Kašmír
Obsah boxu
Kašmír je historický a geografický region na severozápadě indického subkontinentu. Od roku 1947, kdy došlo k rozdělení Britské Indie, je předmětem vleklého a komplexního územního sporu mezi Indií, Pákistánem a v menší míře i Čínou. V současnosti je region rozdělen mezi tyto tři státy. Indie spravuje svazová teritoria Džammú a Kašmír a Ladak. Pákistán kontroluje území známá jako Azad Kašmír a Gilgit-Baltistán. Čína spravuje převážně neobydlené oblasti Aksai Čin a Trans-Karakoram Tract.
Region je proslulý svou mimořádnou přírodní krásou, zejména Kašmírským údolím, které je obklopeno vysokými vrcholy Himálaje a pohoří Pír Pandžál. Historicky byl Kašmír významným centrem hinduismu, buddhismu a později islámu. Konflikt, který zde probíhá již více než sedm desetiletí, má hluboké historické, politické a náboženské kořeny a vedl k několika válkám a trvalému vojenskému napětí v regionu.
📜 Historie
Historie Kašmíru je dlouhá a bohatá, poznamenaná střídáním různých kultur, náboženství a říší.
🏛️ Starověk a středověk
V dávných dobách byl Kašmír významným centrem hinduismu a později se stal jedním z nejdůležitějších center buddhismu. Podle legend zde působil i císař Ašóka z Maurjovské říše ve 3. století př. n. l. a pomohl zde rozšířit buddhistickou víru. Region byl také součástí Kušánské říše. V následujících staletích se zde rozvíjela unikátní forma šivaismu, známá jako kašmírský šivaismus.
Ve 14. století se v regionu začal výrazněji šířit islám, především díky působení súfijských misionářů. V roce 1339 se Shah Mir stal prvním muslimským vládcem Kašmíru a založil dynastii Shah Mir. Vrcholu dosáhla islámská kultura za vlády sultána Zain-ul-Abidina (1420–1470), který byl známý svou náboženskou tolerancí a podporou umění. V roce 1586 byl Kašmír připojen k mocné Mughalské říši za vlády císaře Akbara. Mughalové si Kašmír zamilovali pro jeho krásu a vybudovali zde slavné zahrady, jako je Šalimar Bagh ve Srinagaru.
🇦🇫 Afgánská a sikhská nadvláda
Po úpadku Mughalské říše v 18. století se Kašmír dostal pod nadvládu afghánské Durránské říše, jejíž vláda byla považována za krutou a represivní. V roce 1819 dobyl Kašmír mahárádža Randžít Singh a připojil jej k Sikhské říši. Sikhská vláda trvala až do první anglo-sikhské války.
👑 Knížecí stát Džammú a Kašmír
Po porážce Sikhů v roce 1846 prodala Britská Východoindická společnost Kašmír dograskému vládci Džammú, Gulabu Singhovi, na základě Smlouvy z Amritsaru. Gulab Singh se tak stal mahárádžou nově vytvořeného knížecího státu Džammú a Kašmír, který existoval pod suverenitou Britského impéria. Dynastie Dogra vládla státu až do roku 1947.
💥 Rozdělení a první válka
Při rozdělení Britské Indie v roce 1947 dostaly knížecí státy možnost připojit se buď k Indii, nebo k nově vzniklému Pákistánu. Tehdejší mahárádža Hari Singh, hinduista vládnoucí státu s muslimskou většinou, váhal s rozhodnutím. V říjnu 1947 vtrhly do Kašmíru paštunské kmeny podporované Pákistánem s cílem region obsadit. Hari Singh v tísni požádal o vojenskou pomoc Indii a podepsal listinu o přistoupení k Indické unii.
To vedlo k vypuknutí první indicko-pákistánské války. Válka skončila v roce 1949 zásahem OSN, která zprostředkovala příměří a vytvořila tzv. Linii kontroly (Line of Control, LoC), jež region de facto rozdělila. OSN také přijala rezoluci vyzývající k uspořádání plebiscitu (referenda), ve kterém by si obyvatelé Kašmíru sami zvolili svou budoucnost. K tomuto plebiscitu však nikdy nedošlo, protože obě strany se nedokázaly shodnout na podmínkách jeho konání, zejména na demilitarizaci regionu.
