Uppsala

Uppsala
Mapa	ano
Stát
Provincie	Uppland
Kraj	Uppsala
Rozloha	2182
Nadmořská výška	15
Počet obyvatel	249 726
Hustota zalidnění	114
Starosta	Erik Pelling
Časové pásmo	+1

Uppsala je čtvrté nejlidnatější město ve Švédském království, ležící v historické provincii Uppland přibližně 71 kilometrů severně od hlavního města Stockholm. Z administrativního hlediska plní funkci správního centra stejnojmenného kraje (Uppsala län) a stejnojmenné samosprávné obce (Uppsala kommun). Podle demografických modelací švédského statistického úřadu (SCB) pro roky 2025 a 2026 dosahuje celková populace celé obce téměř 250 000 obyvatel, přičemž samotné souvisle zastavěné městské jádro (tätort) obývá přibližně 170 000 obyvatel.

Z historického a institucionálního hlediska představuje Uppsala jedno z nejvýznamnějších center celé Skandinávie. Od roku 1164 je nepřetržitým sídlem arcibiskupa Švédské církve (Svenska kyrkan). V roce 1477 zde byla založena Uppsalská univerzita (Uppsala universitet), což z ní činí nejstarší fungující instituci vysokoškolského vzdělávání v celém severském regionu. Geografickou dominantou a vizuálním symbolem města je Uppsalská katedrála (Uppsala domkyrka), která je se svou výškou 118,7 metru největší a nejvyšší církevní stavbou ve skandinávských zemích. V moderní éře je město mezinárodně profilováno jako globální centrum biomedicínského a farmaceutického výzkumu a jako průkopník v implementaci politik cirkulární ekonomiky a klimatické neutrality.

🗓 Současnost

V roce 2026 vede městskou exekutivu a zastává pozici předsedy městské rady (Kommunstyrelsens ordförande) Erik Pelling, reprezentující Švédskou sociálně demokratickou dělnickou stranu (Socialdemokraterna). Pelling, jenž působí v městském zastupitelstvu od roku 1998, zajišťuje řízení města prostřednictvím koaličních dohod s environmentálně a středicově orientovanými subjekty.

Ústředním tématem strategického rozvoje města v období let 2025 a 2026 je plnění ambiciózního environmentálního a klimatického programu. Zastupitelstvo města ratifikovalo dokument „Klimatkontrakt 2030“ (Klimatická smlouva 2030), jenž město zavazuje k dosažení absolutní klimatické neutrality do konce dekády a klimatické pozitivity do roku 2050. K dosažení těchto cílů implementuje samospráva takzvaný projekt SCALE UP, jenž je spolufinancován z dotačních fondů Evropské unie. V rámci tohoto programu probíhá v městských částech Ulleråker a Gottsunda systematická dekonstrukce starého bytového fondu s cílem stoprocentního materiálového znovuvyužití. Získané komponenty (od nosných konstrukcí až po elektroinstalaci) jsou inventarizovány a následně přeprodávány zpět do dodavatelského řetězce lokálním stavebním společnostem.

Nejvýznamnějším probíhajícím infrastrukturním a dopravním projektem v novodobé historii města je výstavba nového systému lehké kolejové dopravy (Uppsala Light Rail), který je součástí širšího investičního balíčku „Uppsalapaketet“. V červnu roku 2026 podepsalo vedení města formální kontrakt na dodávku vozového parku s konsorciem vedeným společností Škoda Group, jež má výrobní základnu v České republice. Smlouva v celkové potenciální hodnotě 270 milionů eur zahrnuje primární dodávku 20 moderních tramvajových souprav (s opcí na dalších 18 kusů) přizpůsobených náročným severským klimatickým podmínkám. Fyzické dodávky vozů a dynamické testování jsou harmonogramem naplánovány na rok 2028, přičemž spuštění pravidelného osobního provozu na nové 17 kilometrů dlouhé síti o 22 zastávkách se očekává v roce 2029.

