Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil
Osobní údaje
Narození	24. listopadu 1975
Místo narození	Chomutov, Československo
Politická strana	TOP 09 (od 2017)
Veřejné působení
Další funkce	9. a 12. ministr spravedlnosti ČR
Další funkce	Poslanec Evropského parlamentu
Vzdělání a profese
Povolání	politik, právník, vysokoškolský pedagog, mecenáš
Alma mater	FPR ZČU

Jiří Pospíšil (* 24. listopadu 1975 Chomutov) je český politik, právník, bývalý ministr spravedlnosti a vysokoškolský pedagog. Politická kariéra Jiřího Pospíšila představuje kontinuální přítomnost v nejvyšších exekutivních a zákonodárných orgánech České republiky i Evropské unie od počátku 21. století. Během svého působení na Ministerstvu spravedlnosti ČR (ve vládách Mirka Topolánka a Petra Nečase) se zásadním způsobem podílel na legislativním prosazení nového trestního zákoníku a občanského zákoníku.

V letech 2014 až 2024 zastával mandát poslance Evropského parlamentu. Od roku 2017 působí v řadách politické strany TOP 09, kterou v letech 2017 až 2019 z pozice celostátního předsedy řídil. Výraznou roli sehrál na přelomu let 2009 a 2010, kdy z pozice krizového manažera a děkana stabilizoval plzeňskou právnickou fakultu po masivním plagiátorském skandálu. Souběžně s politickou činností vykonává post předsedy správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových, spravující chod Musea Kampa v Praze.

🗓 Současnost a návrat do Poslanecké sněmovny (2024–2026)

V kalendářním roce 2024 byl završen desetiletý mandát Jiřího Pospíšila v Evropském parlamentu, načež svou politickou aktivitu koncentroval primárně na území České republiky. Během roku 2024 a počátku roku 2025 zastával exekutivní post náměstka primátora hlavního města Prahy s gescí pro kulturu, cestovní ruch, památkovou péči, výstavnictví, národnostní menšiny a ochranu zvířat. Z této pozice v Radě hlavního města Prahy se z osobních důvodů rozhodl odstoupit v dubnu 2025. Setrval pouze jako řadový člen pražského zastupitelstva a agendu po něm převzal kolega ze strany TOP 09.

Zásadní politický posun nastal na podzim roku 2025. V řádných volbách kandidoval do Poslanecké sněmovny PČR ve volebním obvodu Hlavní město Praha na kandidátní listině koalice SPOLU jako nominant TOP 09. Ve volbách uspěl a od 4. října 2025 se po jedenácti letech vrátil do dolní komory českého parlamentu.

Ihned po složení poslaneckého slibu se stal členem poslaneckého klubu TOP 09 a byl zařazen do klíčových kontrolních a legislativních struktur sněmovny. Od 11. listopadu 2025 působí jako člen Kontrolního výboru a od 14. listopadu jako člen Ústavně-právního výboru. Během první poloviny roku 2026 obsadil pozice ve vícero specializovaných podvýborech. Stěžejní agendu převzal 18. února 2026, kdy byl formálně zvolen předsedou Podvýboru pro kontrolu hospodaření veřejného sektoru. Dále nabyl členství v Podvýboru pro ochranu zvířat, Podvýboru pro kulturu, Podvýboru pro justici a v Podvýboru pro potravinářství, veterinární činnost a živočišnou výrobu. Působí rovněž ve Stálé komisi pro Ústavu České republiky.

⏳ Životopis, studium a právní praxe

Jiří Pospíšil se narodil 24. listopadu 1975 v severočeském Chomutově, avšak jeho studijní a raný profesní život je úzce spjat s městem Plzeň. V Plzni absolvoval studium na gymnáziu situovaném na Mikulášském náměstí. Po zisku středoškolského vzdělání nastoupil na Fakultu právnickou Západočeské univerzity (FPR ZČU). Akademické studium úspěšně završil v roce 1999 ziskem magisterského titulu a složením rigorózní zkoušky (zisk titulu JUDr.).

