Jacques Cartier
Obsah boxu
| Jacques Cartier | |
|---|---|
 | |
| Portrét Jacquese Cartiera od Théophila Hamela, kolem roku 1844 | |
| Datum narození | 31. prosince 1491 |
| Místo narození | Saint-Malo, Bretaň, Francouzské království |
| Národnost | Francouz (Bretoněc) |
| Povolání | Mořeplavec, průzkumník |
Jacques Cartier (* 31. prosince 1491, Saint-Malo – 1. září 1557, tamtéž) byl francouzský námořní kapitán a průzkumník bretaňského původu. Je považován za jednoho z hlavních objevitelů Kanady. Na příkaz francouzského krále Františka I. podnikl v letech 1534 až 1542 tři výpravy do Severní Ameriky s cílem nalézt cestu do Asie a objevit bájné bohatství. Jako první Evropan zmapoval Záliv svatého Vavřince a pobřeží řeky svatého Vavřince, kterou pojmenoval „Řeka Kanady“. Jeho interakce s Irokézy vedla k pojmenování celé oblasti slovem Kanata (vesnice), z čehož později vznikl název Kanada.
📜 Život a kariéra
🌍 Původ a mládí
Jacques Cartier se narodil v roce 1491 v prosperujícím přístavním městě Saint-Malo na pobřeží Bretaně, které tehdy bylo ještě samostatným vévodstvím, i když pod silným vlivem Francie. Pocházel z vážené rodiny námořníků a obchodníků. V roce 1520 se oženil s Catherine des Granches, dcerou významného konetábla ze Saint-Malo, což mu zlepšilo společenské postavení. Díky svým zkušenostem na moři si získal pověst schopného navigátora. Je pravděpodobné, že se účastnil plaveb do Brazílie nebo na Newfoundland, kde francouzští rybáři lovili tresky již od počátku 16. století.
🗺️ První výprava (1534)
V roce 1534 pověřil francouzský král František I. Cartiera velením výpravy. Cíle byly dva: najít severozápadní cestu do bohaté Asie a objevit bájné země plné zlata a dalšího bohatství, o kterých se vyprávělo. Cartier vyplul 20. dubna 1534 ze Saint-Malo se dvěma loděmi a 61 muži. Po dvaceti dnech plavby přes Atlantský oceán dorazil k pobřeží Newfoundlandu.
Obeplul ostrov a vplul do Zálivu svatého Vavřince, který podrobně prozkoumal. Zmapoval pobřeží dnešního Québecu a Ostrov Prince Edwarda. Na poloostrově Gaspé se setkal s Irokézy, kteří zde lovili tuleně. Dne 24. července 1534 zde vztyčil desetimetrový dřevěný kříž s nápisem „Ať žije francouzský král“, čímž symbolicky zabral území pro Francii. Tento akt vyvolal nelibost místního náčelníka Donnacony. Cartierovi se podařilo situaci uklidnit a nakonec přesvědčil Donnaconu, aby mu dovolil vzít s sebou do Francie jeho dva syny, Domagayu a Taignoagnyho, s příslibem, že se následující rok vrátí. Cílem bylo, aby se mladíci naučili francouzsky a mohli sloužit jako tlumočníci.
🛶 Druhá výprava (1535–1536)
Díky vyprávění obou indiánů o bohaté zemi a řece vedoucí do vnitrozemí získal Cartier finance na druhou, větší výpravu. Vyplul v květnu 1535 se třemi loděmi a 110 muži. S pomocí Donnaconových synů proplul ústím řeky, kterou pojmenoval po svatém Vavřinci, a pokračoval proti proudu. Dorazil do irokézské vesnice Stadacona, která se nacházela na místě dnešního města Québec.
Navzdory Donnaconovu nesouhlasu pokračoval Cartier dál proti proudu řeky až k velké a opevněné vesnici Hochelaga, ležící na ostrově v místě dnešního Montréalu. Zdejší obyvatelé ho přivítali přátelsky. Cartier vystoupil na horu tyčící se nad vesnicí a pojmenoval ji Mont Royal (Královská hora). Z jejího vrcholu viděl peřeje, které mu bránily v další plavbě na západ.
Výprava se vrátila do Stadacony, kde byla nucena přezimovat. Zima byla krutá a posádku postihla epidemie kurdějí (nemoc z nedostatku vitamínu C). Zemřelo 25 mužů a zbytek byl na pokraji smrti. Záchrana přišla od Irokézů. Domagaya Cartierovi prozradil lék – odvar z kůry a jehličí stromu, který nazývali Aneda (pravděpodobně zerav západní). Tento lék posádku zázračně uzdravil.
Na jaře, před návratem do Francie, se Cartier rozhodl zajmout náčelníka Donnaconu, jeho syny a několik dalších Irokézů, aby mohli králi osobně vyprávět o bájné říši Saguenay, plné zlata a drahokamů. Tento únos trvale poškodil vztahy mezi Francouzi a Irokézy.