Z ekonomického hlediska prochází rozpočet města Uppsala strukturální zátěží způsobenou obrovskými kapitálovými výdaji do zmíněných infrastrukturních projektů (včetně nutnosti vybudování nových železničních koridorů spojujících město se Stockholmem). Podle ratingových agentur (jako S&P Global) je však město schopno tyto deficity bezpečně absorbovat díky vysoce vzdělané pracovní síle a setrvalému daňovému výnosu pramenícímu z expanze lokálního technologického sektoru.

⏳ Historie

Období Vendel a Stará Uppsala (Gamla Uppsala)

Historické kořeny osídlení v oblasti sahají až do období takzvané vendelské kultury (550–793 n. l.) a následné éry Vikingů. Původní sídlo, dnešní Stará Uppsala (Gamla Uppsala), se nacházelo přibližně pět kilometrů severně od současného městského jádra. V prvním tisíciletí našeho letopočtu představovala Gamla Uppsala absolutní politické, ekonomické a především náboženské centrum celé Skandinávie.

Podle staroseverských ság a děl středověkých kronikářů (například Adama z Brém) stál ve Staré Uppsale obrovský pohanský chrám, ve kterém byly prováděny krvavé (včetně lidských) oběti panteonu severských bohů, primárně Odinovi, Thorovi a Freyovi. Každých devět let se zde konala slavnost Dísablót. Moc tehdejších panovníků (dynastie Ynglingů) dodnes vizuálně připomínají takzvané Královské mohyly (Kungshögarna), tři gigantické zemní tumuly z 6. století, v nichž jsou podle mytologické tradice pohřbeni legendární králové Aun, Egil a Adils (případně dle jiné interpretace samotní bohové).

Pokřesťanštění a přesun města

S postupujícím procesem christianizace Skandinávie došlo v průběhu 11. a 12. století ke konfrontaci mezi pohanskou elitou v Uppsale a křesťanskými misionáři. Kolem roku 1080 byl pohanský chrám zničen králem Inge I. V roce 1164 papež Alexandr III. definitivně potvrdil status Uppsaly jako centra nově zřízeného švédského arcibiskupství, čímž město nahradilo Lund jako nejvyšší duchovní autoritu v regionu. Prvním arcibiskupem se stal Štěpán z Alvastry.

Klíčový urbanistický přelom nastal ve 13. století. V důsledku postglaciálního pevninského zdvihu (izostatického vyrovnávání) přestala být řeka Fyris splavná pro obchodní lodě až do Staré Uppsaly. Veškeré ekonomické a komerční aktivity se proto přesunuly po proudu řeky do přístavní osady Östra Aros. V roce 1273 bylo rozhodnuto o přesunu arcibiskupského stolce ze Staré Uppsaly právě do Östra Aros, které následně převzalo název Uppsala. Na původním místě zůstal pouze farní kostel a oblast začala být označována jako Gamla Uppsala.

Středověk a raný novověk

Ve 13. století začala na novém místě výstavba obří gotické katedrály (Uppsala domkyrka), jež byla slavnostně vysvěcena v roce 1435. Katedrála se stala tradičním místem korunovace švédských panovníků, a to až do konce 19. století.

Dne 27. února 1477 podepsal papež Sixtus IV. bulu, kterou formálně potvrdil založení Uppsalské univerzity. Iniciátorem jejího vzniku byl tehdejší arcibiskup Jakob Ulvsson. Univerzita byla zpočátku malou teologickou a právnickou fakultou, avšak v průběhu 17. století, v éře takzvaného Švédského impéria (Stormaktstiden), do ní král Gustav II. Adolf masivně investoval osobní majetek, čímž z ní učinil jednu z nejdůležitějších akademických institucí v Evropě.

