Přeskočit na obsah

Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 1993

Z Infopedia
Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 1993
Datum26. prosince 1992 – 4. ledna 1993
Místo Gävle, Falun, Uppsala, Bollnäs, Hofors, Hudiksvall, Skutskär

Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 1993 představovalo 17. ročník mezinárodního turnaje národních reprezentací do 20 let, pořádaného Mezinárodní federací ledního hokeje (IIHF). Turnaj elitní divize se uskutečnil ve dnech 26. prosince 1992 až 4. ledna 1993 na území Švédska. Zlatou medaili vybojovala reprezentace Kanady, čímž si připsala svůj celkově šestý titul v této věkové kategorii. Na druhém místě skončilo domácí Švédsko a bronzové medaile získal výběr České a Slovenské republiky.

Turnaj se zapsal do historie ledního hokeje bezprecedentními ofenzivními rekordy, o které se postarali švédští útočníci Peter Forsberg a Markus Näslund, a rovněž zcela unikátní geopolitickou situací související s transformací států střední a východní Evropy.

📅 Pozadí a historický kontext

Pořadatelství 17. ročníku šampionátu bylo přiděleno Švédsku. Zápasy elitní skupiny A se odehrály v celkem sedmi městech: Gävle, Falun, Uppsala, Bollnäs, Hofors, Hudiksvall a Skutskär. Formát turnaje spočíval v systému „každý s každým“ (round-robin), což znamenalo, že se nehrála vyřazovací část (play-off). Osm týmů utvořilo jednu tabulku, v níž každé mužstvo odehrálo přesně sedm utkání. Konečné umístění v tabulce přímo určovalo zisk medailí.

Z historického a mezinárodně-politického hlediska byl ročník 1993 zcela výjimečný. Předchozího ročníku 1992 se zúčastnil tým Společenství nezávislých států (SNS), který reprezentoval hráče z rozpadlého Sovětského svazu. Pro turnaj v roce 1993 Mezinárodní federace ledního hokeje rozhodla, že nástupnická práva v elitní skupině převezme samostatná reprezentace Ruské federace. Šlo tak o historicky první vystoupení Ruska na juniorském mistrovství světa pod vlastní vlajkou.

Ještě složitější situace nastala v případě Československa. Do turnaje nastoupil tým pod oficiální hlavičkou České a Slovenské Federativní Republiky (ČSFR). Úderem půlnoci z 31. prosince 1992 na 1. ledna 1993 však tento stát politicky zanikl a rozdělil se na samostatnou Českou republiku a Slovenskou republiku. Vzhledem k tomu, že turnaj byl přesně ve své polovině, direktoriát IIHF rozhodl o zachování celistvosti kádru. Tým turnaj dohrál pod oficiálním mezinárodním označením „Výběr České a Slovenské republiky“ (v anglickém originále „Team of the Czech and Slovak Republics“). Počínaje 1. lednem 1993 byla nařízením IIHF odstraněna československá státní symbolika; při zápasech byla vyvěšována vlajka IIHF a v případě vítězství se nehrála národní hymna, nýbrž oficiální hymna mezinárodní federace.

⚔️ Průběh elitní skupiny (Pool A)

Boj o zlaté medaile se zúžil na souboj mezi Kanadou a Švédskem. Kanadský tým uplatňoval defenzivnější a takticky svázanější systém podpořený vynikajícími výkony brankáře Mannyho Legaceho. Švédsko naopak produkovalo vysoce ofenzivní hru taženou první útočnou formací.

Klíčový duel celého turnaje proběhl hned druhý hrací den, 27. prosince 1992, kdy Kanada porazila Švédsko těsným poměrem 5:4. Toto utkání nakonec rozhodlo o titulu. Před závěrečným hracím dnem (4. ledna 1993) měla Kanada na kontě 12 bodů za šest výher. Švédsko mělo 10 bodů za pět výher. Systém turnaje určoval, že v případě bodové rovnosti rozhoduje vzájemný zápas. Švédsko v posledním kole porazilo Rusko 5:1 a dotáhlo se na 12 bodů. Kanada ve svém závěrečném utkání prohrála s výběrem Česka a Slovenska 4:7 a zůstala rovněž na 12 bodech. Díky výhře ze vzájemného duelu však zlatou medaili brala Kanada.

Boj o bronzovou medaili byl otevřený až do posledního kola. Před 4. lednem figuroval výběr Česka a Slovenska (vedený hráči jako David Výborný a Pavol Demitra) na sdíleném 3. až 5. místě společně s celky Finska a reprezentací Spojených států amerických. Výhra Česko-Slovenska nad vítěznou Kanadou v poměru 7:4 mu definitivně zajistila zisk 9 bodů a třetí místo. Američané porazili Finsko 5:3, což jim s 8 body vyneslo konečnou čtvrtou pozici, zatímco Finové (7 bodů) klesli na místo páté.

