Přeskočit na obsah

Maimonides

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - filozof

Maimonides, vlastním jménem Moše ben Majmon (hebrejsky משה בן מימון‎), známý také pod hebrejským akronymem Rambam (רמב"ם‎), byl jedním z nejvýznamnějších a nejvlivnějších sefardských židovských učenců, filozofů, lékařů a kodifikátorů židovského práva (halacha) ve středověku. Narodil se pravděpodobně 30. března 1135 nebo 1138 v Córdobě v almorávidském Španělsku a zemřel 13. prosince 1204 ve Fustátu (Káhira) v Egyptě. Jeho dílo mělo hluboký dopad nejen na judaismus, ale také na islámskou a křesťanskou scholastickou filozofii.

Jeho nejznámějšími díly jsou monumentální kodex židovského práva Mišne Tora a filozofický traktát Průvodce zbloudilých, ve kterém se snažil sladit aristotelskou filozofii s židovskou teologií. Působil také jako osobní lékař sultána Saladina a jeho dvora v Káhiře.

📜 Život

Maimonides se narodil v Córdobě, která byla v té době významným centrem kultury a vzdělanosti pod muslimskou nadvládou. Jeho otec, Majmon ben Josef, byl váženým soudcem židovského soudu (dajan). Již v mládí získal rozsáhlé vzdělání nejen v tradičních židovských textech, jako je Tóra a Talmud, ale také v sekulárních vědách, zejména ve filozofii a medicíně. Studoval díla řeckých filozofů, především Aristotela, prostřednictvím arabských překladů a komentářů.

✈️ Útěk a exil

V roce 1148 dobyli Córdobu Almohadé, radikální muslimská dynastie, která nabídla Židům a křesťanům na výběr konverzi k islámu, exil, nebo smrt. Maimonidova rodina si zvolila exil a následujících dvanáct let strávila putováním po jižním Španělsku a severní Africe, přičemž se pravděpodobně nějaký čas skrývala a navenek předstírala konverzi.

Kolem roku 1160 se rodina usadila ve Fèsu v Maroku, dalším centru almohadské moci. Zde Maimonides pokračoval ve svém studiu a napsal své první významné dílo, Komentář k Mišně. I zde však čelili náboženskému tlaku, a proto se v roce 1165 rodina rozhodla odejít znovu. Po krátkém pobytu ve Svaté zemi, kde navštívili Hebron a Jeruzalém, se nakonec trvale usadili ve Fustátu (dnes součást Káhiry) v Egyptě, který byl pod vládou tolerantnějších Fátimovců a později Ajjúbovců.

⚕️ Kariéra v Egyptě

Po smrti svého bratra Davida, který se utopil při obchodní cestě do Indie a s nímž přišla rodina o veškerý majetek, se Maimonides musel začít živit praktickou profesí. Zvolil si medicínu a díky svým mimořádným znalostem a schopnostem se rychle stal vyhlášeným lékařem. Jeho pověst rostla natolik, že byl jmenován osobním lékařem velkovezíra al-Fádila a později i samotného sultána Saladina a jeho rodiny.

Navzdory své náročné lékařské praxi se Maimonides intenzivně věnoval psaní a vedení židovské komunity. Stal se hlavou (nagid) egyptských Židů a jeho autorita byla uznávána v celém židovském světě. Zemřel v roce 1204 a byl s velkými poctami pohřben. Podle tradice byly jeho ostatky později přeneseny do Tiberiady ve Svaté zemi, kde se jeho hrob nachází dodnes.

🧠 Filozofické a teologické dílo

Maimonidovo literární dílo je rozsáhlé a zahrnuje právo, filozofii, medicínu i etiku. Jeho hlavním cílem bylo systematizovat židovské myšlení a právo a ukázat, že mezi vírou a rozumem neexistuje rozpor.

📖 Mišne Tora

Mišne Tora (משנה תורה, "Opakování Zákona"), dokončená kolem roku 1178, je Maimonidovým magnum opus v oblasti židovského práva. Jedná se o systematický čtrnáctisvazkový kodex, který shrnuje veškerou halachu z Talmudu a dalších rabínských textů. Na rozdíl od Talmudu, který je psán formou diskuzí a argumentů, je Mišne Tora napsána v jasné a stručné hebrejštině jako přehledný zákoník.

Cílem díla bylo poskytnout každému Židovi srozumitelný a ucelený přehled všech přikázání, aniž by musel studovat rozsáhlé a složité talmudické debaty. Dílo je rozděleno do 14 knih podle témat, jako jsou modlitba, svátky, manželské právo nebo trestní právo. První kniha, Sefer ha-Mada (Kniha poznání), se věnuje základním principům víry a filozofickým konceptům, jako je existence Boha, jeho jednota a nehmotnost.

🤔 Průvodce zbloudilých

Průvodce zbloudilých (arabsky Dalálat al-há'irín, hebrejsky More Nevuchim, מורה נבוכים) je jeho nejvýznamnější filozofické dílo, napsané v judeo-arabštině a dokončené kolem roku 1190. Kniha je určena vzdělaným Židům, kteří byli zmateni zdánlivými rozpory mezi doslovným výkladem Tóry a poznatky aristotelské filozofie a vědy.

