Přeskočit na obsah

František Kriegel

Z Infopedia
František Kriegel
Celé jménoFrantišek Kriegel
Datum narození10. dubna 1908
Místo narozeníStanisławów, Rakousko-Uhersko (dnes Ivano-Frankivsk, Ukrajina)
Datum úmrtí3. prosince 1979
Místo úmrtíPraha, Československo
Národnostžidovská
Státní příslušnost
ManželkaRiva Krieglová (roz. Lubecká)
Povolánílékař, voják, politik
Politická stranaKSČ (1931–1969)
Funkce</
VyznamenáníŘád Tomáše Garrigua Masaryka (I. třída, 2015, in memoriam)

František Kriegel (10. dubna 1908 Stanisławów – 3. prosince 1979 Praha) byl československý lékař, politik židovského původu a jedna z nejvýraznějších osobností Pražského jara 1968. Do historie se nesmazatelně zapsal jako jediný člen československé delegace unesené do Moskvy po srpnové okupaci, který odmítl podepsat Moskevský protokol. Tento dokument legitimizoval pobyt sovětských vojsk v Československu a znamenal konec reformního procesu.

Kriegel byl složitou a rozporuplnou osobností. Byl přesvědčeným komunistou, interbrigadistou ve Španělsku a v roce 1948 se jako velitel Lidových milicí aktivně podílel na komunistickém převratu. Během 60. let se však stal reformátorem a po roce 1968 jedním z nejstatečnějších disidentů a signatářů Charta 77.

Jeho životní příběh je příběhem fanatické víry v ideologii, která se proměnila v hluboké zklamání a následný morální vzdor proti totalitní moci, kterou sám pomáhal budovat.

Mládí a studia

Narodil se ve městě Stanisławów v Haliči (tehdy součást Rakouska-Uherska, později Polska, dnes Ukrajina) do chudé židovské rodiny stavitele. Od mládí se setkával s antisemitismem, který byl v té době v Polsku silný.

  • Cesta do Prahy: Kvůli numerus clausus (omezení počtu židovských studentů) na polských univerzitách odešel v roce 1926 studovat medicínu na Německou univerzitu v Praze.
  • Komunismus: Během studií se radikalizoval. Chudoba a sociální nespravedlnost ho přivedly do řad levice. V roce 1931 vstoupil do KSČ. Věřil, že komunismus je jedinou cestou, jak porazit fašismus a bídu.
  • Lékař: Po promoci v roce 1934 pracoval na I. interní klinice v Praze.

Španělská občanská válka (1936–1939)

V roce 1936 vypukla ve Španělsku občanská válka. Kriegel neváhal a v prosinci téhož roku odjel jako dobrovolník bojovat proti generálu Francovi.

  • Působil jako lékař v Interbrigádách. Dosáhl hodnosti majora a stal se šéflékařem 45. divize.
  • Získal pověst odvážného a neúnavného chirurga, který operoval přímo v polních podmínkách pod palbou. Zde si osvojil tvrdost a disciplínu, ale také organizační schopnosti.

Druhá světová válka: Čína a Barma

Po porážce republikánů ve Španělsku v roce 1939 odešel přes Francii do Norska a následně do Číny.

  • Vstoupil do služeb Čínského červeného kříže.
  • Působil jako smluvní lékař americké armády v Barmě a Indii. Zde se staral o čínské jednotky bojující proti Japonsku (po boku Kuomintangu a Američanů, což mu bylo později komunisty vyčítáno jako „služba imperialismu“).
  • Během války viděl obrovské utrpení a bídu, což jen utvrdilo jeho levicové přesvědčení.

Vzestup v KSČ a Únor 1948

Do osvobozeného Československa se vrátil až na podzim 1945. Ihned se zapojil do politického života a stoupal ve stranické hierarchii.

  • Organizátor: Stal se tajemníkem krajského výboru KSČ v Praze.
  • Únor 1948: Během komunistického převratu sehrál klíčovou a kontroverzní roli. Byl politickým komisařem a faktickým velitelem Lidových milicí v Praze. Aktivně pomáhal nastolit totalitní režim, který o dvacet let později sám kritizoval.
  • Náměstek: V letech 1949–1952 působil jako náměstek ministra zdravotnictví.

50. léta a Kuba

V období politických procesů v 50. letech (např. s Rudolfem Slánským) byl Kriegel jako interbrigadista a Žid ohrožen. Byl odvolán z funkce náměstka a pracoval jako lékař v Tatře Smíchov a ve Výzkumném ústavu revmatických chorob. Procesům však unikl.

  • Kuba: V letech 1960–1963 působil jako poradce Fidela Castra na Kubě, kde pomáhal organizovat tamní zdravotnictví.

Pražské jaro 1968

V 60. letech se Kriegel vrátil do vysoké politiky. Stal se členem předsednictva ÚV KSČ, předsedou zahraničního výboru Národního shromáždění a předsedou Ústředního výboru Národní fronty.

