Bob Babcock (hokejista)

Bob Babcock
Celé jméno	Robert F. Babcock
Datum narození	3. srpna 1968
Místo narození	Agincourt, Ontario, Kanada
Státní příslušnost
Povolání	hokejista (obránce)
Aktivní od	1989
Aktivní do	1994
Výška	185 cm
Váha	101 kg

Bob Babcock (občanským jménem Robert F. Babcock, v hokejovém prostředí často přezdívaný také jako Bobby) je bývalý kanadský profesionální lední hokejista, který nastupoval na pozici defenzivního obránce. Během své profesionální kariéry na přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století se dokázal propracovat až do nejprestižnější hokejové ligy planety, NHL, kde odehrál dvě soutěžní utkání v dresu organizace Washington Capitals.

Jeho hokejový příběh je typickou a velmi syrovou ukázkou drsné reality severoamerického hokeje té doby. Babcock nikdy nepatřil mezi oslnivé techniky nebo ofenzivní dispečery rozdávající přesné přihrávky. Jeho devízou byla naopak obrovská fyzická síla, neústupnost, extrémní tvrdost a ochota kdykoliv shodit rukavice a postavit se za své spoluhráče. Z pozice hráče draftovaného až v desátém kole se musel ke svým dvěma startům v NHL doslova a do písmene probojovat přes ty nejtvrdší juniorské a farmářské soutěže, jako byla liga AHL, kde během několika let strávil na lavici hanby stovky trestných minut.

👤 Mládí a první hokejové krůčky v Ontariu

Robert F. Babcock se narodil 3. srpna 1968 v Agincourtu, což je bývalá samostatná obec, která dnes tvoří integrální a velmi hustě osídlenou součást metropolitní oblasti kanadského velkoměsta Toronto v provincii Ontario. Vyrůstat v Torontu a jeho bezprostředním okolí v sedmdesátých letech znamenalo být hokejem doslova obklopen na každém kroku. Konkurence v tamních dětských a mládežnických ligách byla a stále je pravděpodobně tou vůbec největší na celém světě.

Mladý Bob již od raného věku vynikal nad svými vrstevníky nejen výbornou stabilitou na bruslích, ale především rychlým fyzickým růstem, který ho zcela přirozeně posunul do role obránce. Jeho talent a fyzická dominance nezůstaly bez povšimnutí elitních torontských mládežnických programů. Obrovským milníkem v jeho dětské kariéře se stala sezóna 1980/1981, kdy byl jako dvanáctiletý chlapec vybrán do velmi prestižního mládežnického týmu Toronto Young Nationals. S tímto celkem se v roce 1981 zúčastnil legendárního mezinárodního turnaje Quebec International Pee-Wee Hockey Tournament. Tento turnaj ve městě Québec je považován za neoficiální žákovské mistrovství světa a každoročně se ho účastní tisíce dětí, z nichž ty nejlepší později pravidelně zaplňují soupisky klubů v NHL. Možnost zahrát si na tomto turnaji před zraky desetitisíců diváků v aréně Colisée de Québec znamenala pro Babcocka první skutečný dotek velkého hokejového světa.

🏒 Tvrdá škola kanadských juniorských lig

Přechod do dorosteneckého a juniorského hokeje zvládl Babcock díky svým tělesným proporcím naprosto bez problémů. V sezóně 1984/1985 začal pravidelně nastupovat za tým St. Michael's Buzzers, který působil v lize MetJBHL (Metropolitan Junior B Hockey League). Zde se naplno začal profilovat jeho budoucí herní styl. V pouhých čtyřiceti odehraných zápasech si připsal nejen 38 kanadských bodů (8 gólů a 30 asistencí), ale především neuvěřitelných 140 trestných minut, což jasně deklarovalo jeho ochotu zapojit se do tvrdých osobních soubojů.