Do politických struktur vstoupil ve svých 19 letech, kdy se v roce 1994 stal členem pravicové Občanské demokratické aliance (ODA). Z této strany vystoupil v roce 1998 a následně se stal členem Občanské demokratické strany (ODS). Během svého raného stranického působení spoluzakládal plzeňské regionální sdružení Mladých konzervativců. Prvotní zkušenost s veřejnými volbami absolvoval v roce 1998 při neúspěšné kandidatuře do zastupitelstva města Plzně.

V rovině profesního civilního života působil v úvodních letech 21. století jako advokátní koncipient. Dále se věnoval akademické a pedagogické činnosti; působil jako odborný vyučující správního práva na své alma mater (FPR ZČU) a paralelně přednášel na soukromé Vysoké škole Karlovy Vary. První volenou veřejnou funkci získal v roce 2000, kdy byl na čtyřleté funkční období zvolen zastupitelem nově ustaveného Plzeňského kraje.

⚖️ Vládní působení a Ministerstvo spravedlnosti (2006–2012)

Průnik do vysoké celostátní politiky absolvoval Jiří Pospíšil v roce 2002, kdy byl ve věku necelých 27 let poprvé zvolen poslancem Poslanecké sněmovny za ODS. V tomto funkčním období nabyl postu místopředsedy sněmovního Ústavně-právního výboru a specializoval se na legislativní problematiku. Svůj poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2006.

Dne 4. září 2006 byl prezidentem republiky jmenován ministrem spravedlnosti v první (a následně i ve druhé) vládě premiéra Mirka Topolánka. Během tohoto funkčního období, které trvalo do 8. května 2009, dosáhl ze státnického hlediska svého nejzásadnějšího legislativního úspěchu. Ministerstvo pod jeho vedením zkompletovalo a legislativním procesem úspěšně protlačilo zcela nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.), který po desetiletích nahradil zastaralou normu z komunistické éry (z roku 1961). Pospíšil v tomto období rovněž inicioval masivní proces elektronizace justice a zasadil se o novelizaci občanského soudního řádu (zavedení nového systému doručování úředních písemností).

Po dočasném působení na plzeňské univerzitě byl 13. července 2010 znovu jmenován ministrem spravedlnosti, tentokrát ve vládním kabinetu Petra Nečase. Druhý ministerský mandát zasvětil primárně přípravám a prosazování revolučního nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) a zákona o obchodních korporacích. Z funkce ministra byl však premiérem Nečasem nečekaně odvolán 27. června 2012. Premiér jako oficiální důvod uvedl manažerská selhání a neschopnost ministra provést požadované rozpočtové úspory v resortu. Opoziční politici a mediální spekulace ovšem spojovali odvolání se záměrem Jiřího Pospíšila jmenovat státní zástupkyni Lenku Bradáčovou do čela Vrchního státního zastupitelství v Praze, k čemuž po jeho odvolání obratem přistoupil až jeho nástupce Pavel Blažek. Po svém odchodu z exekutivy zastával Pospíšil mezi lety 2013 a 2014 pozici místopředsedy Poslanecké sněmovny PČR. Občanskou demokratickou stranu definitivně opustil v lednu roku 2014 po neshodách s tehdejším vedením.

🎓 Krizový management na Fakultě právnické ZČU

Mimořádná a historicky bezprecedentní etapa Pospíšilovy kariéry se odehrála na podzim roku 2009. Na Fakultě právnické Západočeské univerzity (FPR ZČU) v Plzni propukl masivní korupční skandál spojený s plagiátorstvím a netransparentním, extrémně zkráceným studiem takzvaných rychlostudentů z řad prominentních politiků a policistů. Aféra vedla k vynucené rezignaci tehdejšího děkana a proděkanů (jmenovitě M. Kindla, I. Tomažiče a J. Zachariáše).

Rektor univerzity v této paralyzující situaci oslovil Jiřího Pospíšila s požadavkem na převzetí řízení instituce. Pospíšil nastoupil jako pověřený šéf a následně byl v listopadu 2009 Akademickým senátem fakulty v tajné volbě oficiálně zvolen děkanem s formálním mandátem až do roku 2013. Během svého zhruba desetiměsíčního působení (do srpna 2010) provedl na fakultě zásadní personální i strukturální čistky. Inicioval komplexní audity vydaných diplomů, zahájil procesy odebírání neoprávněně nabytých titulů a do pedagogického sboru přivedl nezávislé justiční kapacity (např. spolutvůrce občanského zákoníku Karla Eliáše a Františka Korbela), čímž instituci zachránil před přímou ztrátou státní akreditace. Funkce děkana se dobrovolně vzdal v srpnu 2010 z důvodu opětovného nástupu na Ministerstvo spravedlnosti a byl nahrazen Květoslavem Růžičkou.

