Bosňáci

Rozbalit box

Obsah boxu

Bosňáci (bosensky Bošnjaci, jednotné číslo Bošnjak) jsou jihoslovanský národ, jehož vlastí je především Bosna a Hercegovina, kde tvoří jeden ze tří konstitučních národů vedle Srbů a Chorvatů. Významné bosňácké menšiny žijí také v dalších zemích bývalé Jugoslávie, zejména v oblasti Sandžak na pomezí Srbska a Černé Hory, a také v Chorvatsku, Slovinsku a Severní Makedonii. V důsledku válek v 90. letech 20. století vznikla početná diaspora, především v Německu, Rakousku, Švédsku, USA a Turecku.

Identita Bosňáků je úzce spjata s historickým územím Bosny, islámskou vírou a bosenským jazykem. Ačkoliv jsou etnicky a jazykově blízce příbuzní Srbům a Chorvatům, jejich odlišná historická zkušenost, zejména přijetí islámu během nadvlády Osmanské říše, vedla k formování svébytné národní identity.

Je důležité rozlišovat mezi termíny Bosňák (etnická příslušnost) a Bosňan (obyvatel Bosny a Hercegoviny jakékoliv etnicity).

📜 Historie

Historie formování bosňáckého národa je komplexní proces, který trval několik staletí a byl ovlivněn náboženskými, politickými a kulturními změnami na Balkáně.

🇧🇦 Středověké kořeny

Předkové dnešních Bosňáků, stejně jako Srbů a Chorvatů, byli Slované, kteří osídlili Balkánský poloostrov v 6. a 7. století. Na území dnešní Bosny se postupně zformoval samostatný politický útvar, Bosenský banát a později Bosenské království. Obyvatelé tohoto středověkého státu byli označováni jako Bošnjani. Byli to křesťané, avšak specifickou roli zde hrála Bosenská církev, která byla jak katolickou, tak pravoslavnou církví považována za heretickou (často mylně ztotožňovanou s bogomilstvím). Tato náboženská odlišnost přispěla k vytvoření určité kulturní a politické svébytnosti regionu ještě před příchodem Osmanů.

🕌 Osmanské období a islamizace

Klíčovým momentem pro vznik bosňáckého etnika bylo dobytí Bosenského království Osmanskou říší v roce 1463. Během následujících staletí osmanské nadvlády značná část místního slovanského obyvatelstva, včetně mnoha příslušníků šlechty a členů Bosenské církve, postupně přijala islám. Tento proces, známý jako islamizace, nebyl zpravidla násilný, ale motivovaný řadou sociálních, ekonomických a politických faktorů. Konverze k islámu umožňovala získat lepší společenské postavení, vyhnout se některým daním (např. džizja) a zapojit se do osmanského správního a vojenského systému.

Tito islamizovaní Slované si zachovali svůj jazyk a mnoho původních tradic, které obohatili o prvky orientální a islámské kultury. Postupně se z nich zformovala svébytná komunita, která se odlišovala jak od křesťanských sousedů (Srbů a Chorvatů), tak od etnických Turků a dalších muslimských národů v říši.

🇦🇹 Rakousko-uherská správa

Po Berlínském kongresu v roce 1878 přešla správa Bosny a Hercegoviny pod Rakousko-Uhersko. Tato změna přinesla modernizaci, ale také nové výzvy pro identitu místních muslimů. Rakousko-uherská administrativa se snažila vytvořit jednotnou "bosenskou" identitu, aby oslabila vliv srbského a chorvatského nacionalismu. V této době začíná renesance historického jména Bošnjak, které mělo označovat sekulární národní identitu všech obyvatel Bosny, ale nejvíce se ujalo právě mezi muslimy, kteří se jím chtěli odlišit od Srbů a Chorvatů. Významné osobnosti jako Safvet-beg Bašagić prosazovaly bosňáctví jako moderní národní ideologii.

👑 Jugoslávské období

V období Království Jugoslávie a později socialistické Jugoslávie (SFRJ) byla národní identita bosenských muslimů potlačována nebo přehlížena. Nebyli uznáni jako samostatný národ a při sčítáních lidu se mohli hlásit buď k Srbům, Chorvatům, nebo byli vedeni jako "nerozhodnutí muslimové" či "Jugoslávci".

Zásadní zlom nastal až v roce 1971, kdy byli ústavně uznáni jako jeden ze šesti konstitučních národů Jugoslávie, avšak pod názvem Muslimani (Muslimové, s velkým M), což zdůrazňovalo jejich náboženskou, nikoliv historickou a národní identitu. Toto označení bylo kompromisem, ale znamenalo plné uznání jejich politických a kulturních práv v rámci federace.

⚔️ Válka a nezávislost

Po rozpadu Jugoslávie a vyhlášení nezávislosti Republiky Bosna a Hercegovina v roce 1992 se národ stal terčem agrese a etnických čistek během války v letech 1992–1995. Během tohoto konfliktu, jehož nejtragičtějším symbolem se stal masakr ve Srebrenici, se bosňácká identita definitivně upevnila.

V roce 1993 se na Všebosňáckém sněmu (Bošnjački sabor) v Sarajevu intelektuální a politická elita rozhodla vrátit k historickému názvu Bošnjaci (Bosňáci), aby zdůraznila svou národní, nikoliv pouze náboženskou identitu, a přihlásila se k dědictví středověkého bosenského státu. Tento název byl následně ukotven v Daytonské mírové dohodě, která ukončila válku.

