Kanada

Kanada
Motto	A Mari Usque Ad Mare (Od moře k moři)
Hymna	O Canada
Rozloha	9 984 670 km²
Vodní plocha	8,92 %
Počet obyvatel	41 651 653 (odhad k 1. červenci 2025)
Hustota zalidnění	4,2 obyv./km²
Forma vlády	federativní parlamentní konstituční monarchie
Premiér	Mark Carney
Panovník	Karel III.
Hlavní město	Ottawa
Největší město	Toronto
Měna	Kanadský dolar (CAD)
Časové pásmo	UTC-3,5 až UTC-8 (letní čas UTC-2,5 až UTC-7)
Internetová doména	.ca
Telefonní předvolba	+1
Vznik	1. červenec 1867 (Dominium Kanada)

Rozbalit box

Obsah boxu

Kanada (anglicky a francouzsky Canada) je rozlohou druhý největší stát světa, rozkládající se v severní části Severní Ameriky. Na severu hraničí se Severním ledovým oceánem, na východě s Atlantikem, na západě s Tichým oceánem a na jihu a severozápadě se Spojenými státy americkými. S Grónskem sdílí přibližně kilometrovou hranici na Hansově ostrově. Kanada je federace deseti provincií a tří teritorií. Je to parlamentní demokracie a konstituční monarchie, kde hlavou státu je král Karel III.. Hlavním městem Kanady je Ottawa a nejlidnatějšími městy jsou Toronto, Montréal a Vancouver. K 1. červenci 2025 dosáhl počet obyvatel Kanady odhadem 41 651 653 lidí.

🌍 Geografie

Kanada zaujímá většinu severní poloviny severoamerického kontinentu a s rozlohou 9 984 670 km² je druhým největším státem světa, hned po Rusku. Bez započtení vodních ploch je čtvrtou největší zemí. Její pobřeží je s délkou 243 042 km nejdelší na světě, zejména díky nespočetnému množství ostrovů v arktické oblasti, kterých je oficiálně více než 36 500. Pozemní hranice se Spojenými státy americkými je s délkou 8 891 km nejdelší na světě.

Kanadské území je rozčleněno na několik geografických oblastí. Téměř polovinu země zaujímá Kanadský štít, rozsáhlé území s bohatými nerostnými surovinami a množstvím jezer a řek. Kanada je zemí s největším počtem jezer na světě, která obsahují největší světovou zásobu sladké povrchové vody. Mezi největší jezera patří Hořejší jezero, Huronské jezero, Velké Medvědí jezero a Velké Otročí jezero. Nejdelšími kanadskými řekami jsou Mackenzie (4 200 km) a řeka svatého Vavřince (3 000 km). Nejvyšší horou Kanady je Mount Logan (5 959 m n. m.) v Pohoří svatého Eliáše na území Yukonu. Velká část severní Kanady je pokryta ledem a permafrostem.

Kanadské národní parky spravuje vládní organizace Parks Canada. První národní park, Národní park Banff v jihozápadní Albertě, byl založen již v roce 1885. Mezi další významné parky patří Národní park Jasper, Národní park Yoho, Národní park Glacier a Národní park Wood Buffalo, který je největší v Kanadě s rozlohou 45 tisíc km².

⏳ Historie

Dějiny Kanady zahrnují období od prvního osídlení jejího území před 26 tisíci lety paleoindiány v oblasti Yukonu. Kolem roku 500 př. n. l. se objevují početnější skupiny označované jako První národy, včetně kmenů Irokézů, Anišinábů, Krijců, Hurónů a Haidů. Kolem roku 1000 n. l. přicházejí ze západní Aljašky Inuité, kteří vnímají označení „eskymák“ jako hanlivé.

Prvními Evropany, kteří se dostali na území dnešní Kanady, byli Vikingové kolem roku 1000 n. l., i když jejich osídlení bylo malé. Na přelomu 15. a 16. století začaly k východnímu pobřeží připlouvat britské a francouzské lodě. V roce 1497 doplul John Cabot ve službách Británie k ostrovu Newfoundland a v roce 1534 Jacques Cartier ve službách Francie prozkoumal Záliv svatého Vavřince. Název „Kanada“ pochází z irokézsko-huronského slova „Kanata“, což znamená „osídlení“ nebo „vesnice“, které Cartier mylně použil pro celou oblast.

První dlouhodobé evropské osady založili Francouzi, například Port Royal (1605) a Québec (1608). Evropské osídlování mělo tragické následky pro původní obyvatelstvo, které nemělo imunitu vůči evropským nemocem, což vedlo k vymření až 80 % populace. V 17. století byla založena Společnost Hudsonova zálivu, která se zaměřovala na obchod s kožešinami a je dnes nejstarší finanční korporací Severní Ameriky.

