Samarkand

Rozbalit box

Obsah boxu

Samarkand (uzbecky Samarqand, tádžicky/persky สมرقند) je druhé největší město v Uzbekistánu a hlavní město Samarkandské oblasti. Je jedním z nejstarších nepřetržitě osídlených měst ve Střední Asii. Díky své poloze na Hedvábné stezce mezi Čínou a Středomořím byl po staletí významným centrem obchodu, kultury a vědy. V době své největší slávy, ve 14. století za vlády Tamerlána, byl považován za jedno z nejkrásnějších měst světa.

Pro své jedinečné architektonické památky, zejména z timurovské éry, byl Samarkand v roce 2001 zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO pod názvem „Samarkand – křižovatka kultur“. Město je dodnes symbolem islámské architektury a centrem tádžické kultury v Uzbekistánu.

📜 Historie

Historie Samarkandu sahá více než 2700 let do minulosti a je plná vzestupů a pádů, dobývání a období nebývalého rozkvětu.

🏛️ Starověk a raný středověk

Město bylo založeno pravděpodobně v 8. nebo 7. století př. n. l. a stalo se hlavním městem starověkého státu Sogdiana. Ve starověkých řeckých pramenech je známé pod názvem Marakanda. V roce 329 př. n. l. bylo dobyto Alexandrem Velikým, který o něm údajně prohlásil: „Vše, co jsem slyšel o Marakandě, je pravda, až na to, že je ještě krásnější, než jsem si představoval.“

Po pádu Alexandrovy říše se město stalo součástí Seleukovské říše, později Řecko-baktrijského království a Kušánské říše. Díky své strategické poloze na Hedvábné stezce prosperovalo jako obchodní centrum, kde se setkávaly karavany z Persie, Indie a Číny. V této době se zde mísily různé kultury a náboženství, včetně zoroastrismu, buddhismu a nestoriánského křesťanství.

V 8. století dobyli oblast Arabové, kteří přinesli islám a arabské písmo. Samarkand se stal důležitým centrem islámské učenosti a kultury v rámci Abbásovského chalífátu. Později byl pod nadvládou perské dynastie Sámánovců a turkických dynastií Karachánovců a Chórezmské říše.

👑 Zlatý věk a říše Tamerlána

Největší pohromou v rané historii města byl vpád mongolských vojsk vedených Čingischánem v roce 1220. Město bylo téměř kompletně zničeno a velká část jeho obyvatel byla zmasakrována.

Zlatý věk Samarkandu nastal ve 14. století, kdy si ho turko-mongolský dobyvatel Tamerlán (Timur Lenk) zvolil za hlavní město své obrovské říše, která sahala od Anatolie po Indii. Tamerlán se rozhodl přeměnit Samarkand v nejvelkolepější město světa. Z celé své říše sem nechal přivést nejlepší architekty, stavitele a řemeslníky. Během jeho vlády a vlády jeho nástupců, zejména jeho vnuka Ulugh Bega, vznikly nejvýznamnější památky, které se dochovaly dodnes, včetně náměstí Registan, mešity Bibi-Chanym a mauzolea Gur-i-Amir. Samarkand se stal nejen politickým a obchodním, ale i vědeckým a kulturním centrem. Ulugh Beg zde založil slavnou observatoř a shromáždil kolem sebe přední astronomy a matematiky své doby.

쇠 Úpadek a uzbecká nadvláda

Po pádu Timurovské dynastie na počátku 16. století ovládli město uzbečtí Šajbánovci. Ti přesunuli hlavní město do Buchary, což vedlo k postupnému úpadku Samarkandu. Město ztratilo svůj politický význam a v 18. století bylo po sérii válek a zemětřesení téměř opuštěné.

🇷🇺 Ruské a sovětské období

Nový impuls k rozvoji přišel v roce 1868, kdy Samarkand dobyla vojska Ruského impéria. Město se stalo součástí Turkestánského generálního gouvernementu. V roce 1888 byla do Samarkandu přivedena Transkaspická dráha, která ho spojila s Krasnovodskem (dnešní Türkmenbaši) u Kaspického moře a později s Taškentem.

Po bolševické revoluci se Samarkand stal součástí Sovětského svazu. V letech 1925 až 1930 byl dokonce hlavním městem nově vytvořené Uzbecké sovětské socialistické republiky, než byla tato role definitivně přesunuta do Taškentu. Během sovětské éry proběhly rozsáhlé restaurátorské práce na historických památkách, i když často s použitím neautentických materiálů.

🇺🇿 Moderní doba

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se Samarkand stal součástí nezávislého Uzbekistánu. Město nadále investuje do obnovy svých památek a rozvoje turistické infrastruktury. V roce 2001 bylo jeho historické centrum zapsáno na seznam UNESCO, což potvrdilo jeho celosvětový význam.

🌍 Geografie a podnebí

Samarkand leží v nadmořské výšce přibližně 702 metrů v údolí řeky Zarafšon na jihovýchodě Uzbekistánu. Město je obklopeno podhůřím Pamírsko-Alajského pohoří.

Podnebí je semiaridní (stepní), charakteristické horkými, suchými léty a chladnými, relativně vlhkými zimami. Letní teploty běžně přesahují 35 °C, zatímco v zimě mohou klesat pod bod mrazu. Srážky jsou soustředěny především do jarních a zimních měsíců.

