Jan III. Švédský

Jan III. Švédský
	Jan Vasa
	Soubor:Johan III, 1537-1592, kung av Sverige.jpg
	Portrét Jana III. od Johana Baptista van Uthera, cca 1582
Titul	Král Švédska
Období vlády	1568–1592
Korunovace	10. července 1569
Předchůdce	Erik XIV. Švédský
Nástupce	Zikmund III. Vasa
Datum narození	20. prosince 1537
Místo narození	Hrad Stegeborg, Östergötland, Švédsko
Datum úmrtí	17. listopadu 1592
Místo úmrtí	Hrad Tre Kronor, Stockholm, Švédsko
Místo pohřbení	Katedrála v Uppsale
Dynastie	Vasa
Otec	Gustav I. Vasa
Matka	Markéta Leijonhufvud
Manželka/y	1. Kateřina Jagellonská; 2. Gunilla Bielke
Děti	Isabella Finská; Zikmund III. Vasa; Anna Vasa; Jan, vévoda z Östergötlandu
Náboženství	Luteránství (se silnými katolickými sympatiemi)

Rozbalit box

Obsah boxu

Jan III. Švédský (švédsky Johan III; * 20. prosince 1537, Hrad Stegeborg – † 17. listopadu 1592, Stockholm) byl švédský král v letech 1568 až 1592. Byl synem krále Gustava I. Vasy a jeho druhé manželky Markéty Leijonhufvud. Jeho vláda byla charakteristická snahou o náboženský smír mezi luteránstvím a katolicismem, dlouhou a vyčerpávající válkou s Ruskem a významnou stavební činností v renesančním stylu. Jeho sňatek s polskou princeznou Kateřinou Jagellonskou a následné zvolení jejich syna Zikmunda polským králem položilo základy pro budoucí polsko-švédskou unii, která však vedla k desetiletím konfliktů.

👑 Život před nástupem na trůn

👶 Dětství a vzdělání

Jan se narodil jako druhý syn krále Gustava Vasy. Na rozdíl od svého staršího polorodého bratra Erika byl Jan považován za klidnějšího, přemýšlivějšího a intelektuálně založeného. Získal vynikající vzdělání, hovořil několika jazyky a hluboce se zajímal o teologii, historii a především o architekturu. Jeho otec mu nedůvěřoval tolik jako Erikovi, což vedlo k napětí mezi bratry již od mládí.

🇫🇮 Finský vévoda

V roce 1556 udělil Gustav Vasa svým synům vévodství, aby předešel budoucím sporům o moc. Jan obdržel titul finského vévody a spravoval rozsáhlá území dnešního jihozápadního Finska. Usídlil se na hradě v Turku, který nechal velkolepě přestavět v renesančním stylu a vytvořil zde honosný dvůr, který se stal kulturním centrem regionu.

Jako finský vévoda vedl Jan poměrně nezávislou zahraniční politiku, což dráždilo jeho bratra Erika, který se stal králem v roce 1560. Jan udržoval úzké vztahy s Polsko-litevskou unií, zejména s králem Zikmundem II. Augustem. V roce 1562 se proti vůli Erika oženil se Zikmundovou sestrou, Kateřinou Jagellonskou, čímž si zajistil politické spojenectví a značné věno.

⚔️ Konflikt s Erikem XIV.

Sňatek s katolickou princeznou a Janovy samostatné politické kroky v Livonsku, kde se střetávaly švédské a polské zájmy, vnímal paranoidní král Erik XIV. jako zradu. V roce 1563 obvinil Jana z velezrady a vyslal armádu, aby oblehla hrad v Turku. Po krátkém obléhání se Jan vzdal a byl spolu se svou manželkou Kateřinou zajat.

Následující čtyři roky (1563–1567) strávil Jan s Kateřinou v přísném vězení na hradě Gripsholm. Během této doby se jim narodil syn Zikmund. Erikova vláda se mezitím stávala stále více tyranskou a nepředvídatelnou, což vedlo k rostoucí nespokojenosti švédské šlechty.

🇸🇪 Vláda (1568–1592)

🏛️ Nástup na trůn

V roce 1567 propukla proti Erikovi XIV. otevřená vzpoura šlechty, vedená Janovým mladším bratrem Karlem (pozdějším Karlem IX.) a dalšími šlechtici. Jan byl propuštěn z vězení a rychle se přidal k povstalcům. V září 1568 byl Erik XIV. sesazen a Jan byl prohlášen králem. Erik byl uvězněn a v roce 1577 za nejasných okolností zemřel, pravděpodobně byl na Janův příkaz otráven.

⛪ Náboženská politika

Janova vláda byla silně ovlivněna jeho teologickými zájmy a vlivem jeho katolické manželky Kateřiny. Snažil se o kompromis mezi švédským luteránstvím a katolicismem. Jeho cílem bylo navrátit švédskou církev k tradicím raného křesťanství a odstranit některé radikálnější prvky reformace.

V roce 1576 představil novou církevní liturgii, známou jako Červená kniha (Röda boken). Tato liturgie znovu zavedla některé katolické obřady a zvyklosti, jako například používání latiny, svíček a rouch. To vyvolalo silný odpor u většiny luteránského duchovenstva i u jeho bratra, vévody Karla, který byl horlivým protestantem. Jan také tajně jednal s Římem o možnosti návratu Švédska pod papežskou autoritu, ale jednání ztroskotala na jeho požadavcích (např. přijímání pod obojí, ženatí kněží). Po smrti královny Kateřiny v roce 1583 jeho zájem o rekatolizaci ochladl.

