Východní Jeruzalém
Obsah boxu
Šablona:Infobox část města Východní Jeruzalém (arabsky القدس الشرقية, al-Quds aš-Šarqíja; hebrejsky מִזְרַח יְרוּשָׁלַיִם, Mizrach Jerušalajim) je označení pro východní část města Jeruzalém, která byla po válce za nezávislost v roce 1948 okupována a anektována Zajordánskem a v roce 1967 během Šestidenní války obsazena a později anektována Izraelem. Tato anexe není mezinárodním společenstvím uznávána. Východní Jeruzalém zahrnuje historické Staré Město s nejposvátnějšími místy judaismu, křesťanství a islámu.
Status Východního Jeruzaléma je jedním z nejcitlivějších a nejsložitějších bodů izraelsko-palestinského konfliktu. Zatímco Izrael prohlašuje celý Jeruzalém za své „věčné a nedělitelné hlavní město“, Palestinci usilují o to, aby se Východní Jeruzalém stal hlavním městem jejich budoucího nezávislého státu. Většina států světa neuznává izraelskou suverenitu nad touto částí města a své ambasády udržuje v Tel Avivu.
📜 Historie
⚔️ Válka za nezávislost a rozdělení (1948–1949)
Po skončení britského mandátu a vyhlášení nezávislosti Izraele v roce 1948 vypukla první arabsko-izraelská válka. Během bojů obsadila Arabská legie Zajordánska východní část Jeruzaléma, včetně historického Starého Města. Dohody o příměří z roku 1949 stanovily demarkační linii, známou jako Zelená linie, která město rozdělila na dvě části. Západní Jeruzalém se stal součástí Izraele, zatímco Východní Jeruzalém byl pod správou Jordánska. Během tohoto období byla židovská čtvrť Starého Města zničena a její obyvatelé vyhnáni.
🇯🇴 Jordánská správa (1949–1967)
V roce 1950 Jordánsko formálně anektovalo Západní břeh Jordánu včetně Východního Jeruzaléma, což však uznaly pouze Spojené království a Pákistán. Během jordánské vlády byl Židům odepřen přístup k jejich svatým místům, včetně Zdi nářků. Mnoho synagog ve Starém Městě bylo zničeno nebo znesvěceno. Jordánská vláda investovala do rozvoje arabských čtvrtí, ale celkově byla tato oblast ekonomicky zanedbávána ve srovnání s Ammánem.
🇮🇱 Šestidenní válka a sjednocení (1967)
Během Šestidenní války v červnu 1967 dobyla izraelská armáda Východní Jeruzalém od Jordánska. Krátce po válce Izrael administrativně sjednotil město a rozšířil jeho hranice tak, aby zahrnovaly nejen Východní Jeruzalém, ale i několik okolních vesnic. Izraelská vláda okamžitě zaručila svobodný přístup ke svatým místům pro příslušníky všech náboženství.
⚖️ Jeruzalémský zákon (1980)
V roce 1980 přijal izraelský parlament Kneset tzv. Jeruzalémský zákon, který prohlásil „celý a sjednocený Jeruzalém“ za hlavní město Izraele. Tento krok byl mezinárodním společenstvím ostře odsouzen. Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci č. 478, která označila tento zákon za porušení mezinárodního práva a vyzvala členské státy, aby stáhly své diplomatické mise z Jeruzaléma.
🕊️ Mírový proces a současnost
Status Jeruzaléma byl klíčovým bodem všech mírových jednání, včetně dohod z Osla v 90. letech. Žádná dohoda však nebyla dosažena. Od roku 1967 Izrael ve Východním Jeruzalémě vybudoval řadu nových židovských čtvrtí, které jsou mezinárodním společenstvím považovány za izraelské osady a nelegální podle mezinárodního práva. Tato výstavba, spolu s demolicemi palestinských domů postavených bez povolení (která jsou pro Palestince obtížně získatelná), je zdrojem neustálého napětí. V roce 2017 Spojené státy americké jako první velmoc uznaly Jeruzalém za hlavní město Izraele a přesunuly tam svou ambasádu, což vyvolalo vlnu protestů v arabském světě.
🌍 Geografie a demografie
🗺️ Vymezení
Hranice Východního Jeruzaléma, jak je definoval Izrael po roce 1967, jsou podstatně širší než původní jordánská obec. Zahrnují Staré Město a přilehlé arabské čtvrti jako Silwan, Šejch Džarach, at-Tur a Ras al-Amud. Izrael do nich začlenil i několik okolních palestinských vesnic a nezastavěné oblasti, čímž se rozloha města výrazně zvětšila. Část Východního Jeruzaléma je dnes oddělena izraelskou bezpečnostní bariérou od zbytku Západního břehu.
