Francouzská akademie
Obsah boxu
| Francouzská akademie | |
|---|---|
| Kopule kaple, pod níž zasedá Francouzská akademie v Palais de l'Institut de France | |
| Typ | Akademie věd |
| Založení | 29. ledna 1635 |
| Zakladatel | Kardinál Richelieu |
| Sídlo | Paříž, Francie  |
| Počet členů | 40 |
| [www.academie-francaise.fr Oficiální web] | |
Francouzská akademie (francouzsky Académie française Šablona:IPA) je nejvyšší francouzská učená společnost a nejstarší z pěti akademií tvořících Institut de France. Byla založena v roce 1635 kardinálem Richelieu za vlády krále Ludvíka XIII.. Jejím hlavním posláním je dohlížet na francouzský jazyk, standardizovat jeho pravidla, gramatiku a slovní zásobu. Je považována za nejvyšší autoritu v otázkách francouzského jazyka.
Akademie se skládá ze čtyřiceti členů, známých jako immortels (Nesmrtelní). Členství je doživotní a noví členové jsou voleni samotnými akademiky. Mezi její nejvýznamnější úkoly patří tvorba a pravidelná aktualizace oficiálního výkladového slovníku francouzštiny, Dictionnaire de l'Académie française. Kromě toho uděluje řadu literárních a dalších cen, z nichž nejprestižnější je Grand prix de la francophonie.
📜 Historie
👑 Založení kardinálem Richelieu
Počátky Francouzské akademie sahají do neformálního literárního kroužku, který se scházel od konce 20. let 17. století v pařížském domě Valentina Conrarta. Tento kroužek zaujal prvního ministra Francie, kardinála Richelieu, který v něm spatřil nástroj pro sjednocení a posílení francouzského státu prostřednictvím jazyka. Richelieu usiloval o vytvoření oficiální instituce, která by jazyk kodifikovala, očistila od cizích vlivů a dala mu jasná pravidla.
Dne 29. ledna 1635 podepsal král Ludvík XIII. zakládací listiny, čímž byla akademie oficiálně ustanovena. Jejím hlavním úkolem, jak stanovily stanovy, bylo: „dát našemu jazyku pevná pravidla a učinit jej čistým, výmluvným a schopným pojednávat o umění a vědách“. Prvními členy se stali právě členové Conrartova kroužku.
🇫🇷 Velká francouzská revoluce a zrušení
Jako mnoho jiných institucí spojených s Ancien régime byla i Francouzská akademie vnímána revolucionáři s podezřením. Byla považována za symbol královského absolutismu a aristokratické výlučnosti. Dne 8. srpna 1793 Národní konvent dekretem zrušil všechny královské akademie, včetně té Francouzské. Její činnost byla na více než deset let přerušena.
Napoleon a obnovení
Napoleon Bonaparte si uvědomoval význam vědy a umění pro prestiž státu. V roce 1803 rozhodl o obnovení akademií, avšak v nové struktuře. Vytvořil Institut de France, který sdružoval čtyři (později pět) tříd. Druhá třída, zaměřená na francouzský jazyk a literaturu, se stala přímou nástupkyní původní Francouzské akademie a převzala její úkoly, včetně práce na slovníku. V roce 1816 král Ludvík XVIII. vrátil této třídě její historický název Académie française.
近代 Dvacáté a jednadvacáté století
Ve 20. století se Akademie musela vyrovnávat s rychlým vývojem jazyka, nástupem nových technologií a silným vlivem angličtiny. Její role se stala předmětem debat – zatímco někteří ji vnímali jako nezbytného strážce jazykové čistoty, jiní ji kritizovali pro její konzervatismus a pomalost. Významným milníkem bylo v roce 1980 zvolení první ženy, spisovatelky Marguerite Yourcenar, což prolomilo více než 300 let starou tradici čistě mužského sboru. V posledních desetiletích se Akademie často vyjadřuje k tématům jako feminizace profesních názvů, používání anglicismů nebo inkluzivní psaní, přičemž obvykle zaujímá spíše konzervativní stanoviska.
🎯 Poslání a úkoly
Hlavní poslání Akademie zůstává od jejího založení v podstatě nezměněno: pečovat o francouzský jazyk.
📖 Tvorba slovníku
Nejviditelnějším a nejdůležitějším úkolem je sestavování a vydávání slovníku Dictionnaire de l'Académie française. Na rozdíl od jiných slovníků, které se snaží popsat jazyk tak, jak se reálně používá, slovník Akademie má preskriptivní (předpisový) charakter – určuje správné užití slov (le bon usage). Práce na slovníku je velmi pomalá a pečlivá; první vydání vyšlo v roce 1694 a dosud poslední, deváté vydání, se připravuje od roku 1986 a stále není dokončeno.
🗣️ Doporučení a normy
Akademie pravidelně vydává doporučení a stanoviska k jazykovým otázkám. Prostřednictvím své komise pro obohacování francouzského jazyka navrhuje francouzské ekvivalenty pro cizí, zejména anglické, termíny. Příkladem může být doporučení používat courriel místo e-mail nebo ordinateur místo computer. Tato doporučení však nejsou právně závazná a jejich přijetí veřejností je různé.
🏆 Udělování cen
Akademie každoročně uděluje více než šedesát literárních a dalších cen. Mezi nejznámější patří:
- Grand Prix du roman de l'Académie française: Prestižní cena za román.
