Mark Carney

Mark Carney
Celé jméno	Mark Joseph Carney
Datum narození	16. března 1965
Místo narození	Fort Smith, Severozápadní teritoria, Kanada
Státní příslušnost
Alma mater	Harvardova univerzita, Oxfordská univerzita
Povolání	ekonom, bankéř, politik, premiér
Politická strana	Liberální strana Kanady

Mark Carney (celým jménem Mark Joseph Carney) je kanadský ekonom, bankéř, politik a autor, který od března roku 2025 zastává úřad čtyřiadvacátého premiéra Kanady. Je současným lídrem Liberální strany Kanady, v jejímž čele nahradil dlouholetého premiéra Justina Trudeaua.

Před svým vstupem do vrcholné politiky si Carney vybudoval pověst jednoho z nejvlivnějších centrálních bankéřů na světě. Zastával funkci guvernéra Bank of Canada v letech 2008 až 2013, kdy úspěšně provedl kanadskou ekonomiku globální finanční krizí. Následně se zapsal do historie jako první cizinec v čele britské centrální banky Bank of England, kterou vedl od roku 2013 do roku 2020 a musel se vypořádat s ekonomickými turbulencemi spojenými s odchodem Spojeného království z Evropské unie. V neposlední řadě působil jako speciální vyslanec OSN pro oblast klimatu a financí, kde se zasadil o mobilizaci bilionů dolarů ze soukromého sektoru na transformaci k bezuhlíkové ekonomice.

👤 Životopis a raná léta

Mark Joseph Carney se narodil 16. března 1965 v odlehlém městě Fort Smith v kanadských Severozápadních teritoriích. Vyrůstal však v Edmontonu v provincii Alberta, kam se jeho rodina přestěhovala, když byl ještě dítě. Jeho rodiče působili jako učitelé a podle Carneyho vlastních slov mu od raného věku vštěpovali smysl pro komunitu, veřejnou službu a tvrdou práci. Středoškolské vzdělání získal na katolické škole St. Francis Xavier High School v Edmontonu.

Díky svým vynikajícím studijním výsledkům byl přijat na prestižní Harvardovu univerzitu ve Spojených státech amerických. Během tamních studií se začal hlouběji zajímat o makroekonomii a politickou ekonomii, k čemuž ho inspirovaly především přednášky významného ekonoma Johna Kennetha Galbraitha, který byl shodou okolností také kanadským rodákem. Carney na Harvardu získal bakalářský titul v oboru ekonomie v roce 1988 a promoval s vysokým vyznamenáním.

Své akademické vzdělání se následně rozhodl prohloubit ve Spojeném království na Oxfordské univerzitě, konkrétně na St Peter's College. V roce 1993 zde získal magisterský titul (MPhil) a o dva roky později, v roce 1995, úspěšně obhájil svou disertační práci a obdržel doktorský titul (DPhil) v oboru ekonomie. Jeho akademická práce se zaměřovala na dynamiku finančních trhů a měnovou politiku, což položilo teoretické základy pro jeho budoucí kariéru.

💼 Kariéra ve financích a soukromém sektoru

Ještě během svých studií na Oxfordu, ale i po jejich dokončení, spojil Mark Carney svůj profesní život s globální investiční bankou Goldman Sachs. V této instituci strávil celkem třináct let a postupně se vypracoval až na pozici výkonného ředitele pro investiční bankovnictví. Během svého působení u Goldman Sachs pracoval v pobočkách v Londýně, Tokiu, New Yorku a Torontu.

Carneyho kariéra v soukromém sektoru byla charakterizována řešením složitých mezinárodních finančních operací. Na konci devadesátých let se například významně podílel na poradenství pro Jihoafrickou republiku po pádu apartheidu, kdy pomáhal této zemi získat přístup na mezinárodní dluhopisové trhy. V roce 1998, v době vrcholící ruské finanční krize, působil jako poradce pro Ruskou federaci, čímž získal cenné zkušenosti s řešením státních bankrotů a extrémní tržní volatility.

