Rakovina prsu

Rozbalit box

Obsah boxu

Rakovina prsu neboli karcinom prsu je zhoubné nádorové onemocnění, které vzniká z buněk mléčné žlázy. Představuje nejčastější typ zhoubného nádoru u žen po celém světě a v České republice. Ačkoli se vyskytuje převážně u žen, může postihnout i muže, byť v mnohem menší míře. V roce 2024 bylo v USA diagnostikováno přibližně 310 720 nových invazivních případů rakoviny prsu u žen a 2 790 případů u mužů. V České republice je ročně diagnostikováno kolem osmi tisíc žen s rakovinou prsu. Díky pokrokům v diagnostice a léčbě se úmrtnost na toto onemocnění snižuje, i když incidence stále stoupá.

⏳ Historie a epidemiologie

Historie poznání rakoviny prsu sahá do starověku, ale významný pokrok v diagnostice a léčbě nastal až ve 20. a 21. století. V České republice byl celoplošný mamografický screening karcinomu prsu zahájen v roce 2002. Od té doby se díky tomuto programu a moderní léčbě snížila úmrtnost žen na rakovinu prsu až o 41 %.

Rakovina prsu je nejčastější zhoubný nádor u žen ve vyspělých zemích. V České republice je každoročně diagnostikováno kolem 8 000 nových případů. Průměrný věk při stanovení diagnózy v ČR je 62–63 let. Incidence onemocnění se s věkem zvyšuje, s maximem kolem 65. roku života. Znepokojivý je nárůst případů u mladších žen pod 50 let, kde bývá onemocnění často agresivnější a diagnostika může být zpožděná.

🔬 Příčiny a rizikové faktory

Přesná příčina vzniku rakoviny prsu není plně objasněna. Nicméně existuje řada rizikových faktorů, které zvyšují pravděpodobnost onemocnění. Tyto faktory lze rozdělit na ty, které nelze ovlivnit, a ty, které souvisejí se životním stylem.

Mezi neovlivnitelné rizikové faktory patří:

Věk: S přibývajícím věkem se riziko vzniku karcinomu prsu výrazně zvyšuje.
Genetické faktory: Mutace v genech BRCA1 a BRCA2 (a dalších jako TP53, STK11, PTEN, CDH1, PALB2, CHEK2, ATM) jsou zodpovědné za 5–10 % případů rakoviny prsu. Rodinná anamnéza karcinomu prsu, zejména u přímých příbuzných, zvyšuje riziko.
Hormonální faktory: Časná menarche (první menstruace před 12. rokem) a pozdní menopauza (po 50. roce) zvyšují expozici ženským pohlavním hormonům, což může zvyšovat riziko. Nuliparita (žádný porod) nebo první porod ve vyšším věku také představují riziko. Hormonální substituční léčba (HST) v menopauze je spojena se zvýšeným rizikem.
Nezhoubné onemocnění prsu: Některé typy nezhoubných změn v prsu mohou zvyšovat riziko maligní transformace.

Ovlivnitelné rizikové faktory a životní styl:

Obezita a nadváha: Zvyšuje riziko, zejména u žen po menopauze.
Nedostatek fyzické aktivity: Pravidelný pohyb snižuje riziko.
Stravovací návyky: Strava bohatá na tuky a chudá na vlákninu, ovoce a zeleninu je považována za rizikovou.
Konzumace alkoholu: Riziko stoupá úměrně s množstvím vypitého alkoholu.
Kouření: Zvyšuje riziko rakoviny prsu, zejména u žen, které začaly kouřit v mladém věku nebo před prvním těhotenstvím.
Ozáření hrudníku: Ženy, které podstoupily ozařování v oblasti hrudníku kvůli jinému onemocnění (např. lymfom), mají mírně zvýšené riziko.
Kojení: Kojení snižuje riziko vzniku karcinomu prsu.

🧬 Typy rakoviny prsu

Rakovina prsu není jednotné onemocnění, ale zahrnuje několik histologických a molekulárních typů, které se liší svým chováním, prognózou a léčebnou odpovědí.

Základní dělení podle místa vzniku:

Duktální karcinom prsu: Vzniká v mlékovodech (duktech) a je nejčastějším typem, tvoří až 80 % případů.

   *   Duktální karcinom in situ (DCIS): Počáteční stadium, kdy se nádorové buňky nacházejí pouze uvnitř mlékovodu a neprorostly do okolní tkáně. Je neinvazivní.
   *   Duktální invazivní karcinom: Nádorové buňky prorostly z mlékovodu přes bazální membránu do okolní tkáně a mohou vytvářet metastázy.

Lobulární karcinom prsu: Vzniká ve žlázových lalůčcích (lobulech) a je druhým nejčastějším typem (10–15 % invazivních karcinomů).

