Palestina

Palestina
Název česky	Stát Palestina
Název lokálně	دولة فلسطين
Motto	(žádné oficiální)
Hymna	Fida'i
Rozloha celkem km²	6 020 (Západní břeh: 5 660, Gaza: 360)
Rozloha řazení	166.
Počet obyvatel	5 043 612 (2024)
Hustota zalidnění	837,8 obyv./km²
Úřední jazyk	arabština
Náboženství	islám (převážně), křesťanství, drúzství (menšiny)
Vláda	Unitární prozatímní poloprezidentská republika
Prezident	Mahmúd Abbás
Premiér	Mohammed Mustafa (od 2024)
Hlavní město	Jeruzalém (proklamované), Ramalláh (administrativní centrum)
Největší město	Gaza (před evakuacemi v roce 2023)
Měna	izraelský nový šekel, jordánský dinár (Západní břeh), egyptská libra (Gaza)
HDP na obyvatele	3 600 USD (2023, odhad)
HDP celkem	18,3 miliardy USD (2023, odhad)
Časové pásmo	UTC+2 (Východoevropský čas), UTC+3 (letní)
Internetová doména	.ps
Telefonní předvolba	+970
Vznik	15. listopadu 1988 (vyhlášení nezávislosti)

Rozbalit box

Obsah boxu

--- Palestina je region na Blízkém východě, ležící mezi Středozemním mořem a řekou Jordán. Geograficky a historicky je to území velkého významu pro křesťany, židy a muslimy. Z politického hlediska se termínem "Palestina" často označuje Stát Palestina, částečně uznaný stát, který si nárokuje území Západní břeh Jordánu (včetně Východní Jeruzalém) a Pásmo Gazy. Jeho politický status je však předmětem dlouhodobého izraelsko-palestinského konfliktu.

---

🗺️ Geografie

Palestina je strategicky umístěna na křižovatce Asie a Afriky, což z ní činilo důležitou obchodní cestu a křižovatku civilizací po tisíciletí.

Území: Proklamovaný Stát Palestina zahrnuje Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy. Tyto oblasti jsou odděleny izraelským územím a jejich spojení je omezeno.
- Západní břeh Jordánu: Většinou hornatý region s rozmanitou krajinou, včetně Judských hor a údolí řeky Jordán. Je zde mnoho historických a náboženských míst. Zde se nachází administrativní centrum Ramalláh.
- Pásmo Gazy: Pásmo Gazy je hustě osídlená pobřežní enkláva na břehu Středozemního moře. Je převážně rovinaté s písčitými dunami a je silně závislé na vnější pomoci.
Podnebí: Oblast má středomořské klima, charakterizované horkými, suchými léty a mírnými, vlhkými zimami. V údolí Jordánu a v oblasti Mrtvého moře jsou teploty výrazně vyšší.

---

📊 Demografie

K roku 2024 se populace Palestiny odhaduje na více než 5 milionů lidí.

Složení obyvatelstva: Většinu obyvatelstva tvoří Palestinci, kteří jsou převážně Arabové a hovoří arabsky. Významné menšiny zahrnují křesťany a malé komunity dalších náboženství.
Náboženství: Většinové náboženství je islám (převážně sunnitský). Křesťané tvoří významnou menšinu, zejména v Betlémě a v některých částech Západního břehu Jordánu. V oblasti existuje také malá komunita Samaritánů.
Jazyk: Úředním jazykem je arabština. V některých oblastech se používá i hebrejština a angličtina.
Hustota zalidnění: Pásmo Gazy je jednou z nejhustěji zalidněných oblastí na světě, což klade obrovský tlak na infrastrukturu a zdroje.

---

💼 Politický status a správa

Politický status Palestiny je složitý a vyvíjí se. Od roku 2012 je Palestina nečlenským pozorovatelským státem OSN a je uznávána 146 ze 193 členských států OSN (k červnu 2024).

