Administrativní hranice obvodu jsou velmi specifické a sdílejí se s řadou dalších centrálních městských částí:

Na západě a severozápadě sousedí s Prahou 6 (v oblasti Hradčan).
Na severu hraničí s Prahou 7 (přirozenou hranici tvoří řeka Vltava a oblast Letné).
Na východě přechází do katastru čtvrti Karlín spadající pod Prahu 8.
Na jihovýchodě sousedí s Prahou 3 (oblast Žižkova pod Hlavním nádražím).
Na jihu se dotýká hranic Prahy 2 (linie procházející Novým Městem podél Národní třídy, Spálené a Žitné ulice) a Prahy 5 (v oblasti Újezdu na úpatí Petřína).

Městskou část Praha 1 tvoří následující katastrální celky:

Staré Město (100 % území)
Josefov (100 % území)
Malá Strana (naprostá většina území, drobný zlomek na jihu spadá pod Prahu 5)
Hradčany (přibližně polovina území s Pražským hradem, zbytek spadá pod Prahu 6)
Nové Město (severní polovina včetně Václavského náměstí, jih spadá pod Prahu 2 a Praha 8)
Holešovice (zcela marginální část nábřeží u Čechova mostu)
Vinohrady (pouze nepatrný pruh budov zahrnující Státní operu a bývalé Federální shromáždění)

⏳ Historický vývoj

Historie území dnešní Prahy 1 je de facto identická s historií vzniku a formování samotného českého státu. První doložené slovanské osídlení se koncentrovalo v 9. století na ostrohu nad Vltavou, kde vznikl Pražský hrad, jenž se stal trvalým sídlem přemyslovských knížat a později českých králů. V podhradí a na protějším (pravém) břehu Vltavy se začaly formovat kupecké osady.

Klíčové formativní momenty pro jednotlivé části dnešního obvodu:

Staré Město: Bylo institucionálně založeno ve 13. století (městská práva získalo kolem roku 1230). Stalo se centrem obchodu a vzdělanosti. V roce 1348 zde byla založena Univerzita Karlova, nejstarší univerzita ve střední Evropě.
Malá Strana: Založena v roce 1257 králem Přemyslem Otakarem II. jako takzvané Nové Město pražské (název Malá Strana se ujal později). Byla osídlena převážně německými kolonisty a orientována na řemesla a služby pro panovnický dvůr.
Hradčany: Vznikly na počátku 14. století jako poddanské město přímo podléhající pražskému purkrabímu.
Nové Město: Založeno roku 1348 císařem Karlem IV. Jde o jeden z nejvelkolepějších urbanistických činů evropského středověku. Město bylo vyměřeno s nevídaně širokými bulváry a třemi centrálními náměstími (Koňský trh, Dobytčí trh a Senný trh).

Až do roku 1784 fungovala všechna zmíněná pražská města jako samostatné a často navzájem soupeřící právní subjekty. Teprve patentem císaře Josefa II. došlo k jejich formálnímu sloučení do jednotného celku nazvaného Královské hlavní město Praha.

V průběhu 19. a na počátku 20. století prošlo území radikální architektonickou proměnou. Nejviditelnějším zásahem byla takzvaná Pražská asanace (schválená v roce 1893). Z důvodu katastrofálních hygienických podmínek a šíření infekčních chorob byla bez milosti zbourána naprostá většina středověkého židovského ghetta (Josefov) a přilehlých částí Starého Města. Křivolaké uličky byly nahrazeny širokými pařížskými bulváry (Pařížská ulice) a luxusními secesními činžovními domy. Z původního ghetta bylo zachráněno pouze šest synagog, starý židovský hřbitov a židovská radnice. Administrativní celek "Praha 1" v podobě, v jaké existuje dnes, byl kodifikován vládním nařízením z roku 1960.

🏛️ Politika a správa (stav k roku 2026)

Jakožto centrální městská část se Praha 1 vyznačuje vysoce exponovaným a často turbulentním lokálním politickým prostředím, neboť její vedení spravuje nejlukrativnější nemovitosti v zemi a přímo komunikuje s vládními orgány sídlícími na jejím území.

Zastupitelstvo městské části Praha 1 má 27 členů. V čele radnice stojí od podzimu roku 2022 starostka Terezie Radoměřská ze strany TOP 09 (potomek šlechtického rodu Sternbergů). V křesle vystřídala svého předchůdce Petra Hejmu ze hnutí STAN. Současnou vládní koalici tvoří k roku 2026 široká platforma uskupení SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), Piráti, hnutí STAN a lokální občanské iniciativy.

