Zdeněk Hřib
| Zdeněk Hřib | |
|---|---|
| Celé jméno | MUDr. Zdeněk Hřib |
| Datum narození | 21. května 1981 |
| Místo narození | Slavičín, Československo |
| Státní příslušnost | |
| Děti | 3 děti |
| Povolání | politik, manažer ve zdravotnictví, lékař |
| Aktivní od | 2007 |
Zdeněk Hřib je český politik, lékař a manažer v oblasti zdravotnické informatiky, dlouholetý ústřední představitel České pirátské strany. Od října roku 2025 zastává funkci poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a od listopadu 2024 je předsedou České pirátské strany. V minulosti působil na nejvyšších pozicích v komunální politice jako 23. primátor hlavního města Prahy (2018–2023) a následně jako první náměstek primátora pro oblast dopravy (2023–2025).
Do vrcholné politiky vstoupil po komunálních volbách v roce 2018, kdy z pozice lídra pražské pirátské kandidátky sestavil vládnoucí koalici a usedl do křesla primátora. Během svého primátorského mandátu se musel vypořádat s pandemií onemocnění covid-19, energetickou krizí a masivní uprchlickou vlnou způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu. Provedl zásadní změny v zahraniční politice Prahy, když vypověděl sesterskou smlouvu s Pekingem kvůli klauzuli o jedné Číně a navázal úzké partnerství s Tchaj-pejí. Po rezignaci na funkci náměstka v prosinci 2025 si ponechal mandát řadového pražského zastupitele a post předsedy dozorčí rady Dopravního podniku hl. m. Prahy.
🗓 Současnost a celostátní politika (2024–2026)
Zásadní zlom v politické kariéře Zdeňka Hřiba nastal na podzim roku 2024. Po odchodu Pirátů z vládní koalice Petra Fialy a rezignaci tehdejšího předsedy Ivana Bartoše byl Hřib v listopadu 2024 zvolen novým předsedou České pirátské strany. Svou pozici musel následně obhájit na lednovém zasedání Celostátního fóra Pirátů v roce 2026. V prvním kole volby získal 469 hlasů z celkového počtu 611 odevzdaných lístků, čímž s bezpečným náskokem porazil svého protikandidáta Davida Witosze (257 hlasů) a potvrdil svůj mandát pro následující dvouleté období.
V říjnu 2025 dovedl Zdeněk Hřib Piráty do voleb do Poslanecké sněmovny. Strana pod jeho vedením obsadila čtvrté místo se ziskem 8,97 % hlasů a zajistila si 18 poslaneckých mandátů, čímž splnila svůj deklarovaný cíl porazit hnutí SPD a zabránit vstupu levicového hnutí Stačilo! do dolní komory. Sám Hřib kandidoval jako lídr v Praze a obdržel 21 081 preferenčních hlasů. Ujal se tak funkce poslance a stal se členem Výboru pro zdravotnictví, Hospodářského výboru a Podvýboru pro energetiku.
Zisk parlamentního mandátu aktivoval Hřibův dřívější slib, že v případě zvolení do sněmovny opustí svou exekutivní funkci v pražském zastupitelstvu. Na tiskové konferenci dne 11. prosince 2025 formálně oznámil rezignaci na post prvního náměstka primátora pro dopravu s tím, že funkci předá po schválení pražského rozpočtu na rok 2026 svému stranickému kolegovi Jaromíru Beránkovi. Hřib zároveň prezentoval veřejnosti takzvaný „dopravní účet“, v němž doložil, že Praha v uplynulých sedmi letech vyčlenila na dopravní infrastrukturu částku 289 miliard korun.
Odchod z funkce náměstka však neznamenal jeho úplné stažení z komunálních struktur. Hřib si ponechal křeslo řadového pražského zastupitele a na žádost svého nástupce setrval i v čele dozorčí rady Dopravního podniku hl. m. Prahy. Toto rozhodnutí, spojené s odměnou ve výši 45 000 korun měsíčně, vyvolalo kritiku jak z řad koaličních partnerů z uskupení SPOLU, tak z opozice s poukazem na pirátské pravidlo proti kumulaci funkcí.
