Joe Malone

Joe Malone
	Soubor:Joe Malone.jpg
	Joe Malone v dresu Montreal Canadiens (1917)
Přezdívka	Phantom Joe (Fantom Joe)
Výška	178 cm
Váha	75 kg
Pozice	Centr
Úspěchy	3× Stanley Cup (1912, 1913, 1924); 2× Nejlepší střelec NHL (1918, 1920); Hokejová síň slávy (1950); Rekord NHL: 7 gólů v jednom zápase

Rozbalit box

Obsah boxu

Maurice Joseph "Phantom Joe" Malone (* 28. února 1890, Sillery – † 15. května 1969, Montréal) byl kanadský profesionální lední hokejista, který hrál na pozici středního útočníka. Je považován za jednoho z nejčistších a nejproduktivnějších střelců v historii hokeje.

Joe Malone byl superhvězdou éry, kdy se hokej transformoval z amatérského sportu na profesionální byznys. Zářil v lize NHA a následně se stal první velkou hvězdou nově vzniklé NHL. Dodnes drží několik rekordů, které jsou považovány za nepřekonatelné, včetně rekordu v počtu gólů v jednom zápase (7) a nejvyššího průměru gólů na zápas v jedné sezóně (2,20). Na rozdíl od svých současníků, jako byl tvrdý Newsy Lalonde, byl Malone známý svým džentlmenským chováním a schopností "zmizet" obráncům, což mu vyneslo přezdívku "Fantom".

👶 Pro laiky

Joe Malone byl hokejovým přízrakem.

Rekordman: Představte si, že by dnes někdo v NHL dal 7 gólů v jednom zápase. To se zdá nemožné. Malone to dokázal. A v sezóně, která měla jen 20 zápasů, dal 44 gólů. To je, jako by dnes někdo dal v sezóně 180 gólů.
Styl: V době, kdy se hokej hrál stylem "kdo koho dřív zmlátí", byl Malone výjimkou. Byl to elegán. Nechodil do srážek, on se jim vyhýbal. Měl takový přehled, že vždy věděl, kde je v obraně soupeře díra.
Legenda Québecu: Byl tváří týmu Quebec Bulldogs. Pro město Québec znamenal to samé, co Maurice Richard později pro Montreal.

🏒 Hráčská kariéra

Sláva v NHA a tituly s Bulldogs (1909–1917)

Joe Malone se narodil na předměstí Québec City a s hokejem začínal v době, kdy se ještě nepoužívaly červené ani modré čáry a brankáři nesměli klesat na kolena. Svou profesionální kariéru spojil s týmem Quebec Bulldogs v lize NHA, která byla přímým předchůdcem NHL. V týmu Bulldogs se stal kapitánem a hlavní ofenzivní zbraní.

V sezóně 1911/1912 dovedl Bulldogs k zisku Stanley Cupu, když v 18 zápasech nastřílel 21 gólů. O rok později, v sezóně 1912/1913, svůj výkon ještě vylepšil. Ve 20 zápasech skóroval 43krát (průměr přes 2 góly na zápas) a v rozhodujících bojích o Stanley Cup proti týmu Sydney Millionaires nastřílel v jednom zápase neuvěřitelných 9 gólů. Bulldogs titul obhájili a Malone byl korunován králem střelců. Jeho styl hry byl unikátní – zatímco ostatní hráči se prodíjeli silou, Malone kličkoval a využíval své rychlosti. Často se stávalo, že obránce soupeře chtěl Malonea narazit na mantinel, ale narazil jen do prázdného dřeva, protože "Fantom" už byl pryč.

Zrod NHL a historických 44 gólů (1917–1919)

Když byla v roce 1917 založena NHL, tým Quebec Bulldogs měl finanční problémy a nemohl se první sezóny zúčastnit. Hráči Bulldogs byli proto rozděleni mezi ostatní týmy v takzvaném "dispersal draftu". Joe Malone byl přidělen do týmu Montreal Canadiens. Toto spojení se ukázalo jako smrtící. Canadiens měli v kádru Newsyho Lalondea a Didiera Pitrea. Když k nim přidali Malonea, vznikl útok snů.

V první sezóně NHL (1917/1918) předvedl Malone výkon, který nemá v moderní historii obdoby. Liga měla naplánováno pouze 22 zápasů (Canadiens nakonec odehráli 20 kvůli požáru arény Montreal Wanderers). Joe Malone v těchto 20 zápasech nastřílel 44 gólů. Jeho průměr 2,20 gólu na zápas je dodnes absolutním rekordem NHL. Pro srovnání, když Wayne Gretzky dal 92 gólů, potřeboval na to 80 zápasů (průměr 1,15). Malone skóroval v každém ze svých prvních 14 zápasů v NHL a vytvořil tak nejdelší gólovou sérii od začátku kariéry v historii. Canadiens sice v play-off neuspěli (prohráli s Toronto Arenas), ale Malone se navždy zapsal do dějin.

Zápas století: 7 gólů v jedné noci (1920)

V sezóně 1919/1920 se tým Quebec Bulldogs konečně připojil k NHL. Liga nařídila, aby se Joe Malone vrátil z Montreal Canadiens zpět do svého mateřského klubu. Bulldogs byli v té době zoufale slabým týmem (skončili poslední s bilancí 4 výhry a 20 proher), ale Malone hrál jako z jiné planety. S 39 góly ve 24 zápasech opět ovládl tabulku střelců a získal svou druhou korunu krále střelců NHL.

