1659

1659
Století	17. století
Desetiletí	50. léta 17. století

Rozbalit box

Obsah boxu

1659 (MDCLIX) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal středou. Tento rok je v evropských dějinách klíčový především díky ukončení dlouholetého konfliktu mezi Francií a Španělskem podpisem Pyrenejského míru, který potvrdil vzestup Francie jako dominantní evropské mocnosti. V oblasti vědy se jednalo o přelomový rok v astronomii díky objevu skutečné podstaty Saturnových prstenců.

🌍 Události

Evropa

11. února – Švédská vojska pod velením krále Karla X. Gustava provedla neúspěšný generální útok na Kodaň během druhé severní války. Hrdinská obrana města dánskými a nizozemskými silami znamenala bod obratu ve válce.
25. května – Richard Cromwell, syn Olivera Cromwella, rezignoval na post lorda protektora Anglického společenství. Tím se otevřela cesta k politické nestabilitě a následné restauraci monarchie v roce 1660. Moc v zemi fakticky přebírala armáda v čele s generálem Georgem Monckem.
25. května – Papež Alexandr VII. vydal bulu Super cathedram principis apostolorum, která potvrdila a rozšířila privilegia vincentinů (Kongregace misie).
7. listopadu – Byl podepsán Pyrenejský mír mezi Francií a Španělskem na Bažantím ostrově na řece Bidasoa. Smlouva ukončila francouzsko-španělskou válku, která trvala od roku 1635.

   *   Francie získala území Roussillon, Artois a několik měst ve Flandrech.
   *   Součástí dohody byla svatba francouzského krále Ludvíka XIV. se španělskou infantkou Marií Terezou, dcerou španělského krále Filipa IV.. Marie Tereza se musela vzdát nároků na španělský trůn výměnou za obrovské věno, které však Španělsko nikdy plně nevyplatilo, což se později stalo záminkou pro Devoluční válku.
   *   Smlouvu vyjednali první ministři obou zemí, kardinál Jules Mazarin za Francii a Luis de Haro za Španělsko.

Čechy

V Českém království, které se stále vzpamatovávalo z následků třicetileté války, pokračoval proces rekatolizace a upevňování moci Habsburků za vlády císaře Leopolda I.
Pokračovala barokní výstavba a přestavba měst a šlechtických sídel zničených válkou. Šlechta, která zůstala věrná císaři, upevňovala své postavení a zvětšovala své majetky.
V Praze byl položen základní kámen k kostelu svatého Ignáce na Karlově náměstí, významné stavbě raného baroka.

Svět

V Mogulské říši v Indii definitivně upevnil svou moc císař Aurangzéb, který uvěznil svého otce Šáhdžahána a porazil své bratry v boji o trůn.

🔬 Věda a technika

Nizozemský astronom, fyzik a matematik Christiaan Huygens publikoval své dílo Systema Saturnium. V této knize jako první správně popsal, že záhadné "uši" či "držadla" planety Saturn, které pozoroval již Galileo Galilei, jsou ve skutečnosti tenké, ploché prstence, které se planety nedotýkají. Tento objev učinil pomocí vlastnoručně sestrojeného, mnohem kvalitnějšího teleskopu.
Robert Boyle pokračoval ve svých experimentech s vakuovou pumpou, které vedly k formulaci Boyleova zákona o vztahu tlaku a objemu plynu.

🎨 Umění a kultura

18. listopadu – V Paříži měla premiéru divadelní hra Směšné preciózky (Les Précieuses ridicules) od Molièra. Tato satirická komedie měla obrovský úspěch, zajistila Molièrově divadelní společnosti královskou přízeň a etablovala ho jako jednoho z největších francouzských dramatiků.
V Španělsku působil na dvoře krále Filipa IV. malíř Diego Velázquez, vrcholný představitel španělského barokního malířství.
V Nizozemsku tvořil Rembrandt van Rijn, ačkoliv se v této době potýkal s vážnými finančními problémy.

👶 Narození

27. ledna – Jean-Pierre de Crousaz, švýcarský filozof a teolog († 1750)
14. července – Camillo Rusconi, italský barokní sochař († 1728)
10. září – Henry Purcell, anglický barokní hudební skladatel, jeden z nejvýznamnějších anglických skladatelů vůbec († 1695)
22. října – Georg Ernst Stahl, německý chemik a lékař, tvůrce flogistonové teorie († 1734)
Jakob Bernoulli, švýcarský matematik a fyzik, významný člen rodiny Bernoulli († 1705)

⚰️ Úmrtí

15. dubna – Simon Dach, německý barokní básník a spisovatel (* 1605)
10. října – Abel Tasman, nizozemský mořeplavec a objevitel, který jako první Evropan spatřil Tasmánii, Nový Zéland a ostrovy Fidži (* 1603)
31. prosince – Jan Amos Komenský (podle některých zdrojů, pravděpodobněji zemřel v roce 1670)
Fabio Chigi (starší), italský básník a překladatel, bratr papeže Alexandra VII.

🧑‍🏫 Pro laiky

Pyrenejský mír a vzestup Francie

Představte si Evropu jako hřiště, kde dvě nejsilnější mužstva – Francie a Španělsko – hrají už desítky let dlouhý a vyčerpávající zápas o to, kdo bude šéfem. V roce 1659 konečně pískli konec. Podepsali smlouvu zvanou Pyrenejský mír. Francie v tomto "zápase" vyhrála. Získala nová území a její král, mladý Ludvík XIV., si vzal španělskou princeznu. Tímto mírem Francie všem ukázala, že je novým nejsilnějším hráčem na evropském hřišti, a začala její "zlatá éra". Španělsko naopak začalo pomalu ztrácet dech.

Záhada Saturnových prstenců

Když se astronom Galileo Galilei podíval na planetu Saturn svým dalekohledem, viděl něco divného. Vypadalo to, jako by planeta měla po stranách dvě "uši" nebo "držadla". Nevěděl, co to je. Až v roce 1659 přišel nizozemský vědec Christiaan Huygens s lepším dalekohledem a chytřejším vysvětlením. Zjistil, že to nejsou žádné uši, ale obrovský, tenký prstenec, který obíhá kolem planety, aniž by se jí dotýkal. Byl to obrovský skok v našem chápání sluneční soustavy a ukázka toho, jak lepší technologie může odhalit tajemství vesmíru.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 24.12.2025