Jana I. Kastilská

Jana I. Kastilská
	Soubor:Juan de Flandes - Joanna of Castile - WGA12001.jpg
	Portrét Jany Kastilské od Juana de Flandes, kolem roku 1500
Titul	Královna Kastilie a Leónu; Královna aragonská, sicilská, neapolská, valencijská a navarrská
Období vlády	26. listopadu 1504 – 12. dubna 1555 (v Kastilii); 23. ledna 1516 – 12. dubna 1555 (v Aragonii)
Předchůdce	Isabela I. Kastilská (v Kastilii); Ferdinand II. Aragonský (v Aragonii)
Spoluvládce	Filip I. Sličný (1506); Karel V. (1516–1555)
Datum narození	6. listopadu 1479
Místo narození	Toledo, Kastilské království
Datum úmrtí	12. dubna 1555
Místo úmrtí	Tordesillas, Španělsko
Místo pohřbení	Královská kaple v Granadě
Dynastie	Trastámarové
Otec	Ferdinand II. Aragonský
Matka	Isabela I. Kastilská
Děti	Eleonora Habsburská; Karel V.; Isabela Habsburská; Ferdinand I. Habsburský; Marie Habsburská; Kateřina Habsburská

Rozbalit box

Obsah boxu

Jana I. Kastilská (španělsky Juana I de Castilla), známá pod přízviskem Šílená (la Loca; 6. listopadu 1479, Toledo – 12. dubna 1555, Tordesillas), byla královna kastilská a leónská v letech 1504–1555 a královna aragonská a sicilská v letech 1516–1555. Byla dcerou Katolických panovníků, Isabely I. Kastilské a Ferdinanda II. Aragonského. Sňatkem s Filipem I. Sličným se stala burgundskou vévodkyní a spojila tak španělské dědictví s mocným rodem Habsburků. Její život byl poznamenán politickými intrikami, osobní tragédií a dlouholetým vězněním, které z ní učinilo jednu z nejtragičtějších postav evropských dějin.

📜 Život

👑 Dětství a vzdělání

Jana se narodila v Toledu jako třetí dítě a druhá dcera Isabely a Ferdinanda. Jako infantka nebyla původně předurčena k vládě, protože měla staršího bratra Jana a starší sestru Isabelu. Přesto se jí dostalo vynikajícího vzdělání typického pro renesanční princeznu. Studovala právo, genealogii, heraldiku, gramatiku, historii, matematiku a filozofii. Ovládala několik jazyků, včetně kastilštiny, katalánštiny, galicijštiny, portugalštiny, francouzštiny a latiny. Byla také nadanou hudebnicí, hrála na klavichord. Její výchova byla silně ovlivněna hlubokou katolickou vírou jejích rodičů.

💍 Sňatek s Filipem Sličným

V rámci politiky sňatkových aliancí, kterou Katoličtí panovníci uplatňovali s cílem izolovat svého hlavního rivala, Francii, byla Jana v roce 1496 provdána za Filipa Sličného, syna císaře Svaté říše římské Maxmiliána I. Habsburského. Tento sňatek spojil španělskou dynastii Trastámara s rakouskými Habsburky a položil základy budoucí světové říše jejich syna Karla V.

Jana se do svého pohledného manžela hluboce a vášnivě zamilovala. Jejich vztah byl však od počátku bouřlivý. Filip, známý svou zálibou v ženách a zábavě, nebyl věrným manželem, což u Jany vyvolávalo záchvaty intenzivní žárlivosti a deprese. Přesto spolu zplodili šest dětí, které se všechny staly významnými evropskými panovníky nebo jejich manželi. Po svatbě Jana odjela s Filipem do Flander, kde se jí nelíbil volnější a méně formální život na burgundském dvoře.

👑 Nástupnictví a boj o moc

🇪🇸 Dědičkou španělských trůnů

Sled nečekaných úmrtí v královské rodině dramaticky změnil Janin osud. V roce 1497 zemřel její jediný bratr a následník trůnu Jan. V roce 1498 zemřela její starší sestra Isabela, portugalská královna, a v roce 1500 i její malý syn Miguel da Paz, který byl dědicem Španělska i Portugalska. Tímto se Jana stala dědičkou Kastilie a Aragonie a získala titul kněžny asturské.

Po smrti své matky Isabely I. v roce 1504 byla Jana prohlášena královnou Kastilie a Leónu. Její otec Ferdinand II. se stal regentem, ale Filip Sličný si nárokoval vládu jménem své manželky. Následoval politický boj mezi Ferdinandem a Filipem, v němž byla Jana pouhou loutkou. Filipovi se podařilo získat podporu kastilské šlechty a v roce 1506 byl spolu s Janou uznán kastilským králem. Ferdinand byl donucen ustoupit zpět do Aragonie.