Palestinská autonomie (PA): Vznikla v roce 1994 na základě Dohody z Osla (Oslo Accords) mezi Izraelem a Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). PA měla vykonávat částečnou civilní kontrolu nad palestinskými enklávami na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy.
- Západní břeh Jordánu: PA spravuje přibližně 39 % Západního břehu (tzv. "Oblast A" a "Oblast B" podle Dohod z Osla). Zbytek (61 %, "Oblast C") zůstává pod přímou izraelskou vojenskou a civilní kontrolou.
- Pásmo Gazy: Od roku 2007, po konfliktu mezi Fatahem (vedoucí stranou PA) a Hamásem, je Pásmo Gazy de facto pod kontrolou vlády Hamásu. PA si nicméně Pásmo Gazy nadále nárokuje.
Izraelská kontrola: Izrael si udržuje významnou kontrolu nad palestinskými územími, včetně hranic, vzdušného prostoru, mořského pobřeží a pohybu zboží a osob.
Organizace pro osvobození Palestiny (OOP): Je mezinárodně uznávána jako oficiální zástupce palestinského lidu.
Vláda: Palestina je poloprezidentská republika. Prezidentem je Mahmúd Abbás (od 2005), jehož mandát již dávno vypršel. Volby se nekonaly více než 15 let (k červnu 2025). Předsedou vlády je Mohammed Mustafa.
Mezinárodní vztahy: Palestina je členem řady mezinárodních organizací, včetně Ligy arabských států a Organizace islámské spolupráce.

---

⏳ Historie

Historie Palestiny je bohatá a komplexní, sahající tisíce let zpět. Region je považován za kolébku monoteistických náboženství.

Starověk a biblické období: Území bylo osídleno různými národy, včetně Kanaánců, Izraelitů a Filištínů. Je to místo mnoha biblických událostí.
Římská a byzantská nadvláda: Po římském dobytí v roce 63 př. n. l. se region stal římskou provincií Judea (později Syria Palaestina).
Arabské dobytí a islámská éra (7. století n. l. – 1917): V 7. století n. l. dobyli Palestinu Arabové a přinesli islám. Oblast byla pod nadvládou různých islámských dynastií, včetně Umajjovců, Abbásovců a Osmanské říše (od roku 1517).
Britský mandát (1917–1948): Po rozpadu Osmanské říše po první světové válce získala Velká Británie mandát Společnosti národů nad Palestinou. V tomto období se prohlubovalo napětí mezi rostoucí židovskou imigrací (podporovanou Balfourovou deklarací z roku 1917) a palestinskými Araby.
Založení Izraele a války (1948 – současnost):
- V roce 1947 OSN navrhla plán na rozdělení Palestiny na židovský a arabský stát, který byl Araby odmítnut.
- V roce 1948 byl vyhlášen Stát Izrael, což vedlo k první arabsko-izraelské válce (tzv. Nakba pro Palestince), po níž Izrael rozšířil své území. Západní břeh Jordánu obsadilo Jordánsko a Pásmo Gazy Egypt.
- V šestidenní válce v roce 1967 Izrael obsadil Západní břeh Jordánu, Pásmo Gazy, Východní Jeruzalém a Golanské výšiny. Od té doby tato území zůstávají pod izraelskou okupací.
- Následovaly dvě Intifády (palestinská povstání) a řada mírových procesů, včetně Dohod z Osla, které vedly ke vzniku Palestinské autonomie.
- V roce 2012 získala Palestina status nečlenského pozorovatelského státu OSN.
- Konflikt se výrazně eskaloval po útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023 a následné rozsáhlé izraelské vojenské operaci v Pásmu Gazy.

---

⚔️ Kritika a kontroverze

Situace v Palestině je předmětem intenzivních mezinárodních debat a kontroverzí, zejména kvůli pokračující izraelské okupaci a výstavbě osad na Západním břehu Jordánu, humanitární krizi v Gaze a porušování lidských práv.

Izraelské osady: Mezinárodní společenství většinou považuje izraelské osady na okupovaných palestinských územích za nezákonné podle mezinárodního práva.
Humanitární situace: Zejména v Pásmu Gazy je humanitární situace kritická v důsledku blokády a nedávných konfliktů.
Lidská práva: Obě strany konfliktu jsou obviňovány z porušování lidských práv.
Vnitřní palestinské rozpory: Rozdělení mezi Hamásem v Gaze a Fatahem na Západním břehu Jordánu komplikuje sjednocení palestinského politického vedení.

---

💡 Pro laiky

Palestina je taková země na mapě, o které se pořád mluví v souvislosti s konfliktem mezi Izraelem a Palestinci. Není to ale takový "obyčejný" stát jako Česko. Je to spíš území, které si nárokují Palestinci jako svůj domov, a skládá se ze dvou hlavních částí: Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy. Tyto dvě části jsou od sebe oddělené a navíc jsou z velké části pod kontrolou Izraele.

Palestinci mají svou vládu, které se říká Palestinská autonomie, ale ta má omezené pravomoci. V Gaze navíc vládne skupina Hamás, což situaci ještě více komplikuje. Spousta zemí ve světě Palestinu uznává jako stát, ale jiné ne. Je to místo, kde se po dlouhá léta bojuje o území, práva lidí a kde je bohužel často velká humanitární krize.

---