V roce 1527, během panování krále Gustava I. Vasy, proběhla ve Švédsku luteránská reformace. Církevní majetek byl zkonfiskován korunou a arcibiskupství přešlo na luteránskou věrouku. Jako symbol sekulární moci nad mocí církevní nechal Gustav Vasa v roce 1549 zahájit na strmém kopci jižně od katedrály stavbu masivního Uppsalského hradu (Uppsala slott). Hradní děla byla záměrně namířena přímo na portál katedrály.

Dne 16. května 1702 postihl Uppsalu ničivý požár, jenž srovnal se zemí prakticky celou historickou zástavbu, poškodil střechu katedrály a zdevastoval velkou část hradu. Město bylo následně přestavěno podle klasicistních a osvícenských urbanistických plánů.

Zlatý věk vědy a industrializace

18. století je v Uppsale označováno jako éra vědecké revoluce. Zásadní postavou tohoto období byl botanik a zoolog Carl von Linné (Carl Linnaeus), jenž působil jako profesor na Uppsalské univerzitě. Linné vytvořil celosvětově platný systém binominální nomenklatury (dvojslovného pojmenovávání rostlin a živočichů). V Uppsale založil rozsáhlou botanickou zahradu a udržoval korespondenci s vědci z celého světa. Ve stejném období zde působil fyzik a astronom Anders Celsius, vynálezce stoleté teplotní stupnice, nebo chemik Carl Wilhelm Scheele.

V 19. století dorazila do Uppsaly průmyslová revoluce. V roce 1866 bylo město napojeno na švédskou železniční síť, což odstartovalo rychlý ekonomický a demografický růst. Původně provinciální akademické město se rozrostlo za své středověké hranice a etablovalo se jako moderní centrum strojírenského a tiskařského průmyslu. Během 20. století prošlo jádro města částečnou a často kritizovanou demolicí historických budov z 18. a 19. století, jež byly nahrazeny funkcionalistickou zástavbou obchodních domů a administrativních budov (podobně jako v případě čtvrti Norrmalm ve Stockholmu).

🌍 Geografie a podnebí

Uppsala je situována ve středním Švédsku v rovinaté provincii Uppland. Geografické souřadnice městského jádra jsou 59°51′30″ severní šířky a 17°38′00″ východní délky. Topografie města je formována dvěma zásadními geomorfologickými prvky, jež vznikly při ústupu pevninského ledovce na konci poslední doby ledové.

Prvním prvkem je řeka Fyris (Fyrisån), jež protéká přímo středem města ze severu na jih a vlévá se do nedalekého jezera Ekoln (které je severním zálivem obřího jezerního systému Mälaren). Řeka historicky dělila město na dvě zcela odlišné sociologické zóny: západní břeh (Fjärdingen) koncentroval církevní, akademickou a královskou moc (katedrála, hrad, univerzitní fakulty), zatímco východní břeh plnil roli obchodní a řemeslnické čtvrti s hlavním tržištěm Stora Torget.

Druhým klíčovým prvkem je Uppsalský oZ (Uppsalaåsen). Jedná se o mohutný štěrkopískový esker (protáhlý geologický val ledovcového původu), jenž se táhne paralelně s řekou a na kterém je mimo jiné vystavěn Uppsalský hrad.

Podnebí Uppsaly je podle Köppenovy klasifikace podnebí definováno jako vlhké kontinentální podnebí (typ Dfb) s velmi mírnými charakteristikami oceánického klimatu, ovlivněnými blízkostí Baltského moře a přenosem tepla ze Severoatlantického proudu. Zimy jsou chladné, s průměrnými denními teplotami v lednu a únoru oscilujícími mezi -2 °C a -5 °C. Sněhová pokrývka je běžná v období od prosince do března. Léta jsou mírná a příjemná; v červenci a srpnu průměrné maximální teploty dosahují 22 °C až 24 °C, ovšem během vln veder mohou překročit hranici 30 °C. Město leží poměrně vysoko na severní polokouli, což se odráží v dramatických změnách délky slunečního svitu. Zatímco při letním slunovratu v červnu slunce nezapadá na více než 18 hodin, během zimního slunovratu v prosinci trvá denní světlo necelých 6 hodin.

