Corey Foster

Corey Foster
Výška	188 cm
Váha	93 kg
Pozice	obránce
Draft	1988, 12. celkově, New Jersey Devils
Úspěchy	All-Rookie Team (OHL, 1987)

Corey Foster je bývalý kanadský profesionální hokejový obránce, který se v hokejovém světě proslavil jako jeden z nejtalentovanějších ofenzivních zadáků své generace v juniorském hokeji, což mu vyneslo velmi vysoké postavení na vstupním draftu NHL v roce 1988 (12. celkově, New Jersey Devils). Ačkoliv jeho kariéra v samotné NHL nenaplnila obrovská očekávání spojená s výběrem v prvním kole a odehrál v ní pouze 45 utkání, Foster se stal legendou nižších profesionálních soutěží (AHL a IHL), kde po více než desetiletí patřil k nejproduktivnějším obráncům.

Jeho příběh je fascinující studií o přechodu z juniorského do dospělého hokeje, o tlaku na vysoce draftované hráče a o evoluci role obránce. Foster byl prototypem moderního "puck-moving" obránce v době, kdy NHL stále ještě preferovala spíše defenzivní specialisty a tvrdé hochy. Své největší úspěchy a uznání nakonec našel mimo záři reflektorů NHL, ať už v dresu farmářských týmů, nebo během svého exotického angažmá v Japonsku, kde se stal jednou z největších hvězd tamní ligy v dresu Kokudo Bunnies.

👶 Mládí a juniorská kariéra: Hvězda Peterborough Petes

Corey Foster se narodil 27. října 1969 v Ottawě, hlavním městě Kanady. Vyrůstal v provincii Ontario, která je srdcem kanadského hokeje. Od útlého věku prokazoval nadprůměrné bruslařské schopnosti a cit pro hru, což ho předurčovalo k roli ofenzivního obránce.

Jeho cesta do velkého hokeje vedla přes slavný juniorský tým Peterborough Petes v lize OHL. Petes jsou organizací s obrovskou tradicí, která vychovala hráče jako Steve Yzerman nebo Chris Pronger. Foster do této továrny na talenty vstoupil v roce 1986.

Sezóna 1986/87: Raketový start

Hned ve své nováčkovské sezóně (Rookie season) v OHL ukázal, že není obyčejným obráncem.

Statistiky: V 66 zápasech zaznamenal 45 bodů (12 gólů, 33 asistencí).
Role: Na šestnáctiletého obránce to byla mimořádná čísla. Foster se okamžitě zařadil mezi klíčové hráče týmu při přesilových hrách. Jeho schopnost vyvést puk z obranného pásma a založit útok byla na juniorské úrovni elitní.
Ocenění: Za své výkony byl jmenován do prvního All-Rookie týmu OHL (sestava nejlepších nováčků ligy).

Sezóna 1987/88: Draftový rok

Sezóna před draftem je pro každého juniora tou nejdůležitější. Foster se ocitl pod drobnohledem skautů všech týmů NHL. A nezklamal.

V 66 zápasech téměř zdvojnásobil svou produkci na 83 bodů (23 gólů, 60 asistencí).
Stal se nejproduktivnějším obráncem týmu a jedním z nejlepších v celé lize.
Peterborough Petes v této sezóně dominovali, a ačkoliv v play-off neuspěli tak, jak si přáli, Fosterovy akcie vyletěly strmě vzhůru. Skauti na něm oceňovali kombinaci velikosti (188 cm) a jemné techniky. Byl přirovnáván k hráčům jako Paul Coffey nebo Phil Housley – obráncům, kteří fungují jako "čtvrtý útočník".

Sezóna 1988/89: Loučení s juniory

Po draftu (viz níže) se Foster vrátil do Peterborough ještě na jednu sezónu, aby dozrál. Byla to jeho statisticky nejlepší sezóna.

V pouhých 53 zápasech nasbíral 84 bodů (18 gólů, 66 asistencí). Průměr 1,58 bodu na zápas je na obránce fantastický.
Petes v této sezóně vyhráli OHL a postoupili na turnaj o Memorial Cup. Ačkoliv na celkový triumf v Memorial Cupu nedosáhli (prohráli ve finále se Swift Current Broncos), Foster byl na vrcholu sil a připraven na profesionální hokej.

📥 Draft NHL 1988: První kolo a velká očekávání

Vstupní draft NHL 1988 se konal v Montrealu a je považován za jeden z nejsilnějších v historii. Tým New Jersey Devils, vedený generálním manažerem Lou Lamoriellom, měl právo 12. volby. Devils byli týmem na vzestupu (právě zažili svou "Popelkovu jízdu" do finále konference 1988) a hledali talentovaného obránce, který by podpořil ofenzivu.