  • Patřil k reformnímu křídlu KSČ kolem Alexandra Dubčeka.
  • Prosazoval rehabilitace politických vězňů z 50. let a demokratizaci společnosti. Pro sovětské vedení (Leonid Brežněv) se stal jedním z hlavních nepřátel – byl označován za „sionistu“ a „galicijského Žida“, který rozvrací socialismus.

Srpen 1968 a únos do Moskvy

V noci na 21. srpna 1968 vtrhla vojska Varšavské smlouvy do Československa. Kriegel byl spolu s Dubčekem, Smrkovským, Černíkem a Špačkem zatčen sovětskými výsadkáři přímo v budově ÚV KSČ.

  • Byli odvlečeni do letadla a transportováni nejprve do Polska a poté do Moskvy. Kriegel byl držen v izolaci a zacházelo se s ním nejhůře ze všech (byl urážen, nedostával léky).

"Ne" Moskevskému protokolu

V Kremlu probíhala nátlaková jednání. Sověti předložili československé delegaci (kterou doplnil prezident Ludvík Svoboda) tzv. Moskevský protokol. Dokument znamenal kapitulaci: souhlas s „dočasným“ pobytem vojsk, obnovení cenzury a čistky ve straně.

  • Všichni přítomní politici, včetně Dubčeka a Svobody, podlehli nátlaku a strachu a dokument podepsali.
  • František Kriegel odmítl.

Vzdoroval Brežněvovi i tlaku vlastních kolegů. Řekl: „Co se mnou mohou udělat? Pošlou mě na Sibiř nebo mě dají zastřelit. S tím já počítám a kvůli tomu to nepodepíšu.“

  • Brežněv zuřil a chtěl Kriegla v Moskvě zadržet (prakticky ho nechat zmizet). Prezident Ludvík Svoboda a Alexander Dubček se však za něj postavili a odmítli odletět do Prahy bez něj (byť Svoboda Krieglovi později vyčítal, že hazardoval s osudem země). Kriegel se nakonec vrátil do Prahy spolu s ostatními, ale jako politická mrtvola.

Pád a disident

Ihned po návratu byl zbaven všech funkcí.

  • Hlasování o pobytu vojsk (1969): Dne 18. října 1968 jako jeden ze čtyř poslanců Národního shromáždění hlasoval proti smlouvě o dočasném pobytu sovětských vojsk (spolu s Gertrudou Sekaninovou-Čakrtovou, Boženou Fukovou a Františkem Vodsloněm).
  • Vyloučení: V roce 1969 byl vyloučen z KSČ. Penzionován byl v roce 1970.
  • Pronásledování: Stal se terčem neustálého dohledu StB (akce „Lékař“). Jeho byt byl odposloucháván, byl šikanován při výsleších. V roce 1976 byl napaden neznámými útočníky (pravděpodobně agenty StB) ve svém bytě.

Charta 77

Kriegel se nenechal zlomit. Stal se jedním z prvních signatářů Charty 77. I ve stáří a nemoci se aktivně podílel na disidentském hnutí. Jeho podpis pod Chartou byl symbolickým uzavřením kruhu – od budovatele režimu k jeho kritikovi.

Úmrtí a pohřeb

František Kriegel zemřel 3. prosince 1979 v Praze na infarkt myokardu. Jeho pohřeb se stal demonstrací moci režimu. StB se obávala, že se pohřeb stane manifestací disentu.

  • Termín pohřbu byl utajen.
  • Obřad v motolském krematoriu byl pod plnou kontrolou policie. Přístup měli pouze nejbližší příbuzní s propustkou.
  • Disidenti (včetně Václava Havla) byli preventivně zadrženi nebo jim bylo znemožněno se pohřbu zúčastnit.
  • Urna s jeho popelem byla uložena v kolumbáriu motolského krematoria.

Ocenění

  • V roce 1968 získal Řád republiky a Řád 25. února (obojí mu bylo po roce 1969 odebráno).
  • V roce 2015 mu prezident Miloš Zeman udělil in memoriam **Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy**.
  • V roce 1987 byla na jeho počest ve Stockholmu zřízena Cena Františka Kriegla, kterou uděluje Nadace Charty 77 za občanskou statečnost.

Pro laiky

Představte si film 12 rozhněvaných mužů, ale v Kremlu a s pistolí u hlavy. Sověti unesli celou československou vládu a řekli: "Podepište, že okupace je v pořádku, jinak si to vypijete." Všichni, i ti největší hrdinové jako Dubček, se zlomili a podepsali. Až na jednoho. František Kriegel byl malý, starší doktor s brýlemi, o kterém si všichni mysleli, že je to jen další komunista. Ale on se postavil nejmocnějšímu muži východního bloku (Brežněvovi) a řekl: "Ne." Věděl, že ho můžou zabít nebo poslat na Sibiř, ale čest mu byla přednější. Je to paradoxní postava – v roce 1948 pomáhal komunistům k moci se zbraní v ruce, ale v roce 1968 se jako jediný zachoval jako chlap a odmítl zradit svůj národ.

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=František_Kriegel&oldid=89611“