Evžen Savojský

Rozbalit box

Obsah boxu

František Evžen, princ Savojský a Carignanský (německy Prinz Franz Eugen von Savoyen, francouzsky François-Eugène de Savoie-Carignan; * 18. října 1663, Paříž – † 21. dubna 1736, Vídeň) byl jedním z nejvýznamnějších vojevůdců a politiků konce 17. a počátku 18. století. Původem francouzský šlechtic z vedlejší větve savojské dynastie vstoupil do služeb habsburské monarchie a stal se klíčovou postavou, která zajistila její vzestup mezi evropské velmoci. Jeho vojenský génius se projevil v bitvách proti Osmanské říši i proti Francii Ludvíka XIV.. Kromě vojenské kariéry byl také významným státníkem, diplomatem a jedním z největších mecenášů barokního umění ve střední Evropě.

📜 Život

🇫🇷 Mládí ve Francii

Evžen Savojský se narodil v Paříži jako pátý syn Evžena Mořice Savojsko-Carignanského, hraběte ze Soissons, a Olympie Manciniové, neteře mocného kardinála Mazarina. Vyrůstal u dvora francouzského krále Ludvíka XIV., „krále Slunce“. Kvůli své drobné postavě a původnímu určení pro církevní dráhu byl posměšně nazýván „malý abbé“ (le petit abbé).

Evžen však toužil po vojenské slávě. Když mu Ludvík XIV. v roce 1683 odmítl velení pluku, uražený a odhodlaný Evžen opustil Francii a nabídl své služby největšímu rivalovi francouzského krále, císaři Svaté říše římské Leopoldu I.. Bylo to rozhodnutí, kterého Ludvík XIV. později hořce litoval.

🇦🇹 Ve službách Habsburků

Evžen dorazil do Rakouska v době, kdy Vídeň obléhala obrovská osmanská armáda. Okamžitě se zapojil do bojů a vyznamenal se v rozhodující bitvě u Vídně v září 1683. Tím začala jeho strmá kariéra v císařské armádě. Rychle stoupal v hodnostech díky své odvaze, taktickému myšlení a schopnosti vést muže v bitvě. Stal se symbolem habsburského odporu proti dvěma hlavním nepřátelům: Osmanské říši na východě a expanzivní Francii na západě. Sloužil celkem třem habsburským císařům: Leopoldu I., Josefu I. a Karlu VI..

⚔️ Vojenská kariéra

Evžen Savojský je považován za jednoho z nejlepších stratégů vojenské historie. Jeho kariéra trvala více než pět desetiletí a zahrnovala účast v nejdůležitějších konfliktech své doby.

🇹🇷 Války s Osmanskou říší

Jeho první velká vítězství byla spojena s bojem proti Turkům. Ačkoliv se již osvědčil u Vídně, jeho skutečný génius se projevil v pozdějších fázích Velké turecké války.

Dne 11. září 1697 dosáhl drtivého vítězství v bitvě u Zenty (dnešní Senta v Srbsku). S výrazně menší armádou překvapil a zcela zničil osmanskou armádu překračující řeku Tisa. Toto vítězství donutilo sultána podepsat Karlovický mír (1699), kterým Habsburkové získali celé Uhersko a Sedmihradsko.

Jeho úspěchy proti Turkům pokračovaly i v další válce. V roce 1716 zvítězil v bitvě u Petrovaradína a o rok později, v roce 1717, dobyl po geniálním taktickém manévru klíčovou pevnost Bělehrad. Tím definitivně vytlačil Osmanskou říši z velké části střední Evropy.

🇪🇸 Válka o španělské dědictví

Na západní frontě čelil Evžen svému bývalému pánovi, Ludvíku XIV., ve válce o španělské dědictví (1701–1714). Zde vytvořil legendární vojenské partnerství s anglickým vojevůdcem Johnem Churchillem, vévodou z Marlborough. Společně tvořili jeden z nejúspěšnějších velitelských tandemů v historii.

Jejich nejslavnější společná vítězství byla:

• Bitva u Blenheimu (Höchstädtu) (1704): Společně rozdrtili francouzsko-bavorskou armádu a zabránili tak pádu Vídně. Byla to první velká porážka armád Ludvíka XIV. za více než 50 let.
• Bitva u Oudenaarde (1708): Další drtivé vítězství, které otevřelo cestu do Francie.
• Bitva u Malplaquet (1709): Nejkrvavější bitva války. Ačkoliv spojenci zvítězili, utrpěli obrovské ztráty, což otřáslo jejich pozicí.

