Strana zelených

Strana zelených
	Soubor:Green Party Czech Republic Logo.svg
Zkratka	Zelení
Založení	9. prosince 1989
Předseda	(kolektivní vedení / tandem)
Sídlo	Praha
Ideologie	Zelená politika, Progresivismus, Proevropanství, Sociální liberalismus
Barvy	zelená
Parlament	0 mandátů (2025)
Web	www.zeleni.cz

Strana zelených (zkráceně Zelení) je česká středolevicová politická strana prosazující principy zelené politiky, ochrany životního prostředí, lidských práv a sociální spravedlnosti. Je členem Evropské strany zelených (EGP).

Strana zažila svůj historický vrchol v letech 2006 až 2009, kdy pod vedením Martina Bursíka zasedala v Poslanecké sněmovně a byla součástí koaliční vlády Mirka Topolánka. Po vnitřních rozkolech a pádu vlády v roce 2009 však vypadla z vysoké politiky a od roku 2010 se jí nepodařilo překročit pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny.

V období 2024–2026 se strana nachází v hluboké politické defenzivě. V eurovolbách 2024 ani v parlamentních volbách 2025 neuspěla. V kontextu drtivého vítězství národně-konzervativního bloku (ANO, SPD, Motoristé) a propadu liberálních stran (Piráti) bojují Zelení o přežití a smysl své existence na celostátní úrovni, přičemž si udržují vliv pouze v některých velkých městech (např. Praha, Brno) a v Senátu.

📜 Historie strany

Vývoj Strany zelených lze rozdělit do několika fází: od porevolučního nadšení, přes éru vládní odpovědnosti a vnitřních bojů, až po dlouhodobý pobyt v mimoparlamentní opozici.

1989–2005: Hledání identity

Strana vznikla krátce po sametové revoluci na podzim 1989. V prvních letech však byla roztříštěná, ideově neukotvená a trpěla vnitřními spory mezi „tmavozelenými“ (radikálními ekology) a „melouny“ (zvenku zelení, uvnitř rudí – podezření z levicového extremismu). V 90. letech se jí nedařilo konkurovat zavedeným stranám a pohybovala se na hranici 1–2 % hlasů.

2005–2009: Zlatá éra Martina Bursíka

Zlom nastal v roce 2005, kdy se předsedou stal Martin Bursík. Podařilo se mu sjednotit stranu, dát jí moderní liberální tvář a oslovit městské voliče.

**Volby 2006:** Strana získala historických **6,29 % hlasů** a 6 mandátů ve Sněmovně.
**Vládní angažmá:** Zelení vstoupili do vlády Mirka Topolánka (ODS + KDU-ČSL + SZ). Získali čtyři křesla:
- Ministr životního prostředí (Martin Bursík)
- Ministryně školství (Dana Kuchtová, později Ondřej Liška)
- Ministr zahraničí (Karel Schwarzenberg – nominován za SZ)
- Ministryně pro lidská práva (Džamila Stehlíková, později Michael Kocáb)

Vláda prosadila řadu ekologických opatření (program Zelená úsporám, rozvoj obnovitelných zdrojů), ale Zelení čelili kritice za podporu pravicových reforem (poplatky ve zdravotnictví) a zejména za ochotu jednat o umístění amerického radaru v Brdech.

2008–2010: Rozkol a pád

Vnitrostranické napětí mezi pragmatickým křídlem (Bursík) a levicovou vnitrostranickou opozicí (Dana Kuchtová, Matěj Stropnický) vedlo k destrukci strany.

**Rebelky:** Poslankyně Věra Jakubková a Olga Zubová byly vyloučeny ze strany a v březnu 2009 pomohly opozici svrhnout vládu Mirka Topolánka uprostřed českého předsednictví EU.
**Volby 2010:** Rozhádaná strana získala pouze 2,44 % a vypadla ze Sněmovny. Martin Bursík rezignoval.

2010–2023: Mimoparlamentní opozice

V následující dekádě strana hledala nové vedení a směr.

**Éra Ondřeje Lišky (2010–2014):** Snaha o modernizaci, ale volební neúspěchy pokračovaly.
**Levicový obrat (Matěj Stropnický):** V roce 2016 stranu ovládl Matěj Stropnický s radikálnějším levicovým programem. Volby 2017 skončily debaklem (1,46 %), což vedlo k dalšímu odlivu členů.
**Stabilizace:** Pod vedením Michala Berga a Magdaleny Davis (od roku 2020) se strana stabilizovala jako progresivní proevropská síla, ale nedokázala se vymanit ze stínu Pirátů, kteří přebrali většinu jejich potenciálních voličů.

📉 Krizové období 2024–2026

Období let 2024 až 2026 bylo pro Zelené bojem o politické přežití v kontextu celkového úpadku liberálních sil v Česku.

Volby do Evropského parlamentu 2024

Strana vkládala naděje do eurovoleb 2024, kde tradičně mívá lepší výsledky. Kampaň postavila na obraně Green Dealu a lidských právech. V silně polarizované atmosféře, kdy volby ovládla kritika EU ze strany ANO a Motoristů, však Zelení propadli a nezískali ani jeden mandát (zisk pod 2 %).