💔 Smrt Filipa a počátek izolace

Filipova vláda v Kastilii trvala jen několik měsíců. V září 1506 v Burgosu náhle zemřel, pravděpodobně na [[tyfus^{[disambiguation needed]}|tyfus]], ačkoliv se spekulovalo i o otravě. Jeho smrt Janu zcela zlomila. Její žal byl tak hluboký, že odmítala opustit jeho tělo a putovala s jeho rakví několik měsíců po Kastilii, což jen posílilo pověsti o jejím šílenství. Tento bizarní pohřební průvod, který cestoval pouze v noci, se stal legendárním.

Tato událost poskytla jejímu otci Ferdinandovi záminku k definitivnímu převzetí moci. Prohlásil Janu za neschopnou vládnout a znovu se ujal regentství v Kastilii.

🔒 Uvěznění v Tordesillas

V roce 1509 nechal Ferdinand svou dceru Janu internovat v královském klášteře Santa Clara ve městě Tordesillas. Zde strávila následujících 46 let svého života, až do své smrti. Byla formálně stále královnou, ale veškerou moc vykonávali jiní. Po Ferdinandově smrti v roce 1516 se jejím spoluvládcem a regentem stal její nejstarší syn Karel (jako španělský král Karel I.), který v jejím věznění pokračoval.

Během Povstání Comuneros (1520–1521) se povstalci pokusili Janu osvobodit a využít její legitimity proti Karlovi. Navštívili ji v Tordesillas a žádali ji, aby podepsala dokumenty, které by je podpořily. Jana, přestože byla se svým synem v napjatém vztahu, projevila záblesk politické prozíravosti a odmítla se postavit proti svému synovi a právoplatnému králi. Po porážce povstání zůstala v Tordesillas v ještě přísnější izolaci. Zemřela 12. dubna 1555 ve věku 75 let. Byla pohřbena po boku svého manžela Filipa a rodičů v Královské kapli v Granadě.

🧠 Přezdívka "Šílená" a historické debaty

Přezdívka "Šílená" (La Loca) provází Janu po staletí. Historikové a lékaři se dodnes přou o povahu jejího duševního stavu.

Teorie duševní choroby: Mnozí se domnívají, že trpěla skutečnou duševní chorobou, pravděpodobně zděděnou po své babičce z matčiny strany, Isabele Portugalské. Navrhované diagnózy zahrnují melancholii, těžkou depresi, psychózu nebo schizofrenii. Její chování po Filipově smrti – odmítání pohřbít jeho tělo, extrémní žárlivost a záchvaty hněvu – tyto teorie podporuje.
Teorie politické konspirace: Modernější pohled zdůrazňuje, že její "šílenství" bylo záměrně zveličováno a politicky využito muži v jejím životě – jejím manželem, otcem a synem. Všichni tři měli zájem na tom, aby byla prohlášena za neschopnou vládnout, což by jim umožnilo chopit se moci v bohaté Kastilii. Jana byla inteligentní a vzdělaná žena s legitimním nárokem na trůn, a její odstranění z politické scény bylo pro jejich ambice klíčové. Její utrpení bylo pravděpodobně kombinací skutečné duševní lability a bezohledných politických machinací.

👨‍👩‍👧‍👦 Potomstvo

Jana a Filip měli šest dětí, které se staly klíčovými postavami evropské politiky 16. století:

Eleonora Habsburská (1498–1558) – sňatkem nejprve portugalská a poté francouzská královna.
Karel V. (1500–1558) – císař Svaté říše římské, král španělský, arcivévoda rakouský. Nej mocnější panovník své doby.
Isabela Habsburská (1501–1526) – sňatkem dánská, norská a švédská královna.
Ferdinand I. Habsburský (1503–1564) – císař Svaté říše římské, král český a uherský, zakladatel rakouské větve Habsburků.
Marie Habsburská (1505–1558) – sňatkem česká a uherská královna, později místodržící v Nizozemí.
Kateřina Habsburská (1507–1578) – sňatkem portugalská královna.

🏛️ Odkaz a umělecké ztvárnění

Jana Kastilská zůstává v historii symbolem tragické postavy, jejíž osobní život byl obětován na oltář dynastické politiky. Její příběh o lásce, zradě, žalu a moci se stal inspirací pro mnoho uměleckých děl.

Malířství: Jeden z nejznámějších obrazů je Jana Šílená od španělského malíře Francisca Pradilly Ortize z roku 1877, který zachycuje její putování s rakví manžela.
Opera: Její osud zpracoval například italský skladatel Gaetano Donizetti.
Film: Příběh byl několikrát zfilmován, nejznámější je španělský film Juana la Loca (Šílená Jana) z roku 2001 režiséra Vicente Arandy.

Její život je připomínkou toho, jak křehká byla pozice i těch nejmocnějších žen v raně novověké Evropě a jak snadno mohly být manipulovány a odstraněny ve světě ovládaném muži.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 27.12.2025