Bob Nevin
| Bob Nevin | |
|---|---|
| Celé jméno | Robert Frank Nevin |
| Datum narození | 18. března 1938 |
| Místo narození | South Porcupine, Ontario |
| Datum úmrtí | 21. září 2020 |
| Místo úmrtí | Toronto, Ontario |
| Státní příslušnost | |
| Povolání | hokejista |
| Aktivní od | 1957 |
| Aktivní do | 1976 |
Bob Nevin, celým jménem Robert Frank Nevin (18. března 1938, South Porcupine, Ontario – 21. září 2020, Toronto, Ontario), byl kanadský profesionální hokejový útočník, který nastupoval primárně na pozici pravého křídla. Během své kariéry odehrál 18 sezón v elitní zámořské soutěži NHL, kde postupně oblékal dresy týmů Toronto Maple Leafs, New York Rangers, Minnesota North Stars a Los Angeles Kings. Své působení v profesionálním hokeji zakončil v sezóně 1976/77 v celku Edmonton Oilers, který tehdy hrál v konkurenční lize WHA.
V základní části NHL nastoupil k 1 128 zápasům, ve kterých zaznamenal celkem 307 gólů a 419 asistencí, což dohromady činí 726 kanadských bodů. V letech 1962 a 1963 získal s týmem Toronto Maple Leafs dvakrát Stanley Cup. Později působil po dobu šesti sezón jako hlavní kapitán celku New York Rangers. Nevin se na ledě vyznačoval především pečlivou obousměrnou hrou, taktickou spolehlivostí při bránění a schopností eliminovat útoky nejlepších hráčů soupeře. Jako jeden z vůbec prvních profesionálních hokejistů v severoamerických soutěžích rovněž při zápasech pravidelně používal kontaktní čočky.
👤 Životopis a raná léta
Robert Frank Nevin se narodil 18. března 1938 v obci South Porcupine (která je dnes oficiálně součástí města Timmins) v kanadské provincii Ontario. Během probíhající druhé světové války, když mu byly čtyři roky, se jeho rodina přestěhovala do oblasti North York na okraji Toronta. Hlavním důvodem tohoto stěhování byla nutnost zapojení jeho otce do místního válečného průmyslu. Rodina se usadila poblíž ulice Dufferin Street, kde mladý Bob Nevin se svým bratrem Johnem začal ve volném čase bruslit na zamrzlých přírodních plochách a rybnících v okolí bydliště.
Postupem času představitelé tehdejší administrativy v North Yorku rozhodli o vybudování regulérního venkovního kluziště s názvem Glen Long Arena. Zde zahájil Nevin své působení v organizovaném ledním hokeji. Zpočátku nastupoval v amatérské lize sponzorované místními církevními organizacemi a reprezentoval tým spadající pod organizaci Tabernacle Church. V jednom z těchto zápasů si jeho výkonů všiml hokejový skaut jménem Humphries. Na základě jeho hodnocení následně Nevin přešel do týmu Shopsy's, který působil ve vysoce konkurenční metropolitní lize MTHL. Ve věku dvanácti let si jeho nesporného talentu všimli také zástupci vedení organizace Toronto Maple Leafs a oficiálně jej zařadili na chráněný seznam místních hráčů, čímž si zajistili práva na jeho případné budoucí profesionální využití.
🏒 Juniorská kariéra
V roce 1953 začal Nevin nastupovat na úrovni Junior B za mládežnický celek Weston Dukes. V šestnácti letech pak přešel do struktury klubu Toronto Marlboros, který působil v lize Ontario Hockey Association (OHA) a představoval přímou záložní organizaci pro NHL tým Toronto Maple Leafs. V tomto raném období pobíral základní finanční odměnu ve výši 2,50 kanadského dolaru za každý odehraný zápas.
