Přeskočit na obsah

Samarkand

Z Infopedia
Verze z 29. 12. 2025, 14:23, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox město

Samarkand (uzbecky Samarqand, tádžicky/persky สมرقند) je druhé největší město v Uzbekistánu a hlavní město Samarkandské oblasti. Je jedním z nejstarších nepřetržitě osídlených měst ve Střední Asii. Díky své poloze na Hedvábné stezce mezi Čínou a Středomořím byl po staletí významným centrem obchodu, kultury a vědy. V době své největší slávy, ve 14. století za vlády Tamerlána, byl považován za jedno z nejkrásnějších měst světa.

Pro své jedinečné architektonické památky, zejména z timurovské éry, byl Samarkand v roce 2001 zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO pod názvem „Samarkand – křižovatka kultur“. Město je dodnes symbolem islámské architektury a centrem tádžické kultury v Uzbekistánu.

📜 Historie

Historie Samarkandu sahá více než 2700 let do minulosti a je plná vzestupů a pádů, dobývání a období nebývalého rozkvětu.

🏛️ Starověk a raný středověk

Město bylo založeno pravděpodobně v 8. nebo 7. století př. n. l. a stalo se hlavním městem starověkého státu Sogdiana. Ve starověkých řeckých pramenech je známé pod názvem Marakanda. V roce 329 př. n. l. bylo dobyto Alexandrem Velikým, který o něm údajně prohlásil: „Vše, co jsem slyšel o Marakandě, je pravda, až na to, že je ještě krásnější, než jsem si představoval.“

Po pádu Alexandrovy říše se město stalo součástí Seleukovské říše, později Řecko-baktrijského království a Kušánské říše. Díky své strategické poloze na Hedvábné stezce prosperovalo jako obchodní centrum, kde se setkávaly karavany z Persie, Indie a Číny. V této době se zde mísily různé kultury a náboženství, včetně zoroastrismu, buddhismu a nestoriánského křesťanství.

V 8. století dobyli oblast Arabové, kteří přinesli islám a arabské písmo. Samarkand se stal důležitým centrem islámské učenosti a kultury v rámci Abbásovského chalífátu. Později byl pod nadvládou perské dynastie Sámánovců a turkických dynastií Karachánovců a Chórezmské říše.

👑 Zlatý věk a říše Tamerlána

Největší pohromou v rané historii města byl vpád mongolských vojsk vedených Čingischánem v roce 1220. Město bylo téměř kompletně zničeno a velká část jeho obyvatel byla zmasakrována.

Zlatý věk Samarkandu nastal ve 14. století, kdy si ho turko-mongolský dobyvatel Tamerlán (Timur Lenk) zvolil za hlavní město své obrovské říše, která sahala od Anatolie po Indii. Tamerlán se rozhodl přeměnit Samarkand v nejvelkolepější město světa. Z celé své říše sem nechal přivést nejlepší architekty, stavitele a řemeslníky. Během jeho vlády a vlády jeho nástupců, zejména jeho vnuka Ulugh Bega, vznikly nejvýznamnější památky, které se dochovaly dodnes, včetně náměstí Registan, mešity Bibi-Chanym a mauzolea Gur-i-Amir. Samarkand se stal nejen politickým a obchodním, ale i vědeckým a kulturním centrem. Ulugh Beg zde založil slavnou observatoř a shromáždil kolem sebe přední astronomy a matematiky své doby.

쇠 Úpadek a uzbecká nadvláda

Po pádu Timurovské dynastie na počátku 16. století ovládli město uzbečtí Šajbánovci. Ti přesunuli hlavní město do Buchary, což vedlo k postupnému úpadku Samarkandu. Město ztratilo svůj politický význam a v 18. století bylo po sérii válek a zemětřesení téměř opuštěné.

🇷🇺 Ruské a sovětské období

Nový impuls k rozvoji přišel v roce 1868, kdy Samarkand dobyla vojska Ruského impéria. Město se stalo součástí Turkestánského generálního gouvernementu. V roce 1888 byla do Samarkandu přivedena Transkaspická dráha, která ho spojila s Krasnovodskem (dnešní Türkmenbaši) u Kaspického moře a později s Taškentem.

Po bolševické revoluci se Samarkand stal součástí Sovětského svazu. V letech 19251930 byl dokonce hlavním městem nově vytvořené Uzbecké sovětské socialistické republiky, než byla tato role definitivně přesunuta do Taškentu. Během sovětské éry proběhly rozsáhlé restaurátorské práce na historických památkách, i když často s použitím neautentických materiálů.

🇺🇿 Moderní doba

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se Samarkand stal součástí nezávislého Uzbekistánu. Město nadále investuje do obnovy svých památek a rozvoje turistické infrastruktury. V roce 2001 bylo jeho historické centrum zapsáno na seznam UNESCO, což potvrdilo jeho celosvětový význam.

🌍 Geografie a podnebí

Samarkand leží v nadmořské výšce přibližně 702 metrů v údolí řeky Zarafšon na jihovýchodě Uzbekistánu. Město je obklopeno podhůřím Pamírsko-Alajského pohoří.

Podnebí je semiaridní (stepní), charakteristické horkými, suchými léty a chladnými, relativně vlhkými zimami. Letní teploty běžně přesahují 35 °C, zatímco v zimě mohou klesat pod bod mrazu. Srážky jsou soustředěny především do jarních a zimních měsíců.

