Přeskočit na obsah

Ikona

Z Infopedia
Verze z 22. 12. 2025, 08:54, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox umělecké dílo

Ikona (z řeckého εἰκών, eikón, což znamená „obraz“) je v původním a nejčastějším významu sakrální obraz, typický především pro východní křesťanství (pravoslaví, východní katolické církve). Nejde o pouhé umělecké dílo, ale o liturgický předmět, který je považován za „okno do nebe“ a prostředníka mezi věřícím a zobrazenou svatou osobou či událostí. V přeneseném smyslu se termín ikona používá i v informatice pro malý grafický symbol a v kultuře pro osobu nebo věc, která je všeobecně uznávaným symbolem.

🗣️ Etymologie

Slovo ikona pochází z starořeckého slova εἰκών (eikón), které lze přeložit jako obraz, podoba, portrét nebo zobrazení. V Septuagintě, řeckém překladu Starého zákona, je tento termín použit v knize Genesis, kde se píše, že Bůh stvořil člověka ke svému obrazu (kat' eikona theou). V Novém zákoně je Ježíš Kristus popsán jako obraz (eikón) neviditelného Boha. Tento teologický základ dal slovu hluboký význam, který se později plně rozvinul v křesťanské ikonografii.

☦️ Ikona v náboženství

V kontextu křesťanství je ikona mnohem více než jen ilustrací biblického příběhu. Je teologickým dílem vyjádřeným v barvách a liniích, které má věřícímu přiblížit duchovní realitu. Ikony nejsou malovány, ale „psány“ (odtud termín ikonopisectví), což zdůrazňuje jejich duchovní a textový charakter.

📜 Historie a teologie

Nejstarší dochované ikony pocházejí z 6. a 7. století a byly nalezeny v klášteře svaté Kateřiny na Sinaji. Jejich styl navazuje na pozdně antické portrétní umění, zejména na fajjúmské mumiové portréty z Egypta.

Klíčovým obdobím pro teologii ikony bylo 8. a 9. století, kdy Byzantskou říší otřásaly spory o uctívání obrazů, známé jako obrazoborectví (ikonoklasmus). Odpůrci ikon (ikonoklasti) je považovali za porušení druhého přikázání, které zakazuje zhotovování model. Zastánci ikon (ikonodulové), v čele se svatým Janem z Damašku a Teodorem Studitou, argumentovali, že vtělením Ježíše Krista se Bůh stal viditelným, a proto může být zobrazen. Tvrdili, že úcta prokazovaná obrazu se nepřenáší na materiál (dřevo a barvy), ale na zobrazenou osobu (prototyp).

Tento spor byl definitivně vyřešen na Sedmém ekumenickém koncilu v Niceji roku 787, který potvrdil legitimitu uctívání ikon a definoval jeho teologické základy. Vítězství nad obrazoborectvím slaví pravoslavná církev dodnes jako „Svátek triumfu Pravoslaví“.

🎨 Technika a symbolika

Tradiční ikona je psána na dřevěné desce, nejčastěji z lipového nebo olšového dřeva. Na desku se lepí plátno a nanáší se několik vrstev křídového podkladu, zvaného levkas. Na tento dokonale vyhlazený povrch se pak píše obraz pomocí vaječné tempery, kde jsou barevné pigmenty smíchány s vaječným žloutkem.

Ikonografie je plná symbolů a řídí se přísným kánonem:

  • Barvy: Každá barva má svůj význam. Zlato symbolizuje božské světlo a nebeské království. Červená je barvou krve, oběti, ale i lidství a lásky. Modrá představuje nebesa, duchovní svět a čistotu. Zelená symbolizuje život, naději a Ducha svatého.
  • Perspektiva: Ikony často používají tzv. obrácenou perspektivu, kde se úběžník nachází před obrazem, v pozici diváka. To má symbolizovat, že božský svět se otevírá směrem k člověku.
  • Postavy: Postavy jsou často protáhlé, asketické a jejich pohled směřuje přímo na diváka, čímž ho vtahují do modlitby. Nemají vyjadřovat pozemské emoce, ale duchovní stav.
  • Světlo: Světlo na ikoně nevychází z vnějšího zdroje, ale září zevnitř postav, což symbolizuje jejich vnitřní božskou přítomnost.