Největší moment jeho kariéry, a možná i celé historie NHL, přišel 31. ledna 1920. V mrazivé noci hostili Bulldogs v hale Quebec Arena tým Toronto St. Patricks. Zápas skončil divokým výsledkem 10:6 pro Québec. Joe Malone v tomto utkání vstřelil neuvěřitelných 7 gólů.

Průběh: Překonával brankáře Ivana Mitchella z každé pozice. V jednu chvíli dal dva góly během 50 sekund.
Kontext: Teplota v hale byla hluboko pod nulou, led byl tvrdý a Malone využil své rychlosti k tomu, aby prokličkoval ztuhlou obranou Toronta.
Výjimečnost: Tento rekord (7 gólů v jednom zápase NHL) nebyl nikdy překonán. Ani Wayne Gretzky, Mario Lemieux nebo Maurice Richard se k němu nedokázali přiblížit (maximum moderní éry je 5 gólů). Je to jeden z mála rekordů v kolektivních sportech, který přetrval více než století.

Zajímavostí je, že o pár týdnů později, 10. března 1920, vstřelil Malone 6 gólů v zápase proti Ottawa Senators. Stal se tak jediným hráčem v historii, který v kariéře zaznamenal zápas se 7 góly i zápas se 6 góly.

Stěhování do Hamiltonu a Návrat do Montrealu

Před sezónou 1920/1921 se franšíza Bulldogs přestěhovala do Hamiltonu a přejmenovala se na Hamilton Tigers. Malone se stěhováním nesouhlasil, protože měl v Québecu civilní zaměstnání a rodinu. Odmítl se hlásit v tréninkovém kempu, ale nakonec se nechal přesvědčit, aby dojížděl pouze na zápasy. I bez tréninku dokázal v 20 zápasech nastřílet 28 gólů, což ho řadilo na 4. místo v lize. V následující sezóně už hrál sporadicky a dokonce část ročníku vynechal, protože dával přednost svému civilnímu životu.

V roce 1923 se Malone rozhodl pro poslední návrat. Byla to otázka srdce. Vyměnil se (v podstatě sám sebe, protože Tigers o něj už nestáli) zpět do Montreal Canadiens. Ve 33 letech už nebyl tím dominantním fantomem jako dřív. V sezóně 1923/1924 odehrál jen 10 zápasů a nedal ani gól. Přesto byl platným členem kabiny a mentorem pro mladší hráče, jako byl Aurèle Joliat nebo Howie Morenz. Na konci sezóny Canadiens vyhráli Stanley Cup. Joe Malone tak ukončil kariéru tím nejlepším možným způsobem – jako šampion.

Odkaz a Síň slávy

Joe Malone odešel do důchodu s bilancí 143 gólů ve 126 zápasech NHL (a celkově 343 gólů v profesionální kariéře). Jeho průměr gólů na zápas v NHL je dodnes třetí nejvyšší v historii (za Newsym Lalondem a Cy Dennenum), ale v kontextu délky kariéry a počtu odehraných sezón je jeho efektivita bezprecedentní.

V roce 1950 byl uveden do Hokejové síně slávy v Torontu. V roce 1998 byl v žebříčku The Hockey News zařazen na 39. místo mezi 100 největšími hráči historie, což je pro hráče z tak dávné éry obrovské uznání. Jeho rekord 7 gólů v zápase je často citován jako "nedotknutelný", podobně jako 50 gólů v 39 zápasech Wayna Gretzkyho. Joe Malone zůstává symbolem doby, kdy se hokej měnil z drsné bitvy na hru rychlosti a dovedností.

📊 Statistiky v NHA a NHL

Trenéři: Z = Zápasy, V = Výhry, R = Remízy, P = Porážky, SC = Stanley Cupy
Hráči: Z = Zápasy, G = Góly, A = Asistence, B = Body, TM = Trestné minuty, +/- = Plus/minus
Brankáři: Z = Zápasy, V = Výhry, P = Prohry, R = Remízy, PR% = Procento úspěšnosti, Úsp = Úspěšnost zákroků, SO = Shutouty (čistá konta)

Sezóna	Tým	Liga	Z	G	A	B	TM
1909	Quebec Bulldogs	ECHA	12	8	0	8	17
1910–11	Quebec Bulldogs	NHA	12	9	0	9	3
1911–12	Quebec Bulldogs	NHA	18	21	0	21	0
1912–13	Quebec Bulldogs	NHA	20	43	0	43	34
1913–14	Quebec Bulldogs	NHA	17	24	4	28	20
1914–15	Quebec Bulldogs	NHA	12	16	5	21	21
1915–16	Quebec Bulldogs	NHA	24	25	10	35	21
1916–17	Quebec Bulldogs	NHA	19	41	8	49	15
1917–18	Montreal Canadiens	NHL	20	44	4	48	30
1918–19	Montreal Canadiens	NHL	8	7	2	9	3
1919–20	Quebec Bulldogs	NHL	24	39	10	49	12
1920–21	Hamilton Tigers	NHL	20	28	9	37	6
1921–22	Hamilton Tigers	NHL	24	24	7	31	4
1922–23	Hamilton Tigers	NHL	20	1	0	1	2
1923–24	Montreal Canadiens	NHL	10	0	0	0	0
NHL celkově			126	143	32	175	57
NHA celkově			123	179	27	206	114

Zdroje