V počátcích roku 2026 Hřib rovněž čelil dozvukům kauzy spojené se zákonem o střetu zájmů. Během svého působení na magistrátu obdržel od společnosti PRE Holding odměny v celkové výši 178 019 korun, ačkoliv jako uvolněný zástupce města neměl na finanční kompenzaci z městských firem ze zákona nárok. Hřib situaci vysvětloval jako administrativní pochybení účetní. Správní řízení vedené úřadem v Říčanech bylo v únoru 2026 zastaveno, neboť se nepodařilo prokázat jeho přímý úmysl obohatit se.
👤 Život a profesionální kariéra mimo politiku
Zdeněk Hřib se narodil 21. května 1981 ve slezsko-valašském městě Slavičín a dětství strávil ve Zlíně. Do Prahy se přestěhoval v roce 1999 za účelem vysokoškolského studia. Na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval obor všeobecné lékařství. Absolvoval v roce 2006, přičemž získal titul MUDr. a v rámci studia se specializoval na problematiku nemocí z ozáření. Součástí jeho odborné přípravy byla i mezinárodní stáž na Tchaj-wanu, kterou absolvoval v roce 2005 a jež zásadně ovlivnila jeho pozdější zahraničně-politickou orientaci.
Většinu svého civilního profesního života spojil s průnikem medicíny, informačních technologií a managementu. V roce 2007 nastoupil do akciové společnosti MD Access, kde řídil projekty MD KEY a MD COMFORT. Následujícího roku přešel do státní správy a přijal post vedoucího sekce informatiky na Státním ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Během tohoto období rovněž absolvoval odbornou stáž u National Patient Safety Agency v Londýně.
Mezi lety 2008 a 2018 působil ve vedoucích konzultantských pozicích v technologické společnosti AQUASOFT (od roku 2016 přejmenované na Solitea Business Solutions). Zde se autorsky a manažersky podílel na vývoji a implementaci systému elektronické preskripce, známého jako eRecept. Souběžně s tím byl od roku 2012 ředitelem obecně prospěšné společnosti Institut pro aplikovaný výzkum, edukaci a řízení ve zdravotnictví. Tato organizace vyvinula a provozovala Národní systém hlášení nežádoucích událostí, určený pro zdravotnická zařízení k detekci a vyhodnocování rizikových procesů. V lednu 2018 byl navržen Pirátskou stranou jako její zástupce do správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP).
Během své odborné praxe publikoval množství analytických a metodických článků v titulech jako Zdravotnické noviny, Medical Tribune, časopis EURO či International Journal for Quality in Health Care. Působil také v mezinárodních pracovních skupinách pod hlavičkou Světové zdravotnické organizace (WHO) a struktur Evropské unie.
🏛 Primátor hlavního města Prahy (2018–2023)
Po neúspěšné kandidatuře v komunálních volbách v roce 2014 z pozice nestraníka na pirátské kandidátce vstoupil Zdeněk Hřib v dubnu 2017 oficiálně do České pirátské strany (jejím registrovaným příznivcem byl již od října 2013). Vypracoval se na garanta strany pro oblast zdravotnictví a pro komunální volby konané v říjnu 2018 byl členskou základnou zvolen pražským lídrem.
V samotných volbách v roce 2018 se Piráti umístili v Praze na druhém místě za vítěznou ODS. Zdeněk Hřib nicméně dokázal vyjednat stabilní vládnoucí většinu, do níž kromě Pirátů vstoupilo občanské uskupení Praha Sobě (vedené Janem Čižinským) a koalice Spojené síly pro Prahu (zahrnující TOP 09 a STAN v čele s Jiřím Pospíšilem). Tato koalice disponovala většinou 39 ze 65 hlasů v pražském zastupitelstvu. Dne 15. listopadu 2018 byl Hřib zvolen primátorem a nahradil ve funkci Adrianu Krnáčovou z hnutí ANO.