🕌 Hlavní památky

Architektonické dědictví Samarkandu je soustředěno především do období vlády Tamerlána a jeho potomků. Modré kopule, majestátní portály a složité mozaiky z glazovaných cihel jsou typickými znaky timurovské architektury.

Registan

Registan (v perštině „písčité místo“) je bezpochyby nejslavnějším náměstím ve Střední Asii a symbolem Samarkandu. Původně sloužilo jako veřejné prostranství pro trhy a vyhlašování královských nařízení. Dnešní podobu mu vtiskly tři monumentální madrasy (islámské školy), které ho obklopují:

  • Madrasa Ulugh Bega (1417–1420): Nejstarší ze tří, postavená Tamerlánovým vnukem, astronomem Ulugh Begem. Byla jedním z nejvýznamnějších vědeckých center islámského světa 15. století.
  • Madrasa Šer-Dor (1619–1636): Nachází se naproti Ulugh Begově madrese. Její název znamená „mající lvy (tygry)“ a je proslulá mozaikou na vstupním portálu, která v rozporu s islámským zákazem zobrazování živých bytostí znázorňuje dva tygry (nebo lvy) s lidskou tváří ve slunci.
  • Madrasa Tilla-Kari (1646–1660): Stojí mezi oběma předchozími a její název znamená „pozlacená“. Sloužila nejen jako madrasa, ale i jako hlavní mešita. Její interiér je bohatě zdoben zlatem.

Mauzoleum Gur-i-Amir

Gur-i-Amir (v perštině „hrobka krále“) je mauzoleum, kde je pohřben dobyvatel Tamerlán, jeho synové Šáhruch a Miranšáh a jeho vnuci Ulugh Beg a Muhammad Sultán. Stavba je proslulá svou charakteristickou žebrovanou azurovou kupolí. S otevřením Tamerlánovy hrobky sovětskými antropology v červnu 1941 je spojována legenda o kletbě, která měla přivolat válku – den poté Německo napadlo Sovětský svaz.

Mešita Bibi-Chanym

Mešita Bibi-Chanym byla ve své době jednou z největších a nejvelkolepějších mešit islámského světa. Byla postavena v letech 1399–1404 na příkaz Tamerlána po jeho úspěšném tažení do Indie a pojmenována po jeho oblíbené manželce. Její obrovské rozměry však byly na hranici tehdejších stavitelských možností a stavba začala chátrat již krátce po dokončení. Dnes je částečně zrekonstruovaná.

Šáh-i-Zinda

Šáh-i-Zinda (v perštině „žijící král“) je unikátní nekropole sestávající z řady mauzoleí, mešit a dalších rituálních staveb. Komplex se rozkládá podél úzké středověké uličky. Je považován za jedno z nejposvátnějších míst ve Střední Asii, protože se zde údajně nachází hrob Kusam ibn Abbáse, bratrance proroka Mohameda. Mauzolea jsou mistrovskou ukázkou islámského dekorativního umění, zejména majolikové a terakotové výzdoby.

Observatoř Ulugh Bega

Na okraji města se nacházejí pozůstatky monumentální observatoře, kterou nechal postavit Ulugh Beg ve 20. letech 15. století. Byla vybavena obrovským mramorovým sextantem (fakhrího sextantem) o poloměru přes 40 metrů, jehož část se dochovala v podzemí. Díky přesným měřením zde Ulugh Beg a jeho astronomové sestavili hvězdný katalog Zídž-i Sultání, který byl nejpřesnějším katalogem hvězd až do doby Tychona Brahe.

⚙️ Ekonomika a kultura

Moderní Samarkand je významným průmyslovým a kulturním centrem. Mezi hlavní průmyslová odvětví patří strojírenství (výroba automobilových součástek, ledniček), potravinářství a zpracování bavlny a hedvábí. Město je také centrem tradičních řemesel, jako je výroba koberců, keramiky, mědirytectví a výšivky (suzani).

Kulturně je Samarkand unikátní. Ačkoliv je součástí turkojazyčného Uzbekistánu, většina obyvatel města hovoří tádžičtinou, což je dialekt perštiny. Město je tak považováno za jedno z historických center tádžické kultury.

Cestovní ruch je klíčovou součástí místní ekonomiky. Historické památky přitahují turisty z celého světa. V posledních letech město prošlo modernizací, včetně výstavby nových hotelů a zavedení vysokorychlostního vlaku Afrosiyob, který ho spojuje s Taškentem a Bucharou.

🧠 Pro laiky

  • Hedvábná stezka: Nebyla to jedna jediná cesta, ale síť obchodních tras, které po staletí spojovaly Čínu s Evropou a Blízkým východem. Samarkand byl jednou z nejdůležitějších a nejbohatších zastávek na této trase, kde si obchodníci vyměňovali zboží jako hedvábí, koření, drahé kovy a další luxusní komodity.
  • Madrasa: Islámská vysoká škola, kde se vyučovalo náboženství, právo, astronomie a matematika. Madrasy v Samarkandu, zejména na náměstí Registan, byly ve své době jako prestižní univerzity.
  • Tamerlán (Timur): Brutální, ale zároveň uměnímilovný dobyvatel ze 14. století. Vybudoval obrovskou říši a z dobytých zemí přivážel do Samarkandu ty nejlepší řemeslníky, aby z něj udělal nejkrásnější město na světě. Většina slavných památek pochází právě z jeho doby.
  • Mauzoleum: Velká a zdobená hrobka, postavená pro významnou osobu. Gur-i-Amir je mauzoleum, kde je pohřben Tamerlán a jeho rodina.


Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025