Petržel
Obsah boxu
Šablona:Infobox - rostlina Petržel zahradní (Petroselinum crispum), často nazývaná jen petržel, je dvouletá rostlina z čeledi miříkovité (Apiaceae), která je hojně pěstována jako koření a kořenová zelenina. Pochází z oblasti středního a východního Středomoří, ale dnes je rozšířena a pěstována po celém světě. Je ceněna pro své aromatické listy a jedlý, zdužnatělý kořen.
Existují tři hlavní kultivary (variety):
- Petržel zahradní pravá (Petroselinum crispum var. crispum) – známá jako kadeřavá petržel nebo kadeřávek, pěstovaná pro své zkadeřené listy používané především ke zdobení pokrmů.
- Petržel zahradní listová (Petroselinum crispum var. neapolitanum) – známá jako hladkolistá nebo italská petržel, která má ploché listy s intenzivnější chutí a vůní.
- Petržel zahradní kořenová (Petroselinum crispum var. tuberosum) – pěstovaná pro svůj silný, bělavý hlavní kořen, který je základní součástí mnoha evropských kuchyní, zejména polévek a omáček.
📖 Popis a botanika
Petržel je dvouletá rostlina. V prvním roce vegetace vytváří přízemní růžici listů a u kořenových odrůd také zásobní kořen. Ve druhém roce z kořene vyrůstá až 1 metr vysoká, větvená a rýhovaná lodyha, která nese květenství.
🍃 Listy
Listy jsou tmavě zelené, trojúhelníkovitého tvaru a dvakrát až třikrát zpeřené. U hladkolisté petržele jsou lístky ploché a lesklé, zatímco u kadeřavé petržele jsou silně zkadeřené a matnější. Listy obsahují vysoké množství chlorofylu, vitamínu C, vitamínu K, provitamínu A a minerálních látek, jako je železo a draslík.
🥕 Kořen
Kořenová petržel vytváří vřetenovitý, dužnatý hlavní kořen, který je na povrchu bělavý až nažloutlý a má bělavou dužinu. Jeho chuť je sladce kořenitá a velmi aromatická. Kořen je bohatý na sacharidy, vlákninu a éterické oleje, které mu dodávají charakteristickou vůni. Listové variety mají kořen tenký, tuhý a silně větvený, který není vhodný ke konzumaci.
🌸 Květy a plody
Ve druhém roce života rostlina vykvétá. Květy jsou drobné, žlutozelené a uspořádané do složených okolíků, což je typické pro celou čeleď miříkovitých. Po opylení, které zajišťuje především hmyz, se vyvíjejí plody. Plodem je dvounažka šedohnědé barvy, která se po dozrání rozpadá na dvě semena. Semena jsou drobná, srpovitě prohnutá a silně aromatická.
🌱 Pěstování
Petržel je relativně nenáročná rostlina, která preferuje slunné až polostinné stanoviště. Nejlépe se jí daří v hlubokých, humózních a dobře propustných půdách. Kořenová petržel vyžaduje půdu bez kamenů a hrud, aby se její kořeny mohly vyvíjet rovně a bez deformací.
📅 Výsev a sklizeň
Semena petržele klíčí pomalu, často až 3–6 týdnů, protože obsahují látky zpomalující klíčení. Pro urychlení se doporučuje semena před výsevem namočit na několik hodin do vlažné vody. Výsev se provádí brzy na jaře, jakmile to stav půdy dovolí.
- Naťová petržel se může sklízet průběžně po celou vegetační sezónu odštipováním vnějších listů. Pravidelná sklizeň podporuje růst nových listů.
- Kořenová petržel se sklízí na podzim, obvykle od září do listopadu, před příchodem prvních mrazů. Kořeny lze skladovat v chladném a vlhkém prostředí, například v písku ve sklepě, kde vydrží několik měsíců.
🐛 Choroby a škůdci
Petržel může být napadána některými chorobami a škůdci. Mezi nejčastější patří padlí, septoriová skvrnitost listů nebo hniloba kořenů při přemokření. Ze škůdců ji ohrožují mšice, pochmurnatka mrkvová, jejíž larvy poškozují kořeny, nebo housenky otakárka fenyklového, pro které je petržel živnou rostlinou.