V sezóně 1955/56 podepsal stabilní místo v kádru, který tehdy vedl bývalý slavný brankář a trenér Walter Broda. Nevin v 48 zápasech základní části zaznamenal 34 gólů a 31 asistencí (65 bodů). V tomtéž ročníku tým Marlboros v soutěži zcela dominoval, získal J. Ross Robertson Cup pro vítěze ligy OHA a následně triumfoval i v prestižním celonárodním turnaji o Memorial Cup, což je každoroční ocenění pro absolutně nejlepší juniorský hokejový tým v Kanadě. Nevin během 11 zápasů vyřazovací části k tomuto úspěchu přispěl sedmi góly a čtyřmi přihrávkami. V dresu Marlboros strávil celkem čtyři kompletní sezóny a stabilně si připisoval průměr přesahující jeden kanadský bod na odehraný zápas. V ročníku 1956/57 získal 74 bodů v 51 utkáních a v závěrečné sezóně 1957/58 posbíral 71 bodů v 50 utkáních.
🍁 Éra v Toronto Maple Leafs a zisk Stanley Cupů
Svůj debut v NHL absolvoval Nevin 8. prosince 1957 v utkání proti New York Rangers v hale Madison Square Garden, který Toronto vyhrálo v poměru 2:1. V sezóně 1957/58 odehrál za Maple Leafs pouze čtyři utkání, aniž by bodoval. Stejná situace se opakovala i v následujícím ročníku 1958/59, kdy nastoupil do pouhých dvou zápasů na nejvyšší úrovni. Většinu tohoto přechodného období strávil v nižších seniorských soutěžích, konkrétně na farmě v Rochester Americans v AHL a v celku Chicoutimi Sagueneens v lize QHL.
Trvalé a jisté místo v hlavní ofenzivní sestavě Toronta si vybojoval na začátku sezóny 1960/61. Během tohoto ročníku nastoupil do 68 utkání základní části, v nichž vstřelil 21 branek a přidal 37 asistencí. Svůj první kariérní gól v NHL zaznamenal 19. října 1960 do sítě brankáře Jacquese Plantea z týmu Montreal Canadiens při konečné výhře 3:1. Na konci sezóny se umístil na druhém místě v oficiálním hlasování o Calder Memorial Trophy udělovanou pro nejlepšího nováčka soutěže, přičemž z vítězství se radoval jeho torontský spoluhráč Dave Keon.
V průběhu sezóny 1961/62 nastupoval Nevin pravidelně ve formaci s centrem Redem Kellym a levým křídlem Frankem Mahovlichem. V základní části si tehdy připsal 15 gólů a 30 asistencí v 69 utkáních. Dne 11. března 1962 se na ledě odehrála mediálně známá kuriózní událost v zápase proti celku Chicago Blackhawks. Nevinovi, jenž jako jeden z prvních hokejistů tehdejší éry stabilně hrál s kontaktními čočkami, vypadla čočka z oka přímo na hrací plochu. Zápas byl přerušen a hráči obou týmů včetně přítomných rozhodčích se zapojili do pátrání na ledě. Čočku se nalézt nepodařilo a Nevin musel z utkání odstoupit. V jarním play-off tým Maple Leafs celou soutěž opanoval a vybojoval Stanley Cup. Nevin k zisku hlavní trofeje pomohl dvěma góly a čtyřmi asistencemi ve 12 zápasech vyřazovací části. O rok později, v sezóně 1962/63, přidal v play-off další tři branky a podílel se na druhém úspěchu a obhajobě titulu pro organizaci z Toronta.
🗽 Přestup a kapitánství v New York Rangers
V sezóně 1963/64 se generální manažer Toronta snažil narychlo posílit kádr před blížícím se play-off, aby si pojistil zisk třetího titulu v řadě. Z toho důvodu zrealizovalo vedení Maple Leafs 22. února 1964 jeden z největších přestupů oné dekády. Nevin byl vyměněn do klubu New York Rangers společně s Dickem Duffem, Billem Collinsem, Arniem Brownem a Rodem Seilingem. Opačným směrem do Kanady zamířili elitní útočníci Andy Bathgate a Don McKenney.