Jeho výkony přilákaly pozornost skautů z nejvyšší juniorské ligy v provincii, vysoce respektované OHL. V takzvaném OHL Priority Selection draftu v roce 1985 si jej v devátém kole, jako 135. hráče v celkovém pořadí, vybral velmi silný a tradiční klub Sault Ste. Marie Greyhounds. Přechod do OHL znamenal obrovský skok v kvalitě i tvrdosti. V sezóně 1985/1986 si Babcock musel v silném týmu vybojovat svou pozici. Odehrál 50 utkání a k 8 kanadským bodům přidal 185 trestných minut, čímž se rychle stal jedním z nejobávanějších defenzivních štítů ve své divizi.

Následující ročník 1986/1987 se ukázal jako jeho statisticky vůbec nejvýraznější v juniorské kariéře. Za Greyhounds odehrál 62 zápasů základní části, dokázal vstřelit 7 branek a přidat 8 asistencí, ale co nejvíce upoutalo pozornost všech hokejových odborníků, byla astronomická hodnota 243 trestných minut. Bob Babcock se stal neoficiálním policistou svého týmu, který nekompromisně likvidoval jakékoliv pokusy o atakováni hvězdných útočníků Sault Ste. Marie. V průběhu ročníku 1987/1988 byl pak v rámci OHL vyměněn do klubu Cornwall Royals, kde dohrál nejen tuto sezónu, ale jako zkušený dvacetiletý veterán s povolenou výjimkou (tzv. overager) zde strávil i svou závěrečnou juniorskou sezónu 1988/1989. V dresu Cornwallu se zapsal jako naprosto spolehlivý lídr kabiny, který dovedl tým v roce 1989 až do vyřazovacích bojů, kde v osmnácti zápasech přidal důležité defenzivní zkušenosti.

🎯 Vstupní draft NHL a čekání na příležitost

Zatímco Babcock tvrdě pracoval v OHL, probíhal paralelně i boj o jeho práva pro dospělý profesionální hokej. V létě roku 1986 se konal tradiční vstupní draft do NHL. Tehdejší skautingové systémy hledaly u obránců do zadních řad přesně ty parametry, kterými ontarijský rodák disponoval – výšku přes 185 centimetrů, váhu blížící se metráku a absolutní neústupnost. Vzhledem k jeho omezeným ofenzivním schopnostem se sice neočekávalo jeho zvolení v prvních kolech, nicméně jeho jméno přesto zaznělo.

V desátém kole draftu, jako celkově 208. hráče v pořadí, si jej vybrala organizace Washington Capitals. Získat pozornost mocného klubu z amerického hlavního města bylo splněným snem, avšak Babcock si velmi dobře uvědomoval, že draft z takto nízké pozice mu nezaručuje absolutně nic. Otevřely se mu dveře do tréninkových kempů, ale musel počkat na dokončení své juniorské kariéry, než mohl podepsat svůj první plnohodnotný profesionální kontrakt. To se stalo až v roce 1989, kdy ve svých jednadvaceti letech oficiálně přešel do světa dospělého hokeje.

⚓ Profesionální začátky: Války na farmách v AHL

Své působení mezi profesionály nezahájil samozřejmě okamžitě v nablýskaných arénách NHL, ale v surovém a drsném prostředí AHL, která sloužila a dodnes slouží jako primární farma pro celky z NHL. V sezóně 1989/1990 se stal členem organizace Baltimore Skipjacks, tehdejšího hlavního farmářského celku Washingtonu.

Liga AHL na přelomu osmdesátých a devadesátých let byla prostředím, které lze bez nadsázky označit za hokejovou džungli. Týmy byly plné starších, frustrovaných hráčů, kteří bojovali o udržení svých míst, a mladých, nesmírně agresivních dravců, kteří se chtěli za každou cenu probít nahoru. Pro defenzivního obránce Babcockova střihu to znamenalo jediné – obrovské množství fyzických konfrontací. Ve své profesionální nováčkovské sezóně v Baltimoru odehrál 67 utkání. Jeho ofenzivní přínos byl minimální (zaznamenal pouhé 4 asistence), ale do historických statistik ligy se zapsal neuvěřitelnou porcí 249 trestných minut. Stal se osobním ochráncem svých talentovanějších spoluhráčů a velmi často se dostával do dlouhých a vyčerpávajících pěstních soubojů s těmi nejtěžšími vahami tehdejšího farmářského hokeje.