👨👩👧👦 Obyvatelstvo
Demografická situace ve Východním Jeruzalémě je složitá a dynamická. Podle údajů z roku 2023 zde žije přibližně 595 000 obyvatel. Z toho tvoří zhruba 61 % palestinští Arabové (většinou sunnitští muslimové, s menšinou křesťanů) a 39 % izraelští Židé, kteří žijí v osadách postavených po roce 1967. Palestinští obyvatelé mají většinou status stálých rezidentů, nikoliv izraelské občanství. Tento status jim umožňuje volit v místních volbách, ale ne ve volbách do Knesetu, a může být za určitých okolností odebrán.
🏘️ Izraelské osady
Od roku 1967 bylo ve Východním Jeruzalémě postaveno několik velkých židovských čtvrtí (osad). Mezi největší patří:
Tyto osady jsou propojeny s centrem Jeruzaléma moderní infrastrukturou, včetně dálnic a tramvajové linky. Jejich existence je jedním z hlavních sporných bodů, protože fyzicky oddělují Východní Jeruzalém od Západního břehu a komplikují vytvoření souvislého palestinského státu s Východním Jeruzalémem jako hlavním městem.
🏛️ Politický status
🇮🇱 Izraelská pozice
Izrael považuje celý Jeruzalém za své sjednocené a nedělitelné hlavní město na základě historických, náboženských a bezpečnostních důvodů. Izraelská vláda uplatňuje na celé území města své zákony a jurisdikci. Palestinským obyvatelům nabízí možnost zažádat o izraelské občanství, avšak většina z nich to z politických důvodů odmítá.
🇵🇸 Palestinská pozice
Palestinská autonomie a Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) požadují, aby se Východní Jeruzalém, v hranicích z roku 1967, stal hlavním městem budoucího nezávislého Státu Palestina. Považují izraelskou přítomnost a výstavbu osad za nelegální okupaci v rozporu s mezinárodním právem.
🌐 Mezinárodní postoj
Drtivá většina zemí světa, včetně Evropské unie, Ruska a Číny, neuznává izraelskou anexi Východního Jeruzaléma. Považují ho za okupované území a jeho konečný status by měl být vyřešen jednáním mezi oběma stranami. Rezoluce OSN opakovaně vyzvaly Izrael k ukončení okupace a odsoudily výstavbu osad.
⛪ Náboženský význam
Východní Jeruzalém, zejména jeho Staré Město, je domovem nejposvátnějších míst tří hlavních monoteistických náboženství.
✡️ Pro judaismus
- Chrámová hora (Har ha-Bajit): Nejsvětější místo judaismu, kde stál První a Druhý jeruzalémský chrám.
- Zeď nářků (Kotel ha-Ma'aravi): Pozůstatek opěrné zdi Druhého chrámu a nejposvátnější místo, kde se Židé mohou modlit.
✝️ Pro křesťanství
- Chrám Božího hrobu: Místo, kde byl podle tradice Ježíš Kristus ukřižován, pohřben a kde vstal z mrtvých.
- Via Dolorosa: Cesta, kterou Ježíš nesl svůj kříž na Golgotu.
- Getsemanská zahrada: Místo, kde se Ježíš modlil před svým zatčením.
☪️ Pro islám
- Mešita al-Aksá: Třetí nejposvátnější místo islámu, spojené s noční cestou proroka Mohameda.
- Skalní dóm: Ikonická svatyně postavená na místě, odkud prorok Mohamed údajně vystoupil do nebe. Celý komplex je muslimy nazýván Haram al-Šaríf (Vznešená svatyně).
🧑🏫 Pro laiky
- Anexe vs. Okupace: Zjednodušeně řečeno, okupace je vojenská kontrola cizího území. Anexe je, když si stát toto území formálně připojí ke svému vlastnímu. Mezinárodní společenství považuje Východní Jeruzalém za Izraelem okupované území a jeho anexi neuznává.
- Zelená linie: Je to linie příměří z roku 1949, která rozdělovala Jeruzalém až do roku 1967. Dnes je to často používaná hranice pro jednání o budoucím palestinském státu.
- Status rezidenta: Palestinci žijící ve Východním Jeruzalémě nejsou automaticky občany Izraele. Mají status "stálého rezidenta", který jim dává právo žít a pracovat v Izraeli a přístup k sociálním službám, ale neplná politická práva (např. nemohou volit do parlamentu).
- Osady: Jsou to židovské čtvrti postavené Izraelem na území, které obsadil v roce 1967, tedy i ve Východním Jeruzalémě. Podle mezinárodního práva je budování osad na okupovaném území nelegální, což Izrael zpochybňuje.