Dekánská plošina

Rozbalit box

Obsah boxu

Dekánská plošina (někdy také Dekkánská plošina nebo jen Dekán) je rozsáhlá vysočina trojúhelníkového tvaru, která zabírá většinu střední a jižní části Indického subkontinentu. Jedná se o jednu z největších a nejstarších geologických formací na světě, jejíž vznik je spojen s masivní sopečnou činností na konci druhohor. Plošina je ohraničena pohořími a protéká jí několik významných indických řek. Je domovem stovek milionů lidí a představuje klíčovou oblast pro indické zemědělství, průmysl i kulturu.

Název "Dekán" pochází ze sanskrtského slova dakṣiṇa (दक्षिण), což znamená "jih".

🌍 Geografie a poloha

Dekánská plošina se rozkládá na území osmi indických států: Maháráštra, Karnataka, Ándhrapradéš, Telangána, Kérala, Tamilnádu a části států Madhjapradéš a Čhattísgarh. Její celková rozloha se odhaduje na přibližně 1,9 milionu km², což představuje téměř 60 % rozlohy celé Indie.

Na severu je plošina ohraničena pohořím Satpura a Vindhya, které ji oddělují od severoindické Indoganžské nížiny. Na západě ji strmě ohraničuje pohoří Západní Ghát (Sahyadri), které se svažuje k Arabskému moři. Na východě tvoří její hranici nižší a přerušované pohoří Východní Ghát, které klesá k pobřeží Bengálského zálivu.

⛰️ Topografie a členění

Průměrná nadmořská výška plošiny se pohybuje od 300 do 900 metrů, přičemž obecně se svažuje od západu k východu. Tento sklon určuje směr toku většiny velkých řek. Plošinu lze rozdělit na několik menších částí:

Maháráštrská plošina: Severní část, tvořená převážně čedičovými lávovými příkrovy.
Karnátacká plošina (Maisúrská plošina): Jižní část, která je geologicky starší a tvořená přeměněnými horninami a žulami.
Telangánská plošina: Východní část, která je rovněž tvořena starými krystalickými horninami.

Nejvyšším bodem celé oblasti je hora Anamudi (2 695 m n. m.) v pohoří Západní Ghát na hranici Kéraly a Tamilnádu.

🌊 Hydrologie

Vzhledem ke sklonu plošiny od západu k východu pramení většina velkých řek v Západním Ghátu a teče napříč plošinou do Bengálského zálivu. Mezi nejvýznamnější řeky patří:

Gódávarí: Často nazývaná "Ganga jihu", je druhou nejdelší řekou v Indii.
Krišna: Třetí nejdelší řeka v Indii, významná pro zavlažování.
Kávérí: Posvátná řeka jihu, klíčová pro zemědělství v Karnátace a Tamilnádu.
Mahanadi: Protéká severovýchodní částí plošiny.

Naopak řeky Narmada a Tapti tečou na sever od plošiny směrem na západ do Arabského moře.

☀️ Klima

Klima na Dekánské plošině je převážně tropické, polosuché až suché (podle Köppenovy klasifikace typ Aw a BSh). Je charakteristické vysokými teplotami po většinu roku a výrazným střídáním období dešťů a sucha.

Západní Ghát vytváří silný srážkový stín. Během letního monzunu zachytává většinu vlhkosti přicházející od Arabského moře, takže zatímco pobřežní oblasti a návětrné svahy Ghátu mají extrémně vysoké srážky, samotná plošina je podstatně sušší. Roční úhrn srážek se zde pohybuje od 500 do 1000 mm. Zimy jsou mírné a suché.

🌋 Geologie a vznik

Dekánská plošina je z geologického hlediska tvořena převážně prekambrickými horninami, které jsou na severozápadě překryty masivní vrstvou čedičových lávových proudů známých jako Dekánské trapy.

Vznik Dekánských trapů je jednou z největších sopečných událostí v historii Země. Před přibližně 66 miliony lety, na přelomu křídy a paleogénu, došlo k sérii masivních erupcí, které trvaly desítky tisíc let. Během této doby se na povrch vylilo více než 1,5 milionu km³ čedičové lávy, která pokryla obrovskou oblast a vytvořila vrstvy o tloušťce až 2 000 metrů.

Tato událost se časově shoduje s vymíráním na konci křídy, při kterém vyhynuli dinosauři. Vědci se domnívají, že masivní uvolňování sopečných plynů (jako je oxid siřičitý a oxid uhličitý) mohlo výrazně přispět ke globálním klimatickým změnám a hrát roli v tomto masovém vymírání, vedle dopadu asteroidu v Chicxulubu.