V roce 2000 se Carney trvale vrátil do Kanady, aby zde působil v torontské pobočce banky. Práce v nadnárodním finančním konglomerátu mu poskytla hluboký vhled do fungování globálních kapitálových trhů, který později kriticky zhodnotil ve svých regulačních funkcích.

🏛 Guvernér centrálních bank

Přechod ze soukromého bankovnictví do veřejné služby se uskutečnil v srpnu roku 2003, kdy byl Carney jmenován viceguvernérem Bank of Canada. Z této pozice byl o rok později dočasně uvolněn pro práci na kanadském ministerstvu financí, kde působil jako hlavní poradce a podílel se na zavedení kontroverzní daně uvalené na příjmové fondy přímo u zdroje, což narovnalo tržní podmínky.

Bank of Canada (2008–2013)

Zásadní zlom v jeho kariéře přišel 1. února 2008, kdy byl jmenován osmým guvernérem Bank of Canada. Na rozdíl od mnoha svých předchůdců a mezinárodních kolegů dokázal včas rozpoznat blížící se nebezpečí plynoucí z americké hypoteční krize. Již v březnu 2008, měsíce před pádem banky Lehman Brothers a plným propuknutím globální finanční krize, Carney agresivně snížil základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu.

Když krize na podzim roku 2008 naplno propukla, byl Carney jedním z prvních centrálních bankéřů, kteří představili strategii takzvaného "forward guidance" (výhledového usměrňování měnové politiky). V dubnu 2009 oznámil, že úrokové sazby zůstanou na svém historickém minimu po dobu minimálně jednoho roku, pokud se inflační výhled nezhorší. Tento krok dodal trhům i spotřebitelům potřebnou jistotu. Díky jeho obezřetné politice a faktu, že kanadský bankovní systém byl tradičně silně regulován, prošla Kanada krizí lépe než většina ostatních států v rámci G7. Carneyho úspěch mu přinesl mezinárodní uznání, časopis Time ho zařadil do žebříčku sta nejvlivnějších lidí světa a v Kanadě byl zvolen nejvíce důvěryhodnou osobností. V listopadu 2011 byl vedle svých povinností v Kanadě jmenován i předsedou Rady pro finanční stabilitu (FSB), mezinárodního orgánu dohlížejícího na globální finanční systém.

Bank of England (2013–2020)

V listopadu 2012 oznámil britský ministr financí George Osborne, že Mark Carney byl vybrán jako nástupce Mervyna Kinga na pozici guvernéra Bank of England. Carney se úřadu ujal 1. července 2013 a stal se tak historicky prvním člověkem nenarozeným ve Spojeném království, který tuto třistaletou instituci vedl.

Během svého funkčního období implementoval Carney i v Londýně mechanismus forward guidance, přičemž nejprve svázal případné zvyšování sazeb s poklesem míry nezaměstnanosti pod 7 %. Největší výzvou jeho mandátu se však stalo britské referendum o odchodu z Evropské unie v červnu 2016. Carney varoval, že brexit představuje největší domácí riziko pro britskou finanční stabilitu. Po nečekaném výsledku referenda, kdy voliči rozhodli o odchodu, Bank of England pod jeho vedením okamžitě snížila úrokové sazby a zavedla nová opatření na dodání likvidity do systému, čímž zabránila panice na trzích.

Carneyho působení ve Spojeném království nebylo bez kontroverzí; zastánci tvrdého brexitu ho často obviňovali ze zaujatosti a "projektu strachu". I přesto byl jeho mandát (který se původně zavázal opustit v roce 2018) na žádost vlády dvakrát prodloužen, aby zajistil stabilitu během vyjednávání s unií. Svoji funkci oficiálně předal do rukou Andrewa Baileyho v březnu 2020, na samém počátku pandemie COVID-19.