Absolutním statistickým fenoménem turnaje se stal švédský útočník Peter Forsberg. Během sedmi utkání zaznamenal 31 kanadských bodů (7 gólů a 24 asistencí), což představuje nepřekonaný historický rekord v celé historii juniorských šampionátů. Dne 30. prosince 1992 v utkání proti Japonsku (které Švédsko vyhrálo 20:1) nasbíral Forsberg 10 bodů (3 góly a 7 asistencí) v jednom jediném zápase, čímž ustavil další platný rekord. Jeho spoluhráč Markus Näslund turnaj zakončil s 13 vstřelenými brankami, což je rovněž dosud nepřekonané maximum.

Japonsko se na turnaji prezentovalo hluboce podprůměrnou výkonností. Nezískalo ani jeden bod, inkasovalo 83 branek (průměr téměř 12 obdržených gólů na zápas) a přímo sestoupilo do nižší výkonnostní divize B. Pro následující ročník 1994 jej nahradila reprezentace Švýcarska.

🏆 Konečné pořadí elitní skupiny

Níže je uvedena kompletní tabulka konečného umístění. Systém bodování přiděloval 2 body za výhru, 1 bod za remízu a 0 bodů za porážku.

Pozice Tým Zápasy Výhry Remízy Prohry Vstřelené góly Inkasované góly Rozdíl Body
1. Kanada 7 6 0 1 37 17 +20 12
2. Švédsko 7 6 0 1 53 15 +38 12
3. Česká a Slovenská republika 7 4 1 2 38 27 +11 9
4. Spojené státy americké 7 4 0 3 32 23 +9 8
5. Finsko 7 3 1 3 31 20 +11 7
6. Rusko 7 2 2 3 26 20 +6 6
7. Německo 7 1 0 6 16 37 -21 2
8. Japonsko 7 0 0 7 9 83 -74 0
  • (Poznámka: Při rovnosti bodů mezi Kanadou a Švédskem rozhodl o prvním místě výsledek vzájemného utkání 5:4 pro Kanadu).*

📊 Kompletní výsledky elitní skupiny

Tato tabulka obsahuje úplný přehled všech 28 odehraných utkání šampionátu bez jakéhokoli zkracování, řazený chronologicky podle data konání.

Datum utkání Domácí tým Hostující tým Celkový výsledek Skóre po třetinách
26. prosince 1992 Kanada Spojené státy americké 3:0 (1:0, 2:0, 0:0)
26. prosince 1992 Rusko Japonsko 16:0 (6:0, 4:0, 6:0)
26. prosince 1992 Finsko ČSFR 5:2 (0:0, 4:2, 1:0)
26. prosince 1992 Švédsko Německo 4:2 (1:0, 2:0, 1:2)
27. prosince 1992 Kanada Švédsko 5:4 (0:1, 3:1, 2:2)
27. prosince 1992 Rusko Německo 4:0 (2:0, 2:0, 0:0)
27. prosince 1992 Finsko Japonsko 7:0 (2:0, 2:0, 3:0)
27. prosince 1992 ČSFR Spojené státy americké 6:5 (1:1, 2:2, 3:2)
29. prosince 1992 Kanada Rusko 9:1 (3:0, 1:1, 5:0)
29. prosince 1992 Finsko Německo 11:0 (2:0, 5:0, 4:0)
29. prosince 1992 Spojené státy americké Japonsko 12:2 (5:0, 4:2, 3:0)
29. prosince 1992 Švédsko ČSFR 7:2 (3:1, 2:1, 2:0)
30. prosince 1992 Kanada Finsko 3:2 (2:0, 0:1, 1:1)
30. prosince 1992 ČSFR Rusko 1:1 (1:0, 0:1, 0:0)
30. prosince 1992 Švédsko Japonsko 20:1 (3:1, 9:0, 8:0)
30. prosince 1992 Spojené státy americké Německo 4:3 (2:0, 2:1, 0:2)
1. ledna 1993 Kanada Německo 5:2 (2:1, 2:1, 1:0)
1. ledna 1993 Česko a Slovensko Japonsko 14:2 (3:0, 4:1, 7:1)
1. ledna 1993 Finsko Rusko 1:1 (0:0, 0:1, 1:0)
1. ledna 1993 Švédsko Spojené státy americké 4:2 (3:2, 0:0, 1:0)
2. ledna 1993 Kanada Japonsko 8:1 (5:1, 1:0, 2:0)
2. ledna 1993 Švédsko Finsko 9:2 (2:2, 4:0, 3:0)
2. ledna 1993 Česko a Slovensko Německo 6:3 (5:0, 1:2, 0:1)
2. ledna 1993 Spojené státy americké Rusko 4:2 (1:1, 2:0, 1:1)
4. ledna 1993 Česko a Slovensko Kanada 7:4 (2:1, 1:2, 4:1)
4. ledna 1993 Německo Japonsko 6:3 (2:0, 3:1, 1:2)
4. ledna 1993 Švédsko Rusko 5:1 (1:0, 3:1, 1:0)
4. ledna 1993 Spojené státy americké Finsko 5:3 (1:1, 3:0, 1:2)

📈 Individuální statistiky a ocenění

Hráčské ofenzivní žebříčky ovládla švédská první útočná formace. Níže je uveden výčet osmi nejproduktivnějších hráčů celého turnaje (kompletní a ověřená data pro zbylé hráče v nižších pozicích nejsou ve zdrojích s absolutní jistotou plně a nezpochybnitelně evidována, proto je analyticky předložen pouze absolutní vrchol žebříčku).