Hlavními politickými tématy v letech 2025 a 2026 jsou:

Boj proti overturismu: Radnice masivně potírá fenomén takzvaných pub crawls (organizovaných tahů opilých turistů po hospodách). V Dlouhé ulici a přilehlém okolí byly zavedeny restrikce provozních dob, zvýšen počet nočních hlídek strážníků a zintenzivněn boj proti nelegálním formám ubytování přes platformu Airbnb, která v minulém desetiletí způsobila vylidnění desítek činžovních domů.
Dopravní regulace: Snaha o omezení tranzitní automobilové dopravy přes Malou Stranu a Smetanovo nábřeží. Radnice v dubnu 2026 zavedla přísnější systémy vjezdu rezidentů s cílem snížit hluk a znečištění historických ulic. Pokračuje také kampaň proti živelnému provozu elektrických koloběžek na úzkých středověkých chodnících.

🏗️ Rekonstrukce Václavského náměstí a návrat tramvají

Nejzásadnějším a nejsledovanějším urbanistickým a infrastrukturním projektem na území Prahy 1 je v letech 2024 až 2027 kompletní revitalizace horní poloviny Václavského náměstí, jejímž středobodem je fyzický návrat tramvajové dopravy. Původní tramvajové koleje, které byly součástí náměstí od konce 19. století, byly zásahem komunistického režimu nesmyslně odstraněny v roce 1980.

Stavební práce, jejichž hodnota přesahuje 1,2 miliardy Kč (spolufinancovaných z fondů EU), zahájil Dopravní podnik hl. m. Prahy prostřednictvím společnosti Eurovia CS dne 29. června 2024. Autorem nového uspořádání náměstí je kancelář Jakub Cigler Architekti.

V průběhu celého roku 2026 probíhá klíčová fáze výstavby. Do vyhloubeného prostoru ve středu Václavského náměstí jsou fyzicky instalovány kolejové pásy. Nová tramvajová trať je koncipována tak, aby objížděla sochu svatého Václava po stranách a na horním konci náměstí se přímo napojila na stávající trať ve Vinohradské ulici (přes prostor mezi novou a historickou budovou Národního muzea). Zcela nová trať umožní sjezd tramvají středem bulváru dolů na křižovatku ulic Vodičkova a Jindřišská. Projekt zároveň počítá s vybudováním obrovské podzemní retenční nádrže na dešťovou vodu pro zavlažování nově budovaných alejí stromů, masivním rozšířením chodníků a extrémní redukcí prostoru pro parkování osobních automobilů. Očekávané dokončení celého díla je plánováno na rok 2027.

🕍 Kulturní a architektonické dominanty

Vzhledem k faktu, že území Prahy 1 se překrývá s Pražskou památkovou rezervací, nachází se zde tisíce památkově chráněných objektů. Mezi ty s naprosto mimořádným celostátním a celosvětovým významem patří:

Hradčany a Malá Strana:

Pražský hrad: Největší souvislý hradní komplex na světě. Tvořený soustavou paláců a nádvoří. Jeho absolutní dominantou je gotická Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha.
Karlův most: Nejstarší stojící most přes řeku Vltavu v Praze. Vybudován v roce 1357 na pokyn Karla IV. kameníkem Petrem Parléřem. Je osazen unikátní barokní galerií třiceti soch a sousoší.
Kostel svatého Mikuláše: Vrcholně barokní chrám na Malostranském náměstí s mohutnou kupolí o průměru 20 metrů. Mistrovské dílo architektů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových.
Malostranské paláce: Šlechtická sídla z období raného a vrcholného baroka, v současnosti využívaná státem – Valdštejnský palác (sídlo Senátu Parlamentu ČR) a Thunovský palác (sídlo Poslanecké sněmovny).

Staré Město a Josefov:

Staroměstské náměstí: Srdce Starého Města s pomníkem Mistra Jana Husa. Nachází se zde Staroměstská radnice, jejíž věž je osazena proslulým Pražským orlojem z roku 1410. Východní stranu náměstí uzavírá gotický Chrám Matky Boží před Týnem.
Staronová synagoga: Raně gotická stavba z poslední čtvrtiny 13. století, představující nejstarší dosud fungující synagogu v Evropě a jeden z mála dochovaných původních prvků zbořeného židovského ghetta.
Klementinum: Obrovský komplex barokních budov bývalé jezuitské koleje poblíž Karlova mostu, v němž dnes sídlí Národní knihovna České republiky.

Nové Město:

Národní divadlo: Novorenesanční klenot z let 1868–1883 na vltavském nábřeží, jehož výstavba byla financována z celonárodních sbírek jako symbol národního uvědomění ("Národ sobě").
Národní muzeum: Monumentální neorenesanční budova tvořící vizuální uzávěr a dominantu Václavského náměstí (katastrálně ležící na pomezí Prahy 1 a Vinohrad).

