Miřenka Čechová

Miřenka Čechová
Jméno	Miřenka Čechová
Vzdělání	Taneční konzervatoř hlavního města Prahy, DAMU, HAMU
Národnost

Miřenka Čechová (* 16. března 1982 Aš) je česká divadelní režisérka, choreografka, tanečnice, performerka, spisovatelka a pedagožka. Na tuzemské i mezinárodní scéně patří k nejvýraznějším představitelkám takzvaného fyzického, tanečního a experimentálního divadla. Ve své tvorbě dlouhodobě propojuje prvky klasického i moderního tance, pantomimy, dokumentárního přístupu (docu-dance) a literární narace.

V divadelním prostředí je známá především jako spoluzakladatelka dvou respektovaných nezávislých souborů – Tantehorse a Spitfire Company. Její autorské inscenace pravidelně získávají ocenění na mezinárodních festivalech (například ve Velké Británii, Nizozemsku či Jihoafrické republice) a jsou s úspěchem uváděny také ve Spojených státech amerických, kde jako stipendistka Fulbrightova programu pedagogicky působila na American University v Washingtonu, D.C.. Kromě jevištní tvorby se etablovala jako úspěšná spisovatelka; její knihy reflektují syrovou realitu uměleckého prostředí, problematiku manipulace, institucionální výchovy i života v emigraci.

🗓 Současnost a nedávné projekty (2024–2026)

V letech 2025 a 2026 se Miřenka Čechová výrazně profilovala jak na literárním, tak na divadelním a akademickém poli. Na podzim roku 2025 vydala v Nakladatelství Paseka svůj třetí román s názvem Co já? Co ty?. Kniha otevírá téma institucionální péče, života v dětských domovech a manipulativního vztahového násilí ze strany sexuálních predátorů. Tento text následně Čechová sama zrežírovala do podoby rozhlasové adaptace pro stanici Český rozhlas Vltava v rámci formátu Četba s hvězdičkou. Premiéra osmidílné série, v níž se hlavní role třicátnice Laury zhostila herečka Tereza Dočkalová, proběhla 18. prosince 2025.

Začátkem roku 2026 Čechová iniciovala vznik oborové studie mapující genderovou nerovnováhu v tuzemském uměleckém prostředí. Pro tyto účely nechala zpracovat kvantitativní analýzu s názvem Ženy v českém divadle: Uplatnění režisérek a choreografek na institucionální a nezávislé scéně, jejíž realizaci provedla analytička Nela Winkler. Cílem výzkumu bylo poskytnout exaktní data o zastoupení žen ve vůdčích kreativních pozicích, a to v návaznosti na její vlastní umělecký projekt, ve kterém zkoumala možnost záměrného odevzdání vlastního autorského ega do rukou jiných tvůrkyň.

V divadelní oblasti navázala na svůj úspěšný návrat ke spolupráci s mimem a choreografem Radimem Vizvárym. Po více než desetileté odmlce od společného vystupování vytvořili na jaře roku 2024 v prostorách pražského Paláce Akropolis vizuálně a fyzicky expresivní inscenaci Light in the Darkness. Projekt, jenž čerpá inspiraci z Dantova Pekla, textů Markýze de Sada a Bachova Umění fugy, získal na podzim téhož roku nominaci na Cenu Divadelních novin v kategorii taneční a pohybové divadlo. Závěr roku 2024 autorka věnovala také kurátorské a přednáškové činnosti; v prosinci v Galerii Rudolfinum vystoupila s pohybovou intervencí a přednáškou v rámci výstavy děl Antonyho Gormleyho a Pavly Melkové, kde propojovala teorie prostoru architekta Rudolfa Labana s percepcí současného tance.

👤 Mládí a studia

Miřenka Čechová se narodila v březnu 1982 v nevelkém pohraničním městě Aš v Sudetech. Zde strávila rané dětství, jehož reálie a atmosféru (včetně drsného prostředí pohraničí) později literárně zpracovala ve své prozaické tvorbě.

V jedenácti letech opustila rodinné zázemí a přesunula se do Prahy, kde byla přijata na Taneční konzervatoř hlavního města Prahy ke studiu oboru klasický balet. Pobyt na konzervatoři a na internátu v devadesátých letech 20. století představoval formující životní etapu plnou extrémního fyzického a psychického drilu. Tehdejší studijní metody zahrnovaly nekompromisní tlak na udržování nepřirozeně nízké tělesné hmotnosti, což u mnoha studentek vedlo k poruchám příjmu potravy. Běžnou praxí, kterou Čechová podrobně analyzuje ve svých pamětech, bylo rutinní používání projímadel, nucené zvracení, bolestivé bandážování rostoucích prsou či každodenní ošetřování zkrvavených prstů z baletních špiček. Tento mikrosvět striktní disciplíny navíc silně kontrastoval s tehdejší porevoluční realitou divokých pražských nočních klubů, kam studenti unikali.