Jeho pětileté funkční období (prodloužené povolebními vyjednáváními až do února 2023) bylo definováno bezprecedentními krizovými stavy i prosazováním modernizačních kroků:
- Zahraniční politika a Tchaj-wan: Hřib odmítl v rámci smlouvy o partnerství mezi Prahou a Pekingem respektovat klauzuli, jež nutila hlavní město uznávat princip jedné Číny, jelikož taková ustanovení přesahují působnost samospráv. Po nátlaku ze strany Čínské lidové republiky Praha smlouvu jednostranně vypověděla a následně uzavřela sesterskou smlouvu s tchajwanským hlavním městem Tchaj-pej. Výsledkem této úzké spolupráce bylo mimo jiné to, že pražská Zoo Praha získala od Tchaj-peje chovný pár vzácného luskouna krátkoocasého.
- Krizové řízení: Hřib vedl město během první a druhé vlny pandemie covid-19. Bezprostředně před plnohodnotnou invazí na Ukrajinu v únoru 2022 navštívil na znak solidarity Kyjev a následně organizoval krizovou infrastrukturu pro zvládnutí přílivu více než stovky tisíc válečných uprchlíků na území hlavního města. Město muselo otevírat nouzová asistenční centra (KACPU) a zajišťovat okamžité školní i ubytovací kapacity.
- Investice a výstavba: Započala fyzická výstavba nové trasy metra D a došlo k vybudování nové Trojské lávky. Za jeho mandátu se dle magistrátních statistik zrychlilo povolování nové výstavby, čímž Praha začala lámat rekordy v počtu nově zahájených staveb bytů. Současně se zaměřil na ekologickou politiku, když se mu za čtyři roky podařilo zasadit přes 500 tisíc stromů, čímž město splnilo polovinu závazku o výsadbě milionu stromů za osm let.
Zdeněk Hřib se během primátorování nevyhnul ani vnitropolitickým střetům. Velkou veřejnou diskusi vyvolal jeho zdrženlivý postoj a neúčast na hlasování o obnově historického Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. V červnu 2022, když propukla masivní korupční kauza Dozimetr na magistrátu a v Dopravním podniku, Hřib požadoval vyvození přísné politické odpovědnosti. Vyzval tehdy svého koaličního partnera Jiřího Pospíšila k rezignaci na všechny magistrátní funkce kvůli jeho vazbám na ústřední postavu případu, podnikatele Michala Redla. Pospíšil výzvu odmítl a v koalici panovalo značné napětí.
🚇 První náměstek pro dopravu (2023–2025)
V komunálních volbách v roce 2022 obhajoval Hřib primátorský post znovu v pozici pirátského lídra. Volby však s výrazným náskokem vyhrála koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Po mimořádně dlouhém a konfliktním povolebním vyjednávání, trvajícím bezmála pět měsíců, vznikla v únoru 2023 nová koalice SPOLU, Pirátů a hnutí STAN. Novým primátorem se stal Bohuslav Svoboda (ODS) a Zdeněk Hřib přešel na silový post prvního náměstka primátora se zodpovědností za klíčový sektor dopravy.
V pozici náměstka dohlížel na rozsáhlé investiční a rekonstrukční akce:
- Pokračovalo ražení geologického průzkumu a hlavních tunelů na trase metra D. Byly provedeny první kroky k přípravě automatizace provozu vlaků bez strojvedoucích na lince C.
- Došlo k rozsáhlé a náročné rekonstrukci strategicky klíčového Barrandovského mostu, kterou magistrát zkrátil oproti původním plánům o rok. Hřib za to nicméně čelil kritice opozice za prodražení zakázky o stamiliony korun.
- Zintenzivnila se výstavba tramvajového okruhu, vznikly nové tratě (například do Libuše a Slivence) a pokročila stavba nového Dvoreckého mostu, určeného výhradně pro pěší, cyklisty a městskou hromadnou dopravu (tramvaje a autobusy).