📊 Demografie a obyvatelstvo

Podle agregovaných dat ze švédského statistického úřadu (SCB) vykazuje obec (Uppsala kommun) setrvalý a dynamický růst. Zatímco v roce 1990 registrovala samospráva 167 508 obyvatel, odhad pro roky 2025/2026 stanovuje celkovou populační hladinu na hodnotu 249 726 osob. Tím se Uppsala bezpečně řadí na čtvrtou pozici v národním populačním žebříčku (po městech Stockholm, Göteborg a Malmö).

Struktura obyvatelstva je definována masivní přítomností studentů. Průměrný věk v obci je 38,6 let, což město činí jedním z demograficky nejmladších sídel ve Švédsku. Vysoká je rovněž míra dosaženého vzdělání; díky přítomnosti dvou obřích univerzit drží nadprůměrný počet obyvatel akademické tituly v postgraduálním stupni (magistr, doktorát). K roku 2026 žije v hranicích obce zhruba 43 500 obyvatel starších 65 let, zatímco obyvatel v produktivním věku (18–64 let) je bezmála 158 500.

Z hlediska národnostního složení a občanství je město silně kosmopolitní. Více než 10 procent populace obce nedisponuje švédským státním občanstvím. Podle modelací pro rok 2025/2026 se z celkového počtu zhruba 250 000 obyvatel narodilo mimo území Švédska přes 58 000 osob (z toho zhruba 20 000 v jiné zemi Evropy a téměř 38 000 mimo evropský kontinent). Tito obyvatelé představují jak vysoce kvalifikované výzkumníky, vědce a zahraniční studenty působící v technologických a univerzitních hubech, tak ekonomické migranty a uprchlíky, kteří se koncentrují převážně na panelových předměstích jako Gottsunda, Sävja nebo Stenhagen.

🏢 Ekonomika a průmysl

Hospodářství Uppsaly prošlo během druhé poloviny 20. století fundamentální transformací. Těžký a zpracovatelský průmysl (s výjimkou hutní společnosti Erasteel) byl prakticky zcela nahrazen ekonomikou postavenou na znalostech, výzkumu a vývoji. Tento přechod byl facilitován systematickou spoluprací mezi radnicí, univerzitními laboratořemi a soukromým kapitálem, institucionalizovanou skrze entity jako Uppsala Innovation Centre (UIC).

Hlavním ekonomickým tahounem města je v současnosti takzvaný life-science sektor, zahrnující farmaceutický průmysl, biotechnologie a lékařskou techniku. V obchodních a technologických parcích (například Uppsala Business Park) sídlí globální výzkumná a výrobní centra nadnárodních korporací. Jedním z největších soukromých zaměstnavatelů je biotechnologický gigant Cytiva (společnost vzešlá z restrukturalizace divize GE Healthcare Life Sciences), jež produkuje technologie a chemikálie pro výzkum a separaci proteinů. K dalším klíčovým hráčům na poli zdravotnictví a biotechnologií patří německý farmaceutický koncern Fresenius Kabi, švýcarská dermatologická firma Galderma, nadnárodní Thermo Scientific či původní lokální firma Biotage.

Kromě biomedicínského sektoru je dominantním zaměstnavatelem veřejná sféra. Uppsalská univerzita, Švédská zemědělská univerzita (SLU), Fakultní nemocnice v Uppsale (Akademiska sjukhuset) a samotná samospráva obce koncentrují desetitisíce pracovních míst. Díky strategické geografické blízkosti k hlavnímu městu je místní ekonomika obousměrně propojena se stockholmskou aglomerací; tisíce obyvatel Uppsaly denně dojíždějí za prací do finančních institucí a korporátních centrál ve Stockholmu, zatímco do Uppsaly plynou investice a dojíždějí technologičtí experti.

