Himaláj

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox pohoří Himaláj (ze sanskrtu हिमालय, himālaya, což znamená „Domov sněhu“) je nejvyšší pohoří na Zemi, které se rozkládá v Asii a odděluje Indický subkontinent od Tibetské náhorní plošiny. Tento impozantní horský systém zahrnuje více než sto vrcholů přesahujících 7 200 metrů nadmořské výšky, včetně nejvyšší hory světa, Mount Everestu (8 848,86 m n. m.). Himaláj je nejen geologickým divem, ale také klíčovým zdrojem vody pro miliardy lidí a centrem jedinečné kulturní a biologické rozmanitosti.

Pohoří se táhne v oblouku dlouhém přibližně 2 400 km přes pět států: Pákistán, Indie, Čína, Nepál a Bhútán. Je zdrojem tří největších říčních systémů světa: Indus, Ganga a Brahmaputra.

🌍 Geografie a vymezení

Himaláj tvoří masivní bariéru, která ovlivňuje globální i regionální klima. Jeho poloha a rozsah z něj činí jeden z nejvýznamnějších geografických útvarů planety.

🗺️ Poloha a rozsah

Himalájský oblouk se táhne od západu na východ, od řeky Indus v Pákistánu až po řeku Brahmaputra v Indii. Na západě navazuje na pohoří Karákóram a Hindúkuš. Na severu je ostře ohraničen suchou a vysoko položenou Tibetskou náhorní plošinou, zatímco na jihu postupně klesá do úrodné Indoganžské nížiny. Šířka pohoří se pohybuje od 400 km na západě po 150 km na východě.

🏔️ Členění

Himaláj se tradičně dělí na několik paralelních pásem, která se liší výškou i geologickým složením:

• Sivalik (Vnější Himaláj): Nejnižší a nejjižnější pásmo, dosahující výšky kolem 1 200 m n. m. Je tvořeno především nezpevněnými sedimenty erodovanými z vyšších částí pohoří.
• Malý Himaláj (Dolní Himaláj): Pásmo dosahující výšky 2 000 až 5 000 m n. m. Je odděleno od Sivaliku tektonickými zlomy.
• Velký Himaláj (Vysoký Himaláj): Nejvyšší a nejsevernější pásmo, kde se nacházejí všechny osmitisícovky. Průměrná výška hřebenů přesahuje 6 000 m n. m. a je trvale pokryto sněhem a ledovci.
• Transhimaláj: Někdy označované jako samostatné pohoří, leží severně od hlavního hřebene na Tibetské plošině.

🗻 Nejvyšší vrcholy

V Himaláji se nachází 10 ze 14 osmitisícovek světa. Jsou to nejvyšší hory planety a cíl mnoha horolezeckých expedic.

1. Mount Everest (8 848 m) – Nepál/Čína
2. Kančendženga (8 586 m) – Nepál/Indie
3. Lhoce (8 516 m) – Nepál/Čína
4. Makalu (8 485 m) – Nepál/Čína
5. Čo Oju (8 201 m) – Nepál/Čína
6. Dhaulágirí (8 167 m) – Nepál
7. Manáslu (8 163 m) – Nepál
8. Nanga Parbat (8 126 m) – Pákistán
9. Annapurna (8 091 m) – Nepál
10. Šiša Pangma (8 027 m) – Čína

💧 Vodstvo

Himaláj je často nazýván „Vodní věží Asie“. Jeho ledovce a sněhová pole napájejí největší asijské řeky, na kterých jsou závislé stovky milionů lidí.

• Řeka Indus: Pramení v Tibetu, protéká Indií a Pákistánem a vlévá se do Arabského moře.
• Řeka Ganga: Vzniká v indickém státě Uttarákhand a teče na východ přes Indoganžskou nížinu. Je posvátnou řekou hinduismu.
• Řeka Brahmaputra: Pramení v Tibetu jako Jarlung Cangpo, obtéká východní konec Himaláje a vlévá se do Bengálského zálivu.

Ledovce v Himaláji, jako například Ledovec Khumbu pod Mount Everestem, jsou třetím největším zdrojem ledu na světě po Antarktidě a Arktidě.

⚙️ Geologie a vznik

Himaláj je geologicky velmi mladé pohoří, jehož vznik je přímým důsledkem deskové tektoniky.

• Srážka kontinentů: Přibližně před 50 miliony lety (v období eocénu) se Indická deska, která se pohybovala severním směrem, srazila s Eurasijskou deskou.
• Alpinsko-himálajské vrásnění: Tato kolize způsobila masivní vyvrásnění hornin, které tvořily mořské dno prehistorického oceánu Tethys. Zkameněliny mořských živočichů se dodnes nacházejí vysoko v horách, což je důkazem tohoto procesu.
• Současná aktivita: Indická deska se stále zasouvá pod Eurasijskou rychlostí přibližně 5 cm za rok. To způsobuje, že Himaláj stále roste o několik milimetrů ročně a je jednou z nejvíce seismicky aktivních oblastí na světě.