Evžen také samostatně vedl úspěšné tažení v Itálii, kde v roce 1706 v bitvě u Turína prolomil francouzské obléhání a vyhnal Francouze z Apeninského poloostrova.

🇵🇱 Poslední tažení

Jeho poslední vojenskou kampaní byla Válka o polské následnictví ve 30. letech 18. století. V té době byl již starý a unavený a nedosáhl výraznějších úspěchů. Přesto zůstal až do své smrti nejrespektovanějším vojenským velitelem v Evropě.

🏛️ Státník a mecenáš umění

Evžen nebyl jen voják. Po svých vojenských úspěších se stal jednou z nejvlivnějších politických postav habsburské monarchie.

👑 Císařský rada

Od roku 1703 působil jako prezident Dvorské válečné rady, což byla obdoba ministra války. Měl obrovský vliv na zahraniční politiku, diplomacii a vnitřní správu říše. Byl hlavním rádcem tří císařů a jeho cílem bylo centralizovat a posílit habsburskou moc. Byl také guvernérem Rakouského Nizozemí (dnešní Belgie).

🏰 Stavitel a sběratel

Díky obrovskému bohatství, které získal z válečné kořisti a odměn od císaře, se stal jedním z největších stavebníků a sběratelů umění své doby. Jeho vkus formoval barokní tvář Vídně.

Mezi jeho nejvýznamnější stavby patří:

• Palác Belveder: Komplex dvou paláců (Horní a Dolní Belveder) ve Vídni, který sloužil jako jeho letní rezidence. Dnes je zde umístěna významná umělecká galerie.
• Zimní palác prince Evžena (Stadtpalais): Jeho městská rezidence v centru Vídně, mistrovské dílo barokní architektury.
• Schloss Hof: Rozlehlý venkovský zámek na Moravském poli v Dolních Rakousích, který nechal velkolepě přestavět.

Jeho knihovna (Bibliotheca Eugeniana) čítala na 15 000 svazků a patřila k největším v Evropě. Po jeho smrti ji odkoupil císař a stala se základem dnešní Rakouské národní knihovny.

👤 Osobnost a odkaz

Evžen Savojský byl komplexní osobností. V soukromí byl popisován jako chladný, racionální a odměřený. Nikdy se neoženil a neměl žádné legitimní potomky. Byl plně oddán službě státu a armádě. Jeho vojenský odkaz je nesmírný – reformoval císařskou armádu, zavedl moderní taktické principy a svými vítězstvími zajistil přežití a vzestup habsburské monarchie.

Zemřel náhle ve Vídni ve věku 72 let. Je pohřben v katedrále svatého Štěpána. Jeho jméno nesly v historii četné válečné lodě a vojenské jednotky, včetně slavné 7. dobrovolnické horské divize SS „Prinz Eugen“ za druhé světové války.

💡 Pro laiky

Představte si Evžena Savojského jako geniálního generála, který pracoval pro rakouského císaře, ačkoliv se narodil ve Francii. Byl malý postavou, ale obrovský svým vojenským talentem. Dá se říci, že byl pro Rakousko na začátku 18. století tím, kým byl o sto let později Napoleon pro Francii – vojenský mozek, který vyhrával jednu bitvu za druhou a měnil mapu Evropy.

Jeho dva hlavní úkoly byly:

1. Zastavit Turky: V té době byla Osmanská říše velkou hrozbou a její armády se dostaly až k Vídni. Evžen je v několika klíčových bitvách porazil tak drtivě, že je natrvalo vytlačil z velké části střední Evropy. Bez něj by dnes možná Maďarsko nebo Srbsko byly stále součástí Turecka.
2. Bojovat proti Francii: Francouzský král Ludvík XIV. chtěl ovládnout Evropu. Evžen se spojil s anglickým vévodou z Marlborough a společně francouzskou armádu několikrát porazili.

Kromě válčení byl také velmi bohatý a miloval umění. Nechal si postavit nádherné paláce, jako je například Belveder ve Vídni, které dodnes patří k nejkrásnějším stavbám ve městě. Byl to zkrátka muž mnoha talentů, který zachránil a vybudoval habsburskou říši.

Šablona:Aktualizováno