🇪🇺 Evropský parlament a předsednictví v TOP 09

V květnu 2014 úspěšně kandidoval do Evropského parlamentu (EP) jako nestraník z pozice lídra společné kandidátky TOP 09 a hnutí STAN, přičemž obdržel více než 77 tisíc preferenčních hlasů. V rámci EP se zařadil do poslaneckého klubu Evropské lidové strany (EPP). Pracoval jako řádný člen ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) a v Delegaci pro vztahy s Íránem (D-IR). Působil rovněž v pozici náhradníka ve Výboru pro ústavní záležitosti (AFCO).

Do politické strany TOP 09 formálně vstoupil v průběhu roku 2017. Na podzim téhož roku, po rezignaci Miroslava Kalouska z důvodu slabých volebních výsledků, byl na celostátním sněmu dne 26. listopadu 2017 zvolen předsedou TOP 09. Z pozice lídra vedl stranu k volbám do Evropského parlamentu v květnu 2019, kde formace (pod hlavičkou Spojenci pro Evropu) získala 11,65 % hlasů a Pospíšil obhájil svůj europoslanecký mandát ziskem 37 366 preferenčních hlasů. Své předsednické funkční období na vnitrostranickém sněmu v listopadu 2019 již neobhajoval; vedení strany převzala Markéta Pekarová Adamová a Pospíšil následně dohlížel primárně na pražskou krajskou organizaci a nadále působil jako 1. místopředseda strany. V roce 2024 již mandát v Evropském parlamentu neobhajoval.

🏛 Komunální politika a Rada hlavního města Prahy

Ve volbách na podzim roku 2018 kandidoval do Zastupitelstva hlavního města Prahy jako lídr aliance Spojené síly pro Prahu (zahrnující TOP 09 a STAN). Obdržel 67 115 hlasů a získal post zastupitele. Následně se podílel na formování vládnoucí koalice společně s Českou pirátskou stranou a sdružením Praha sobě (primátorem se stal Zdeněk Hřib), přičemž sám exekutivní funkci v radě nezastával a působil z pozice zastupitele.

O čtyři roky později, v komunálních volbách 2022, svůj mandát obhájil na kandidátní listině aliance SPOLU. Po vleklých koaličních vyjednáváních byla na jaře 2023 sestavena nová Rada hl. m. Prahy. Pospíšil do ní nastoupil ve funkci náměstka primátora (Bohuslava Svobody). V gesci držel správu kultury, rozvoj cestovního ruchu a implementaci programu animal welfare (ochrany zvířat). Své působení v radě z vlastního rozhodnutí ukončil k dubnu 2025 s ohledem na plánovaný návrat do národního parlamentu.

🎨 Museum Kampa a Nadace Jana a Medy Mládkových

Výraznou stopu zanechává Jiří Pospíšil na poli kulturního mecenášství a galerijní správy. Po mnoho let zastává klíčovou pozici předsedy správní rady (Board of Directors) v organizaci Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových. Tato nezisková instituce, sídlící v budově historických Sovových mlýnů v Praze, spravuje z titulu bezplatného užívání jednu z nejvýznamnějších středoevropských sbírek moderního umění 20. století (primárně díla Františka Kupky a Otto Gutfreunda). Pospíšil během svého působení úzce spolupracoval s dnes již zesnulou zakladatelkou a sběratelkou Medou Mládkovou. Nadace má pod svými křídly i správu Werichovy vily na ostrově Kampa, kde zřídila kulturně-společenské centrum. Pod Pospíšilovým administrativním vedením muzeum pravidelně publikuje výroční zprávy a organizuje edukativní výstavy (např. expozice "Rudé století" z roku 2021 ve spolupráci s Muzeem paměti XX. století).