Zvětráváním čedičových hornin vznikly úrodné černé půdy známé jako regur, které jsou ideální pro pěstování bavlny.

📜 Historie

Dekánská plošina byla kolébkou mnoha významných říší a dynastií, které formovaly dějiny Indie.

Maurjovská říše (4.–2. století př. n. l.): První velká říše, která sjednotila většinu subkontinentu, včetně Dekánu.
Sátaváhanové (2. století př. n. l. – 3. století n. l.): První velká domorodá dekánská říše, která ovládala region po pádu Maurjů.
Čálukjovci (6.–12. století): Významná dynastie, která zanechala po sobě skvostné chrámy v Badami, Aihole a Pattadakal.
Ráštrakútové (8.–10. století): Jejich říše patřila k nejmocnějším v Indii. Jsou známí díky vytesanému chrámu Kailása v jeskyních Ellora.
Vidžajanagarská říše (14.–17. století): Poslední velká hinduistická říše na jihu, která odolávala muslimským sultanátům. Její hlavní město Hampi je dnes na seznamu UNESCO.
Dekánské sultanáty (15.–17. století): Skupina muslimských království, která vznikla po rozpadu Bahmánského sultanátu.
Mughalská říše (17. století): Ovládla severní část Dekánu za vlády císaře Aurangzéba.
Maráthská říše (17.–19. století): Mocná konfederace, která vzešla z Dekánu a postupně ovládla velkou část Indie.
Britská Indie (19.–20. století): Region se postupně dostal pod kontrolu Britské Východoindické společnosti a později britské koruny.

🌱 Flora a fauna

Vegetace na plošině je přizpůsobena polosuchému klimatu. Převažují zde tropické suché opadavé lesy a trnité křoviny. V lesích rostou stromy jako týk, santalovník bílý a bambus. V sušších oblastech dominují akácie a další trnité keře.

Dekánská plošina je domovem bohaté fauny, i když mnoho druhů je ohroženo ztrátou přirozeného prostředí. Žijí zde velcí savci jako slon indický, tygr indický, levhart skvrnitý, medvěd pyskatý, gaur, axis indický a antilopa jelení. V regionu se nachází řada národních parků a přírodních rezervací, například Národní park Bandipur, Národní park Nagarhole a Tygří rezervace Tadoba Andhari.

🧑‍🤝‍🧑 Obyvatelstvo a hospodářství

Dekánská plošina je hustě osídlena a nachází se zde několik velkých metropolí, které jsou centry průmyslu, technologií a vzdělání. Mezi nejvýznamnější města patří:

Bengalúr (Bangalore): Hlavní město Karnátaky, známé jako "indické Silicon Valley".
Hajdarábád: Hlavní město Telangány, centrum farmaceutického a biotechnologického průmyslu.
Puné: Významné kulturní a průmyslové centrum v Maháráštře.
Nágpur: Důležitý dopravní uzel a obchodní centrum.

Tradičním pilířem hospodářství je zemědělství. Díky úrodným černým půdám je region jedním z největších producentů bavlny v Indii. Pěstuje se zde také cukrová třtina, rýže, proso, luštěniny a olejniny.

Plošina je bohatá na nerostné suroviny. Těží se zde železná ruda, mangan, uhlí, bauxit, slída a zlato.

💡 Pro laiky

Dekánské trapy: Představte si, že místo jedné sopky vybuchuje obrovská trhlina v zemi, ze které se po tisíce let valí láva. Ta postupně tuhne ve vrstvách. Protože každá vrstva tvoří jakoby schod, dostala tato formace název "trapy" (ze švédského slova trappa, což znamená schody). Tyto erupce byly tak masivní, že mohly přispět k vyhynutí dinosaurů.
Dešťový stín: Hory Západního Ghátu fungují jako obrovská zeď. Když od moře přicházejí mraky plné deště, narazí na tuto zeď, musí vystoupat nahoru, ochladí se a většina vody spadne na západní straně hor. Za horami, na samotné plošině, už mraky moc vody nemají, a proto je tam mnohem sušší. Tomuto jevu se říká dešťový stín.
Čedič a černá půda: Čedič je tmavá sopečná hornina, která vznikla z utuhlé lávy Dekánských trapů. Když tato hornina po miliony let zvětrává (rozpadá se), vytváří velmi úrodnou černou půdu, které se říká regur. Tato půda skvěle zadržuje vlhkost, a proto je ideální pro pěstování bavlny.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025