Během sedmileté války (1756–1763) získala Británie kontrolu nad většinou francouzských kolonií v Severní Americe. V roce 1763 byl podepsán Pařížský mír, který potvrdil britskou nadvládu. Následovalo rozdělení na anglicky mluvící Horní Kanadu (dnešní Ontario) a francouzsky mluvící Dolní Kanadu (dnešní Québec). V roce 1841 byly obě Kanady sjednoceny do Sjednocené kanadské provincie.

Kanada získala nezávislost mírovou cestou Zákonem o Britské Severní Americe z roku 1867, čímž se stala konfederací a britským dominiem. Oficiálně byla označována jako Dominion of Canada. Zákon Canada Act z roku 1982 zrušil zbytky právní závislosti na parlamentu Spojeného království. Po druhé světové válce Kanada přijímala uprchlíky a stala se známou svou vstřícnou imigrační politikou.

🧑‍🤝‍🧑 Demografie

K 1. červenci 2025 žilo v Kanadě odhadem 41 651 653 obyvatel. Roční změna populace činí přibližně +0,97 %. Hustota zalidnění je 4,2 obyvatel na km², což je jedna z nejnižších na světě, ale rozmístění obyvatelstva je velmi nerovnoměrné. Většina populace (asi 90 %) je soustředěna v pásu širokém 160 km podél hranice se Spojenými státy americkými, zejména v koridoru Québec-Windsor, Calgary-Edmonton a v oblasti Lower Mainland. Nejsevernějším trvale osídleným místem je CFS Alert na Ellesmerově ostrově.

Kanada je etnicky velmi různorodá země s multikulturním charakterem. Podle sčítání z roku 2001 zde existovalo 34 etnických skupin, k nimž se hlásilo minimálně 100 000 obyvatel. Největší etnickou skupinu tvoří Kanaďané britského původu (více než třetina populace) a francouzského původu (asi čtvrtina populace, přičemž více než 80 % obyvatel Québecu je francouzského původu). Původní obyvatelé, tedy Indiáni a Inuité, představují 3,8 % kanadského obyvatelstva. Mezi nejpočetnější „viditelné menšiny“ patří Jihoasijci, Číňané a černoši.

V Kanadě jsou dva úřední jazyky na federální úrovni: kanadská angličtina a kanadská francouzština. Regionálně se používají i jazyky jako chipewyan, krijština, gwich'in, inuinnaqtun, inuktitut, inuvialuktun, slavey a tłįchǫ.

Většina obyvatel Kanady (67,3 %) se hlásí ke křesťanství. Nejsilnější křesťanskou církví je římskokatolická církev, k níž se hlásí 43,6 % obyvatel.

🏛️ Politika a správa

Kanada je federace deseti provincií a tří teritorií. Provincie mají vysoký stupeň autonomie, zatímco teritoria poněkud menší. Všechny provincie i teritoria mají jednokomorový volený zákonodárný orgán, v jehož čele stojí premiér. Každá provincie má také viceguvernéra (Lieutenant-Governor), který reprezentuje Korunu a je analogií generálního guvernéra na federální úrovni. U teritorií je obdobou viceguvernéra korunní komisař.

Kanada je parlamentní konstituční monarchie s králem Karlem III. jako hlavou státu. Panovník je zastupován generálním guvernérem, kterým je v současnosti Mary Simonová. Premiér Kanady je hlavou vlády. Od března 2025 je 24. premiérem Kanady Mark Carney, který je zároveň vůdcem Liberální strany Kanady. Nahradil ve funkci Justina Trudeaua. Premiér je jmenován panovníkovým zástupcem, generálním guvernérem, s důvěrou většiny zvolené Poslanecké sněmovny.

Provincie jsou zodpovědné za většinu státních sociálních programů, jako je zdravotní péče, vzdělávací systém a sociální dávky. Federální vláda může iniciovat národní programy a politiku, ale provincie se mohou rozhodnout, že se nebudou na této politice podílet.

💰 Ekonomika

Kanada je jedním z nejbohatších států světa s vysokými příjmy na jednoho obyvatele a řadí se mezi deset největších ekonomik světa. Její ekonomika je charakteristická otevřeností, kdy vývoz i dovoz zboží a služeb tvoří přibližně jednu třetinu HDP. Významným aspektem je však velká závislost na USA, kam směřuje téměř 80 % kanadského vývozu.

V roce 2025 čelí kanadská ekonomika významným výzvám, včetně cel ze Spojených států a vysokého zadlužení domácností z hypoték. Inflace v Kanadě se vrátila na 2% cílovou úroveň Centrální banky Kanady a v červnu 2025 Bank of Canada zahájila cyklus snižování úrokových sazeb mezi zeměmi G7. Růst HDP v roce 2024 dosáhl 1,6 %, a pro rok 2025 se předpokládá v rozmezí 0,9 % až 1,8 %. Ve třetím čtvrtletí 2025 vzrostla ekonomika o 2,6 % na anualizované bázi. V září 2025 vzrostl reálný HDP o 0,2 %, především díky výrobnímu sektoru, který vzrostl o 1,6 %.