Po úspěšném absolutoriu konzervatoře se rozhodla nehledat uplatnění v tělesech klasického baletu (jako je soubor Národního divadla), nýbrž se zaměřila na volnější a experimentálnější formy jevištního projevu. Nastoupila k souběžnému studiu na dvou fakultách Akademie múzických umění v Praze. Na Divadelní fakultě (DAMU) studovala obor Alternativní divadlo a na Hudební a taneční fakultě (HAMU) obor Nonverbální divadlo. Svá vysokoškolská studia završila v roce 2012 ziskem doktorského titulu (Ph.D.) v oblasti režie fyzického a mimického divadla.

Díky mimořádným studijním a uměleckým výsledkům obdržela prestižní stipendium americké vládní agentury v rámci Fulbrightova programu. Tento grant jí umožnil vycestovat do Spojených států amerických, kde působila jako výzkumnice a pedagožka na American University v hlavním městě Washington, D.C.. Zde se nesmazatelně zapsala do historie tamní katedry divadla, když jako vůbec první vyučující zavedla a vedla kurzy fyzického divadla.

🎭 Založení a činnost divadelních souborů

Tantehorse

Během svých vysokoškolských studií založila společně s mimem, choreografem a režisérem Radimem Vizvárym nezávislý divadelní soubor Tantehorse. Zpočátku se skupina orientovala především na současnou pantomimu a moderní výrazový tanec. Postupem času se doménou Tantehorse stal takzvaný docu-dance (dokumentární taneční divadlo) a fúze tance s vizuálním uměním. Soubor se programově zaměřuje na společensky a politicky závažná témata, jako jsou otázky genderu, identity, nemocí, či sociální exkluze. Pod hlavičkou Tantehorse vznikla také kurátorská platforma Emergency Dances, podporující sociálně angažovanou tvorbu mladých umělců.

Spitfire Company

Druhým klíčovým tělesem, u jehož zrodu Miřenka Čechová stála (tentokrát ve spolupráci s režisérem a dramaturgem Petrem Boháčem), je umělecká skupina Spitfire Company. Zatímco Tantehorse klade důraz spíše na čistou tělesnost a sólový či komorní fyzický projev, Spitfire Company vyniká širokým žánrovým rozpětím, integrací velkých scénografických řešení, loutek, objektů, silného světelného designu (light design) a autorské hudby. Spitfire Company se řadí k nejoceňovanějším českým souborům v zahraničí a jejich představení pravidelně hostují na prestižních festivalech napříč Evropou, Asií i Afrikou.

💃 Významné divadelní projekty a performance

Tvorba pro mezinárodní i tuzemskou scénu

Průlomovým sólovým dílem v kariéře Miřenky Čechové se stala inscenace The Voice of Anne Frank z roku 2007. V tomto fyzickém monodramatu zpracovala téma ukrývání a vnitřního světa dospívající dívky během holokaustu. Představení zaznamenalo enormní ohlas na mezinárodní scéně, získalo ocenění za nejlepší zahraniční produkci na festivalu v Jihoafrické republice a cenu Best of Fringe na festivalu v nizozemském Amsterdamu.

V roce 2012 uvedla pod hlavičkou Tantehorse autorské představení S/He is Nancy Joe. Formálně se jednalo o propojování pouličních tanečních stylů (street dance, hip-hop, popping) se současným tancem. Tematicky inscenace ohledávala proces tranzice a složitou psychologii transgender osob. Výjimečnost tohoto díla potvrdila reflexe zahraniční kritiky; prestižní americký deník The Washington Post zařadil inscenaci do svého žebříčku The Best of Contemporary Dance pro rok 2012 a na festivalu Fringe ve skotském Edinburghu dílo získalo ceněného divadelního "Anděla" (Herald Angel Award).

Z éry spolupráce v rámci Spitfire Company vyniká inscenace Antiwords (2013). Toto vizuální a pohybové představení je volně inspirováno kultovní divadelní hrou Audience od dramatika a prezidenta Václava Havla. Čechová s dalšími performerkami zde vystupuje ve specifických, gigantických a groteskních maskách odkazujících na postavy sládků a disidentů, přičemž během vysoce fyzicky náročného představení protagonistky vypijí reálné nadměrné množství piva. Antiwords získalo Cenu Divadelních novin a bodovalo také na loutkářském festivalu Skupova Plzeň.

