Anna Jagellonská

Anna Jagellonská
	Soubor:Hans Maler zu Schwaz 004.jpg
	Portrét Anny Jagellonské od Hanse Malera zu Schwaz, kolem roku 1525
Titul	Královna česká, uherská a chorvatská, římská královna
Období vlády	1526–1547
Korunovace	24. února 1527 v Praze (českou královnou)
Datum narození	23. července 1503
Místo narození	Budín, Uherské království
Datum úmrtí	27. ledna 1547 (ve věku 43 let)
Místo úmrtí	Praha, České království
Místo pohřbení	Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze
Dynastie	Jagellonci (narozením); Habsburkové (sňatkem)
Otec	Vladislav II. Jagellonský
Matka	Anna z Foix a Candale
Děti	Alžběta; Maxmilián II.; Anna; Ferdinand II. Tyrolský; Marie; Magdalena Habsburská; Kateřina; Eleonora; Markéta; Jan; Barbora Habsburská; Karel II. Štýrský; Uršula Habsburská; Helena Habsburská; Jana Habsburská

Rozbalit box

Obsah boxu

Anna Jagellonská (* 23. července 1503, Budín – † 27. ledna 1547, Praha) byla česká a uherská princezna, která se sňatkem s Ferdinandem I. Habsburským stala českou, uherskou a římskou královnou. Byla klíčovou postavou při přechodu vlády v Českém a Uherském království z dynastie Jagellonců na dynastii Habsburků po smrti svého bratra Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče roku 1526. Její dědická práva byla jedním z hlavních argumentů pro Ferdinandův nárok na trůn.

👑 Život a původ

Anna se narodila v Budíně (dnešní Budapešť) jako prvorozené dítě českého a uherského krále Vladislava II. Jagellonského a jeho třetí manželky, francouzské šlechtičny Anny z Foix a Candale. Její matka zemřela krátce po porodu jejího mladšího bratra Ludvíka v roce 1506, a tak Anna vyrůstala jako polosirotek. Její otec, přezdívaný "král Bene" (latinsky rex bene, král dobře) pro svou mírnou a nerozhodnou povahu, ji i jejího bratra velmi miloval.

Výchova Anny a Ludvíka probíhala na královském dvoře v Budíně a byla vedena v humanistickém duchu. Anna byla velmi inteligentní a vzdělaná, hovořila plynně několika jazyky, včetně latiny, němčiny, češtiny a maďarštiny. Již od útlého dětství byla součástí dynastických plánů svého otce a děda z matčiny strany, císaře Maxmiliána I. Habsburského.

💍 Sňatková politika a Vídeňský kongres

Klíčovým momentem pro Anninu budoucnost se stal Vídeňský kongres v roce 1515. Zde se setkal její otec Vladislav II. s císařem Svaté říše římské Maxmiliánem I. a svým bratrem, polským králem Zikmundem I. Starým. Byly zde dohodnuty tzv. Vídeňské svatby, které měly propojit dynastie Jagellonců a Habsburků a vytvořit tak silnou alianci proti rostoucí moci Osmanské říše.

Dohoda stanovila dvojí sňatek:

Annin bratr Ludvík si měl vzít Maxmiliánovu vnučku Marii Habsburskou.
Anna byla přislíbena jednomu z Maxmiliánových vnuků, buď budoucímu císaři Karlovi V., nebo jeho mladšímu bratrovi Ferdinandovi.

Nakonec bylo rozhodnuto, že se Anna provdá za Ferdinanda. Tento sňatek byl formálně uzavřen v zastoupení již v roce 1515 a osobně potvrzen v Linzi roku 1521. Tato sňatková politika se ukázala jako jeden z nejvýznamnějších dynastických tahů v evropské historii 16. století.

⚭ Manželství s Ferdinandem I.

Sňatek Anny a Ferdinanda, uzavřený 25. května 1521 v Linzi, byl na rozdíl od mnoha jiných politicky motivovaných svazků té doby mimořádně šťastný a harmonický. Manželé k sobě chovali hlubokou náklonnost a úctu. Anna byla svému muži oporou v jeho politické kariéře a stala se matkou početné rodiny, čímž zajistila pokračování habsburské dynastie.

Anna byla známá svou zbožností, laskavostí a inteligencí. Ferdinand se s ní často radil o politických záležitostech a respektoval její názory. Společně trávili mnoho času, ať už v Innsbrucku, Vídni nebo později v Praze. Jejich rodinný život byl považován za vzorný.