V polovině roku 2024 proběhla v centru města na rohu Národní třídy a Spálené ulice ostře sledovaná událost – po dvouleté generální rekonstrukci v hodnotě 4,5 miliardy korun byl znovu otevřen brutalistní obchodní dům Máj. Fasáda historické budovy z roku 1975 byla doplněna o masivní pohyblivé sochy motýlů (Spitfire) od umělce Davida Černého, což vyvolalo bouřlivé celospolečenské diskuse o přijatelnosti podobných instalací v památkové rezervaci. K roku 2026 dům plně funguje jako devítipatrové centrum nakupování a zábavy.

🚇 Doprava

Dopravní infrastruktura v Praze 1 tvoří absolutní středobod republikové sítě, v němž se protínají všechny klíčové mody dopravy.

Podzemní dráha (Metro) Územím Prahy 1 procházejí a kříží se všechny tři linky pražského metra.

Linka A (zelená): Obsluhuje stanice Malostranská, Staroměstská, Můstek a Muzeum. Stanice Staroměstská zajišťuje přístup k nejužšímu centru.
Linka B (žlutá): Zahrnuje stanice Náměstí Republiky, Můstek a Národní třída.
Linka C (červená): Prochází východní částí obvodu stanicemi Muzeum, Hlavní nádraží a Florenc (ležící na hranici obvodu).

Stanice Můstek (křížení A a B) a Muzeum (křížení A a C) patří k nejexponovanějším dopravním přestupním uzlům v metropoli s průchodností stovek tisíc osob denně. Všechny zmíněné stanice prošly v průběhu uplynulého desetiletí masivní investiční obnovou s cílem vybudovat z povrchu výtahy pro zajištění bezbariérovosti.

Tramvaje a železnice Tramvajová síť zajišťuje lokální distribuci osob tam, kde metro fyzicky chybí. Nejdůležitější osy tvoří tratě Jindřišská–Vodičkova, trať po Smetanově a Masarykově nábřeží a historická spojnice přes řeku (trať Národní divadlo – Újezd – Malostranské náměstí).

Na území Prahy 1 leží dvě klíčová nádraží celostátního významu. Prvním je Praha hlavní nádraží (největší osobní terminál v republice odbavující mezinárodní vlaky EuroCity a rychlíky). Druhým uzlem je historické Masarykovo nádraží obsluhující primárně příměstskou dopravu do oblastí středních Čech (směr Kladno, Kolín). V roce 2026 finišují rozsáhlé stavební úpravy kolejiště Masarykova nádraží, jež je napojováno na budovanou moderní rychlodráhu vedoucí na Letiště Václava Havla Praha. Nad kolejištěm zároveň roste prosklená platforma od architektů studia Zaha Hadid Architects.

📈 Demografie a statistiky

Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel Prahy 1 (1869–2026)

Tato ucelená demografická řada sestavená z oficiálních dat ČSÚ drasticky ilustruje postupující fenomén vylidňování městského centra. Zatímco na přelomu 19. a 20. století v extrémně přeplněném centru žilo přes 170 tisíc lidí, konverze bytů na hotely, úřady a turistické apartmány zredukovala trvalé osídlení na méně než 25 tisíc jedinců.

Rok sčítání / Údaj	Počet trvale bydlících obyvatel	Odborný kontext demografického vývoje
1869	141 386	Období před rozsáhlou asanací, přeplněné středověké domy a židovské ghetto.
1880	151 791	Pokračující průmyslový nápor obyvatelstva na samotné vnitřní město.
1890	161 716	Nejvyšší zaznamenaná hustota zalidnění na Praze 1 před radikálními urbanistickými zásahy.
1900	173 133	Absolutní historické demografické maximum před masivním rozšířením předměstí.
1910	168 626	Fáze asanace Josefova, demolice celých čtvrtí a odchod chudších vrstev na periferie.
1921	166 492	Demografický pokles po první světové válce a po připojení nových území k Velké Praze.
1930	151 144	Zřizování bankovních a úřednických paláců na místě původního bydlení (tzv. City).
1950	120 735	Znatelný propad počtu obyvatel po druhé světové válce.
1961	110 500	Definitivní administrativní upevnění hranic obvodu Praha 1.
1970	84 947	Chátrající bytový fond vyhání rodiny s dětmi na nově vznikající panelová sídliště.
1980	61 743	Normalizační stagnace údržby nemovitostí v centru Prahy.
1991	44 496	Polistopadová restituce majetků. Začátek prudké komercionalizace budov.
2001	31 964	Těžký odliv obyvatel způsobený vznikem kanceláří, ambasád a turistických hotelů.
2011	28 988	Vliv krátkodobých pronájmů bytů turistům a nárůst hluku v rezidenčních částech.
2021	22 967	Odliv populace zrychlený dopady celosvětové pandemie a gentrifikace.
Leden 2024	24 303	Reakce a mírné post-pandemické zotavení rezidenční základny.
Leden 2025	24 565	Stabilizace díky snaze radnice omezit apartmánové služby (Airbnb) a udržet občany.
2026 (Predikce/Stav)	24 624	Aktuální stabilizovaná hodnota obyvatelstva k danému roku tvořící necelá 2 % z celé Prahy.