Maimonides v něm tvrdí, že Bible často používá antropomorfní a metaforický jazyk, který není určen k doslovnému chápání. Snaží se racionálně vysvětlit biblické příběhy a přikázání. Mezi klíčová témata patří:

  • Negativní teologie: O Bohu nemůžeme s jistotou říci, čím je, ale pouze čím není. Jakékoli pozitivní atributy (např. "moudrý", "mocný") omezují jeho absolutní dokonalost.
  • Stvoření světa: Maimonides se kloní k biblickému pojetí stvoření z ničeho (creatio ex nihilo), ale připouští, že Aristotelův názor o věčnosti světa nelze filozoficky zcela vyvrátit.
  • Proroctví: Proroctví není nadpřirozený zázrak, ale nejvyšší stupeň lidského intelektuálního a duchovního vývoje, kterého může dosáhnout jedinec s dokonalou myslí a představivostí.
  • Smysl přikázání: Všechna přikázání (micvot) mají racionální účel, ať už pro blaho jednotlivce (zdraví, morálka) nebo společnosti (spravedlnost, řád).

💬 Komentář k Mišně

Jeho prvním velkým dílem byl Komentář k Mišně (arabsky Kitáb al-Sirádž), který napsal v mládí během svého putování. V tomto díle, psaném rovněž v judeo-arabštině, poskytuje jasný a systematický výklad celého textu Mišny. Nejslavnější částí tohoto komentáře je úvod k desáté kapitole traktátu Sanhedrin, kde Maimonides formuloval svých Třináct článků víry, které se staly základním krédem ortodoxního judaismu.

⚖️ Třináct článků víry

Těchto třináct principů shrnuje základní dogmata judaismu podle Maimonida:

  1. Víra v existenci Stvořitele.
  2. Víra v jeho absolutní a jedinečnou jednotu.
  3. Víra v jeho netělesnost.
  4. Víra v jeho věčnost.
  5. Víra, že jedině jemu přísluší uctívání.
  6. Víra v pravdivost slov proroků.
  7. Víra v nadřazenost proroctví Mojžíše nad všemi ostatními.
  8. Víra, že celá Tóra, kterou máme dnes, byla dána Mojžíšovi.
  9. Víra, že Tóra nebude nikdy změněna ani nahrazena.
  10. Víra, že Stvořitel zná všechny činy a myšlenky lidí.
  11. Víra, že odměňuje ty, kdo dodržují jeho přikázání, a trestá ty, kdo je porušují.
  12. Víra v příchod Mesiáše.
  13. Víra ve vzkříšení z mrtvých.

🏛️ Odkaz a vliv

Maimonidův odkaz je nesmírný. V židovském světě se stal nejvyšší autoritou v oblasti práva a filozofie, což shrnuje populární rčení: "Od Mojžíše [proroka] do Mojžíše [Maimonida] nebylo nikoho jako Mojžíš." Jeho Mišne Tora se stala základem pro pozdější kodexy, včetně Šulchan aruch.

Jeho filozofické spisy však vyvolaly i silné kontroverze (tzv. maimonidovské spory), kdy ho někteří rabíni obviňovali z přílišného racionalismu a znevažování tradice. Přesto jeho snaha o syntézu víry a rozumu hluboce ovlivnila celé židovské myšlení.

Mimo judaismus měl Maimonides velký vliv na islámské a křesťanské myslitele. Jeho Průvodce zbloudilých byl přeložen do latiny a studován předními scholastickými filozofy, jako byli Albert Veliký a Tomáš Akvinský, kteří se potýkali s podobným problémem sladění aristotelské filozofie s křesťanskou teologií. Maimonidovy argumenty a metody našly ohlas v jejich vlastních dílech, zejména v otázkách Boží existence a atributů.

💡 Pro laiky

Představte si, že máte obrovskou knihovnu plnou starých a složitých právnických knih (Talmud), kterým rozumí jen pár expertů. Maimonides udělal následující:

  • Mišne Tora: Vzal všechny tyto knihy a přepsal je do jedné, přehledné a logicky uspořádané "encyklopedie židovského práva". Bylo to jako vytvořit srozumitelný zákoník z tisíců chaotických soudních záznamů.
  • Průvodce zbloudilých: Napsal knihu pro lidi, kteří měli pocit, že jejich víra je v rozporu s vědou a logikou té doby (představovanou filozofií Aristotela). V této knize jim vysvětlil, že si nemusí vybírat mezi vírou a rozumem. Ukázal jim, jak lze náboženské texty chápat hlouběji a symbolicky, aby dávaly smysl i moderně uvažujícímu člověku.
  • Lékař a vůdce: Kromě toho všeho byl jedním z nejlepších lékařů své doby, který léčil i samotného sultána, a zároveň byl hlavním představitelem a organizátorem židovské komunity v Egyptě. Byl to skutečný renesanční člověk, staletí před renesancí.


Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025