Přeskočit na obsah

Elektřina

Z Infopedia
Verze z 6. 6. 2025, 14:46, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Fyzikální veličina | název = Elektrický proud | symbol = I | SI jednotka = Ampér (A) | odvozené jednotky = Coulomb (C) za sekundu | definice = Uspořádaný pohyb elektrických nábojů | typ = Skalární veličina | měření = Ampérmetr }} '''Elektřina''' je základní fyzikální jev související s přítomností a pohybem elektrického náboje. J…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Fyzikální veličina

Elektřina je základní fyzikální jev související s přítomností a pohybem elektrického náboje. Je základem mnoha přírodních jevů, jako jsou blesky a nervové impulsy, a je klíčovou hnací silou moderní technologie a společnosti. V širším smyslu se pod pojmem elektřina rozumí i elektrická energie, její výroba, přenos a využití.

Základní principy

Elektřina je spojena se čtyřmi základními veličinami:

  • Elektrický náboj: Základní vlastnost hmoty, která způsobuje, že se tělesa vzájemně přitahují nebo odpuzují. Existují dva typy nábojů: kladný a záporný. Jednotkou elektrického náboje je Coulomb (C).
  • Elektrický proud: Uspořádaný pohyb elektrických nábojů (nejčastěji elektronů v vodičích). Měří se v ampérech (A) a je klíčový pro přenos energie.
  • Elektrické napětí: Rozdíl elektrického potenciálu mezi dvěma body v elektrickém poli. Je to „tlak“, který nutí náboje k pohybu a vytváří proud. Měří se ve voltech (V).
  • Elektrický odpor: Míra, s jakou materiál brání průchodu elektrického proudu. Měří se v ohmech (Ω). Ohmův zákon definuje vztah mezi napětím, proudem a odporem: $U = I \cdot R$.

Výroba a distribuce elektřiny

Většina elektřiny se dnes vyrábí v elektrárnách přeměnou jiných forem energie na elektrickou energii.

Po výrobě je elektřina přenášena prostřednictvím přenosové soustavy (vysokého napětí) a distribuční soustavy (nižšího napětí) do domácností a průmyslových objektů. Pro přenos na dlouhé vzdálenosti se používá vysoké napětí, aby se minimalizovaly ztráty způsobené elektrickým odporem vodičů.

Využití elektřiny

Elektřina má nesčetné aplikace v každodenním životě i v průmyslu:

Elektřina v přírodě

Elektřina se vyskytuje i v přírodě:

Historie objevu a studia elektřiny

Studium elektřiny má dlouhou historii:

Pro laiky

Představte si elektřinu jako neviditelné, ale velmi silné „řeky“ malých částeček zvaných elektrony. Tyto řeky tečou v drátech (kterým říkáme vodiče). Aby se řeka rozjela, potřebuje „kopec“ nebo „tlak“. Ten kopec je napětí (měříme ho ve voltech) – čím větší kopec, tím větší tlak a tím rychleji elektrony „tečou“. To, jak rychle elektrony tečou, se jmenuje proud (měříme ho v ampérech).

Ale nic neteče úplně hladce. V každém drátu nebo spotřebiči je něco, co brání toku elektronů, jako když se řeka prodírá kamením. Tomu říkáme odpor (měříme ho v ohmech). Čím větší odpor, tím těžší je pro elektrony téct a tím více se řeka „zpomalí“ (nebo se přemění na teplo).

Když zapojíte třeba žárovku, napětí ji „tlačí“, elektrony proudí přes tenký drátek uvnitř žárovky (který má velký odpor), drátek se rozžhaví a svítí. Stejně tak se elektřina používá k pohonu motorů (kde otáčí něčím jako miniaturní vodní kolo) nebo k ohřevu vody (kde elektrony vytvářejí teplo svým „třením“ o odpor).

Externí odkazy