Tasemnice
Obsah boxu
Šablona:Infobox taxon Tasemnice (Cestoda) jsou třídou parazitických ploštěnců. Všichni zástupci jsou vnitřní parazité (endoparazité), kteří v dospělosti žijí nejčastěji ve střevech obratlovců, včetně člověka. Jejich tělo je typicky zploštělé, článkované a postrádají trávicí soustavu, neboť živiny přijímají celým povrchem těla z natrávené potravy hostitele. Jejich životní cykly jsou složité a obvykle zahrnují jednoho nebo více mezihostitelů. Některé druhy mohou u lidí a zvířat způsobovat vážná onemocnění.
🧬 Biologie a anatomie
Tělo tasemnic je dokonale přizpůsobeno parazitickému způsobu života. Je kryto specializovanou pokožkou zvanou tegument, která je chrání před trávicími enzymy hostitele a zároveň slouží k absorpci živin.
Stavba těla
Tělo dospělé tasemnice se skládá ze tří hlavních částí:
- Hlavička (scolex): Je to příchytný orgán na předním konci těla. Bývá opatřena přísavkami, přísavnými rýhami nebo háčky, kterými se tasemnice pevně drží stěny střeva hostitele. Tvar a výbava skolexu jsou důležitými determinačními znaky.
- Krček (collum): Krátká, nečlánkovaná část za hlavičkou. Je to růstová zóna, kde pučením vznikají nové tělní články (proglotidy).
- Tělo (strobila): Je tvořeno řetězcem článků (proglotidů). Články nejblíže krčku jsou nejmladší a nejmenší. Směrem ke konci těla se zvětšují, dozrávají a plní se vajíčky. Každý článek obsahuje kompletní sadu samčích i samičích pohlavních orgánů, tasemnice jsou tedy hermafrodité.
Tasemnice nemají trávicí, cévní ani dýchací soustavu. Živiny přijímají osmoticky celým povrchem těla. Vylučovací soustavu tvoří protonefridie. Nervová soustava je jednoduchá, tvořená gangliem ve skolexu a podélnými nervovými provazci.
Rozmnožování a životní cyklus
Životní cyklus tasemnic je nepřímý a vyžaduje střídání hostitelů.
- Dospělec v konečném hostiteli: Dospělá tasemnice žije ve střevě konečného hostitele (např. člověk, pes, kočka). Zde produkuje obrovské množství vajíček. Zralé články plné vajíček se oddělují od těla a odcházejí s výkaly do vnějšího prostředí.
- Vajíčko: Vajíčka jsou velmi odolná a mohou v prostředí přežívat měsíce. Obsahují embryo zvané onkosféra.
- Mezihostitel: Aby se cyklus mohl dále vyvíjet, musí vajíčko pozřít vhodný mezihostitel (např. prase, skot, ryba). V jeho trávicím traktu se z vajíčka uvolní onkosféra, která pronikne střevní stěnou do krevního oběhu.
- Larvální stádium (boubel): Krevním řečištěm je larva zanesena do různých tkání (nejčastěji svaloviny nebo jater), kde se přemění v klidové larvální stádium, nejčastěji boubel (cysticercus). Boubel je měchýřek obsahující zárodek budoucí hlavičky.
- Nákaza konečného hostitele: Konečný hostitel se nakazí pozřením syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného masa mezihostitele obsahujícího boubele. Ve střevě konečného hostitele se hlavička z boubele vychlípí, přichytí se na stěnu a začne produkovat nové články, čímž dospěje v novou tasemnici.
🌍 Významné druhy a jejich hostitelé
Existuje několik tisíc druhů tasemnic, z nichž některé jsou významnými lidskými i veterinárními parazity.
Tasemnice bezbranná (Taenia saginata)
Je jedním z nejznámějších lidských parazitů. Dospělec dosahuje délky 4–10 metrů. Hlavička nemá háčky, pouze čtyři přísavky. Mezihostitelem je tur domácí (skot). Člověk se nakazí konzumací syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného hovězího masa (např. tatarský biftek) obsahujícího boubele (cysticercus bovis). Onemocnění se nazývá taenióza.
Tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium)
Je menší, měří 2–4 metry. Její hlavička je kromě přísavek vybavena i věncem háčků. Mezihostitelem je prase domácí. Člověk se nakazí požitím vepřového masa s boubelemi (cysticercus cellulosae). Tento druh je mnohem nebezpečnější než tasemnice bezbranná. Pokud člověk pozře přímo vajíčka (např. kontaminovanou vodou nebo potravou), může se stát náhodným mezihostitelem. V jeho těle se pak vyvíjejí boubele, které mohou napadnout mozek, oko nebo svaly a způsobit vážné, i smrtelné onemocnění zvané cysticerkóza.
Škulovec široký (Diphyllobothrium latum)
Nejdelší lidská tasemnice, může dorůst až 15 metrů. Má dva mezihostitele: prvním je buchanka (drobný korýš), druhým ryby (např. štika, okoun, losos). Člověk se nakazí konzumací syrových nebo nedostatečně upravených ryb (např. suši). Parazit může způsobovat nedostatek vitamínu B12 a následnou anémii.
Měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus)
Je to drobná tasemnice (jen několik milimetrů) žijící ve střevě psovitých šelem (pes, vlk). Pro člověka je nebezpečné její larvální stádium. Pokud člověk pozře vajíčka (přímým kontaktem se psem nebo kontaminovanou potravou), stává se mezihostitelem. V jeho orgánech (nejčastěji játrech a plicích) se vyvíjí obrovská boubel zvaná hydatida, která může dosáhnout velikosti až několika litrů a vážně poškodit funkci orgánu. Onemocnění se nazývá echinokokóza.
Ostatní druhy
- Tasemnice dětská (Hymenolepis nana): Malá tasemnice (2-4 cm), která jako jediná nepotřebuje nutně mezihostitele a může se přenášet přímo mezi lidmi, nejčastěji v dětských kolektivech.
- Tasemnice psí (Dipylidium caninum): Běžný parazit psů a koček. Mezihostitelem je blecha. Člověk (zejména děti) se může nakazit náhodným spolknutím infikované blechy.
🩺 Medicínský význam
Nákazy tasemnicemi jsou celosvětovým problémem, zejména v oblastech s nízkou úrovní hygieny a zvykem konzumovat syrové maso.
Onemocnění způsobená tasemnicemi
- Taenióza: Přítomnost dospělé tasemnice ve střevě. Často probíhá bez příznaků nebo jen s mírnými zažívacími potížemi (bolesti břicha, nevolnost, změny chuti k jídlu, hubnutí).
- Cysticerkóza / Echinokokóza: Přítomnost larválních stádií (boubelí) v tkáních. Jedná se o mnohem závažnější stav. Příznaky závisí na lokalizaci boubelí – v mozku mohou způsobovat epileptické záchvaty, bolesti hlavy a neurologické poruchy; v oku poruchy zraku; v játrech a plicích útlak okolních tkání.
Příznaky a diagnostika
Diagnostika střevní nákazy (taeniózy) se provádí mikroskopickým vyšetřením stolice na přítomnost vajíček nebo článků tasemnice. Tkánové nákazy (cysticerkóza, echinokokóza) se diagnostikují pomocí zobrazovacích metod (CT, MRI, ultrazvuk) a sérologickým vyšetřením krve na přítomnost protilátek.
Léčba a prevence
Léčba střevních nákaz je obvykle jednoduchá a spočívá v podání antiparazitických léků (anthelmintik), jako je prazikvantel nebo niklosamid. Léčba tkáňových nákaz je složitější, často vyžaduje dlouhodobé podávání léků (např. albendazol) a někdy i chirurgické odstranění boubelí.
Základem prevence je:
- Důkladná tepelná úprava masa a ryb. Zmrazení masa na dostatečně nízkou teplotu po dostatečně dlouhou dobu také ničí boubele.
- Dodržování osobní hygieny, zejména mytí rukou.
- Zajištění nezávadné pitné vody a potravin.
- Veterinární kontrola porážených zvířat.
- Pravidelné odčervování domácích mazlíčků (psů a koček).
📜 Historie a zajímavosti
- Zmínky o tasemnicích se nacházejí již ve starověkých textech, včetně egyptských papyrů a spisů Hippokrata.
- V minulosti se objevila nebezpečná a zcela mylná myšlenka "diety s tasemnicí", kdy lidé úmyslně polykali vajíčka tasemnice v domnění, že jim parazit pomůže zhubnout. Tento postup je extrémně nebezpečný a může vést k vážnému poškození zdraví.
- Některé tasemnice mohou dosáhnout úctyhodné délky. Rekordmanem je pravděpodobně velrybí parazit Polygonoporus giganticus, který může měřit přes 30 metrů.
🧑🏫 Pro laiky: Jak funguje život tasemnice?
Představte si život tasemnice jako složitý koloběh se dvěma hlavními "stanicemi": konečným hostitelem (např. člověk) a mezihostitelem (např. prase).
1. Dospělec ve střevě: V lidském střevě žije dospělá tasemnice. Je jako dlouhý vlak, jehož poslední "vagónky" (články) jsou plné vajíček. Tyto vagónky se postupně odpojují a odcházejí z těla ven se stolicí. 2. Vajíčka v přírodě: Vajíčka se dostanou do trávy nebo do půdy. Jsou velmi odolná a čekají na svou šanci. 3. Mezihostitel se nakazí: Prase, které se pase, sní trávu s těmito vajíčky. 4. Larva v mase: V těle prasete se z vajíčka vylíhne malá larva. Ta se provrtá do svalů a tam se "zapouzdří" – vytvoří klidové stádium zvané boubel. Vypadá to jako malý bílý uzlík v mase. 5. Člověk se nakazí: Když člověk sní syrové nebo špatně propečené maso z tohoto prasete, sní i boubel. 6. Nový dospělec: V lidském střevě se z boubele uvolní hlavička tasemnice, přichytí se ke stěně a začne růst – tvořit nové "vagónky". Koloběh se tak uzavře a začíná nanovo.
Klíčem k přerušení tohoto cyklu je tedy zabránit, aby se vajíčka dostala do mezihostitele (hygiena) a zabránit, aby se boubele dostaly do člověka (důkladné vaření masa).