🇷🇺 Zahraniční politika a válka s Ruskem

Nejvýznamnějším zahraničněpolitickým konfliktem Janovy vlády byla dlouhá a nákladná Livonská válka (1558–1583) proti Ruskému carství cara Ivana IV. Hrozného. Bojovalo se o kontrolu nad strategicky a obchodně důležitým územím v dnešním Estonsku a Lotyšsku.

Válka probíhala se střídavými úspěchy. Klíčovým momentem bylo švédské dobytí strategického města Narva v roce 1581. Válka byla formálně ukončena příměřím v Pljusse v roce 1583, které bylo pro Švédsko velmi výhodné. Švédsko získalo kontrolu nad celým Estonskem včetně Narvy a Ingrie, čímž si zajistilo dominantní postavení v obchodu na východním Baltu.

🇵🇱 Polská unie

Díky svému původu po matce Kateřině Jagellonské byl Janův syn Zikmund jedním z kandidátů na uvolněný polský trůn. V roce 1587 byl skutečně zvolen králem Polska a velkoknížetem Litvy jako Zikmund III. Vasa. Tím vznikla personální unie mezi Švédskem a Polsko-litevskou unií. Jan III. doufal, že tato unie posílí pozici Švédska proti Rusku. Zikmundova silná katolická víra a jeho budoucí snahy o rekatolizaci Švédska však zasely sémě budoucích konfliktů, které naplno propukly po Janově smrti.

🏰 Stavební činnost a kultura

Jan III. je často nazýván "stavitelem králem". Měl velkou vášeň pro architekturu a nechal přestavět a zrenovovat mnoho královských hradů a kostelů v renesančním stylu, který kombinoval švédské tradice s italskými a polskými vlivy. Mezi jeho nejvýznamnější projekty patří:

Přestavba hradu v Kalmaru
Rekonstrukce hradu Vadstena
Opravy a dostavby katedrály v Uppsale a dalších kostelů po celé zemi.
Přestavba královského hradu Tre Kronor ve Stockholmu.

Jeho stavební činnost výrazně ovlivnila švédskou renesanční architekturu.

🧑‍🏫 Pro laiky

Proč byl jeho vztah s bratrem Erikem tak špatný? Jan byl ambiciózní a jako finský vévoda si dělal vlastní politiku. Jeho bratr, král Erik XIV., byl velmi podezřívavý a bál se, že ho Jan chce připravit o trůn. Jejich spor vyvrcholil, když si Jan vzal polskou princeznu proti Erikově vůli, což Erik považoval za zradu a nechal ho uvěznit.
Co byla "Červená kniha"? Švédsko bylo v té době luteránské (protestantské). Jan se ale pokusil vytvořit kompromis s katolicismem. "Červená kniha" byla nová bohoslužebná kniha, která do luteránských obřadů vracela některé katolické prvky, například zdobená roucha pro kněze nebo části mše v latině. Mnoho Švédů se proti tomu bouřilo.
Proč bojoval s Ruskem? Švédsko a Rusko soupeřily o kontrolu nad územím dnešního Estonska. Kdo ovládal toto území, kontroloval i velmi výnosný obchod na Baltském moři. Jan tuto dlouhou válku nakonec vyhrál a pro Švédsko získal důležité přístavy a území.
Proč se jeho syn stal králem Polska? Janova manželka Kateřina byla polská princezna. Když v Polsku zemřel král a neměl nástupce, jejich syn Zikmund byl jedním z hlavních kandidátů. Díky politické podpoře byl zvolen, a tak se stal králem dvou velkých zemí najednou.

👨‍👩‍👧‍👦 Rodina

Manželství a potomci

Jan III. byl ženatý dvakrát.

1. Kateřina Jagellonská (1526–1583), dcera polského krále Zikmunda I. Starého. Sňatek se konal 4. října 1562 ve Vilniusu. Měli spolu tři děti:

Isabella (1564–1566)
Zikmund III. Vasa (1566–1632), král polský a švédský.
Anna Vasa (1568–1625)

2. Gunilla Bielke (1568–1597). Sňatek se konal 21. února 1585. Měli spolu jednoho syna:

Jan, vévoda z Östergötlandu (1589–1618)

Měl také několik nemanželských dětí se svou milenkou Karin Hansdotter.

📜 Odkaz a hodnocení

Jan III. je vnímán jako jedna z nejkomplexnějších postav švédských dějin. Byl to vzdělaný a uměnímilovný panovník, jehož architektonický odkaz je dodnes patrný po celém Švédsku. Jeho zahraniční politika, zejména vítězství nad Ruskem, posílila postavení Švédska jako baltské velmoci.

Na druhou stranu byla jeho náboženská politika neúspěšná a způsobila v zemi hluboké rozkoly, které pokračovaly i za vlády jeho syna. Jeho snaha o vytvoření polsko-švédské unie se ukázala jako problematická a vedla k dlouhé sérii válek mezi oběma národy v 17. století. Jeho vláda představuje přechodné období mezi bouřlivou érou jeho otce a bratra a nástupem Švédska jako evropské velmoci.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025