V dresu Baltimore Skipjacks odehrál Babcock i podstatnou část následujících tří sezón (1990 až 1993). Každým rokem potvrzoval svou roli tvrdého a nepoddajného muže, přes kterého se soupeři do předbrankového prostoru prostě nedostanou bez rizika vážného zranění.

🌟 Vrchol kariéry: Debut v National Hockey League

Nekonečná dřina na trénincích, desítky monoklů z vyblokovaných střel a stovky odsezených minut na trestné lavici v AHL se nakonec Bobu Babcockovi nesmírně vyplatily. Organizace Washington Capitals si jeho defenzivní spolehlivosti a oddanosti týmu vysoce cenila. V průběhu sezóny 1990/1991, kdy se Capitals potýkali s rozsáhlou marodkou ve svých zadních řadách a potřebovali do sestavy vnést obrovskou fyzickou sílu a respekt, zazvonil Babcockovi vysněný telefonát od generálního manažera.

Byl oficiálně povolán do prvního týmu a zažil tak moment, pro který žije každý kanadský chlapec s bruslemi na nohou. Debutoval v oficiálním a mistrovském zápase NHL. Ačkoliv se v této sezóně jednalo o jeho jediný start na nejvyšší úrovni, stal se plnohodnotným hráčem NHL. Nepřipsal si v tomto utkání žádný kanadský bod ani trestnou minutu, ale splnil přesně to, co se od něj očekávalo – hrál čistě dozadu, vyvaroval se chyb a pokryl přidělené hráče.

Jeho druhá a, jak se později ukázalo, historicky úplně poslední šance v nejlepší lize světa přišla o dvě léta později, na samém počátku ročníku 1992/1993. Dne 10. října 1992 navlékl dres Capitals do nesmírně vyhroceného a tradičně velmi tvrdého divizního derby proti rivalům z celku Philadelphia Flyers. Utkání se hrálo ve vysoce fyzickém tempu. Babcock v tomto zápase opět nebodoval do statistik produktivity, nicméně se stihl zapsat do zápisu o utkání tím, co mu bylo po celou kariéru nejvlastnější – obdržel jeden dvouminutový menší trest (2 PIM) za tvrdou hru. Zápas skončil pro Washington porážkou 2:4 a nedlouho po tomto utkání byl Babcock vedením klubu opět odeslán zpět na farmu do AHL k týmu Skipjacks. Dvě odehraná utkání, nula bodů a dvě trestné minuty – to je celkový, avšak velmi těžce vydřený odkaz Boba Babcocka v National Hockey League.

⚓ Závěr profesionální dráhy v nižších soutěžích

V průběhu své poslední kompletní sezóny v organizaci Washingtonu (1992/1993) se Babcock kromě farmy v AHL podíval i o patro níže. Odehrál 26 utkání za tým Hampton Roads Admirals v lize ECHL. V této soutěži, která kvalitativně zaostávala za AHL, dokázal najednou najít i ofenzivní rytmus – vstřelil 3 góly a přidal 13 asistencí, což představovalo 16 bodů ve 26 zápasech, a navíc si zachoval svou tvrdost s 96 trestnými minutami.

V létě roku 1993 se jeho cesty s organizací Capitals definitivně rozešly. Jako volný hráč přijal nabídku zúčastnit se kempu a nakonec podepsal farmářský kontrakt s týmem Binghamton Rangers, což byla záložní organizace slavného klubu New York Rangers hrající v AHL. V Binghamtonu odehrál během sezóny 1993/1994 celkem dvacet utkání, ve kterých zapsal 7 kanadských bodů (1 gól a 6 asistencí) a 67 trestných minut. Opotřebované tělo, léta strávená v neustálých fyzických soubojích a obrovský přetlak nastupující mladé generace draftovaných hráčů ho po skončení tohoto ročníku přiměly učinit závažné životní rozhodnutí. V roce 1994, ve věku pouhých šestadvaceti let, svou profesionální hráčskou kariéru oficiálně ukončil.