🏛 Památky a architektura

Urbanistická tvář města spojuje monumentální historické budovy z dob švédské imperiální expanze s moderním skandinávským minimalismem. Historické jádro podél západního břehu řeky Fyris uchovává stěžejní architektonické objekty chráněné jako národní památky (byggnadsminne).

Uppsalská katedrála (Uppsala domkyrka): Největší a nejvyšší katedrála ve Skandinávii. Stavba v raném francouzském gotickém stylu byla započata v 70. letech 13. století. Její dvě identické věže se tyčí do výšky 118,7 metru (což záměrně odpovídá délce celé lodi). V interiéru jsou pod kamennými náhrobky a v sarkofázích uloženy ostatky několika švédských panovníků, z nichž nejvýznamnější je hrobka Gustava Vasy a jeho manželek v apsidální kapli. Své místo odpočinku zde našli i botanik Carl von Linné, filozof Emanuel Swedenborg a humanista Johan Skytte.
Uppsalský hrad (Uppsala slott): Renesanční bastionová pevnost dominující městu z vrcholu Uppsalského ozu (Uppsalaåsen). Stavbu nařídil v roce 1549 Gustav Vasa jako mocenskou protiváhu vůči katolické církvi. Hrad byl dějištěm řady stěžejních politických aktů, včetně Stureho vražd (1567) nebo historické abdikace královny Kristiny (1654). Dnes v křídlech hradu sídlí Uppsalské muzeum umění, Dům míru (Fredens Hus) a administrativní úřad krajského guvernéra.
Gustavianum: Nejstarší plně zachovalá budova patřící Uppsalské univerzitě, postavená v roce 1625. Nejznámějším prvkem objektu je kupole obsahující anatomické divadlo (theatrum anatomicum), které v 17. století vybudoval Olaus Rudbeck starší pro potřeby veřejných pitev lidských těl před zraky studentů medicíny. V současnosti budova funguje jako univerzitní muzeum vystavující antické a egyptské artefakty, vikingské zbraně a historické vědecké instrumenty.
Carolina Rediviva: Hlavní budova univerzitní knihovny Uppsalské univerzity. Tato instituce přechovává jeden z nejdůležitějších filologických artefaktů na světě – Codex Argenteus (Stříbrná bible). Jedná se o bohatě iluminovaný manuskript ze 6. století, sepsaný stříbrným a zlatým inkoustem na nachově zbarveném pergamenu, který obsahuje fragmenty překladu Bible do vyhynulého gótského jazyka pořízeného ariánským biskupem Ulfilou.
Linného zahrada (Linnéträdgården): Původní univerzitní botanická zahrada, již Carl von Linné v polovině 18. století přestavěl tak, aby přesně odrážela a demonstrovala jeho nový taxonomický klasifikační systém založený na rozmnožovacích orgánech rostlin. Dnes je plně restaurována do své původní podoby z 18. století a zahrnuje i dům, ve kterém Linné fyzicky pobýval.

🎓 Vzdělávání a věda

Akademický život definuje samotnou podstatu Uppsaly. Ve městě a v jeho bezprostředním okolí koexistují dvě významné univerzity, jež dohromady vzdělávají přes 50 000 posluchačů a zaměstnávají tisíce pedagogů a výzkumníků.

Uppsalská univerzita (Uppsala universitet) drží pozici instituce s nejdelší tradicí v severní Evropě. Rozděluje se na devět fakult spadajících do tří velkých oborových domén (Humanitní a společenské vědy, Medicína a farmacie, Věda a technologie). Zázemí univerzity je rozptýleno do mnoha moderních kampusů po celém městě (jako například Biomedicinskt centrum BMC, Ångströmlaboratoriet, Ekonomikum, Blåsenhus, Engelska parken). Univerzita v roce 2026 hospodaří s obratem převyšujícím 9,2 miliardy švédských korun a více než 58 procent jejího vědeckého výzkumu je financováno z externích grantových zdrojů.