Když Lamoriello vyslovil jméno Corey Foster, bylo to vnímáno jako logický a silný tah. Pro kontext, podívejme se, kdo byl vybrán kolem něj:

1. Mike Modano
2. Trevor Linden
8. Jeremy Roenick
10. Teemu Selänne
12. Corey Foster
13. Joel Savage (kariéra v NHL minimální)

Fakt, že byl vybrán tak vysoko, vytvořil na Fostera tlak. Očekávalo se, že se stane pilířem obrany Devils na další desetiletí. New Jersey však v té době začínalo budovat svou identitu na defenzivním systému, který se později stal známým jako "past ve středním pásmu" (neutral zone trap). Pro volnomyšlenkářského ofenzivního obránce to nebylo ideální prostředí.

😈 New Jersey Devils: Střet s realitou NHL

Fosterův přechod mezi profesionály v sezóně 1989/90 byl nárazem do zdi. Ačkoliv měl talent, v NHL se od obránců vyžadovala v prvé řadě spolehlivost ve vlastním pásmu. Foster, zvyklý z juniorů riskovat a útočit, se často dopouštěl chyb, které trenéři v NHL neodpouštějí.

Sezóna 1989/90: Svůj debut v NHL si odbyl, ale odehrál pouze 15 zápasů (2 góly, 2 asistence). Většinu času strávil na farmě v týmu Utica Devils v AHL. V Utice byl králem – ve 48 zápasech měl 41 bodů. Ukázalo se, že pro AHL je příliš dobrý, ale pro NHL ještě není dostatečně defenzivně zodpovědný.
Sezóna 1990/91: Situace se nezlepšila. V NHL odehrál jen 3 zápasy. Zbytek sezóny opět dominoval v Utice (44 bodů v 65 zápasech). Začala se na něj lepit nálepka hráče "AAAA" – hvězdy farem, která v NHL selhává.

Vedení Devils ztratilo trpělivost. Měli v systému jiné obránce (jako Scott Niedermayer, kterého draftovali v roce 1991), kteří se jevili komplexněji.

🦅 Philadelphia, Pittsburgh a Islanders: Cesta poutníka

Následující roky byly pro Fostera kolotočem výměn a bojů o místo v sestavě.

Philadelphia Flyers

V sezóně 1991/92 se přesunul do organizace Philadelphia Flyers. Flyers v té době procházeli přestavbou a hledali ofenzivní impulsy. Foster dostal šanci v 7 zápasech NHL (1 gól), ale většinu času strávil na farmě v Hershey Bears.

Hershey Bears:** Zde prožil jednu ze svých nejlepších profesionálních sezón. V 68 zápasech nasbíral 61 bodů. Byl zvolen do First All-Star Teamu AHL a získal **Eddie Shore Award pro nejlepšího obránce ligy (podle některých zdrojů byl finalistou, vítězem byl Greg Hawgood, ale Foster patřil k absolutní špičce). Dokázal, že v nižší soutěži patří k elitě.

Pittsburgh Penguins

V sezóně 1993/94 podepsal smlouvu s Pittsburgh Penguins. Tučňáci měli ofenzivní tým (Lemieux, Jágr) a zdálo se, že Fosterův styl by jim mohl sedět. Realita však byla jiná. Do nabitého kádru se neprosadil a hrál za farmu Cleveland Lumberjacks v IHL. V Clevelandu byl opět dominantní (58 bodů v 66 zápasech).

New York Islanders

Poslední vážný pokus o NHL přišel v dresu New York Islanders. V sezóně 1995/96 dostal příležitost v 17 zápasech. Zaznamenal 4 asistence. Byly to jeho poslední zápasy v nejprestižnější lize světa. Celkem v NHL odehrál 45 zápasů, vstřelil **5 gólů a přidal **8 asistencí.

🌏 Japonská mise: Král v zemi vycházejícího slunce

V roce 1996, ve věku 27 let, učinil Corey Foster rozhodnutí, které mu změnilo život a prodloužilo kariéru. Místo aby dál bojoval v autobusech AHL o mizivou šanci v NHL, přijal lukrativní nabídku z Japonska.

V polovině 90. let se japonská liga (JIHL) snažila zvýšit svou úroveň nákupem zahraničních hvězd. Kluby vlastněné velkými korporacemi (Kokudo, Seibu) platily hráčům s zkušenostmi z NHL velmi dobré peníze. Foster podepsal s týmem Kokudo Bunnies (později Kokudo Lions).