⚔️ Další konflikty a povstání
Napětí mezi Indií a Pákistánem vedlo k dalším válkám v letech 1965 a 1971. V roce 1962 navíc proběhla Čínsko-indická válka, během níž Čína obsadila strategickou oblast Aksai Čin na východě regionu.
Na konci 80. let 20. století propuklo v indické části Kašmíru ozbrojené povstání proti indické vládě, které bylo podle Indie masivně podporováno z Pákistánu. Toto povstání vedlo k desetiletím násilí, porušování lidských práv a odchodu velké části menšinové populace kašmírských panditů (hinduistů) z Kašmírského údolí. V roce 1999 pronikly pákistánské síly přes Linii kontroly v oblasti Kárgil, což vedlo ke krátké, ale intenzivní Kárgilské válce, kterou vyhrála Indie.
⚖️ Zrušení autonomie v roce 2019
Dne 5. srpna 2019 indická vláda zrušila článek 370 indické ústavy, který zaručoval státu Džammú a Kašmír zvláštní autonomní status. Stát byl následně rozdělen na dvě svazová teritoria: Džammú a Kašmír a Ladak. Tento krok byl zdůvodněn snahou o plnou integraci regionu a podporu jeho ekonomického rozvoje. Vyvolal však ostrou kritiku ze strany Pákistánu, Číny a mnoha místních politických vůdců a vedl k rozsáhlým bezpečnostním opatřením, včetně omezení komunikace a zatýkání.
🌍 Geografie a podnebí
Kašmír je převážně hornatý region. Na jeho území se stýkají některá z nejvyšších pohoří světa.
- Pohoří: Na severu a východě se tyčí pohoří Karákóram (s druhou nejvyšší horou světa K2), na jihu a západě pak Himálaj a Pír Pandžál.
- Údolí: Srdcem regionu je úrodné a hustě osídlené Kašmírské údolí, kterým protéká řeka Džihlam. Dalšími významnými oblastmi jsou nížiny okolo města Džammú a vysokohorské pouštní plošiny Ladaku.
- Řeky a jezera: Region je bohatý na vodní zdroje. Pramení zde nebo jím protékají klíčové řeky jako Indus, Džihlam, Čanáb a Ráví. Nachází se zde také řada jezer, z nichž nejznámější je jezero Dal ve Srinagaru.
Podnebí je velmi rozmanité. V jižní oblasti Džammú panuje vlhké subtropické klima. Kašmírské údolí má mírné podnebí s teplými léty a chladnými, sněžnými zimami. Ladak a Gilgit-Baltistán mají chladné pouštní a polární klima s extrémními teplotními rozdíly.
🏛️ Politický status a správa
Region je v současnosti rozdělen do tří správních celků:
- Indií spravovaná území:
* Džammú a Kašmír: Svazové teritorium s vlastním zákonodárným sborem. Má dvě hlavní města: Srinagar jako letní a Džammú jako zimní. Zahrnuje muslimy ovládané Kašmírské údolí a hinduisty ovládanou oblast Džammú. * Ladak: Svazové teritorium spravované přímo z Nové Dillí. Je řídce osídlené a obývané převážně buddhisty a šíitskými muslimy. Hlavním městem je Leh.
- Pákistánem spravovaná území:
* Azad Kašmír (Svobodný Kašmír): Nominálně samosprávný stát s vlastním prezidentem a premiérem, ale de facto pod silným vlivem Pákistánu. Hlavním městem je Muzaffarabad. * Gilgit-Baltistán: Dříve známý jako Severní oblasti. V roce 2009 získal omezenou samosprávu, ale stále je pod přímou kontrolou pákistánské federální vlády. Hlavním městem je Gilgit.
- Čínou spravovaná území:
* Aksai Čin: Rozlehlá, nehostinná a téměř neobydlená vysokohorská plošina. Indie si ji nárokuje jako součást Ladaku, ale od čínsko-indické války v roce 1962 je pod kontrolou Číny. * Trans-Karakoram Tract: Území, které Pákistán postoupil Číně v roce 1963 na základě hraniční dohody. Indie tuto dohodu neuznává.
👥 Demografie
Obyvatelstvo Kašmíru je etnicky, jazykově i nábožensky velmi pestré.