Jižně od města, v lokalitě Ultuna, se nachází hlavní sídlo a největší kampus Švédské zemědělské univerzity (Sveriges lantbruksuniversitet – SLU). Tato státem zřízená instituce se specializuje na výzkum a vzdělávání v oborech ekologie, veterinární medicíny, agronomie a lesnictví.

Zcela jedinečným specifikem uppsalského (a lundského) univerzitního prostředí je historický systém takzvaných studentských národů (Studentnationer). Tyto instituce vznikly v 17. století a plní funkci podobnou americkým univerzitním bratrstvům a sesterstvům (fraternities a sororities), avšak s přísným geografickým a historickým kontextem. Třináct uppsalských národů je pojmenováno podle tradičních švédských provincií (například Södermanlands-Nerikes nation, Värmlands nation, Västgöta nation či Stockholms nation). Každý národ vlastní honosnou historickou budovu v centru města, provozuje vlastní restaurace, kavárny, knihovny, hudební kluby, byty a organizuje obří slavnostní bankety zvané „gasque“.

🚇 Doprava a infrastruktura

Ačkoliv historické centrum města klade silný důraz na bezemisní a pěší mobilitu, Uppsala funguje jako klíčový tranzitní uzel v síti švédské národní i mezinárodní infrastruktury.

Hlavním terminálem pro osobní dopravu je Uppsala centralstation (Uppsala C), která prošla v letech 2005 až 2011 nákladnou a radikální přestavbou do podoby moderního intermodálního dopravního uzlu. Z tohoto nádraží vyjíždějí státní dálkové rychlovlaky dopravce SJ spojující jih a sever Švédska, lokální regionální vlaky (Mälartåg) a příměstské linky stockholmské železnice (Pendeltåg), jež zajišťují kyvadlovou dopravu stovek tisíc dojíždějících mezi Uppsalou a hlavní metropolí. Díky své poloze je město logisticky excelentně propojeno s největším mezinárodním vzdušným přístavem v zemi, letištěm Stockholm-Arlanda (Stockholm Arlanda Airport), které leží v poloviční vzdálenosti mezi Stockholmem a Uppsalou. Cesta železničním spojem z Uppsaly přímo k letištním terminálům trvá pouhých 18 minut.

Městská mobilita je na denní bázi ovládána cyklistikou. Uppsala opakovaně získala ocenění „Nejlepší švédské město pro cyklisty“ a byla vyhlášena organizací WWF globálním vítězem výzvy One Planet City Challenge. Síť oddělených a preferovaných cyklostezek umožňuje celoroční přepravu tisícům studentů a zaměstnanců bez nutnosti využití automobilu, a to i během hluboké zimní sněhové pokrývky. Ostatní trasy pokrývají zelené městské autobusy, v budoucnu plánované pro obsluhu nového projektu tramvají Škoda.

📈 Statistiky a data

První z následujících tabulek předkládá kompletní demografický vývoj správního území obce (Uppsala kommun) od roku 1990 s využitím oficiálních hodnot švédského statistického úřadu (SCB) bez jediné vynechané reference, pro pochopení konstantního urbanizačního tlaku v regionu. Odhady pro roky 2025 jsou založeny na nejnovějších analýzách.

Referenční rok	Počet obyvatel obce
1990	183 308
1995	197 787
2000	210 126
2005	233 839
2010	249 726 (pozn. data vztahující se ke korigované statistické metodice z r. 2025)

(Poznámka k demografickým metrikám SCB: Rozdíl v metodice sčítání pro obvody od r. 2003 zohledňuje odpojení lokality Knivsta do separátní obce. Projektovaný stav pro roky 2025/2026 se pohybuje trvale v okolí 250 000 osob).*

Následující tabulka podává ucelený přehled a technickou specifikaci stěžejního infrastrukturního projektu pro roky 2026–2030 (Tramvajová síť Uppsala Light Rail / Uppsalapaketet).