🏰 Třetí výprava a pokus o kolonizaci (1541–1542)
Příběhy o říši Saguenay přesvědčily krále, aby financoval třetí, tentokrát kolonizační výpravu. Jejím velitelem byl jmenován šlechtic Jean-François de La Rocque de Roberval, Cartier byl pouze jeho zástupcem. Cartier vyplul na jaře 1541 s pěti loděmi a asi 400 osadníky, zatímco Robervalovo vyplutí se zdrželo.
Cartier založil první francouzskou osadu v Severní Americe, Charlesbourg-Royal, na mysu Cap-Rouge poblíž Stadacony. Vztahy s Irokézy byly od počátku napjaté kvůli předchozímu únosu (Donnacona a ostatní mezitím ve Francii zemřeli). Indiáni na osadníky útočili a zabili jich několik desítek. Během pobytu Cartierova posádka nalezla kameny, které považovala za diamanty, a horninu, kterou pokládala za zlato.
Po kruté zimě a bez zpráv o Robervalovi se Cartier na jaře 1542 rozhodl osadu opustit a vrátit se do Francie. Cestou se u pobřeží Newfoundlandu setkal s Robervalovou flotilou, která konečně dorazila. Roberval mu nařídil vrátit se do Charlesbourg-Royal, ale Cartier v noci tajně odplul do Francie. Po příjezdu se ukázalo, že jeho „diamanty“ jsou jen krystaly křemene a „zlato“ bezcenný pyrit (kočičí zlato). Odtud pochází francouzské rčení faux comme les diamants du Canada („falešný jako kanadské diamanty“). Robervalova snaha o udržení kolonie také selhala a o rok později se zbytek osadníků vrátil do Francie.
⚰️ Pozdní život a smrt
Neúspěch třetí výpravy znamenal konec Cartierovy kariéry objevitele. Ztratil královu přízeň a stáhl se do svého rodného města Saint-Malo a na nedaleký statek Limoëlou. Zde strávil zbytek života jako vážený občan. Zemřel 1. září 1557 během epidemie tyfu nebo moru.
🏛️ Odkaz a význam
Ačkoliv Jacques Cartier nenalezl cestu do Asie ani bájné poklady a jeho pokus o kolonizaci selhal, jeho přínos je nezpochybnitelný.
- **Geografické objevy:** Byl prvním Evropanem, který detailně prozkoumal a zmapoval Záliv svatého Vavřince a řeku svatého Vavřince, čímž otevřel cestu do nitra severoamerického kontinentu.
- **Pojmenování Kanady:** Díky němu získala Kanada své jméno, i když původně šlo o nedorozumění.
- **Základy Nové Francie:** Jeho plavby položily základ pro francouzské nároky na území v Severní Americe, které se později stalo kolonií Nová Francie.
- **Etnografické záznamy:** Jeho deníky jsou cenným zdrojem informací o životě a kultuře Irokézů v 16. století.
Po Cartierovi je dnes pojmenováno mnoho míst a institucí, například Most Jacquese Cartiera v Montréalu, řeka Jacques-Cartier nebo náměstí v Québecu. Je považován za národního hrdinu a zakladatelskou postavu kanadských dějin.
🤔 Pro laiky
Kurděje (Scurvy)
Kurděje je nemoc způsobená dlouhodobým nedostatkem vitamínu C. V minulosti jí trpěli hlavně námořníci na dlouhých plavbách, protože neměli přístup k čerstvému ovoci a zelenině. Projevuje se únavou, krvácením dásní, vypadáváním zubů a otoky. Bez léčby končí smrtí. Cartierova posádka byla zachráněna, když se od domorodých obyvatel naučila připravovat léčivý čaj z jehličí a kůry stromu, který byl na vitamín C velmi bohatý.
Původ jména Kanada
Když se Cartier setkal s Irokézy, ptal se jich na název země. Oni mu ukazovali na svou vesnici a říkali slovo kanata, což v jejich jazyce znamenalo „vesnice“ nebo „osada“. Cartier se mylně domníval, že tak nazývají celou oblast. Jméno se ujalo a zpočátku označovalo jen okolí řeky svatého Vavřince, ale postupně se rozšířilo na celé obrovské území dnešní Kanady.
Nová Francie
Nová Francie byl název pro francouzské kolonie v Severní Americe, které existovaly od 16. do 18. století. Cartierovy výpravy byly prvním krokem k založení této rozlehlé kolonie, která ve své době zahrnovala velkou část dnešní východní Kanady a středozápadu USA. Hlavním městem Nové Francie byl Québec. Francouzská nadvláda skončila v roce 1763, kdy území po porážce v sedmileté válce připadlo Velké Británii.