- Náboženství: Náboženské rozdělení je klíčovým prvkem konfliktu.
* Islám: Je dominantním náboženstvím v Kašmírském údolí, Azad Kašmíru a Gilgit-Baltistánu (celkově tvoří muslimové většinu obyvatelstva celého regionu). * Hinduismus: Většinu tvoří v oblasti Džammú. Významná menšina kašmírských panditů žila v Kašmírském údolí, ale většina z nich byla nucena uprchnout po roce 1989. * Buddhismus: Je převládajícím náboženstvím v Ladaku, který je někdy nazýván "Malý Tibet". * Sikhismus: Sikhové tvoří menšinu, která žije roztroušeně především v oblasti Džammú.
- Jazyky: Mezi hlavní jazyky patří kašmírština, dogri, urdština (která slouží jako lingua franca v mnoha částech), ladakština, baltština, paňdžábština a hindština.
📈 Ekonomika
Ekonomika Kašmíru je tradičně založena na zemědělství, řemeslech a turismu.
- Zemědělství: Pěstuje se zde rýže, kukuřice, pšenice, ovoce (zejména jablka a meruňky) a zelenina. Kašmír je také jedním z mála míst na světě, kde se pěstuje vysoce ceněný šafrán.
- Řemesla: Region je světoznámý pro své tradiční výrobky, jako jsou pašmínové šály, ručně vázané koberce, výrobky z papírmaše a řezbářské práce ze dřeva vlašského ořechu.
- Turismus: Díky své přírodní kráse byl Kašmír historicky oblíbenou turistickou destinací, často přezdívanou "ráj na zemi". Hlavními lákadly jsou jezera ve Srinagaru (Dal a Nigeen), lyžařské středisko Gulmarg, horské údolí Pahalgam a dobrodružná turistika v Ladaku. Dlouhodobý konflikt a nestabilita však turistický ruch vážně poškodily.
Trvalé politické napětí, militarizace a časté stávky a protesty brání plnému rozvoji ekonomického potenciálu regionu.
💡 Pro laiky
Co je to Kašmírský konflikt?
Jednoduše řečeno, je to spor mezi Indií a Pákistánem o to, komu patří region Kašmír. Oba státy si nárokují celý region, ale každý ovládá jen jeho část. Čína také kontroluje menší, strategicky položené části. Konflikt trvá od roku 1947 a je jedním z nejdelších a nejnebezpečnějších na světě, protože oba hlavní aktéři (Indie a Pákistán) jsou jaderné mocnosti.
Proč se o Kašmír bojuje?
Důvodů je několik:
- Historický: Když se Britská Indie dělila, vládce Kašmíru (hinduista) se rozhodl připojit k Indii, přestože většina obyvatel byli muslimové. Pákistán, vytvořený jako stát pro muslimy, s tím nesouhlasil.
- Strategický: Kašmír leží na strategickém místě mezi Indií, Pákistánem, Čínou a Afghánistánem. Pramení zde také důležité řeky, které zásobují vodou miliony lidí v obou zemích.
- Náboženský a národní: Pro Pákistán je Kašmír s muslimskou většinou přirozenou součástí jejich islámského státu. Pro Indii je udržení Kašmíru důkazem jejího sekulárního charakteru, kde mohou žít lidé různých vyznání.
Co je to Linie kontroly (LoC)?
Není to oficiální mezinárodní hranice. Je to vojenská demarkační linie, která byla vytvořena po první válce v roce 1949. Odděluje část Kašmíru kontrolovanou Indií od části kontrolované Pákistánem. Je to jedna z nejvíce militarizovaných linií na světě a často zde dochází k přestřelkám.
Co znamenalo zrušení článku 370 v roce 2019?
Článek 370 indické ústavy dával indické části Kašmíru velkou míru autonomie – měli vlastní ústavu, vlajku a zákony (např. o vlastnictví půdy). Indická vláda tento článek v roce 2019 zrušila, aby region pevněji připoutala ke zbytku Indie. Tím se Kašmír stal běžným svazovým teritoriem, což jeho obyvatelům sebralo zvláštní práva. Tento krok byl velmi kontroverzní a vedl k masivnímu nasazení armády a protestům.