John B. Watson
Obsah boxu
John Broadus Watson (* 9. ledna 1878, Travelers Rest, Jižní Karolína – † 25. září 1958, New York) byl americký psycholog, který je považován za zakladatele behaviorismu, jednoho z nejvlivnějších psychologických směrů 20. století. Watson radikálně změnil zaměření psychologie z introspektivního studia vědomí a vnitřních prožitků na objektivní a měřitelné studium chování. Proslul svým kontroverzním experimentem známým jako "Malý Albert" a po nuceném odchodu z akademické sféry se stal průkopníkem v oblasti psychologie reklamy.
📜 Život a kariéra
🎓 Raná léta a vzdělání
John B. Watson se narodil ve venkovské oblasti Jižní Karolíny do chudé a silně nábožensky založené rodiny. Jeho matka byla hluboce věřící baptistka, zatímco jeho otec byl alkoholik, který rodinu opustil, když bylo Johnovi 13 let. Navzdory problematickému dětství a mládí projevoval Watson inteligenci a ambice. V 16 letech byl přijat na Furman University. Po jejím absolvování pokračoval ve studiu na University of Chicago, kde se jeho zájem přesunul od filozofie k psychologii. Zde studoval pod vlivem významných osobností, jako byli John Dewey, James Rowland Angell a fyziolog Jacques Loeb. V roce 1903 získal jako jeden z nejmladších v historii univerzity titul Ph.D.
🏛️ Akademická dráha a zrod behaviorismu
Po ukončení studií zůstal Watson na University of Chicago jako asistent. V roce 1908 přijal prestižní profesorské místo na Univerzitě Johnse Hopkinse v Baltimore. Právě zde formuloval své revoluční myšlenky.
Vrcholem jeho akademické kariéry byl rok 1913, kdy na Kolumbijské univerzitě přednesl svou slavnou přednášku a publikoval článek "Psychology as the Behaviorist Views It" (Psychologie z pohledu behavioristy), který je často označován za "Behavioristický manifest". V tomto textu Watson tvrdil, že psychologie, pokud se chce stát skutečnou přírodní vědou, musí opustit studium nepozorovatelných mentálních stavů (vědomí, myšlenky, pocity) a zaměřit se výhradně na objektivně pozorovatelné chování – tedy na vztah mezi podnětem (stimulem) a reakcí (responzí). Tento přístup, známý jako S-R model (Stimulus-Response), se stal základním kamenem behaviorismu.
🔬 Experiment Malý Albert
V roce 1920 provedl Watson se svou asistentkou a pozdější manželkou Rosalie Rayner svůj nejznámější a zároveň nejetičtější experiment. Cílem bylo dokázat, že emoce, konkrétně strach, nejsou vrozené, ale lze je naučit prostřednictvím klasického podmiňování, jehož principy objevil Ivan Petrovič Pavlov.
Hlavním subjektem byl devítiměsíční chlapec, označovaný jako "Albert B.". Na začátku experimentu se Albert nebál bílé laboratorní krysy a hrál si s ní. Watson a Raynerová poté začali párovat přítomnost krysy s nepříjemným podnětem – úderem na ocelovou tyč za Albertovou hlavou, což vyvolalo hlasitý a děsivý zvuk. Po několika opakováních si Albert spojil krysu se strachem a začal plakat a projevovat úzkost, jakmile krysu uviděl, i bez doprovodného zvuku. Jeho strach se navíc generalizoval i na další chlupaté objekty, jako byl králík, pes, kožich nebo maska Santa Clause.
Experiment byl ostře kritizován pro svou neetičnost, zejména proto, že Albertův naučený strach nebyl nikdy odstraněn (depodmiňován) a jeho další osud není s jistotou znám. Přesto se stal klíčovým důkazem pro behavioristickou teorii o učení emocí.