Crossovery a práce s dokumentem

V roce 2016 se Čechová přesunula do role režisérky rozsáhlé operní produkce. V New Yorku, konkrétně v Rose Theater v rámci slavného komplexu Lincoln Center, režírovala monumentální představení Opera and the French Revolution pro americký barokní orchestr Opera Lafayette.

Věnující se též tvorbě pro dětského diváka, vytvořila v roce 2019 pro hradecké Divadlo Drak inscenaci Zeď aneb jak jsem vyrůstal za železnou oponou. Představení vycházelo ze stejnojmenné autobiografické knihy ilustrátora a výtvarníka Petra Síse. Společně se spolurežisérkou Dominikou Špalkovou, animátorkou Lindou Arbanovou a hudebníkem Martinem Tvrdým převedly Sísovy detailní ilustrace a komiksy do podoby hudebně-vizuální grotesky, jež dětem přístupnou formou vysvětluje realitu nesvobody, vlivu komunistické ideologie a života za železnou oponou v letech 1948–1989.

Během roku 2023 Čechová autorsky a režijně zaštítila v Moravském divadle Olomouc projekt Iris. Jednalo se o intimní a zcela autentickou zpověď zpěvačky a herečky Iris Kristekové, která formou takzvaného stand-upu na pomezí divadla a dokumentu popisovala svou zkušenost z vyrůstání v extrémních sociálních podmínkách, kdy obývala malý panelový byt o 75 metrech čtverečních spolu s dvanácti dalšími lidmi.

📚 Literární tvorba

Miřenka Čechová dokázala svůj dynamický a syrový styl vyprávění, osvojený v divadle, úspěšně transponovat do psaného slova. Literárně debutovala v roce 2018 knihou Miss AmeriKa, která vyšla v nakladatelství wo-men. Jedná se o fiktivní literárně-fotografický dokument zasazený do formátu částečného komiksu. Ústřední hrdinkou je Mckenzie Tomski, žena z Evropy, jež se snaží prorazit a přežít v hektickém a nemilosrdném prostředí New Yorku. Kniha reflektuje dekonstrukci takzvaného amerického snu a analyzuje specifický druh novodobé urbánní samoty a odcizení imigrantů ve Spojených státech. Text knihy byl následně přetaven do stejnojmenné divadelní podoby, za níž Čechová získala nominaci na Cenu Thálie.

Zásadní literární úspěch jí přinesl autobiograficky laděný román Baletky, vydaný v roce 2020 v Nakladatelství Paseka. Text knihy, rozčleněný do úsečných, až rytmicky pádných kapitol připomínajících tep hudby, je brutální dekonstrukcí romantického mýtu o nevinných a křehkých baletkách. Hlavní hrdinka prochází armádním drilem na Taneční konzervatoři, potýká se s latentní anorexií, šikanou a ignorancí ze strany pedagogů. Jako formu úniku volí noční život devadesátých let, experimenty s drogami (pervitin, extáze) a prozkoumávání vlastní sexuality. Kniha získala široký čtenářský i kritický ohlas, obdržela nominaci na Cenu Evropské unie za literaturu a stala se předlohou pro divadelní inscenaci v produkci Spitfire Company s premiérou v únoru 2022. I za toto jevištní ztvárnění byla Čechová (která se role sama ujala) nominována na Cenu Thálie za mimořádný performativní a taneční výkon.

V roce 2025 vydala svůj třetí román Co já? Co ty? (opět v Nakladatelství Paseka). I v něm částečně vychází ze svých zkušeností ze Sudet. Protagonistkou je třicetiletá Laura, jež na diktafon nahrává retrospektivu svého života. Děj se soustřeďuje na přesun hrdinky do dětského domova a následné budování toxického vztahu se starším učitelem, který zneužívá svého postavení a stává se sexuálním predátorem. Čechová zde analyzuje hranice odevzdání se autoritě a hledání spravedlnosti či pomsty.

📊 Kompletní chronologický přehled divadelních a literárních děl (2007–2026)

Následující tabulka představuje kompletní časovou řadu zaznamenaných stěžejních autorských divadelních inscenací a vydaných knih Miřenky Čechové za sledované období. V tabulce nejsou zahrnuty epizodní herecké role či komerční choreografie pro cizí produkce, nýbrž výhradně autorská, režijní a literární tvorba. Roky, ve kterých se podle veřejně dostupných oficiálních databází neuskutečnila žádná autorská premiéra ani vydání knihy, jsou dle metodiky tabulek striktně zaznačeny.