🕌 Hlavní památky

Architektonické dědictví Samarkandu je soustředěno především do období vlády Tamerlána a jeho potomků. Modré kopule, majestátní portály a složité mozaiky z glazovaných cihel jsou typickými znaky timurovské architektury.

Registan

Registan (v perštině „písčité místo“) je bezpochyby nejslavnějším náměstím ve Střední Asii a symbolem Samarkandu. Původně sloužilo jako veřejné prostranství pro trhy a vyhlašování královských nařízení. Dnešní podobu mu vtiskly tři monumentální madrasy (islámské školy), které ho obklopují:

• Madrasa Ulugh Bega (1417–1420): Nejstarší ze tří, postavená Tamerlánovým vnukem, astronomem Ulugh Begem. Byla jedním z nejvýznamnějších vědeckých center islámského světa 15. století.
• Madrasa Šer-Dor (1619–1636): Nachází se naproti Ulugh Begově madrese. Její název znamená „mající lvy (tygry)“ a je proslulá mozaikou na vstupním portálu, která v rozporu s islámským zákazem zobrazování živých bytostí znázorňuje dva tygry (nebo lvy) s lidskou tváří ve slunci.
• Madrasa Tilla-Kari (1646–1660): Stojí mezi oběma předchozími a její název znamená „pozlacená“. Sloužila nejen jako madrasa, ale i jako hlavní mešita. Její interiér je bohatě zdoben zlatem.

Mauzoleum Gur-i-Amir

Gur-i-Amir (v perštině „hrobka krále“) je mauzoleum, kde je pohřben dobyvatel Tamerlán, jeho synové Šáhruch a Miranšáh a jeho vnuci Ulugh Beg a Muhammad Sultán. Stavba je proslulá svou charakteristickou žebrovanou azurovou kupolí. S otevřením Tamerlánovy hrobky sovětskými antropology v červnu 1941 je spojována legenda o kletbě, která měla přivolat válku – den poté Německo napadlo Sovětský svaz.

Mešita Bibi-Chanym

Mešita Bibi-Chanym byla ve své době jednou z největších a nejvelkolepějších mešit islámského světa. Byla postavena v letech 1399–1404 na příkaz Tamerlána po jeho úspěšném tažení do Indie a pojmenována po jeho oblíbené manželce. Její obrovské rozměry však byly na hranici tehdejších stavitelských možností a stavba začala chátrat již krátce po dokončení. Dnes je částečně zrekonstruovaná.

Šáh-i-Zinda

Šáh-i-Zinda (v perštině „žijící král“) je unikátní nekropole sestávající z řady mauzoleí, mešit a dalších rituálních staveb. Komplex se rozkládá podél úzké středověké uličky. Je považován za jedno z nejposvátnějších míst ve Střední Asii, protože se zde údajně nachází hrob Kusam ibn Abbáse, bratrance proroka Mohameda. Mauzolea jsou mistrovskou ukázkou islámského dekorativního umění, zejména majolikové a terakotové výzdoby.

Observatoř Ulugh Bega

Na okraji města se nacházejí pozůstatky monumentální observatoře, kterou nechal postavit Ulugh Beg ve 20. letech 15. století. Byla vybavena obrovským mramorovým sextantem (fakhrího sextantem) o poloměru přes 40 metrů, jehož část se dochovala v podzemí. Díky přesným měřením zde Ulugh Beg a jeho astronomové sestavili hvězdný katalog Zídž-i Sultání, který byl nejpřesnějším katalogem hvězd až do doby Tychona Brahe.

⚙️ Ekonomika a kultura

Moderní Samarkand je významným průmyslovým a kulturním centrem. Mezi hlavní průmyslová odvětví patří strojírenství (výroba automobilových součástek, ledniček), potravinářství a zpracování bavlny a hedvábí. Město je také centrem tradičních řemesel, jako je výroba koberců, keramiky, mědirytectví a výšivky (suzani).

Kulturně je Samarkand unikátní. Ačkoliv je součástí turkojazyčného Uzbekistánu, většina obyvatel města hovoří tádžičtinou, což je dialekt perštiny. Město je tak považováno za jedno z historických center tádžické kultury.

Cestovní ruch je klíčovou součástí místní ekonomiky. Historické památky přitahují turisty z celého světa. V posledních letech město prošlo modernizací, včetně výstavby nových hotelů a zavedení vysokorychlostního vlaku Afrosiyob, který ho spojuje s Taškentem a Bucharou.

🧠 Pro laiky

• Hedvábná stezka: Nebyla to jedna jediná cesta, ale síť obchodních tras, které po staletí spojovaly Čínu s Evropou a Blízkým východem. Samarkand byl jednou z nejdůležitějších a nejbohatších zastávek na této trase, kde si obchodníci vyměňovali zboží jako hedvábí, koření, drahé kovy a další luxusní komodity.
• Madrasa: Islámská vysoká škola, kde se vyučovalo náboženství, právo, astronomie a matematika. Madrasy v Samarkandu, zejména na náměstí Registan, byly ve své době jako prestižní univerzity.
• Tamerlán (Timur): Brutální, ale zároveň uměnímilovný dobyvatel ze 14. století. Vybudoval obrovskou říši a z dobytých zemí přivážel do Samarkandu ty nejlepší řemeslníky, aby z něj udělal nejkrásnější město na světě. Většina slavných památek pochází právě z jeho doby.
• Mauzoleum: Velká a zdobená hrobka, postavená pro významnou osobu. Gur-i-Amir je mauzoleum, kde je pohřben Tamerlán a jeho rodina.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025