Kanada je bohatá na přírodní zdroje a má obrovské nerostné bohatství, rozsáhlé lesní porosty a velké plochy zemědělské půdy. Je největším světovým producentem niklu a zinku a vyniká v těžbě draselné soli, azbestu, ropy a zemního plynu. Výroba elektrické energie se ze 60 % odehrává v hydroelektrárnách a asi 15 % v jaderných elektrárnách.

Hlavním odvětvím je dopravní strojírenství, zejména výroba automobilů ve střediscích Windsor a Toronto. Mezi další významná odvětví patří petrochemie v Albertě, dřevozpracující průmysl, výroba novinového papíru (1. místo na světě) a celulózy.

Měnou Kanady je Kanadský dolar (CAD). Jeden dolar je tvořen stem centů. Mince jsou raženy v hodnotách 1, 5, 10, 25 a 50 centů, a dále 1 a 2 dolary. Bankovky mají hodnoty 5, 10, 20, 50 a 100 dolarů a jsou vyrobeny z polymer. Jednotný kanadský dolar vznikl v roce 1871.

🎨 Kultura a společnost

Kanadská kultura je bohatou směsí tradic původních obyvatel (Indiánů a Inuitů) a přistěhovalců, především Francouzů, Irů a Angličanů. V moderní době je patrný silný vliv americké kultury a médií, zejména na anglicky mluvící část Kanaďanů. Kanada je často charakterizována jako velmi progresivní, rozmanitá a multikulturní země.

Národním symbolem Kanady je červený javorový list, který je umístěn i na Kanadské vlajce. Mezi další symboly patří kanadská zvířata, jako je kanadská husa, medvěd grizzly, los či bobr. Jednotlivé provincie a teritoria mají své oficiální vzory tartanu.

Kanadská vláda podporuje kulturu prostřednictvím programů, zákonů a institucí, jako je Canadian Broadcasting Corporation (CBC) a National Film Board of Canada (NFB). Díky rozsáhlé geografii a etnické diverzifikaci existují značné kulturní rozdíly mezi provinciemi a regiony. Multikulturalismus je v Kanadě vysoce ceněn a považován za hlavní přednost.

Mezi významné kanadské tradice patří Den díkůvzdání, který se slaví druhý říjnový pondělí a je spojen s pokrmy jako moriak a dýňový koláč.

🏒 Sport

Kanada se pyšní dvěma národními sporty: ledním hokejem a lakrosem. Lední hokej je v Kanadě nesmírně populární a země žije hokejem celoročně. Mezi další oblíbené sporty patří kanadský fotbal, baseball a curling. V roce 2010 hostil kanadský Vancouver zimní Olympijské hry.

💡 Zajímavosti a kuriozity

Kanada má nejvíce jezer na světě a v těchto jezerech se nachází největší světová zásoba sladké povrchové vody.
První národní park v Kanadě, Národní park Banff, byl založen v roce 1885.
V Kanadě se nachází nejdelší ulice na světě, Yonge Street v Ontariu, která měří téměř 1 900 km.
V roce 1857 vybrala britská královna Viktorie Ottawu za hlavní město Kanady.
Na Niagarských vodopádech se nachází největší objem vody proudící přes jakékoliv vodopády na světě.
V září a říjnu nastává v Kanadě období zvané Indian Summer, typické chladnějšími slunečnými dny.

🗺️ Pro laiky: Kanada v kostce

Představte si obrovskou zemi, tak velkou, že by se do ní vešlo skoro 28 Českých republik! To je Kanada. Leží hodně na severu, takže tam najdete zasněžené hory, nekonečné lesy plné losů a grizzlyů, ale taky krásná jezera, kterých je víc než kde jinde na světě. Je to jako obrovské hřiště pro milovníky přírody!

I když je Kanada tak veliká, žije v ní méně lidí než ve Španělsku. Většina Kanaďanů bydlí blízko hranice se Spojenými státy, protože tam je tepleji a jsou tam velká města jako Toronto nebo Vancouver.

Kanada je tak trochu jako velký hrnec, do kterého se namíchaly různé kultury. Žijí tu potomci původních obyvatel, Indiáni a Inuité, a taky lidé, jejichž předci přišli z Anglie a Francie. Proto se tu mluví anglicky i francouzsky. Je to země, která je na svou rozmanitost hrdá a vítá lidi z celého světa.

Když se řekne Kanada, většině lidí se vybaví lední hokej. A není divu, Kanaďané ho prostě milují! Je to jejich národní sport. Ale kromě hokeje mají rádi i lakros a spoustu dalších sportů.

Kanada je země plná přírodních krás, přátelských lidí a zajímavých tradic. Je to místo, kde se moderní život snoubí s divokou přírodou a kde se potkávají kultury z celého světa.

Zdroje