💔 Skandál a odchod z akademické sféry
Watsonova slibná akademická kariéra skončila náhle v roce 1920. Jeho poměr s Rosalií Raynerovou byl odhalen, což vedlo k bouřlivému rozvodu s jeho první manželkou Mary Ickesovou. Následný veřejný skandál donutil vedení Univerzity Johnse Hopkinse požádat Watsona o rezignaci. Tím pro něj byly dveře do akademického světa navždy uzavřeny.
📈 Druhá kariéra v reklamě
Po svém nuceném odchodu z univerzity se Watson v roce 1921 přesunul do New Yorku a začal pracovat pro prestižní reklamní agenturu J. Walter Thompson. Zde velmi úspěšně aplikoval své behavioristické principy na marketing a reklamu. Tvrdil, že spotřebitelé se nerozhodují na základě logiky, ale na základě emocí.
Watson je považován za průkopníka technik, které jsou v reklamě běžné dodnes:
- **Vytváření potřeby:** Místo pouhého popisu produktu reklama vytvářela pocit, že produkt vyřeší nějaký problém nebo uspokojí touhu.
- **Apel na emoce:** Reklamy se zaměřovaly na vyvolání základních emocí, jako je strach, láska nebo hněv, a jejich spojení s produktem.
- **Využití celebrit:** Spojení produktu se známou a obdivovanou osobností mělo přenést pozitivní asociace na samotný produkt.
- **Budování loajality ke značce:** Watson se snažil vytvořit u spotřebitelů podmíněnou reakci, aby automaticky sáhli po konkrétní značce.
Jeho práce v reklamě byla mimořádně úspěšná a finančně ho zajistila.
👴 Pozdní život a smrt
Po smrti Rosalie Raynerové v roce 1935 se Watson stáhl do ústraní na svou farmu v Connecticuttu. Jeho vztahy s dětmi, které vychovával podle svých striktních behavioristických principů, byly napjaté. Před svou smrtí v roce 1958 spálil většinu svých nepublikovaných prací a osobních dokumentů. V roce 1957, rok před smrtí, mu Americká psychologická asociace udělila zlatou medaili za jeho přínos psychologii.
🧠 Klíčové myšlenky a principy behaviorismu
Watsonův behaviorismus stál na několika základních pilířích, které definovaly psychologii na několik desetiletí.
🚫 Odmítnutí introspekce
Watson ostře kritizoval dosavadní psychologické metody, zejména introspekci, kterou prosazovali Wilhelm Wundt a Edward Titchener. Považoval ji za nevědeckou, subjektivní a nespolehlivou, protože její výsledky nebylo možné objektivně ověřit. Tvrdil, že psychologie se nemůže spoléhat na výpovědi lidí o jejich vnitřních stavech.
🎯 Důraz na pozorovatelné chování
Podle Watsona by měla být psychologie čistě objektivní experimentální vědou. Jejím cílem by mělo být předvídání a ovládání chování. Všechno chování, ať už zvířecí nebo lidské, lze popsat jako reakci na určitý podnět. Komplexní chování je jen řetězcem jednoduchých podmíněných reflexů. Vnitřní mentální procesy (tzv. "černá skříňka") jsou pro vědecké zkoumání irelevantní, protože je nelze přímo pozorovat.
🌍 Vliv prostředí (environmentalismus)
Watson byl radikálním environmentalistou, což znamená, že věřil v téměř neomezenou moc prostředí a výchovy při formování jedince. Minimalizoval vliv dědičnosti, instinktů a vrozených talentů. Tento postoj shrnul ve svém slavném citátu: > "Dejte mi na výchovu tucet zdravých dětí a já vám zaručím, že z každého z nich vychovám specialistu, jakého si náhodně zvolím – lékaře, právníka, umělce, obchodníka, dokonce i žebráka nebo zloděje, bez ohledu na jeho talent, sklony, schopnosti a rasu jeho předků."
