Magalhãesův průliv
Obsah boxu
Magalhãesův průliv (španělsky Estrecho de Magallanes), někdy též Magellanův průliv, je přirozený, klikatý a úzký průliv na jižním konci Jižní Ameriky, který odděluje pevninskou část kontinentu od souostroví Ohňová země (Tierra del Fuego). Jedná se o nejdůležitější přírodní spojnici mezi Atlantským a Tichým oceánem. Průliv je téměř celý pod suverenitou Chile, pouze jeho nejvýchodnější část tvoří hranici s Argentinou.
Před vybudováním Panamského průplavu v roce 1914 představoval Magalhãesův průliv jednu z mála relativně bezpečných cest, jak se dostat z Evropy nebo východního pobřeží Ameriky na západní pobřeží, aniž by bylo nutné obeplouvat nebezpečný a bouřlivý Drakeův průliv a mys Horn. Průliv je pojmenován po portugalském mořeplavci Fernãovi de Magalhãesovi, který jej jako první Evropan v roce 1520 proplul během své první cesty kolem světa.
📜 Historie
🏛️ Objevení Evropany
Fernão de Magalhães, portugalský mořeplavec ve službách španělského krále Karla V., vyplul v roce 1519 s flotilou pěti lodí ze Španělska s cílem najít západní cestu k Ostrovům koření (Moluky). Po prozkoumání pobřeží Jižní Ameriky vplula jeho expedice 21. října 1520 do neznámého průlivu, který Magalhães původně nazval Estrecho de Todos los Santos (Průliv Všech svatých), protože do něj vplul na svátek Všech svatých.
Plavba průlivem byla extrémně náročná a trvala 38 dní. Posádky čelily silným proudům, zrádným větrům (williwaw), bludišti zálivů a fjordů a nejistotě, zda cesta vůbec vede do jiného oceánu. Během plavby došlo ke vzpouře a jedna z lodí, San Antonio, dezertovala a vrátila se do Španělska. V noci Magalhães a jeho muži viděli na jižních březích ohně domorodých kmenů (pravděpodobně Selk'namů nebo Yaghanů), a proto pojmenovali tuto zemi Tierra del Fuego – Ohňová země.
Dne 28. listopadu 1520 vpluly zbývající tři lodě do klidných vod nového oceánu, který Magalhães pojmenoval Mar Pacífico, tedy Tichý oceán, kvůli jeho zdánlivému klidu ve srovnání s bouřlivým průlivem. Objevení této cesty bylo klíčovým geografickým úspěchem a potvrdilo, že Amerika je kontinent oddělený od Asie.
🗺️ Další průzkum a osidlování
Po Magalhãesovi se průlivem pokoušeli proplout další mořeplavci. V roce 1578 jím úspěšně proplul anglický korzár Sir Francis Drake během své cesty kolem světa, ačkoli jeho loď byla po vyplutí z průlivu zahnána bouří daleko na jih, což vedlo k objevu Drakeova průlivu.
Španělé se pokusili průliv kolonizovat, aby kontrolovali strategickou námořní cestu. V roce 1584 založil Pedro Sarmiento de Gamboa dvě osady: Nombre de Jesús a Ciudad del Rey Don Felipe. Obě kolonie však kvůli drsným podmínkám, hladu a izolaci ztroskotaly. Ciudad del Rey Don Felipe se později stala známou jako Puerto del Hambre (Přístav hladu).
Až do 19. století zůstával průliv převážně neosídlený Evropany. Jeho význam vzrostl během kalifornské zlaté horečky v polovině 19. století, kdy se stal hlavní trasou pro lodě plující z východního pobřeží USA do Kalifornie.
🇨🇱 Chilská kontrola
V roce 1843 si Chile formálně nárokovalo suverenitu nad průlivem a založilo osadu Fuerte Bulnes. O pět let později, v roce 1848, byla založena osada Punta Arenas, která se díky své strategické poloze, chovu ovcí a obchodu stala nejdůležitějším městem v regionu. Smlouvou o hranicích z roku 1881 mezi Chile a Argentinou byla chilská suverenita nad většinou průlivu mezinárodně potvrzena.
Po otevření Panamského průplavu v roce 1914 význam Magalhãesova průlivu pro mezinárodní dopravu poklesl, ale dodnes zůstává důležitou námořní cestou, zejména pro lodě příliš velké pro Panamský průplav (kategorie Suezmax a větší) a pro regionální dopravu.