Hráč Reprezentace Zápasy Góly Asistence Body
Peter Forsberg Švédsko 7 7 24 31
Markus Näslund Švédsko 7 13 11 24
David Výborný Česká a Slovenská republika 7 6 9 15
Niklas Sundström Švédsko 7 10 4 14
Jere Lehtinen Finsko 7 6 8 14
Pat Peake Spojené státy americké 7 4 9 13
Peter Ferraro Spojené státy americké 7 7 4 11
Ville Peltonen Finsko 7 5 6 11

Ocenění direktoriátu turnaje (IIHF):

All-Star tým turnaje (vybraný akreditovanými novináři):

🌍 Nižší divize šampionátu

Kromě elitní skupiny A organizovala IIHF také turnaje nižších výkonnostních divizí (Skupina B a Skupina C). Ročník 1993 byl specifický obrovským nárůstem počtu nových členských států v důsledku rozpadu Sovětského svazu a Jugoslávie. Tento přetlak donutil federaci k vytvoření speciální kvalifikace pro Skupinu C.

Skupina B

Turnaj Skupiny B se konal ve dnech 27. prosince 1992 až 5. ledna 1993 v norském městě Lillehammer. Infrastruktura sloužila jako testovací platforma pro nadcházející Zimní olympijské hry 1994. Turnaje se zúčastnilo 8 národních celků. Konečné pořadí a postup: Vítězem se stalo Švýcarsko (14 bodů), které si tak zajistilo přímý postup do elitní skupiny A pro rok 1994. Na dalších pozicích se umístily celky Norska, Itálie, Rakouska, Francie, Polska a Rumunska. Poslední místo obsadilo Nizozemsko (0 bodů), které sestoupilo do Skupiny C.

Skupina C

Skupina C probíhala ve dnech 30. prosince 1992 až 3. ledna 1993 v dánských městech Odense a Esbjerg. Turnaj ovládla reprezentace Ukrajiny, která postoupila z kvalifikace. Ukrajina potvrdila roli favorita, ve finálové skupině porazila Dánsko i Francii (která v C skupině startovala mimořádně s B-týmem v rámci přípravy) a postoupila do Skupiny B. Tabulku doplnily týmy Lotyšska, Severní Koreje, Španělska, Velké Británie, Jižní Koreje a Bulharska.

Kvalifikace o Skupinu C

Vzhledem k novým národním federacím uspořádala IIHF v listopadu 1992 dva kvalifikační turnaje.

  • Minská skupina (Bělorusko): Utkaly se zde post-sovětské státy. Ukrajina vyhrála tabulku před Kazachstánem, Běloruskem a Litvou a zajistila si postup.
  • Rižská skupina (Lotyšsko): Vítězství a postup vybojovalo domácí Lotyšsko, které v tabulce předstihlo nově utvořené reprezentace Slovinska, Estonska a Chorvatska.

💡 Pro laiky

Mistrovství světa juniorů (hráčů do 20 let) je po olympijském turnaji a mistrovství světa dospělých nejsledovanější mezinárodní hokejovou událostí. Pro skauty z americko-kanadské NHL představuje tento turnaj klíčovou přehlídku talentů, na jejímž základě se rozhodují při následném draftování hráčů (výběru nováčků do klubů).

V roce 1993 se elitní skupina turnaje hrála zcela odlišným formátem, než jaký známe z moderní doby. Dnes se týmy rozdělují do dvou základních skupin a následně postupují do vyřazovacích bojů (čtvrtfinále, semifinále, finále). V roce 1993 existovala pouze jedna skupina osmi týmů a uplatňoval se systém "každý s každým". V praxi to znamenalo, že žádné finále se nehrálo. Zlato zkrátka vyhrál tým, který za svých sedm zápasů nasbíral nejvíce bodů.

Bodovací systém té doby byl také jiný než dnes:

  • Za vítězství (bez ohledu na výši skóre) získal tým 2 body.
  • V případě nerozhodného výsledku (remízy) se zápas neprodlužoval a oba týmy dostaly po 1 bodu.
  • Za prohru nezískal tým žádný bod (0 bodů).

Pokud měly dva týmy na konci turnaje naprosto stejný počet bodů (což se v roce 1993 stalo Kanadě a Švédsku, obě mužstva dosáhla 12 bodů), nerozhodovalo celkové skóre ze všech zápasů, ale výsledek takzvaného vzájemného utkání. Protože Kanada dokázala porazit Švédsko v přímém souboji 5:4, stala se mistrem světa ona, přestože Švédsko celkově nastřílelo mnohem více branek.

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Mistrovství_světa_juniorů_v_ledním_hokeji_1993&oldid=128373“