⚔️ Nástup Habsburků na trůn

Tragická událost, která změnila osud střední Evropy, nastala 29. srpna 1526. V bitvě u Moháče bylo uherské vojsko drtivě poraženo armádou osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného. V bitvě padl i Annin bratr, dvacetiletý král Ludvík Jagellonský, který nezanechal žádného legitimního potomka.

Smrtí Ludvíka vymřela česko-uherská větev Jagellonců a trůny obou království se uvolnily. Ferdinand I. okamžitě vznesl nárok na český i uherský trůn, a to na základě dvou hlavních argumentů:

Dohody z roku 1515 o vzájemném nástupnictví.
Dědického práva své manželky Anny jako jediné sestry zesnulého krále.

Zatímco v Uhrách byla situace komplikovaná a část šlechty si zvolila za krále Jana Zápolského, v Čechách byl Ferdinandův nárok přijat snáze. 23. října 1526 byl českými stavy zvolen za krále a 24. února 1527 byl v katedrále sv. Víta korunován. Den po něm byla korunována i Anna. Tímto aktem započala téměř čtyřsetletá vláda Habsburků v českých zemích.

👨‍👩‍👧‍👦 Potomstvo

Anna a Ferdinand měli celkem 15 dětí, z nichž se 12 dožilo dospělosti. Jejich potomstvo se stalo základem pro další generace Habsburků a prostřednictvím sňatků se spojilo s mnoha dalšími evropskými panovnickými rody.

Alžběta (1526–1545), manželka polského krále Zikmunda II. Augusta
Maxmilián II. (1527–1576), císař Svaté říše římské, český a uherský král
Anna (1528–1590), manželka bavorského vévody Albrechta V.
Ferdinand II. Tyrolský (1529–1595), arcivévoda a hrabě tyrolský
Marie (1531–1581), manželka vévody z Jülich-Kleve-Bergu Viléma Bohatého
Magdalena Habsburská (1532–1590), jeptiška v Hallu v Tyrolsku
Kateřina (1533–1572), manželka polského krále Zikmunda II. Augusta
Eleonora (1534–1594), manželka mantovského vévody Viléma I. Gonzagy
Markéta (1536–1567), jeptiška
Jan (1538–1539)
Barbora Habsburská (1539–1572), manželka ferrarského vévody Alfonse II. d'Este
Karel II. Štýrský (1540–1590), arcivévoda Vnitřních Rakous, otec císaře Ferdinanda II.
Uršula (1541–1543)
Helena (1543–1574), jeptiška
Jana Habsburská (1547–1578), manželka toskánského velkovévody Františka I. de' Medici

🏛️ Odkaz a smrt

Anna Jagellonská zemřela 27. ledna 1547 na Pražském hradě krátce po porodu své nejmladší dcery Jany. Zemřela na horečku omladnic ve věku 43 let. Její smrt Ferdinanda hluboce zasáhla a údajně se z ní nikdy plně nevzpamatoval.

Na její počest nechal Ferdinand I. v Královské zahradě Pražského hradu postavit renesanční letohrádek, který je dnes znám jako Letohrádek královny Anny (nebo také Belveder). Stavba je považována za jednu z nejčistších renesančních architektur mimo Itálii. Anna se však jejího dokončení nedožila.

Byla pohřbena v katedrále sv. Víta v Praze, kde později po jejím boku spočinul i její manžel Ferdinand I. a jejich syn Maxmilián II. Její životní příběh je příkladem ženy, jejíž osud a dědická práva zásadně ovlivnily politickou mapu střední Evropy na několik staletí.

💡 Pro laiky

Jagellonci: Mocná královská dynastie původem z Litvy, která v 15. a 16. století vládla v Polsku, Litvě, Čechách a Uhrách. Anna byla jednou z posledních členek této dynastie.
Habsburkové: Jeden z nejvýznamnějších panovnických rodů v Evropě. Díky sňatku s Annou získali český a uherský trůn a vládli zde až do roku 1918.
Sňatková politika: Způsob, jakým si královské rody v minulosti zajišťovaly moc, území a spojenectví. Místo válek se domlouvaly svatby mezi dětmi panovníků. Annin sňatek je ukázkovým příkladem.
Bitva u Moháče (1526): Osudová bitva, ve které Turci porazili Uhry. Zemřel v ní Annin bratr, král Ludvík, což otevřelo cestu Habsburkům na český a uherský trůn.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025