🔄 Kuriozita na závěr: Návrat na led po šestnácti letech

Životní příběh hokejisty by nebyl kompletní bez jednoho velmi zajímavého a pro fanoušky překvapivého detailu. Ačkoliv profesionální hokej opustil v roce 1994, obrovská láska ke sportu ho nikdy neopustila. O neuvěřitelných šestnáct let později, v sezóně 2010/2011, se dvaačtyřicetiletý Bob Babcock znovu postavil k soutěžním utkáním. Stalo se tak v kanadské seniorské lize Major League Hockey (MLH), kde nastoupil k 12 zápasům za celek Orillia Tundras. Tato organizace sdružovala mnoho bývalých profesionálů, kteří si chtěli hokejem opět dělat radost. V těchto dvanácti zápasech si zkušený defenzivní veterán připsal 18 trestných minut a ukázal, že ze své neústupnosti nic neztratil ani ve středním věku.

🛡️ Profil a specifikace herního stylu

Z hlediska fyzických a taktických předpokladů představoval Bob Babcock absolutní archetyp defenzivního zadáka z osmdesátých a devadesátých let. Měřil vynikajících 185 centimetrů (6 stop a 1 palec) a jeho tělesná váha se pohybovala na hranici robustních 101 kilogramů (222 až 223 liber). Těžiště těla měl nízko posazené, což ho dělalo takřka neodstavitelným při soubojích v rohových částech kluziště.

Hokejovou hůl držel zásadně v levé ruce, což z něj činilo takzvaného levého obránce. Jeho primárním pracovním prostorem byl vlastní slot (území bezprostředně před vlastním brankářem). Zde operoval s obrovským důrazem; nevyhýbal se krosčekům, hákování či tvrdým hitům. Pokud byl v utkání vysoce frustrován soupeřem, bez jakéhokoliv váhání a respektu shazoval rukavice. Tyto jeho vlastnosti z něj dělaly nesmírně ceněného týmového hráče (takzvaného bodyguarda), kterého ofenzivní hvězdy jeho týmu naprosto zbožňovaly, protože věděly, že dokud je na ledě Babcock, žádný soupeř si k nim nedovolí unfair hru.

📈 Souhrnné kariérní statistiky

Tato detailní encyklopedická tabulka zachycuje kompletní a historicky zdokumentovanou hokejovou stopu Boba Babcocka, od jeho nejranějších juniorských let, přes ohromné počty trestných minut na farmách, až po magické dva starty v NHL a veteránský návrat.

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty	Zápasy PO	Góly PO	Asist. PO	Body PO	Trestné minuty PO
1984/1985	St. Michael's Buzzers	MetJBHL	40	8	30	38	140	—	—	—	—	—
1985/1986	Sault Ste. Marie Greyhounds	OHL	50	1	7	8	185	—	—	—	—	—
1986/1987	Sault Ste. Marie Greyhounds	OHL	62	7	8	15	243	4	0	0	0	11
1987/1988	Sault Ste. Marie Greyhounds	OHL	8	0	2	2	30	—	—	—	—	—
1987/1988	Cornwall Royals	OHL	42	0	16	16	120	—	—	—	—	—
1988/1989	Cornwall Royals	OHL	42	0	9	9	163	18	1	3	4	29
1989/1990	Baltimore Skipjacks	AHL	67	0	4	4	249	7	0	0	0	23
1990/1991	Washington Capitals	NHL	1	0	0	0	0	—	—	—	—	—
1990/1991	Baltimore Skipjacks	AHL	38	0	3	3	112	—	—	—	—	—
1991/1992	Baltimore Skipjacks	AHL	26	0	2	2	55	—	—	—	—	—
1992/1993	Washington Capitals	NHL	1	0	0	0	2	—	—	—	—	—
1992/1993	Baltimore Skipjacks	AHL	26	0	2	2	93	—	—	—	—	—
1992/1993	Hampton Roads Admirals	ECHL	26	3	13	16	96	1	0	0	0	10
1993/1994	Binghamton Rangers	AHL	20	1	6	7	67	—	—	—	—	—
2010/2011	Orillia Tundras	MLH	12	0	0	0	18	—	—	—	—	—

Zdroje