👶 Aplikace na výchovu dětí
Své myšlenky na výchovu Watson popularizoval v knize Psychological Care of Infant and Child (1928). Zastával názor, že děti by měly být vychovávány v přísně regulovaném a objektivním prostředí. Odrazoval rodiče od projevování přílišné náklonnosti, jako je objímání a líbání, protože se obával, že by to vedlo k vytvoření závislých a rozmazlených jedinců. Doporučoval striktní časové rozvrhy pro krmení a spánek a zacházení s dětmi jako s malými dospělými. Tyto názory jsou dnes považovány za překonané a potenciálně škodlivé pro emoční vývoj dítěte.
💬 Kritika a odkaz
Kritikové body
Watsonův přístup byl terčem kritiky z několika směrů:
- **Etické prohřešky:** Zejména experiment Malý Albert je dnes považován za hrubé porušení etických principů výzkumu.
- **Redukcionismus:** Kritici mu vyčítali, že zjednodušuje složité lidské chování na pouhý mechanismus podnětu a reakce a zcela ignoruje kognitivní procesy, jako je myšlení, paměť a motivace.
- **Popírání genetiky:** Jeho extrémní důraz na prostředí na úkor genetických predispozic je v rozporu s moderními poznatky genetiky a neurovědy.
- **Škodlivé výchovné rady:** Jeho doporučení pro výchovu dětí byla později kritizována za emoční chlad a nedostatek empatie.
🏛️ Vliv na psychologii a společnost
Navzdory kritice je Watsonův odkaz nesmírný. Jeho důraz na objektivitu a experimentální metody pomohl etablovat psychologii jako seriózní vědu. Behaviorismus se stal dominantním paradigmatem v americké psychologii na téměř půl století a položil základy pro další výzkum v oblasti učení. Na jeho práci přímo navázal B. F. Skinner se svým radikálním behaviorismem. Principy behaviorismu jsou dodnes využívány v kognitivně behaviorální terapii (KBT) při léčbě fobií a úzkostných poruch. Jeho inovativní přístup k reklamě navždy změnil marketing a jeho techniky jsou stále základem moderní propagace.
📚 Významná díla
- Psychology as the Behaviorist Views It (1913) - článek
- Behavior: An Introduction to Comparative Psychology (1914)
- Psychology from the Standpoint of a Behaviorist (1919)
- Behaviorism (1924)
- Psychological Care of Infant and Child (1928)
🧠 Pro laiky
Představte si lidskou mysl jako "černou skříňku". John B. Watson řekl, že psychologové by se neměli snažit nahlédnout dovnitř této skříňky, protože nemohou objektivně změřit, co se tam děje (myšlenky, pocity). Místo toho by se měli soustředit na to, co do skříňky vchází (podnět) a co z ní vychází (reakce).
- **Příklad s jídlem:** Vidíte své oblíbené jídlo (podnět) a začnou se vám sbíhat sliny (reakce). Watsona by nezajímalo, jestli si myslíte "Mňam, to bude dobrota," ale pouze pozorovatelný fakt, že jídlo vyvolalo slinění.
- **Příklad s Malým Albertem:** Dítě se původně krysy nebojí. Pokaždé, když se krysy dotkne, uslyší za zády strašlivý zvuk (podnět). Po několika opakováních se dítě naučí bát se samotné krysy (reakce), protože si ji spojilo s oním zvukem. Watson tím ukázal, že i složité emoce jako strach se dají "naučit" a nejsou jen vrozené.
- **Příklad z reklamy:** Místo aby reklama řekla "Náš parfém je vyroben z kvalitních ingrediencí," ukáže vám atraktivního a úspěšného člověka, který parfém používá a je obklopen obdivem. Vy si pak podvědomě spojíte parfém (podnět) s pocitem úspěchu a přitažlivosti (reakce) a budete si ho chtít koupit.
Watson v podstatě tvrdil, že téměř vše, co děláme a cítíme, je výsledkem učení a zkušeností z našeho okolí.