🌍 Geografické rozšíření

Většina Bosňáků žije v Bosně a Hercegovině, kde podle posledních sčítání tvoří mírně nadpoloviční většinu populace (přes 50 %). Jsou soustředěni především ve Federaci Bosny a Hercegoviny, zejména v kantonech Sarajevo, Tuzla, Zenica-Doboj, Una-Sana a Bosna-Podrinje.

Významné komunity se nacházejí také v:

Srbsko: V regionu Sandžak, kde tvoří většinu v městech jako Novi Pazar.
Černá Hora: Rovněž v části Sandžaku, například v obcích Rožaje a Plav.
Chorvatsko: Především v Záhřebu a v Istrii.
Kosovo: V regionu Prizrenu a Peći.
Severní Makedonie: V okolí Skopje a na západě země.

Početná diaspora žije v Západní Evropě (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Švédsko), v USA (zejména ve městě St. Louis, které je považováno za jedno z největších center bosňácké diaspory) a v Turecku, kam bosenští muslimové emigrovali v několika vlnách již od konce 19. století.

💬 Jazyk

Bosňáci hovoří bosenským jazykem (bosanski jezik), který patří do skupiny jihoslovanských jazyků. Jedná se o standardizovanou variantu štokavského nářečí, stejně jako srbština, chorvatština a černohorština. Tyto čtyři jazyky jsou si navzájem plně srozumitelné a lingvisticky se často považují za součást jednoho srbochorvatského dialektického kontinua.

Specifika bosenského jazyka zahrnují:

Používání většího množství slov přejatých z turečtiny, arabštiny a perštiny (tzv. turcismy), například avlija (dvůr), merak (potěšení), sevdah (touha, láska).
Fonetická zvláštnost v podobě zachování hlásky "h" v mnoha slovech, kde v srbštině a chorvatštině často mizí (např. bos. kahva vs. srb. kafa, chorv. kava).
Převážné používání latinského písma (latinica), ačkoliv historicky se používala i upravená verze cyrilice (tzv. bosančica) a arabské písmo (arebica).

🕌 Náboženství a kultura

Islám hraje ústřední roli v kulturní a historické identitě Bosňáků. Drtivá většina věřících se hlásí k sunnitskému islámu hanífovské právní školy, který je v regionu tradičně umírněný a ovlivněný evropským kontextem. Duchovním centrem je Islámské společenství v Bosně a Hercegovině (Islamska zajednica u Bosni i Hercegovini) v čele s Reis-ul-ulemou. Mezi nejvýznamnější náboženské svátky patří Ramadán a dva svátky Íd (Bajram).

Bosňácká kultura je syntézou slovanských kořenů a staletých vlivů Osmanské říše.

Architektura: Charakteristické jsou mešity s kupolemi a minarety (např. Gazi Husrev-begova mešita v Sarajevu), kamenné mosty (Starý most v Mostaru), kryté tržnice (čaršije) a veřejné lázně (hamamy).
Hudba: Typickým hudebním žánrem je sevdalinka (nebo sevdah), melancholická milostná píseň s pomalým tempem, která vyjadřuje pocity touhy, lásky a ztráty.
Kuchyně: Bosňácká kuchyně je směsicí balkánských a orientálních chutí. Mezi nejznámější pokrmy patří ćevapi, burek a další slané koláče (pita), plněná zelenina (dolma), sladkosti jako baklava a tufahija. Velmi důležitou součástí společenského života je pití bosenské kávy, připravované v džezvě.
Literatura: Mezi nejvýznamnější bosňácké spisovatele patří nositel Nobelovy ceny Ivo Andrić (ačkoliv jeho identita je předmětem debat), Meša Selimović, Mak Dizdar nebo Dževad Karahasan.

🧑‍🏫 Pro laiky

Jaký je rozdíl mezi Bosňákem a Bosňanem?

Toto je velmi častý zdroj nedorozumění. Je to podobné jako rozdíl mezi Čechem a Čecháčkem, ale v politickém kontextu.

Bosňák (Bošnjak) je označení pro etnickou příslušnost. Je to člen jihoslovanského národa, jehož identita je spojená s islámskou tradicí a historickou zemí Bosnou. Bosňák může žít kdekoliv na světě.
Bosňan (Bosanac) je označení pro obyvatele státu Bosna a Hercegovina. Bosňanem je tedy každý občan této země, ať už je etnický Bosňák, Srb, Chorvat, Žid, Rom nebo kdokoliv jiný. Například bosenský Srb je Bosňan, ale není Bosňák.

Proč jsou Bosňáci muslimové, když jsou Slované?

Předkové Bosňáků byli původně křesťané, stejně jako ostatní Slované v regionu. Po příchodu Osmanské říše v 15. století začal dlouhý a postupný proces přijímání islámu. Nebylo to náhlé ani násilné. Lidé konvertovali z různých důvodů: aby získali lepší společenské postavení, vyhnuli se daním uvaleným na nemuslimy, nebo se prostě ztotožnili s novou vládnoucí kulturou. Během staletí se tak vytvořila velká komunita slovanských muslimů, kteří si zachovali svůj jazyk a zvyky, ale přijali nové náboženství. Z této komunity se postupně zformoval moderní bosňácký národ.

Je bosenština stejná jako srbština a chorvatština?

Pro běžného člověka ano. Pokud umíte jeden z těchto jazyků, bez problémů se domluvíte s mluvčími ostatních dvou. Jsou si podobné asi jako čeština a slovenština. Rozdíly jsou hlavně ve slovní zásobě (bosenština má více slov z turečtiny), drobné gramatice a výslovnosti. Z politického a kulturního hlediska jsou to však dnes samostatné, standardizované jazyky, které reprezentují tři různé národy.

Šablona:Aktualizováno