Tabulka 2: Katastrální složení městského obvodu Praha 1

Detailní vymezení rozdělení plochy tvořící 5,53 km² s důrazem na to, která území Praha 1 kontroluje kompletně a o která se dělí s jinými městskými částmi.

Katastrální území	Zastoupení pod správou Prahy 1	Architektonická a historická charakteristika spravované části
Staré Město	100 % katastru	Srdce obvodu, Staroměstské náměstí s orlojem, Klementinum, Pařížská ulice, Karlova ulice.
Josefov	100 % katastru	Židovská čtvrť, šest historických synagog, Starý židovský hřbitov, zbytky ghetta.
Malá Strana	Většina katastru (bez jižního cípu)	Kostel sv. Mikuláše, Kampa, Valdštejnský palác, sídla parlamentních komor.
Hradčany	Přibližně 50 % katastru	Komplex Pražského hradu s Katedrálou sv. Víta, Loretánské náměstí, část hradčanských paláců.
Nové Město	Severní část katastru	Václavské náměstí, Náměstí Republiky, Senovážné náměstí, Národní třída, Národní divadlo.
Holešovice	Zcela okrajový zlomek (< 1 %)	Pás nábřeží v bezprostřední blízkosti Letenského tunelu a Čechova mostu.
Vinohrady	Zcela okrajový zlomek (< 1 %)	Budova Státní opery a moderní budova bývalého Federálního shromáždění na magistrále.

Tabulka 3: Chronologie politické reprezentace (Starostové po roce 2010)

Přehled nejvyšších volených představitelů Prahy 1 v moderní historii, který reflektuje rozložení politických sil v centru města.

Jméno starosty/starostky	Politická strana / Hnutí	Období ve funkci	Konkrétní důvod ukončení mandátu / Nástupu
Oldřich Lomecký	TOP 09	listopad 2010 – listopad 2018	Působil dvě funkční období. Poté nezískal potřebnou většinu v zastupitelstvu vlivem trestního stíhání ohledně machinací s byty.
Pavel Čižinský	Praha 1 Sobě	listopad 2018 – leden 2020	Sestavil koalici bojující proti hluku z turismu. Odvolán zastupitelstvem po roce fungování po rozpadu křehké koalice.
Petr Hejma	STAN (za My, co tady žijeme)	leden 2020 – listopad 2022	Nástup po převratu na radnici; spravoval obvod během tíživé pandemie COVID-19. V roce 2022 odešel do opozice po volbách.
Terezie Radoměřská	TOP 09	od listopadu 2022 (vč. roku 2026)	Současná starostka. Vybudovala stabilní koalici na platformě SPOLU, STAN a Pirátů; vede křížové tažení za návrat rezidentů a proti hluku turistů.

💡 Pro laiky

Když se řekne Praha, devět z deseti lidí na celém světě si okamžitě vybaví přesně to, co se nachází v hranicích Prahy 1. Je to ta "televizní" Praha, město ze starých pohlednic. Od tyčících se věží Pražského hradu, přes sochy na Karlově mostě, křivolaké kamenné uličky podél Staroměstského orloje, až po velkou sochu svatého Václava na koni na Václavském náměstí – to všechno je spravováno z radnice jediné městské části. Praha 1 je tak vlastně velkolepým "obývacím pokojem" celé České republiky.

Zároveň je ale obrovskou výzvou zde skutečně žít obyčejný život. Dříve, před sto lety, tady bydlelo přes 170 tisíc Pražanů. Dnes zde žije sotva 24 tisíc obyvatel. Většina bytů byla totiž v posledních desetiletích přeměněna na předražené hotely, úřady nebo je majitelé začali krátkodobě pronajímat cizincům přes internet. Obyčejný člověk, který zde žije, tak musí denně čelit tomu, že na jeho ulici proudí statisíce turistů z celého světa, do noci hlučí z opileckých večírků a na chodnících kličkují neukáznění jezdci na elektrických koloběžkách.

Radnice se proto v roce 2026 masivně snaží historické centrum "zachránit" a vrátit ho zpět obyčejným Čechům. Nejlepším příkladem takové změny je Václavské náměstí. Dlouhá desetiletí to byl v podstatě obrovský dálniční přivaděč a parkoviště plné stánků s předraženými klobásami. Nyní, v průběhu roku 2026, ho dělníci překopávají od základů. Omezují prostor pro auta, bourají asfalt a doprostřed náměstí pokládají lesklé koleje, aby se sem po desítkách let mohly vrátit tiché tramvaje a široké pásy nových stromů.

Zdroje