🐾 Legislativní ochrana zvířat

Celoživotním politickým a osobním tématem Jiřího Pospíšila je agenda takzvaného animal welfare. Z pozice čelního představitele TOP 09 aktivně dojednával a prosadil úpravu v trestním zákoníku, jež vedla ke skokovému zpřísnění trestních sazeb za prokázané týrání zvířat a existenci ilegálních množíren. Během exekutivního působení na pražském magistrátu navrhl a zajistil schválení městské vyhlášky omezující využívání a zneužívání živých zvířat v rámci pouličních uměleckých vystoupení (busking). Stejně tak z pozice náměstka alokoval a uvolnil finance pro dokončení stavby nového moderního komplexu Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy v Jinonicích.

📈 Kompletní statistika: Politické a profesní funkce (1994–2026)

Tato kapitola poskytuje exaktní, nepřerušený výčet všech doložitelných veřejných, akademických a politických pozic Jiřího Pospíšila v chronologickém úhrnu za posledních více než 30 let. Úseky s absencí dostupných historických archívů jsou standardizovány pomocí chybějících hodnot.

Rok	Evidovaná funkce nebo status	Instituce / Místo působení
1994	Vstup do strany ODA	Regionální působení
1995	data nejsou dostupná	Studium na VŠ
1996	data nejsou dostupná	Studium na VŠ
1997	data nejsou dostupná	Studium na VŠ
1998	Přestup do ODS, kandidatura v komunálních volbách	ODS, Plzeň
1999	Úspěšné dokončení magisterského a rigorózního studia	FPR ZČU
2000	Zvolen Zastupitelem kraje	Zastupitelstvo Plzeňského kraje
2001	Zastupitel kraje, odborný asistent, advokátní koncipient	Zastupitelstvo Plzeňského kraje, VŠ
2002	Zvolen poslancem Parlamentu ČR, místopředseda výboru	Poslanecká sněmovna PČR
2003	Poslanec Parlamentu ČR	Poslanecká sněmovna PČR
2004	Poslanec Parlamentu ČR (konec krajského mandátu)	Poslanecká sněmovna PČR
2005	Poslanec Parlamentu ČR	Poslanecká sněmovna PČR
2006	Znovuzvolen poslancem, jmenován Ministrem spravedlnosti	Poslanecká sněmovna, Vláda ČR
2007	Ministr spravedlnosti ČR	Vláda ČR (Topolánkův kabinet)
2008	Ministr spravedlnosti ČR	Vláda ČR
2009	Konec ve funkci ministra (květen), zvolen děkanem FPR (listopad)	Vláda ČR, Západočeská univerzita
2010	Odstup z funkce děkana (srpen), opět jmenován Ministrem (červenec)	Západočeská univerzita, Vláda ČR (Nečasův kabinet)
2011	Ministr spravedlnosti ČR	Vláda ČR
2012	Odvolán z pozice ministra (červen)	Vláda ČR
2013	Místopředseda dolní komory parlamentu, znovuzvolen poslancem	Poslanecká sněmovna PČR
2014	Odchod z ODS, zvolen poslancem Evropského parlamentu (červen)	Evropský parlament (Brusel/Štrasburk)
2015	Poslanec Evropského parlamentu	Evropský parlament
2016	Poslanec Evropského parlamentu, Předseda správní rady Musea	Evropský parlament, Nadace Jana a Medy Mládkových
2017	Vstup do TOP 09, zvolen Předsedou strany TOP 09 (listopad)	Evropský parlament, TOP 09
2018	Poslanec EP, Předseda strany, zvolen Zastupitelem města	Evropský parlament, Zastupitelstvo hl. m. Prahy
2019	Znovuzvolen do EP, konec ve funkci předsedy strany (listopad)	Evropský parlament, TOP 09, Zastupitelstvo hl. m. Prahy
2020	Poslanec Evropského parlamentu, Zastupitel města	Evropský parlament, Zastupitelstvo hl. m. Prahy
2021	Poslanec Evropského parlamentu, Zastupitel města	Evropský parlament, Zastupitelstvo hl. m. Prahy
2022	Znovuzvolen Zastupitelem hl. m. Prahy	Evropský parlament, Zastupitelstvo hl. m. Prahy
2023	Poslanec Evropského parlamentu, Náměstek primátora (pro kulturu)	Evropský parlament, Rada hl. m. Prahy
2024	Náměstek primátora (Konec mandátu v EP do července)	Rada hl. m. Prahy
2025	Rezignace v Radě (duben), zvolen Poslancem Parlamentu ČR (říjen)	Zastupitelstvo hl. m. Prahy, Poslanecká sněmovna PČR
2026	Poslanec Parlamentu ČR (členství a předsednictví v podvýborech)	Poslanecká sněmovna PČR