Mezi nejznámější ikonopisce patří Andrej Rublev, autor slavné ikony Svaté Trojice, a Theofanés Řek.

🖼️ Typy ikon

Existuje mnoho zavedených ikonografických typů (tzv. izvodů):

  • Ikony Ježíše Krista: Nejčastější je typ Kristus Pantokrator (Vševládce), zobrazující Krista jako spravedlivého soudce a vládce vesmíru. Dalším typem je Mandylion, otisk Kristovy tváře na roušce.
  • Ikony Bohorodičky: Bohorodička (Theotokos) je zobrazována v několika hlavních typech:
    • Eleusa (Něžná): Panna Maria se s láskou sklání k malému Ježíškovi, který ji objímá kolem krku.
    • Hodegetria (Ukazující cestu): Panna Maria drží Krista na ruce a druhou rukou na něj ukazuje jako na cestu ke spáse.
    • Oranta (Modlící se): Bohorodička je zobrazena s rukama zdviženýma v modlitbě.
  • Ikony svatých: Zobrazují apoštoly, mučedníky, askety a další svaté, často s atributy spojenými s jejich životem.
  • Sváteční ikony: Zobrazují klíčové události z liturgického roku, jako je Narození Páně, Křest Páně, Proměnění Páně nebo Vzkříšení Ježíše Krista.

💻 Ikona v informatice

V oblasti informatiky a počítačové grafiky je ikona malý rastrový nebo vektorový obrázek, který slouží jako vizuální reprezentace programu, souboru, složky, zařízení nebo funkce v grafickém uživatelském rozhraní (GUI).

Jejich hlavním účelem je zjednodušit a zrychlit interakci uživatele s počítačem. Místo psaní textových příkazů může uživatel jednoduše kliknout na ikonu, aby provedl požadovanou akci. Tento koncept byl poprvé vyvinut v laboratořích Xerox PARC v 70. letech 20. století a masově zpopularizován systémy Apple Macintosh a později Microsoft Windows.

Ikony jsou obvykle uloženy ve specifických souborových formátech, jako jsou .ico (pro Windows), .icns (pro macOS) nebo jsou použity standardní grafické formáty jako PNG a SVG.

🌟 Ikona v kultuře a semiotice

V širším, přeneseném významu se pojem ikona používá pro označení osoby, předmětu nebo symbolu, který je široce uznáván a představuje určitou myšlenku, hnutí, dobu nebo hodnotu. Taková ikona má silný symbolický význam, který přesahuje její původní funkci.

Příklady kulturních ikon:

V semiotice, vědě o znacích, definoval Charles Sanders Peirce ikonu jako jeden ze tří základních typů znaku (vedle indexu a symbolu). Ikonický znak je takový, který se fyzicky podobá objektu, který označuje. Příkladem je portrét, který se podobá zobrazené osobě, nebo právě počítačová ikona koše, která vypadá jako skutečný odpadkový koš.

🤓 Pro laiky

  • Náboženská ikona: Představte si ji jako posvátnou fotografii nebo „okno“ do duchovního světa. Lidé se nemodlí k samotnému dřevu a barvám, ale skrze obraz se obracejí k Ježíšovi, Marii nebo svatým, které ikona zobrazuje. Její malování má velmi přísná pravidla, protože je to v podstatě teologický text napsaný barvami.
  • Počítačová ikona: Je to malý obrázek na obrazovce vašeho počítače nebo telefonu. Kliknutím na ikonu koše vyhodíte soubory, kliknutím na ikonu aplikace ji spustíte. Je to vlastně vizuální zkratka, která usnadňuje ovládání.
  • Kulturní ikona: Je to osoba, místo nebo věc, kterou skoro každý pozná a která symbolizuje něco mnohem většího. Například Karel Gott je pro mnoho lidí ikonou české populární hudby, stejně jako je Pražský hrad ikonou Česka.


Šablona:Aktualizováno