Parlamentní volby 2025: Liberalní debakl

Před volbami do Sněmovny v roce 2025 se Zelení pokoušeli vyjednat koalici s menšími liberálními subjekty (např. SEN 21), jelikož Piráti (oslabení vládním angažmá a kauzou Ivana Bartoše) odmítli širší integraci. Výsledek voleb byl pro celý liberální tábor katastrofou:

Zelení získali samostatně cca **1,8 % hlasů**.
Piráti vypadli ze Sněmovny (2,1 %).
Většinu "zelených" témat ve veřejném prostoru ovládla negativní kampaň vítězného bloku ANO+SPD+Motoristé, který volby vyhrál s programem revize klimatických závazků.

Situace v roce 2026

V lednu 2026 jsou Zelení stranou bez zastoupení v dolní komře, s minimálním vlivem na celostátní politiku a vyschlými zdroji financování (ztráta příspěvku na mandáty). Strana funguje de facto jako síť lokálních sdružení a komunálních politiků. Aktivní zůstává v komunální politice v Praze (kde je součástí koalic na radnicích) a v Brně. Vedení strany čelí tlaku na sloučení s troskami Pirátské strany do nového progresivního subjektu, což je však uvnitř obou stran stále kontroverzní téma.

🌳 Program a priority (2026)

V opozici vůči vládě Andreje Babiše se Zelení profilují jako obránci evropského směřování a klimatu.

Ochrana klimatu a energetika

Strana nadále trvá na tom, že klimatická krize je největší hrozbou současnosti.

**Green Deal:** Jako jediní otevřeně hájí Zelenou dohodu a varují před ekonomickými důsledky jejího odmítnutí (ztráta konkurenceschopnosti).
**Energetika:** Odmítají sázku nové vlády na jádro a plyn, prosazují masivní rozvoj komunitní energetiky, větrných a solárních elektráren.

Lidská práva a společnost

**LGBTQ+:** Dlouhodobě a konzistentně podporují manželství pro všechny a práva trans lidí.
**Bydlení:** Prosazují zákon o sociálním bydlení a regulaci krátkodobých pronájmů (Airbnb) ve městech.
**Feminismus:** Kladou důraz na rovné zastoupení žen v politice (zipové kandidátky) a boj proti domácímu násilí (implementace Istanbulské úmluvy).

Urbanismus a doprava

Na komunální úrovni (zejména v Praze) bojují proti "autocentrismu". Podporují rozvoj cykloinfrastruktury, pěších zón a MHD na úkor individuální automobilové dopravy, což je staví do přímého konfliktu se stranou Motoristé sobě, která je součástí vlády.

👥 Významné osobnosti

**Magdalena Davis:** Spolupředsedkyně (do 2024/2025), bioložka a starostka Mníšku pod Brdy. Tvář "racionální ekologie".
**Michal Berg:** Spolupředseda, podnikatel v IT. Zaměřoval se na modernizaci strany.
**Johanna Nejedlová:** Aktivistka (organizace Konsent), která se stala výraznou tváří strany v letech 2024–2025, přitahující mladé voliče tématy sexuálního násilí a rovnoprávnosti.
**Martin Bursík:** Bývalý předseda a symbol úspěchu i pádu. Dnes působí mimo stranu v ekologických organizacích.
**Matěj Stropnický:** Bývalý předseda, který stranu posunul doleva a později se politicky sblížil s Janou Maláčovou (SOCDEM) a Andrejem Babišem, čímž se od Zelených definitivně odstřihl.

📊 Volební výsledky (Poslanecká sněmovna)

Přehled výsledků ve volbách do PSP ČR ukazuje vzestup a následný pád do irelevance.

Rok	Počet hlasů	Hlasy v %	Mandáty	Postavení
1990	295 015	4,10 %	0	Mimo parlament
2006	336 487	6,29 %	6	Vláda
2010	127 831	2,44 %	0	Mimo parlament
2013	159 025	3,19 %	0	Mimo parlament
2017	74 335	1,46 %	0	Mimo parlament
2021	53 343	0,99 %	0	Mimo parlament
2025	(cca 90 000)	1,8 %	0	Mimo parlament

💡 Pro laiky

Strana zelených je politická strana, která měla svých "pět minut slávy" (přesněji čtyři roky) mezi lety 2006 a 2010. Tehdy se dostali do vlády a každý je znal. Šéfoval jim Martin Bursík a prosadili třeba dotace na zateplování domů. Jenže se pak strašně pohádali mezi sebou, část poslanců zradila a shodila vládu. Voliči jim to neodpustili. Od té doby se Zelení snaží vrátit, ale nejde jim to. Většinu jejich témat (ekologie, digitalizace, práva menšin) jim "ukradli" Piráti. Teď, v roce 2026, když i Piráti propadli, jsou Zelení malou stranou, která má vliv jen v některých čtvrtích v Praze nebo Brně, kde sázejí stromy a malují cyklopruhy, ale do velké politiky nemohou mluvit. Jsou to ti, kteří nejvíc křičí proti nové dálnici nebo uhelné elektrárně, ale ve sněmovně je nikdo neslyší.

Zdroje