- Zavedl hlubší integraci mikromobility do systému Pražské integrované dopravy (PID). V roce 2026 se v ulicích objevila speciálně brandovaná sdílená kola operátorů Nextbike a Rekola v barvách PID, jejichž používání (v délce dvou patnáctiminutových výpůjček denně) mají držitelé ročních kupónů Lítačka zahrnuto v ceně.
Dopravní agenda mu přinášela neustálou kritiku ze strany politické opozice i nespokojených řidičů za zhoršenou plynulost individuální automobilové dopravy a chronické zácpy. Architekti a urbanisté nicméně v datech poukazovali na fakt, že příčinou kolon není samotné řízení magistrátu, ale prudký objem denně dojíždějících automobilů ze Středočeského kraje. Ve snaze problém řešit představil Hřib v listopadu 2025 čtyřbodový plán, jehož hlavním pilířem byl návrh změnit kritéria veřejných zakázek tak, aby ve výběrových řízeních na stavební práce získala rychlost dodání alespoň 30% váhu v hodnocení. V oblastech zklidňování dopravy v centru (uzavření průjezdu přes Smetanovo nábřeží či Malou Stranu) často narážel na veto radních z koaliční ODS.
Během přípravy rozpočtu na rok 2026 připravil též podklady pro zavedení nového tarifního sytému PID s platností od ledna 2026, zahrnující optimalizaci provozních nákladů v důsledku inflace. Z pozice náměstka odešel 11. prosince 2025 s přesvědčením, že Praha do dopravy vložila historické částky, čímž dohnala dlouhodobý vnitřní dluh infrastruktury.
📈 Kompletní statistiky a volební výsledky
Následující tabulky uvádějí kompletní záznam všech vnitrostranických, komunálních a parlamentních voleb, ve kterých Zdeněk Hřib kandidoval, bez ohledu na to, zda byl v daných volbách úspěšný či nikoliv.
Vnitrostranické volby předsedy (Celostátní fórum Pirátů)
| Rok konání | Kolo volby | Počet hlasů pro Zdeňka Hřiba | Celkový počet hlasujících | Protikandidát ve finále | Výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| Listopad 2024 | 1. a 2. kolo | data o poměru hlasů nezveřejněna | data nezveřejněna | Lukáš Wagenknecht | Zvolen předsedou |
| Leden 2026 | 1. kolo | 469 | 611 | David Witosz (257 hlasů) | Zvolen předsedou (obhajoba) |
Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
| Rok volby | Volební kraj | Pořadí na kandidátce | Celkový zisk strany (Praha) | Zisk preferenčních hlasů | Celkové umístění v kraji | Výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 2025 | Hlavní město Praha | 1. (Lídr kandidátky) | 8,97 % (celostátně) | 21 081 | 1. v rámci strany | Zvolen poslancem |
Komunální volby (Zastupitelstvo hlavního města Prahy)
| Rok volby | Volební subjekt | Status na kandidátce | Celkový procentuální zisk | Zisk preferenčních hlasů | Výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 2014 | Česká pirátská strana | Nestraník | 5,31 % | data nejsou dostupná | Nezvolen (strana se dostala, ale kandidát kvůli pořadí ne) |
| 2018 | Česká pirátská strana | 1. (Lídr) | 17,07 % | 75 082 | Zvolen zastupitelem a následně primátorem |
| 2022 | Česká pirátská strana | 1. (Lídr) | 17,73 % | 86 521 | Zvolen zastupitelem a následně 1. náměstkem |
| 2026 | Česká pirátská strana | 10. pozice | data zatím nedostupná | data zatím nedostupná | Výsledek zatím neznámý (budoucí volby) |
Zdroje
- Lidé
- Češi
- Muži
- Narození 21. května
- Narození 1981
- Narození ve Slavičíně
- Žijící lidé
- Čeští politici
- Členové České pirátské strany
- Předsedové České pirátské strany
- Primátoři Prahy
- Zastupitelé hlavního města Prahy
- Poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
- Čeští lékaři
- Absolventi 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
- Manažeři ve zdravotnictví
- Vytvořeno Gemini 1.5 Pro