Rok	Druh díla	Název díla	Pozice / Role	Poznámka / Ocenění
2007	Divadelní inscenace	The Voice of Anne Frank	Režie, performance (Tantehorse)	Best of Fringe, Best Overseas Production
2008	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2009	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2010	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2011	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2012	Divadelní inscenace	S/He is Nancy Joe	Režie, choreografie, performance (Tantehorse)	The Washington Post Best Dance, Herald Angel Award
2013	Divadelní inscenace	Antiwords	Režie, koncept (Spitfire Company)	Cena Divadelních novin, Cena Skupovy Plzně
2013	Divadelní inscenace	Krevety á la Indigo	Režie (Tantehorse)	Podpořeno rezidencí Schloss Bröllin
2014	Divadelní inscenace	FAiTH	Režie (Spitfire Company / Tantehorse)	Podpořeno rezidencí Atlas Performing Arts Center
2015	Divadelní inscenace	Sniper's Lake	Režie (Spitfire Company)	Koprodukce s Baerum Kulturhus (Norsko)
2016	Operní inscenace	Opera and the French Revolution	Režie (Opera Lafayette)	Uvedeno v Rose Theater, Lincoln Center New York
2017	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2018	Kniha	Miss AmeriKa	Autorka textu	Vydalo nakladatelství wo-men
2018	Divadelní inscenace	Miss AmeriKa	Koncept, performance (Spitfire Company)	Divadelní adaptace vlastní knihy, nom. Cena Thálie
2019	Divadelní inscenace	Zeď aneb jak jsem vyrůstal za železnou oponou	Koncept, scénář, režie (Divadlo Drak)	Podle knihy Petra Síse
2020	Kniha	Baletky	Autorka textu	Vydalo Nakladatelství Paseka, nom. Cena EU
2020	Divadelní inscenace	MetaBaletky	Koncept, režie	Vizuálně-audiovizuální projekt pro online prostor (covid-19)
2021	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
2022	Divadelní inscenace	Baletky	Koncept, režie, performance (Spitfire Company)	Uvedeno v Paláci Akropolis, nom. Cena Thálie
2022	Divadelní inscenace	Rok na vsi	Režie (Moravské divadlo Olomouc)	Dramatizace románu bratří Mrštíků
2023	Divadelní inscenace	Iris	Režie (Moravské divadlo Olomouc)	Dokumentární stand-up Iris Kristekové
2024	Divadelní inscenace	Light in the Darkness	Koncept, performance (Tantehorse)	Nominace na Cenu Divadelních novin
2025	Kniha	Co já? Co ty?	Autorka textu	Vydalo Nakladatelství Paseka
2025	Rozhlasová hra	Co já? Co ty?	Režie, dramatizace (Český rozhlas Vltava)	Četba s hvězdičkou, hlavní role Tereza Dočkalová
2026	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná

💡 Pro laiky

Fyzické divadlo a takzvaný „docu-dance“ (dokumentární tanec), kterým se Miřenka Čechová věnuje, se diametrálně liší od klasického činoherního divadla, jež známe z většiny scén. V tradiční činohře herci přijdou na jeviště, mají předepsaný text od dramatika a příběh publiku vyprávějí především pomocí slov.

Fyzické divadlo naopak vychází z předpokladu, že tělo dokáže sdělit emoci nebo myšlenku mnohem přesněji a úderněji než slovo. Performeři na jevišti často nemluví vůbec, anebo slova používají jen jako zvukovou kulisu. Příběh budují pomocí extrémních tělesných výkonů, mimiky, tance, akrobacie a interakce s nezvyklými objekty (jako jsou obří masky, loutky nebo překážky na scéně).

„Docu-dance“ jde v tomto ještě o krok dále. Zatímco klasický balet (například Labutí jezero) vypráví smyšlenou pohádku, dokumentární tanec zpracovává skutečné, historické nebo sociální události. Umělec shromáždí fakta (například deníky Anny Frankové z dob holokaustu nebo zpovědi lidí s poruchami příjmu potravy) a tyto reálné texty nepřevypráví slovy, ale přetaví je do surového tanečního a pohybového projevu. Divák si tak z představení neodnáší přesný dějový přepis, ale hluboký emoční prožitek dané situace, podpořený vizuální a hudební složkou.

🎬 Video

Zdroje