   *   Lobulární karcinom in situ (LCIS): Časná varianta, kdy se nádor nešíří mimo lalůček.
   *   Lobulární invazivní karcinom: Nádorové buňky se šíří do okolní tkáně a mohou metastazovat.

Pagetův karcinom bradavky: Vzácná forma rakoviny prsu, která se projevuje změnami na bradavce a dvorci, často spojená s duktálním karcinomem.
Inflamatorní karcinom: Vzácný, ale velmi agresivní typ, který se projevuje zánětlivými změnami celého prsu.

Dělení podle molekulárních markerů (receptorů) je klíčové pro léčbu:

Hormonálně dependentní (ER+/PR+): Nádorové buňky mají estrogenové (ER) a/nebo progesteronové (PR) receptory, což umožňuje hormonální terapii.
HER2-pozitivní: Nádorové buňky nadměrně exprimují protein HER2, což je cílem cílené biologické léčby (např. trastuzumabem).
Triple-negativní (TNBC): Nádorové buňky nemají ani estrogenové, ani progesteronové receptory, ani nadměrnou expresi HER2. Je to agresivní typ, pro který se hledají nové léčebné modality.

🩺 Diagnostika

Včasná diagnostika je klíčová pro úspěšnou léčbu rakoviny prsu. Zahrnuje kombinaci klinických, zobrazovacích a invazivních metod.

Samovyšetření prsu: Pravidelné měsíční samovyšetření je důležité pro včasné odhalení změn v prsu. Mělo by se provádět několik dní po menstruaci, kdy jsou prsa méně citlivá. Žena by si měla všímat změn ve tvaru, velikosti, hrudek, neobvyklého výtoku z bradavky nebo změn na kůži.
Klinické vyšetření lékařem: Pravidelné prohlídky u gynekologa nebo praktického lékaře by měly zahrnovat klinické vyšetření prsů a podpažních uzlin.
Mamografie: Jedná se o rentgenovou zobrazovací metodu, která je standardem pro screening a diagnostiku karcinomu prsu. Dokáže odhalit i malé nádory nebo mikrokalcifikace, které nejsou hmatné. V České republice je mamografie hrazena ženám od 45 let věku každé dva roky.
Ultrazvuk prsu: Často se používá jako doplňkové vyšetření k mamografii, zejména u mladších žen s hustší prsní tkání, kde je mamografie méně citlivá.
Magnetická rezonance (MRI) prsu: Specifické vyšetření, které se používá u vysoce rizikových žen, u žen s prsními implantáty nebo pro upřesnění nálezu.
Biopsie: Odběr vzorku tkáně (pomocí tenké jehly, core biopsie nebo vakuové biopsie) je nezbytný pro definitivní potvrzení diagnózy rakoviny a určení typu nádoru, jeho agresivity a přítomnosti receptorů (histologické a molekulárně biologické vyšetření).

Pokud je nález pozitivní, provádí se další vyšetření (např. rentgen plic, ultrazvuk jater, scintigrafie skeletu, CT hrudníku a břicha) pro určení stadia onemocnění a přítomnosti metastáz (tzv. TNM klasifikace).

💊 Léčba

Léčba rakoviny prsu je komplexní a vysoce individualizovaná, závisí na typu, stádiu a biologických vlastnostech nádoru, stejně jako na celkovém zdravotním stavu pacientky. Zahrnuje lokální a systémové metody.

Chirurgická léčba: Je základem léčby časných stádií.

   *   Lumpektomie (záchovná operace prsu): Odstranění pouze nádoru a části okolní zdravé tkáně. Často následovaná radioterapií prsu.
   *   Mastektomie: Chirurgické odstranění celého prsu. Může být provedena s rekonstrukcí prsu. Preventivní mastektomie se provádí u žen s vysokým genetickým rizikem (mutace BRCA1/2).
   *   Odstranění lymfatických uzlin: Během operace se obvykle provádí biopsie sentinelové uzliny (první uzlina, kam by se nádorové buňky šířily). Pokud jsou v ní nádorové buňky, může být nutné odstranit více podpažních uzlin (axilární disekce).

Radioterapie (ozařování): Využívá vysokoenergetické záření k ničení nádorových buněk. Často se podává po záchovné operaci prsu k snížení rizika lokální recidivy.
Chemoterapie: Systémová léčba, která používá cytostatika k ničení rychle se dělících buněk v celém těle. Může být podána před operací (neoadjuvantní) k zmenšení nádoru, nebo po operaci (adjuvantní) k eliminaci zbývajících nádorových buněk a snížení rizika metastáz.
Hormonální terapie: Používá se u hormonálně dependentních nádorů (ER+/PR+). Blokuje účinek estrogenu nebo snižuje jeho produkci, čímž brání růstu nádorových buněk. Příkladem je tamoxifen nebo inhibitory aromatázy.
Cílená (biologická) léčba: Zaměřuje se na specifické molekulární cíle na nádorových buňkách. Například u HER2-pozitivních nádorů se používají léky jako trastuzumab (Herceptin), které blokují HER2 receptor. V roce 2025 se objevují nové, méně agresivní metody, které mohou nahradit klasickou chemoterapii, například chemoterapie skrytá v protilátkách (tzv. "trojský kůň").
Imunoterapie: Novější přístup, který posiluje vlastní imunitní systém pacienta k boji proti rakovině.