🌍 Ochrana klimatu a OSN

Jedním z nejvýznamnějších odkazů Marka Carneyho je propojení světa vysokých financí s bojem proti klimatickým změnám. Již v roce 2015 během svého slavného projevu u Lloyd's of London varoval před "tragedií horizontu", tedy před stavem, kdy finanční trhy ignorují dlouhodobá klimatická rizika, protože jejich horizont plánování končí za hranicí běžných hospodářských cyklů.

Po odchodu z centrální banky v březnu 2020 byl jmenován speciálním vyslancem OSN pro oblast klimatu a financí. Před klimatickým summitem COP26 v Glasgow působil také jako finanční poradce tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona. Na tomto summitu na podzim 2021 Carney oznámil spuštění Glasgowské finanční aliance pro čistou nulu (GFANZ). Tato průlomová koalice spojila více než 450 velkých finančních institucí ze 45 zemí, které spravovaly soukromý kapitál ve výši astronomických 130 bilionů amerických dolarů. Členové této aliance se zavázali k transformaci svých portfolií tak, aby investice podporovaly dosažení pařížských klimatických cílů a limitu oteplení o 1,5 stupně Celsia.

Carney v této oblasti tvrdí, že tranzice na bezuhlíkovou ekonomiku představuje "největší komerční příležitost naší doby" a že banky nemohou od financování uhlíkově náročných průmyslů jednoduše ustoupit, ale musí je motivovat a financovat jejich postupný přechod k udržitelným technologiím. Působil také jako místopředseda společnosti Brookfield Asset Management, kde vedl sekci takzvaných tranzitivních investic.

🗳️ Politická kariéra a premiérství

Rok 2025 znamenal pro Kanadu a Marka Carneyho dramatický politický převrat. Dlouholetý lídr liberálů Justin Trudeau se pod tlakem klesajících preferencí a stranické nespokojenosti rozhodl rezignovat, což uvolnilo cestu k vůdcovské volbě. Mark Carney, ačkoliv do té doby nezastával žádnou volenou politickou funkci, se do voleb zapojil s příslibem ekonomické stabilizace a sjednocení země. V březnu 2025 byl zvolen lídrem Liberální strany Kanady.

Dne 14. března 2025 přijal Carney pozvání od generální guvernérky Mary Simonové k sestavení v pořadí již třicáté kanadské vlády a byl oficiálně jmenován čtyřiadvacátým premiérem Kanady. Stal se tak historicky prvním premiérem narozeným v jednom z kanadských teritorií a teprve druhým premiérem v historii s doktorským titulem. Během dubna 2025 úspěšně kandidoval v doplňovacích volbách v obvodě Nepean v provincii Ontario, čímž si zajistil mandát poslance.

Aby potvrdil svou legitimitu, Carney krátce po nástupu do funkce požádal o rozpuštění parlamentu a vyvolal předčasné federální volby na duben 2025. Liberálové pod jeho vedením získali nejvíce křesel a sestavili menšinovou vládu. Během prvního roku svého vládnutí se mu však podařilo přetáhnout na svou stranu několik klíčových poslanců z opoziční Konzervativní strany (tzv. "floor crossing"), mezi něž patřili například Chris d'Entremont, Michael Ma, Matt Jeneroux a Marilyn Gladu, čímž fakticky posunul svůj kabinet na hranici většinové podpory.

V roce 2026 čelí Carneyho vláda mimořádně složité geopolitické situaci. Jeho ústředním tématem je probíhající obchodní válka a celní spory s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na obranu proti americkým tarifům představili Liberálové ambiciózní plán diverzifikace obchodu, zvýšení výdajů na obranu a plán na výstavbu 500 000 nových domů ročně. V polovině června 2026 před summitem G7 ve francouzském Évian-les-Bains navštívil Carney Irsko, kde na Trinity College pronesl svůj proslulý projev o "globální ruptuře". V něm ostře varoval, že mezinárodní řád založený na pravidlech se hroutí a vyzval takzvané "střední mocnosti", k nimž počítá Kanadu i Evropu, ke sjednocení a obraně před hegemonií ekonomických velmocí.