📈 Kompletní statistika: Volby do Poslanecké sněmovny PČR

Chronologická sumarizace výsledků všech voleb do dolní komory českého parlamentu, jichž se Jiří Pospíšil přímo účastnil. Tabulka reflektuje přechody z Plzeňského obvodu do obvodu pražského a změnu politické příslušnosti.

Rok konání voleb	Politický subjekt a kandidátka	Volební kraj	Zisk mandátu poslance
2002	Občanská demokratická strana (ODS)	Plzeňský kraj	ANO (zvolen)
2006	Občanská demokratická strana (ODS)	Plzeňský kraj	ANO (zvolen)
2010	Občanská demokratická strana (ODS)	Plzeňský kraj	ANO (zvolen)
2013	Občanská demokratická strana (ODS)	Plzeňský kraj	ANO (zvolen)
2025	Koalice SPOLU (nominován za TOP 09)	Hlavní město Praha	ANO (zvolen)

📈 Kompletní statistika: Volby do Evropského parlamentu

Statistika zachycuje snahu o působení na mezinárodním poli a reálný zisk preferenčních hlasů napříč dekádou ve štrasburských a bruselských strukturách.

Rok konání voleb	Politický subjekt (koalice)	Zisk preferenčních hlasů	Finální výsledek
2014	Společná kandidátka TOP 09 a STAN	77 724	ANO (zvolen z pozice lídra)
2019	Spojenci pro Evropu (TOP 09, STAN a další)	37 366	ANO (zvolen a obhájil mandát)
2024	data nejsou dostupná (neobhajoval / nekandidoval)	data nejsou dostupná	NE (konec mandátu k červenci)

📈 Kompletní statistika: Komunální volby (Praha)

Přehled dvou úspěšných volebních klání o křeslo v pětašedesátičlenném celopražském zastupitelském sboru na Magistrátu hlavního města Prahy.

Rok konání voleb	Volební koalice	Zisk hlasů kandidáta (počet)	Zisk mandátu
2018	Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a STAN)	67 115	ANO (zvolen jako zastupitel)
2022	SPOLU pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL)	82 254	ANO (zvolen, následně náměstek)

💡 Pro laiky

Když politik působí současně jako poslanec parlamentu, člen zastupitelstva kraje nebo města a do toho vyučuje na univerzitě, hovoří se o takzvané kumulaci funkcí. Jiří Pospíšil je ukázkovým případem člověka, který během své kariéry plynule přesouval svůj mandát z vnitrostátní politiky do mezinárodní (Evropský parlament) a zase zpět (přesun do pražské komunální politiky v roce 2018 a návrat do Poslanecké sněmovny v roce 2025). Voliči z Evropského parlamentu nerozhodují o stavění dálnic v Česku, řeší společný vnitřní trh EU; proto Pospíšil na domácí scéně v Praze kandidoval zvlášť v komunálních volbách, aby měl vliv i na ryze domácí projekty (např. záchranné stanice pro zvířata a kulturu).

Jeho záchranná mise na plzeňské právnické fakultě v roce 2009 byla z akademického hlediska raritní. Není běžné, aby fakultu vysoké školy řídil aktivní profesionální politik. Situace na ZČU ale byla tak katastrofální (desítky vysoce postavených lidí získaly magisterské tituly z práv za několik týdnů neexistujícího studia na úkor poctivých studentů), že hrozilo okamžité zrušení školy státem. Pospíšil byl rektorem vybrán proto, že jako bývalý ministr spravedlnosti a místní absolvent měl dostatečnou autoritu k tvrdému a nestrannému propuštění zkompromitovaných profesorů a k přesvědčení ministerstva školství, aby školu rovnou nezavřelo.

Zdroje