Po přesunu z mistrovského kádru do probíhající přestavby v New Yorku se Nevin vyprofiloval ve spolehlivého hráče, na kterého mohl trenér spoléhat v oslabení i v přesilových hrách. V ročníku 1965/66 nastřílel 29 branek a posbíral 33 asistencí, čímž stanovil svůj tehdejší osobní rekord s 62 body. Tímto bodovým výkonem se vyrovnal v tabulce střelců i takovým legendám, jako byli Gordie Howe či Jean Béliveau, a umístil se na celkovém osmém místě v produktivitě celé NHL. Dne 26. prosince 1965 dosáhl svého prvního hattricku v zámořské soutěži, když vstřelil tři góly brankářům celku Boston Bruins a k výhře svého týmu v poměru 6:4 přispěl i dvěma asistencemi.
V roce 1965 jej vedení jmenovalo stálým kapitánem týmu New York Rangers poté, co byl z organizace vyměněn dosavadní lídr Camille Henry. Tuto zodpovědnou funkci Nevin zastával celých šest sezón v řadě až do roku 1971. Pod jeho dohledem a vedením se tým pravidelně začal vracet do vyřazovacích bojů. Nevin sám opakovaně dosahoval hranice dvaceti vstřelených branek za sezónu, přičemž v ročníku 1968/69 dokonce poprvé ve své kariéře překonal hranici třiceti gólů (celkem do sítí soupeřů poslal 31 puků). Během svého působení na Manhattanu se třikrát zúčastnil utkání hvězd.
⭐ Závěr NHL v Minnesotě a Los Angeles
Nevinovo úspěšné období v dresu Rangers se uzavřelo 25. května 1971, kdy jej klubová administrativa vyměnila do kádru Minnesota North Stars za zkušeného útočníka Bobbyho Rousseaua. Novým kapitánem Rangers byl poté jmenován útočník Vic Hadfield.
V Minnesotě Nevin odehrál dvě soutěžní sezóny (1971/72 a 1972/73). V první z nich dosáhl statistické bilance 15 gólů a 19 asistencí ve 72 zápasech. Následující rok ovšem jeho produktivita klesla na pouhých 5 branek a 13 přihrávek ve 66 odehraných utkáních. Výrazně snížená produktivita v jeho pětatřiceti letech pro mnohé analytiky naznačovala blížící se konec profesionální kariéry. Nevin byl však pro sezónu 1973/74 odeslán do týmu Los Angeles Kings, se kterým prožil zcela nečekané a výrazné oživení svých výkonů.
V kádru Los Angeles působil od podzimu roku 1973 a již ve své úvodní sezóně na západním pobřeží dokázal znovu překonat hranici dvaceti gólů (zakončil ji s bilancí 20 branek a 30 asistencí). Jeho vůbec nejúspěšnější individuální ročník v kariéře pak přišel nečekaně v sezóně 1974/75, v níž tým vedl hlavní trenér Bob Pulford. Ve věku 36 let nastoupil Nevin do 80 zápasů základní části, vstřelil 31 gólů, přidal 41 přesných asistencí a nasbíral své nové kariérní maximum 72 kanadských bodů. Také díky němu organizace Los Angeles Kings nasbírala na tehdejší poměry vynikajících a klubově rekordních 105 bodů do tabulky. Jeho znovuzrození vyústilo až v to, že při oficiálním celoligovém hlasování novinářů o Hart Memorial Trophy určené pro absolutně nejužitečnějšího hráče se umístil na celkové deváté pozici. Ve své poslední kompletní zámořské sezóně v NHL (1975/76) přispěl týmu Kings bilancí 13 gólů a 42 asistencí v 77 utkáních.
🌍 Působení ve WHA a konec kariéry
Po vypršení platného kontraktu u kalifornského mužstva se osmatřicetiletý Nevin rozhodl definitivně opustit NHL. Dne 25. října 1976 oficiálně podepsal novou smlouvu jako volný hráč s týmem Edmonton Oilers. Tento celek v té době působil v lize WHA, jež se snažila finančně a hráčsky konkurovat zavedené NHL.