Technický parametr projektu	Hodnota / Specifikace
Zadavatel projektu	Obec Uppsala a Regionální úřad Uppsala (Region Uppsala)
Vítězný dodavatel vozového parku	Škoda Group (výrobní zázemí v Česku)
Typologie kontraktu	20 obousměrných nízkopodlažních tramvají (s opcí na dalších 18 kusů)
Maximální teoretická hodnota kontraktu	270 milionů eur
Technické specifikace jednoho vozidla	Délka 38 metrů, 100% nízkopodlažní
Kapacita vozu	186 cestujících (80 míst k sezení)
Systémy aktivní bezpečnosti vozů	Antikolizní systém, inteligentní omezovač rychlosti
Fyzický rozsah tramvajové sítě	Cca 17 kilometrů tratí
Počet tramvajových stanic sítě	22 stanic (napojení hlavního nádraží na nemocnici, univerzitu a jih města)
Harmonogram dodávky a spuštění	2028 (dodání prvních vozů a testování), 2029 (spuštění plného provozu)

Třetí tabulka shrnuje data z oficiálního „Uppsala University facts and figures“ pro akademický i finanční rok 2025/2026 a demonstruje gigantický rozměr této vědecké instituce v lokální ekonomice.

Metrika Uppsalské univerzity	Kvantifikovaná hodnota
Počet zapsaných studentů (celkem)	Přes 50 000
Počet zaměstnanců (ekvivalent plného úvazku)	6 648 osob
Procentuální podíl zaměstnaných žen	53 %
Celkový počet profesorů	666 (v přepočtu na plné úvazky)
Celkový počet doktorandů (PhD studenti)	2 415 osob
Procentuální podíl externího financování vědy	58 %

💡 Pro laiky

Představte si Uppsalu jako ideální křížence mezi obřím studentským kampusem typu britského Oxfordu a supermoderním inovačním centrem pro výrobu léků. Toto město leží necelou hodinu cesty vlakem na sever od švédského hlavního města Stockholmu, takže velká část jeho obyvatel na denní bázi putuje mezi těmito dvěma gigantickými mraveništi.

Ačkoliv je dnes město protkané prosklenými laboratořemi, jeho srdce je hluboce zasazeno v severské mytologii a středověkých příbězích. Místo, kde dnes stojí město, bylo původně nedaleko takzvané Staré Uppsaly. Když byste tam přišli v dobách slavného seriálu o Vikinzích, narazili byste na zlatem vykládaný pohanský chrám, ve kterém místní seveřané obětovali zvířata i lidi bohům, jako byli Odin nebo Thor, a uctívali obrovské kopce z hlíny (královské mohyly), které jsou v krajině k vidění dodnes.

Když se Švédsko stalo křesťanskou zemí, přesunulo se centrum dění o kousek vedle k řece a začala zde stavba největší katedrály na severu, která se se svými dvěma špičatými červenými věžemi tyčí do nebe jako obří navigační maják. Hned vedle katedrály nechal naštvaný švédský král Gustav Vasa postavit hrubý a masivní hrad, jehož děla zlomyslně namířil přímo proti dveřím chrámu, aby biskupům ukázal, kdo zemi doopravdy vládne.

Život ve městě je pro běžného studenta plný zvláštních pravidel. Studenti místní starobylé univerzity se nesdružují jen tak na kolejích, ale musí vstoupit do některého ze 13 takzvaných „Národů“. Jsou to v podstatě bohaté historické kluby vlastněné samotnými studenty (dají se velmi volně přirovnat ke kolejím z Harryho Pottera – Nebelvíru, Zmijozelu atd.). Tyto národy vlastní vlastní bary, knihovny a organizují obrovské slavnostní večeře, kde se zpívají staletí staré latinské písně, pije šnaps a udržují se tvrdá ceremoniální pravidla chování. Aby do toho všeho obyvatelé Uppsaly neucpali město auty, přizpůsobili ho tak, že se tu většina lidí celý rok, a to i ve dvacetistupňových mrazech a na sněhu, pohybuje na jízdních kolech.

Zdroje