🌍 Geografie a klima
Magalhãesův průliv je přibližně 570 kilometrů dlouhý a jeho šířka se pohybuje od pouhých 2 kilometrů v nejužších místech (např. Paso del Hambre) až po více než 30 kilometrů. Jeho trasa je velmi členitá, s mnoha zálivy, kanály a ostrovy.
Průliv lze geograficky rozdělit na tři hlavní části:
- Východní část: Začíná u mysu Punta Dúngeness v Atlantiku a je relativně široká a mělká.
- Střední část: Od prvního a druhého zúžení (Primera y Segunda Angostura) se průliv stáčí na jih a prochází kolem města Punta Arenas.
- Západní část: Za mysem Froward (nejjižnější bod pevninské Jižní Ameriky) se průliv stáčí na severozápad a vstupuje do spletitého systému fjordů a kanálů Patagonských And. Tato část je nejnebezpečnější, s hlubokou vodou, strmými břehy a nepředvídatelným počasím. Průliv ústí do Tichého oceánu u souostroví Desolación.
Klima v oblasti je subpolární oceánské (Cfc), charakterizované nízkými teplotami, vysokou vlhkostí a především silnými a stálými západními větry, známými jako "řvoucí čtyřicítky" a "zuřící padesátky". Počasí se může změnit velmi rychle. Typické jsou zde tzv. williwaws, náhlé a extrémně silné poryvy větru padající z hor na mořskou hladinu, které představují velké nebezpečí pro lodě.
🐧 Fauna a flóra
Navzdory drsným podmínkám je ekosystém Magalhãesova průlivu bohatý na život.
- Mořští savci: Vody průlivu jsou domovem pro mnoho druhů velryb, včetně keporkaků, plejtvákovců šedých a občas i kosatek. Častí jsou zde také delfíni (např. plískavice chilská) a lachtani.
- Ptáci: Oblast je rájem pro mořské ptáky. Nejznámější jsou kolonie tučňáků magellanských, které hnízdí na ostrovech jako je Isla Magdalena. Dále zde žijí albatrosi, kormoráni, rybáci a buřňáci.
- Flóra: Pobřežní vegetace je tvořena převážně subantarktickými lesy (pobřežník jižní, lenga) a rašeliništi. V západní, vlhčí části, jsou lesy hustší, zatímco na východě přechází krajina do patagonské stepi.
V roce 2003 byla část průlivu a okolních vod vyhlášena za mořskou chráněnou oblast Parque Marino Francisco Coloane, první svého druhu v Chile, zaměřenou především na ochranu keporkaků.
💰 Ekonomický význam
I po otevření Panamského průplavu si Magalhãesův průliv zachovává svůj význam:
- Námořní doprava: Je to důležitá trasa pro chilskou pobřežní plavbu, spojující hlavní část země s izolovanými regiony Magallanes y la Antártica Chilena. Slouží také jako alternativní trasa pro lodě, které jsou příliš velké pro Panamský průplav (tzv. Post-Panamax lodě), nebo pro ty, pro které je tato trasa ekonomicky výhodnější.
- Turismus: Průliv je populární destinací pro výletní lodě. Turisté sem přijíždějí obdivovat dramatickou scenérii fjordů, ledovců a pozorovat unikátní faunu, zejména velryby a tučňáky. Město Punta Arenas slouží jako hlavní výchozí bod pro tyto expedice a také pro cesty do Antarktidy.
- Těžba surovin: V regionu Magalhães se nacházejí ložiska ropy a zemního plynu, a to jak na pevnině, tak na mořském dně. Průliv je klíčový pro logistiku a transport těchto surovin.
💡 Pro laiky
Představte si obrovskou, klikatou mořskou "řeku" na samém konci Jižní Ameriky, která spojuje dva největší oceány světa – Atlantik a Pacifik. Pro staré mořeplavce s plachetnicemi to byla neuvěřitelně nebezpečná, ale klíčová zkratka. Umožnila jim proplout z jednoho oceánu do druhého, aniž by museli obeplouvat ještě nebezpečnější a bouřlivější vody kolem Antarktidy. Objevení této cesty bylo pro poznání světa stejně důležité jako objev Ameriky. Dnes, i když existuje Panamský průplav, je Magalhãesův průliv stále důležitou námořní trasou a především úžasným místem, kde můžete vidět velryby, tisíce tučňáků a dechberoucí scenérie ledovců a divokých hor.