☀️ Podnebí

Klima v Himaláji je extrémně rozmanité a silně ovlivněné nadmořskou výškou a monzuny.

• Jižní svahy: Jsou vystaveny letnímu monzunu přicházejícímu od Indického oceánu. To přináší vydatné srážky, zejména ve východní části, a umožňuje růst bujné vegetace.
• Severní svahy: Leží ve srážkovém stínu. Vzduch, který překoná vysoké hřebeny, je suchý, což způsobuje aridní (suché) podmínky na Tibetské plošině.
• Výškové zóny: S rostoucí nadmořskou výškou teplota klesá. V úpatí panuje subtropické klima, které přechází přes mírné a subalpínské pásmo až po arktické podmínky na nejvyšších vrcholech, kde teploty mohou klesat pod -40 °C.

🌳 Flora a fauna

Díky obrovským výškovým a klimatickým rozdílům je Himaláj domovem neuvěřitelné biodiverzity.

• Flora: Vegetace se mění s nadmořskou výškou. V nížinách (tzv. Terai) rostou subtropické lesy. Ve středních polohách se nacházejí lesy mírného pásu s duby, javory a rododendrony, které jsou symbolem Nepálu. Nad hranicí lesa (kolem 4 000 m n. m.) se rozprostírají alpínské louky a nakonec následuje pásmo věčného sněhu a ledu.
• Fauna: Himaláj je útočištěm pro mnoho ohrožených druhů. Mezi nejznámější patří levhart sněžný (irbis), panda červená, jak divoký, tahr himálajský, nahur modrý a různé druhy bažantů. V lesích žijí také medvěd ušatý a makakové.

🧑‍🤝‍🧑 Obyvatelstvo a kultura

Himaláj je domovem mnoha etnických skupin, které se dokonale přizpůsobily drsným horským podmínkám.

• Etnické skupiny: Mezi nejznámější patří Šerpové ve východním Nepálu, proslulí jako vynikající horolezci a průvodci. Dále zde žijí Tibeťané, Gurungové, Névárci a mnoho dalších.
• Náboženství: Dominantními náboženstvími jsou tibetský buddhismus (lamaismus) a hinduismus. Pohoří je poseté kláštery (gompa), stúpami a poutními místy. Mnoho vrcholů, jako například Kailaš nebo Mačapučare, je považováno za posvátné a je na ně zakázán výstup.
• Hospodářství: Tradičně se obyvatelé živili zemědělstvím na terasovitých polích (pěstování rýže, pohanky, brambor) a pastevectvím (chov jaků a ovcí). V moderní době hraje stále větší roli cestovní ruch, zejména treking a horolezectví.

🧗 Horolezectví a historie objevování

Himaláj byl pro západní svět dlouho neznámým územím. Teprve v 19. století začal systematický průzkum.

• Velké trigonometrické měření: Britská iniciativa v 19. století, která poprvé přesně změřila výšku himálajských vrcholů, včetně Mount Everestu (tehdy nazvaného Peak XV).
• Zlatý věk horolezectví: Ve 20. století se Himaláj stal největší výzvou pro horolezce. První úspěšný výstup na osmitisícovku byla Annapurna v roce 1950 (francouzská expedice).
• Prvovýstup na Mount Everest: 29. května 1953 stanuli na vrcholu novozélandský horolezec Edmund Hillary a šerpský průvodce Tenzing Norgay. Tento úspěch otevřel dveře k dobývání dalších vrcholů.
• Současnost: Dnes je horolezectví v Himaláji významným průmyslem. Zatímco elitní horolezci hledají nové, obtížnější cesty, komerční expedice umožňují výstup na nejvyšší vrcholy i méně zkušeným klientům. To s sebou přináší ekologické problémy, jako je znečištění a odpadky v základních táborech.

💡 Pro laiky: Jak vznikl nejvyšší strop světa?

Představte si dva obrovské kusy zemské kůry, takzvané tektonické desky, jako dvě auta při čelní srážce. 1. Jedno "auto" je **Indická deska**, která se po miliony let řítila severním směrem. 2. Druhé, větší a těžší "auto", je **Eurasijská deska**, která se pohybovala pomaleji. 3. Když do sebe narazily, kapota Indické desky se začala mačkat, ohýbat a zvedat nahoru. Zároveň se začala podsouvat pod Eurasijskou desku. 4. Právě tento "zmačkaný plech" je Himaláj. Horniny, které byly kdysi na dně moře mezi oběma kontinenty, byly vyzvednuty do neuvěřitelných výšek. 5. Tato "srážka" stále pokračuje. Indická deska se neustále tlačí na Asii, a proto Himaláj každý rok o pár milimetrů povyroste. Je to živé a stále se formující pohoří.

Šablona:Aktualizováno