📚 Publikace a ocenění

Vedle své úřední dráhy je Mark Carney respektovaným autorem. V roce 2021 vydal svou monumentální, téměř 600stránkovou knihu nazvanou Value(s): Building a Better World for All (Hodnoty: Budování lepšího světa pro všechny).

V tomto díle ostře kritizuje současnou podobu tržní ekonomiky, u níž podle něj došlo ke zmatení "hodnoty" (tedy tržní ceny) a reálných lidských "hodnot" (jako je férovost, solidarita, ochrana zdraví a udržitelnost). Knihu rozděluje na případové studie zabývající se třemi hlavními krizemi současnosti – úvěrovou krizí z roku 2008, zdravotní krizí během pandemie a probíhající krizí klimatickou. Tvrdí, že upřednostňování krátkodobého finančního zisku nad dlouhodobými morálními základy podkopalo odolnost globální společnosti.

Kniha získala masivní uznání jak v politických, tak ekonomických kruzích. Carney za ni v prosinci 2021 obdržel společně se Stephenem Bownem nejprestižnější kanadskou cenu za byznysovou literaturu National Business Book Award. Na jaře roku 2022 mu kniha vynesla ocenění za nejlepší politickou knihu napsanou nečlenem parlamentu na udílení cen Parliamentary Book Awards v britském Westminsterském paláci a byla zařazena do užšího výběru na Donner Prize.

📈 Kompletní statistiky a kariérní vývoj

Zde je uveden kompletní a nevynechaný přehled klíčových profesních, akademických a politických funkcí Marka Carneyho napříč jeho kariérou.

Období	Instituce / Organizace	Zastávaná pozice
1984–1988	Harvardova univerzita	Student bakalářského oboru (B.A., Ekonomie)
1990–1993	Oxfordská univerzita (St Peter's College)	Student magisterského oboru (MPhil, Ekonomie)
1993–1995	Oxfordská univerzita (St Peter's College)	Student doktorského oboru (DPhil, Ekonomie)
1990–2003	Goldman Sachs	Investiční bankéř, Výkonný ředitel pro investiční bankovnictví
srpen 2003 – listopad 2004	Bank of Canada	Viceguvernér
listopad 2004 – říjen 2007	Kanadské ministerstvo financí	Hlavní poradce a náměstek ministra
únor 2008 – červen 2013	Bank of Canada	8. Guvernér Bank of Canada
listopad 2011 – listopad 2018	Financial Stability Board	2. Předseda Rady pro finanční stabilitu
červenec 2013 – březen 2020	Bank of England	120. Guvernér Bank of England
březen 2020 – 2025	Organizace spojených národů	Speciální vyslanec pro klimatickou akci a finance
srpen 2020 – 2025	Brookfield Asset Management	Místopředseda a vedoucí tranzitivních investic
listopad 2021 – současnost	Glasgow Financial Alliance for Net Zero (GFANZ)	Spoluzakladatel a spolupředseda
březen 2025 – současnost	Liberální strana Kanady	Lídr politické strany
duben 2025 – současnost	Dolní sněmovna Kanady	Poslanec parlamentu za obvod Nepean
březen 2025 – současnost	Vláda Kanady	24. Premiér Kanady

Následující tabulka ukazuje kompletní vývoj velikosti portfolia (závazku) aliance GFANZ (Glasgow Financial Alliance for Net Zero), jejímž je Carney spoluzakladatelem, od jejího vzniku až do dosažení hlavního klimatického závazku.

Časové období (rok)	Událost / Fáze	Hodnota spravovaných aktiv aliance (USD)
Počátek roku 2021	Základní startovní kapitál původních iniciativ	5 bilionů USD
Duben 2021	Oficiální založení GFANZ a sjednocení sektorů	70 bilionů USD
Listopad 2021	Summit COP26 v Glasgow (Hlavní ohlášení)	130 bilionů USD

Zdroje