Jeho působení na ledových plochách WHA ovšem mělo velmi krátké trvání. V barvách Edmontonu zvládl odehrát jen 13 ligových utkání, ve kterých zaznamenal 3 góly a 2 asistence (celkem 5 bodů). V průběhu svého třináctého zápasu utrpěl těžkou frakturu klíční kosti, po které musel podstoupit rekonvalescenci a nakonec učinil definitivní rozhodnutí o ukončení aktivní hráčské kariéry na nejvyšší profesionální úrovni.
Nevin se ve statistikách prezentoval vysoce disciplinovaným přístupem – za 18 ročníků v NHL nasbíral pouhých 211 trestných minut, což dává velmi nízký průměr na tak vysoký počet utkání (1 128 odehraných zápasů). V letech 1966 a 1975 se shodně umístil na třetím místě v hlasování o Lady Byng Memorial Trophy, která je v NHL vyhrazena hokejistům hrajícím na vysoké úrovni při zachování naprostých pravidel fair play a sportovního chování.
V civilním životě po hokeji se Bob Nevin účastnil řady charitativních a klubových akcí v rámci absolventského sdružení (Alumni Association) organizace z Toronta. Ke konci svého života trpěl těžkou formou Alzheimerovy choroby. Zemřel dne 21. září 2020 v Torontu ve věku 82 let.
📈 Statistiky
Kompletní přehled statistik Boba Nevina ve všech ligových soutěžích bez vynechání jediné odehrané sezóny. Data chybějící v historických záznamech (především asistence u nižších soutěží nebo neúčasti v play-off) jsou v tabulkách striktně označena pomlčkou.
National Hockey League (NHL)
| Sezóna | Tým | Zápasy | Góly | Asistence | Body | Trestné minuty | Zápasy (Play-off) | Góly (Play-off) | Asistence (Play-off) | Body (Play-off) | Trestné minuty (Play-off) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1957/58 | Toronto Maple Leafs | 4 | 0 | 0 | 0 | 0 | — | — | — | — | — |
| 1958/59 | Toronto Maple Leafs | 2 | 0 | 0 | 0 | 2 | — | — | — | — | — |
| 1960/61 | Toronto Maple Leafs | 68 | 21 | 37 | 58 | 13 | 5 | 1 | 0 | 1 | 2 |
| 1961/62 | Toronto Maple Leafs | 69 | 15 | 30 | 45 | 10 | 12 | 2 | 4 | 6 | 6 |
| 1962/63 | Toronto Maple Leafs | 58 | 12 | 21 | 33 | 4 | 10 | 3 | 0 | 3 | 2 |
| 1963/64 | Toronto Maple Leafs | 49 | 7 | 12 | 19 | 26 | — | — | — | — | — |
| 1963/64 | New York Rangers | 14 | 5 | 4 | 9 | 9 | — | — | — | — | — |
| 1964/65 | New York Rangers | 64 | 16 | 14 | 30 | 28 | — | — | — | — | — |
| 1965/66 | New York Rangers | 69 | 29 | 33 | 62 | 10 | — | — | — | — | — |
| 1966/67 | New York Rangers | 67 | 20 | 24 | 44 | 6 | 4 | 0 | 3 | 3 | 2 |
| 1967/68 | New York Rangers | 74 | 28 | 30 | 58 | 20 | 6 | 0 | 3 | 3 | 4 |
| 1968/69 | New York Rangers | 71 | 31 | 25 | 56 | 14 | 4 | 0 | 2 | 2 | 0 |
| 1969/70 | New York Rangers | 68 | 18 | 19 | 37 | 8 | 6 | 1 | 1 | 2 | 2 |
| 1970/71 | New York Rangers | 78 | 21 | 25 | 46 | 10 | 13 | 5 | 3 | 8 | 0 |
| 1971/72 | Minnesota North Stars | 72 | 15 | 19 | 34 | 6 | 7 | 1 | 1 | 2 | 0 |
| 1972/73 | Minnesota North Stars | 66 | 5 | 13 | 18 | 0 | — | — | — | — | — |
| 1973/74 | Los Angeles Kings | 78 | 20 | 30 | 50 | 12 | 5 | 1 | 0 | 1 | 2 |