Léčebný plán je stanovován multidisciplinárním týmem, který zahrnuje klinický onkolog, chirurg, radiodiagnostik a patolog.

📈 Prognóza a prevence

Prognóza karcinomu prsu se výrazně zlepšila díky včasné diagnostice a moderní léčbě. Pětileté přežití u časně zachycených nádorů (lokalizovaných pouze v prsu) dosahuje v USA 99 %. V České republice se pětileté přežití u karcinomu prsu zvýšilo na více než 90 %. Obecně platí, že prognóza závisí na stadiu onemocnění v době diagnózy, velikosti nádoru, stavu axilárních uzlin, histologickém typu a grade nádoru, a přítomnosti hormonálních receptorů (ER, PR) a HER2.

Prevence rakoviny prsu se dělí na primární (snížení rizika vzniku onemocnění) a sekundární (včasné odhalení již vzniklých nádorů).

Primární prevence zahrnuje:

Zdravý životní styl: Udržování zdravé tělesné hmotnosti, pravidelná fyzická aktivita, vyvážená strava bohatá na ovoce a zeleninu, omezení konzumace alkoholu a kouření.
Kojení: Prokazatelně snižuje riziko vzniku karcinomu prsu.

Sekundární prevence (včasný záchyt) je klíčová a zahrnuje:

Pravidelné samovyšetření prsu: Provádět každý měsíc, ideálně několik dní po menstruaci.
Klinické vyšetření lékařem: Pravidelné prohlídky u gynekologa nebo praktického lékaře.
Mamografický screening: V České republice je hrazen ženám od 45 let věku každé dva roky. V USA byla věková hranice pro zahájení mamografie snížena z 50 na 40 let.
Ultrazvukové vyšetření: Doporučuje se jako doplňkové vyšetření, zejména u mladších žen nebo žen s hustou prsní tkání.
Genetické testování: Pro ženy s vysokým rizikem na základě rodinné anamnézy (např. mutace BRCA1/2) může být užitečné pro zvážení preventivních opatření.

💡 Pro laiky

Představte si prs jako malou továrnu na mléko. Uvnitř jsou malé hadičky (mlékovody) a malé kuličky (žlázové lalůčky), které mléko vyrábějí. Rakovina prsu je, když se v těchto hadičkách nebo kuličkách začnou buňky nekontrolovatelně množit a tvořit bulku neboli nádor.

Je to jako plevel na zahrádce. Jedna buňka se "zblázní" a začne se dělit a růst, místo aby se chovala jako ostatní. Tento "plevel" se pak může šířit do okolí nebo se dokonce dostat do "kanálků" (lymfatických a krevních cév) a cestovat do jiných částí těla, kde může založit nové "plevelové záhonky" (metastázy).

Co je důležité vědět:

Není to jen jedna nemoc: Existuje mnoho druhů rakoviny prsu, některé rostou pomalu, jiné rychle. Proto je léčba pro každou ženu jiná.
Bulka není vždy rakovina: Většina bulek v prsu je nezhoubná (není rakovina), ale je vždy důležité nechat si ji zkontrolovat lékařem.
Věk hraje roli: Čím je žena starší, tím je riziko vyšší. Ale pozor, může se objevit i u mladých žen!
Co můžete dělat vy:

   *   Hmatat si prsa: Jednou za měsíc si sama prohmatejte prsa. Hledejte cokoliv neobvyklého – novou bulku, zatvrdlinu, změnu tvaru, vtažení bradavky nebo kůže, výtok z bradavky.
   *   Chodit na kontroly: Pravidelně navštěvujte gynekologa a od 45 let choďte na mamograf. Je to rentgen, který dokáže bulku najít, i když ji ještě necítíte.
   *   Žít zdravě: Jezte hodně ovoce a zeleniny, hýbejte se, nepijte moc alkoholu a nekuřte. To vše pomáhá snížit riziko.

Léčba funguje: Pokud se rakovina prsu najde včas, šance na úplné vyléčení jsou velmi vysoké! Lékaři mají spoustu způsobů, jak pomoci – operace, ozařování, léky.

Není třeba se bát, ale je důležité být informovaná a pečovat o své zdraví.