- Grand prix de la francophonie: Ocenění pro osobnost, která významně přispěla k šíření francouzského jazyka ve světě.
- Grand Prix de littérature Paul Morand: Uděluje se za celoživotní dílo.
🏛️ Organizace a členství
immort Nesmrtelní (Les Immortels)
Členové Akademie jsou nazýváni les Immortels (Nesmrtelní). Toto označení vychází z hesla À l'immortalité (Na nesmrtelnost), které je vyraženo na pečeti darované Akademii kardinálem Richelieu. Symbolizuje trvalost francouzského jazyka. Členství je doživotní a je považováno za nejvyšší poctu, jaké se může francouzskému spisovateli, vědci či jiné významné osobnosti dostat. Mezi členy patřili například Voltaire, Victor Hugo, Louis Pasteur nebo Claude Lévi-Strauss.
🗳️ Volba nových členů
Když některý z akademiků zemře, jeho křeslo se uvolní. Kandidáti, kteří mají zájem o členství, musí podat oficiální přihlášku. Následuje období, během kterého kandidáti osobně navštěvují stávající akademiky, aby je přesvědčili o své vhodnosti. Volba je tajná a pro zvolení je nutné získat absolutní většinu hlasů. Zvolení musí být následně schváleno patronem Akademie, kterým je prezident Francie.
🪑 Křesla (Fauteuils)
Akademie má 40 křesel (fauteuils), která jsou očíslována. Každý člen je vázán ke konkrétnímu číslu křesla. Nově zvolený akademik přebírá křeslo po svém předchůdci. Při slavnostním přijetí musí přednést řeč, v níž vzdá hold svému předchůdci na daném křesle.
♀️ Ženy v Akademii
Po více než tři století bylo členství v Akademii vyhrazeno pouze mužům. Ačkoli se o přijetí ucházely významné autorky jako George Sandová, jejich kandidatury byly odmítány. První ženou, která byla do Akademie zvolena, se stala až v roce 1980 belgicko-francouzská spisovatelka Marguerite Yourcenar. Od té doby bylo zvoleno několik dalších žen, například Hélène Carrère d'Encausse (která se stala i stálou tajemnicí) nebo Simone Veil.
⚙️ Fungování a zvyklosti
uniforme Uniforma (Habit vert)
Při slavnostních příležitostech nosí akademici speciální uniformu zvanou habit vert (zelený oblek). Skládá se z černého fraku zdobeného bohatou zelenou a zlatou výšivkou s motivem olivových listů. Tato uniforma byla zavedena za konzulátu a její podoba se od té doby téměř nezměnila.
⚔️ Meč (L'épée)
Dalším symbolem akademika je ceremoniální meč (l'épée). Každý nově zvolený člen si nechává zhotovit vlastní meč, jehož rukojeť a jílec jsou často uměleckým dílem symbolizujícím život a dílo daného akademika. Náklady na uniformu a meč jsou značné a často je hradí sponzoři nebo přátelé nového člena.
🗣️ Zasedání a projevy
Akademici se scházejí každý čtvrtek odpoledne na neveřejném zasedání, kde pracují na slovníku a projednávají jazykové otázky. Jednou ročně se koná slavnostní veřejné zasedání pod kopulí Institutu, kde jsou předávány ceny a pronášeny projevy.
🌍 Vliv a kritika
👍 Pozitivní vliv
Francouzská akademie je po staletí symbolem kulturní prestiže Francie. Její existence pomohla standardizovat francouzštinu a povýšit ji na jeden z hlavních světových jazyků diplomacie, vědy a umění. Pro mnoho lidí představuje záruku stability a kvality jazyka a její doporučení jsou respektována ve školství, administrativě i médiích.
👎 Kritika a kontroverze
Akademie je však také často terčem kritiky. Je jí vytýkána:
- Konzervatismus: Pomalé přijímání nových slov a neologismů, které jsou již běžnou součástí jazyka.
- Elitářství: Členové jsou často vnímáni jako odtržení od reality běžných mluvčích.
- Pomalost: Práce na slovníku trvá desítky let, takže v okamžiku vydání je již částečně zastaralý.
- Postoj k anglicismům: Snaha o nahrazování anglických slov francouzskými ekvivalenty je někdy vnímána jako neúčinný a umělý purismus.
- Otázka inkluzivního psaní: Akademie se staví silně proti tzv. inkluzivnímu psaní (écriture inclusive), které se snaží zviditelnit ženský rod v jazyce, a označuje ho za "smrtelné nebezpečí" pro francouzštinu.
💡 Pro laiky
Představte si Francouzskou akademii jako nejvyšší soud pro francouzský jazyk. Je to skupina čtyřiceti velmi moudrých a uznávaných lidí (většinou spisovatelů, historiků a vědců), kteří mají za úkol hlídat, aby se francouzština "nekazila". Jejich hlavní prací je psaní obrovského slovníku, který říká, které slovo co znamená a jak se má správně používat. Když se objeví nové slovo (například z angličtiny jako "weekend"), akademici rozhodnou, jestli ho přijmou, nebo jestli pro něj vymyslí francouzský výraz (v tomto případě navrhli fin de semaine). I když jejich rozhodnutí nejsou zákonem, mají velkou váhu a respekt. Být členem této skupiny je ve Francii obrovská pocta na celý život.