| 1974/75 | Los Angeles Kings | 80 | 31 | 41 | 72 | 19 | 3 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| 1975/76 | Los Angeles Kings | 77 | 13 | 42 | 55 | 14 | 9 | 2 | 1 | 3 | 4 |
| Celkem | NHL kariéra | 1 128 | 307 | 419 | 726 | 211 | 84 | 16 | 18 | 34 | 24 |
World Hockey Association (WHA)
| Sezóna | Tým | Zápasy | Góly | Asistence | Body | Trestné minuty | Zápasy (Play-off) | Góly (Play-off) | Asistence (Play-off) | Body (Play-off) | Trestné minuty (Play-off) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1976/77 | Edmonton Oilers | 13 | 3 | 2 | 5 | 0 | — | — | — | — | — |
| Celkem | WHA kariéra | 13 | 3 | 2 | 5 | 0 | — | — | — | — | — |
Minor League - AHL a QHL
| Sezóna | Tým | Soutěž | Zápasy | Góly | Asistence | Body | Trestné minuty | Zápasy (Play-off) | Góly (Play-off) | Asistence (Play-off) | Body (Play-off) | Trestné minuty (Play-off) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1956/57 | Rochester Americans | AHL | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | — | — | — | — | — |
| 1957/58 | Rochester Americans | AHL | 1 | 0 | 2 | 2 | 2 | — | — | — | — | — |
| 1958/59 | Rochester Americans | AHL | 21 | 3 | 3 | 6 | 6 | — | — | — | — | — |
| 1958/59 | Chicoutimi Sagueneens | QHL | 35 | 16 | 8 | 24 | 12 | data nejsou dostupná | — | — | — | — |
| 1959/60 | Rochester Americans | AHL | 71 | 32 | 42 | 74 | 10 | 12 | 6 | 4 | 10 | 4 |
Juniorská kariéra - OHA
| Sezóna | Tým | Zápasy | Góly | Asistence | Body | Trestné minuty | Zápasy (Play-off) | Góly (Play-off) | Asistence (Play-off) | Body (Play-off) | Trestné minuty (Play-off) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1954/55 | Toronto Marlboros | 3 | 0 | 0 | 0 | 0 | — | — | — | — | — |
| 1955/56 | Toronto Marlboros | 48 | 34 | 31 | 65 | 34 | 11 | 7 | 4 | 11 | 7 |
| 1956/57 | Toronto Marlboros | 51 | 45 | 29 | 74 | 46 | data nejsou dostupná | — | — | — | — |
| 1957/58 | Toronto Marlboros | 50 | 32 | 39 | 71 | 0 | data nejsou dostupná | — | — | — | — |
🏆 Úspěchy a ocenění
- 1955/56: Zisk Memorial Cupu (Toronto Marlboros, OHA)
- 1955/56: J. Ross Robertson Cup (Toronto Marlboros, OHA)
- 1961/62: Vítěz Stanley Cupu (Toronto Maple Leafs, NHL)
- 1962/63: Vítěz Stanley Cupu (Toronto Maple Leafs, NHL)
- 1961/62: Účast na NHL All-Star Game
- 1962/63: Účast na NHL All-Star Game
- 1966/67: Účast na NHL All-Star Game
- 1968/69: Účast na NHL All-Star Game
Zdroje
- Lidé
- Kanaďané
- Muži
- Narození 18. března
- Narození 1938
- Narození v Ontariu
- Zesnulí lidé
- Úmrtí 21. září
- Úmrtí 2020
- Úmrtí v Torontu
- Sportovci
- Hokejisté
- Hráči National Hockey League
- Hráči World Hockey Association
- Hráči Toronto Maple Leafs
- Hráči New York Rangers
- Hráči Minnesota North Stars
- Hráči Los Angeles Kings
- Hráči Edmonton Oilers
- Hráči Rochester Americans
- Držitelé Stanley Cupu
- Hokejisté hrající na pozici útočníka
- Ryby
- Vytvořeno FilmedyBot 3.2