1619

1619
Tisíciletí	2. tisíciletí
Století	17. století

Rozbalit box

Obsah boxu

1619 (MDCXIX) byl nepřestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal v úterý. Tento rok je považován za klíčový v raném novověku, zejména kvůli eskalaci Třicetileté války v Evropě a zásadním událostem v severoamerických koloniích, které formovaly budoucí Spojené státy americké.

🌍 Události

🇪🇺 Evropa

10. června – V rámci českého stavovského povstání dochází k bitvě u Záblatí (německy Schlacht bei Sablat). Císařská armáda pod velením Charlese Bonaventury de Longueval, hraběte de Bucquoy drtivě porazila stavovské vojsko vedené Petrem Arnoštem II. z Mansfeldu. Tato porážka donutila stavovské síly přerušit obléhání Českých Budějovic a významně oslabila jejich pozici v jižních Čechách.
31. července – Generální sněm zemí Koruny české v Praze přijal novou ústavu, tzv. Českou konfederaci. Ta ustanovila stát jako volenou monarchii a konfederaci rovnoprávných zemí.
19. srpna – Generální sněm sesadil Ferdinanda II. Štýrského z českého trůnu, čímž formálně potvrdil odtržení od habsburské nadvlády.
26. srpna – České stavy zvolily novým českým králem Fridricha V. Falckého, vůdce německé Protestantské unie. Jeho krátká vláda mu později vynesla přezdívku „Zimní král“.
28. srpna – Pouhé dva dny po svém sesazení z českého trůnu byl Ferdinand II. Štýrský ve Frankfurtu nad Mohanem jednomyslně zvolen císařem Svaté říše římské. Tím se konflikt v Českém království definitivně internacionalizoval a stal se hlavní rozbuškou Třicetileté války.
8. října – Armáda Katolické ligy pod velením Maxmiliána I. Bavorského a císařská vojska se spojila, aby potlačila povstání.
– V Nizozemsku končí Synod v Dordrechtu, který řešil teologické spory mezi kalvinisty (gomaristy) a arminiány. Výsledkem bylo odsouzení arminianismu.
13. května – Vlivný nizozemský státník a představitel arminiánů Johan van Oldenbarnevelt je na základě obvinění z velezrady popraven v Haagu.

🌎 Amerika

30. července – V Jamestownu v kolonii Virginie se poprvé sešlo shromáždění House of Burgesses. Jednalo se o první zákonodárný sbor volených zástupců v Severní Americe, což je považováno za počátek demokracie na americkém kontinentu.
20. srpna – Anglická korzárská loď White Lion připlula do Point Comfort ve Virginii s nákladem „20 a několika“ Afričanů. Tito lidé, původně zajatí z portugalské otrokářské lodi São João Bautista, jsou považováni za první Afričany, kteří byli zavlečeni na území budoucích Spojených států. Tato událost je vnímána jako počátek instituce otroctví v britských severoamerických koloniích.
– Virginská společnost zahájila program na podporu osídlení, v rámci kterého do kolonie přivážela mladé ženy z Anglie, které se měly stát manželkami místních osadníků.

🌏 Asie

30. května – Jan Pieterszoon Coen, generální guvernér Nizozemské východoindické společnosti (VOC), dobyl a zničil město Jayakarta na ostrově Jáva.
Na jeho troskách založil nové město, které pojmenoval Batavia (dnešní Jakarta). Batavia se stala hlavním městem a administrativním centrem Nizozemské východní Indie na více než 300 let.

🔬 Věda a umění

Johannes Kepler publikoval své stěžejní dílo Harmonices Mundi (Harmonie světů). V páté knize formuloval svůj třetí zákon o pohybu planet, který popisuje vztah mezi oběžnou dobou planety a její vzdáleností od Slunce.
V Itálii působí malíři jako Caravaggio a Artemisia Gentileschiová, kteří jsou předními představiteli barokního umění.
Ve Flandrech je na vrcholu tvůrčích sil Peter Paul Rubens.

👶 Narození

24. února – Charles Le Brun, francouzský malíř a teoretik umění († 1690)
6. března – Cyrano de Bergerac, francouzský spisovatel a dramatik († 1655)
21. dubna – Jan van Riebeeck, nizozemský koloniální správce, zakladatel Kapského Města († 1677)
29. srpna – Jean-Baptiste Colbert, francouzský ministr financí za vlády Ludvíka XIV. († 1683)
17. prosince – Ruprecht Falcký, německý a anglický vojevůdce, syn „Zimního krále“ Fridricha Falckého († 1682)
? – Willem Kalf, nizozemský malíř, mistr zátiší († 1693)

⚰️ Úmrtí

7. března – Mikuláš Koperník z Nostic, německý šlechtic a diplomat (* 1567)
20. března – Matyáš Habsburský, císař Svaté říše římské a český král (* 1557)
13. května – Johan van Oldenbarnevelt, nizozemský státník (popraven) (* 1547)
2. července – Olivier de Serres, francouzský agronom (* 1539)
22. července – Vavřinec z Brindisi, italský kapucínský mnich a světec (* 1559)
30. srpna – Šimada Sakon, japonský samuraj (* 1540)
? – Hans Lippershey, nizozemský optik, jeden z vynálezců dalekohledu (* cca 1570)

💡 Pro laiky

Počátek demokracie v Americe: V tomto roce se ve Virginii poprvé sešli zástupci osadníků, aby společně tvořili zákony. Představte si to jako první americký parlament. Místo toho, aby o všem rozhodoval král nebo jeho guvernér, mohli si lidé zvolit své zástupce, kteří hájili jejich zájmy. Byl to malý, ale nesmírně důležitý krok k vytvoření demokracie, jakou známe dnes ve Spojených státech.
Tragický začátek otroctví v Americe: Do Virginie byla přivezena první skupina lidí unesených z Afriky. Nebyli to dobrovolní přistěhovalci, ale oběti obchodu s lidmi. Tato událost je považována za počátek více než 250 let trvajícího systému otroctví v Severní Americe, který hluboce ovlivnil historii a společnost USA.
Česká rebelie a velká evropská válka: V Čechách se protestantská šlechta vzbouřila proti katolickému panovníkovi z rodu Habsburků. V roce 1619 si Češi zvolili vlastního, protestantského krále. Jejich původní panovník se ale ve stejné době stal císařem celé obrovské Svaté říše římské. Tím se z lokálního českého povstání stal mezinárodní konflikt, který přerostl v ničivou Třicetiletou válku, jež zpustošila velkou část střední Evropy.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 24.12.2025