📜 Historie a původ
Původní domovinou petržele je oblast Středomoří, pravděpodobně Sardinie. Ve starověkém Řecku nebyla petržel primárně používána jako potravina, ale jako posvátná a dekorační rostlina. Věnce z petržele se používaly při pohřebních obřadech a zdobili se jimi vítězové sportovních her. Staří Římané ji používali k ochucení jídel, ale také jako prostředek proti zápachu z úst a k neutralizaci pachů po konzumaci alkoholu.
Do střední Evropy se petržel rozšířila pravděpodobně díky klášterním zahradám v období vlády Karla Velikého. Postupně se stala jednou z nejběžnějších a nejoblíbenějších bylin a zelenin v evropské kuchyni.
🍲 Využití v kuchyni
Petržel je jednou z nejuniverzálnějších bylin a zelenin.
- Petrželová nať (hladkolistá i kadeřavá) se používá čerstvá i sušená. Čerstvá má výraznější aroma. Přidává se do polévek, omáček, salátů, pomazánek, nádivek, k masu, rybám i do brambor. Je klíčovou součástí směsí jako jsou francouzské fines herbes nebo blízkovýchodní tabbouleh. Hladkolistá varianta je obecně považována za chuťově výraznější.
- Kořen petržele je základní složkou kořenové zeleniny používané do vývarů a polévek (společně s mrkví a celerem). Lze jej také vařit, péct, smažit jako hranolky nebo použít do zeleninových pyré. Jeho nasládlá chuť se dobře kombinuje s masem i jinou zeleninou.
💊 Léčivé účinky a obsahové látky
Petržel je dlouhodobě využívána v tradičním léčitelství. Obsahuje řadu biologicky aktivních látek, především:
- Éterické oleje: Hlavními složkami jsou apiol a myristicin. Tyto látky mají močopudné (diuretické) účinky, podporují trávení a působí proti nadýmání. Ve vysokých dávkách, zejména v semenech, mohou být toxické a vyvolat stahy dělohy, proto by se petrželovému oleji měly vyhýbat těhotné ženy.
- Vitamíny: Petrželová nať je mimořádně bohatá na vitamín C (obsahuje ho více než citron) a vitamín K, který je důležitý pro srážlivost krve a zdraví kostí. Dále obsahuje beta-karoten (provitamín A).
- Minerální látky: Je dobrým zdrojem železa, draslíku, vápníku a hořčíku.
- Flavonoidy: Obsahuje antioxidanty jako luteolin a apigenin, které pomáhají chránit buňky před poškozením volnými radikály.
Tradičně se používá jako diuretikum při zánětech močových cest a ledvinových kamenech, na podporu chuti k jídlu a ke zlepšení trávení. Žvýkání čerstvých listů pomáhá osvěžit dech, zejména po konzumaci česneku.
💡 Zajímavosti
- Název Petroselinum pochází z řeckých slov petros (skála) a selinon (celer), což odkazuje na její původní výskyt na skalnatých místech.
- Ve středověku byla petržel spojována s pověrami. Věřilo se, že roste pomalu, protože její semena musí sedmkrát putovat k ďáblu a zpět, než vyklíčí.
- Otakárek fenyklový, jeden z nejkrásnějších evropských motýlů, klade svá vajíčka na rostliny z čeledi miříkovitých, včetně petržele, která je pro jeho housenky živnou rostlinou.
🤓 Pro laiky
- Dvouletá rostlina: Je to rostlina, která dokončí svůj životní cyklus za dva roky. První rok roste a shromažďuje živiny (vytváří listy a kořen), druhý rok vykvete, vytvoří semena a poté odumře. Proto když necháte kořenovou petržel na záhoně přes zimu, na jaře vám z ní nevyroste nový kořen, ale lodyha s květy.
- Miříkovité (Apiaceae): Je to velká čeleď rostlin, pro kterou jsou typická květenství ve tvaru okolíku (vypadají jako malý deštník). Patří sem mnoho známých druhů zeleniny a koření, jako je mrkev, celer, kopr, kmín, fenykl nebo koriandr. Mnoho z nich obsahuje aromatické éterické oleje.
- Éterické oleje: Jsou to těkavé, vonné látky, které rostliny produkují. Dávají jim jejich typickou vůni a chuť (např. vůně petržele, máty nebo levandule). Mají také často léčivé nebo ochranné účinky.