Dominance v Asii: V Japonsku byl Foster absolutní superhvězdou. Jeho bruslení a střela byly na tamní poměry z jiné planety.
Statistiky: V sezóně 1997/98 zaznamenal ve 40 zápasech 49 bodů (22 gólů!). Na obránce to byla neuvěřitelná čísla.
Tituly: S týmem Kokudo získal několik mistrovských titulů v japonské lize. Hokej v Japonsku mu vrátil radost ze hry. Byl lídrem týmu, hrál 30 minut za zápas a byl uctíván fanoušky. V Japonsku strávil pět úspěšných sezón.

🇩🇪 Návrat do Evropy a konec kariéry

Po japonském dobrodružství se Foster vrátil blíže k domovu, respektive do západního hokejového světa. V sezóně 2001/02 podepsal smlouvu v Německu s týmem Berlin Capitals v lize DEL. Německá liga byla kvalitnější než japonská, ale Foster se i zde dokázal prosadit. Ve 48 zápasech nasbíral 25 bodů.

Kariéru zakončil v nižších severoamerických soutěžích (opět AHL a ECHL) kolem roku 2005. Poslední zápasy odehrál za tým Elmira Jackals.

🏒 Analýza herního stylu: Proč to nevyšlo v NHL?

Případ Coreyho Fostera je učebnicovým příkladem tzv. "Tweenera" (hráče mezi ligami).

Ofenzivní talent: Měl střelu a přehled na úrovni NHL. V přesilových hrách byl smrtící.
Bruslení: Byl výborným bruslařem směrem dopředu, ale měl problémy s obratností při bránění rychlých útočníků v situacích 1 na 1.
Defenzivní hra: V NHL 90. let, kdy se prosazovala tvrdá defenzivní hra, hákování a držení, neměl Foster dostatečnou fyzickou odolnost a defenzivní disciplínu. Trenéři jako Jacques Lemaire (v NJ) vyžadovali absolutní poslušnost systému, což Fosterovi, který hrál instinktivně, nevyhovovalo.
Doba: Pokud by hrál v dnešní NHL (post-2010), která chrání technické hráče a podporuje ofenzivní obránce, pravděpodobně by měl mnohem delší a úspěšnější kariéru. Předběhl svou dobu.

📊 Statistiky kariéry

Základní část a play-off

Sezóna	Tým	Liga	Z	G	A	B	TM
1985/86	Peterborough Petes	OHL	5	0	0	0	0
1986/87	Peterborough Petes	OHL	66	12	33	45	48
1987/88	Peterborough Petes	OHL	66	23	60	83	107
1988/89	Peterborough Petes	OHL	53	18	66	84	56
1988/89	New Jersey Devils	NHL	2	0	0	0	0
1989/90	New Jersey Devils	NHL	15	2	2	4	12
1989/90	Utica Devils	AHL	48	9	32	41	29
1990/91	New Jersey Devils	NHL	3	0	0	0	2
1990/91	Utica Devils	AHL	65	10	34	44	67
1991/92	Philadelphia Flyers	NHL	7	1	0	1	8
1991/92	Hershey Bears	AHL	68	15	46	61	79
1992/93	Hershey Bears	AHL	80	10	46	56	63
1993/94	Cleveland Lumberjacks	IHL	66	15	43	58	73
1994/95	Cleveland Lumberjacks	IHL	67	14	42	56	48
1995/96	New York Islanders	NHL	17	2	4	6	14
1995/96	Chicago Wolves	IHL	50	7	28	35	56
1996/97	Kokudo Bunnies	JIHL (Japonsko)	30	18	22	40	36
1997/98	Kokudo Bunnies	JIHL (Japonsko)	40	22	27	49	79
2001/02	Berlin Capitals	DEL	48	6	19	25	34
Celkem		NHL	45	5	8	13	36
Celkem		OHL	190	53	159	212	211
Celkem		AHL	261	44	158	202	238

📜 Odkaz

Corey Foster zůstává v paměti hokejových historiků jako jeden z nejvýraznějších talentů draftu 1988, který se neprosadil. Jeho statistiky v nižších soutěžích jsou však důkazem jeho nezpochybnitelných schopností. Je ikonou pro fanoušky Hershey Bears a Utica Devils z počátku 90. let a dodnes je vzpomínán v Japonsku jako jeden z nejlepších "gaijinů" (cizinců), kteří kdy v tamní lize hráli.

Jeho kariéra je připomínkou toho, že cesta do NHL není lineární a že úspěch v hokeji může mít mnoho podob – ať už je to zvednutí Stanley Cupu, nebo pozice lídra týmu na druhém konci světa.

🔗 Související články

📚 Zdroje